Praktické rady pro okradené

Mark Twain jednou řekl: „Je lepší vzít si to, co ti nepatří, než to nechat zbůhdarma povalovat.“ Věřím, že to jistě mělo nějaký vyšší smysl, nicméně ve světle posledních dní se mi jen těžko hledá. Radši bych citát upravila do podoby „…nikdy neber, co ti nepatří.“

Když se nad tím zamyslím, nepomyslela jsem si, že se něco podobného může stát právě mně. Vždycky jsem se pousmívala nad babiččinými starostmi, že mě v Praze jednou okradou. Bydlím tu už pár let a „konečně“ je to tady…

Volby do Studentské rady

Foto: Alžběta Kálalová

Na středu 23. října bylo vyhlášeno děkanské volno. Tuto zprávu zaznamenali snad všichni studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ale že studentské volno bylo vyhlášeno u příležitosti konání valné hromady Studentské rady (Strada) a následných voleb do Rady na nový akademický rok se dozvědělo jen několik posluchačů fakulty (asi 90). Minimální zájem je až zarážející vzhledem k masivní prezentaci, ke které se členové končící Studentské rady uchýlili. Na Facebooku, na webu Strady, na stránkách fakulty, v informačním systému, na stránkách různých kateder, na nástěnkách - tam všude visely upoutávky na valnou hromadu a výzvy k volbám. Posledním tahem organizátorů bylo rozdávání pozvánek v přízemí budovy těsně před začátkem avizované valné hromady.

ROZPAD ŽIDOVSKÉHO ŽIVOTA: 167 DNÍ DRUHÉ REPUBLIKY aneb další konference Pražského centra židovských studií.

Pod záštitou Filozofické fakulty UK proběhla ve čtvrtek 17. října již 2. výroční mezinárodní konference Pražského centra židovských studií.

Konference se již tradičně konala v monumentálních prostorách barokního Clam-Gallasova paláce na Starém Městě pražském. Letošním jednotícím tématem příspěvků byla židovská populace za období druhé republiky. Mezi přednášejícími byli vyučující z různorodých fakult UK i odjinud. Účastníci konference vyslechli příspěvky, které mapovaly různá témata dobové společnosti, avšak vždy ve vztahu k tehdejší židovské populaci. Přednášky byly rozděleny do tří bloků, přičemž pozornost byla mimo jiné věnována i katolicky orientovaným autorům a jejich postoji k židovským spoluobčanům nebo vybraným osobnostem československých dějin. Dobová atmosféra byla zprostředkována zkoumáním dobového tisku z Československa i Palestiny.

Ti, kdo se konference zúčastnili, odcházeli obohaceni a ti, kdo konferenci propásli, nyní ví, že je záhodno udělat si příští rok čas.

Chodit na vysokou nestačí – přihlaste se na Model Evropské unie

Foto: Archiv Pražského studentského summitu

Francouzská ministryně prosazuje směrnici o kvótách pro ženy, zatímco její německý kolega s ní zásadně nesouhlasí. Debata se vyostřuje a každá země hájí své pozice, ale nesmí přitom zapomínat na spojenectví uzavřená nad jinými tématy, hospodářské zájmy své země a další kritéria ovlivňující její rozhodnutí. Ministrové a ministryně se dostávají do sporů, nacházejí kompromisy a hledají nejlepší možná společná řešení. A přitom se nejedená o žádné setkání na nejvyšší úrovni, ale o další z ročníků pražského Modelu EU.

Léto s FFaktem: pracovní prázdniny

Jak se těšíš do školy? Ale no tak, z toho už jsme přece vyrostli… Student vysokou školu studuje, protože chce, a je jasné, že se tam těší. I když období bez školy má také své kouzlo. Léto a prázdniny, volný čas na všechno…jen roztáhnout křídla a letět, to přímo vybízí k cestování. Minulé léto jsem hodně cestovala, a tak byla letos na řadě práce. Jakožto obyvatelka příhraničního městečka jsem si dovolila zalovit v moři pracovních příležitostí i u našich sousedů a povedlo se. Po euforii z toho, že mám brigádu, jsem se vrátila do reality úvahami o své jazykové zdatnosti. Celý rok jsem nepromluvila německy. Ale to zvládnu!

Fakulta přivítala emeritního papeže. Prezentace knihy promluv Benedikta XVI. mladým lidem

Jste nadějí církve

Ve středu 2. října 2013 se na hlavní budově Filozofické fakulty konala prezentace knihy „Jste nadějí církve“, jež obsahuje promluvy emeritního papeže Benedikta XVI. (prof. Josepha Ratzingera) mladým lidem. Již Jan Pavel II. začal tuto tradici, v jejímž rámci se Svatý otec během většiny svých cest setkává kromě širokých řad věřících a státníků i s mladými lidmi. Benedikt XVI. se chvílím s mládeží nevyhýbal, pozval ji ostatně do Sydney, Madridu a Ria de Janeiro.

Léto s FFaktem

FFakt zůstává v obraze i přes prázdninové volno. Přestože slunce pražilo a modré nebe se často zatáhlo a oblohu křižovaly blesky, naše redakce se pro vás pokusila zaznamenat ty nejzajímavější momenty našeho léta. FFakt navštívil filmový festival v Karlových Varech i Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, Lednicko-valtický areál, Dolní Věstonice, Kralice, Krym, Francii i Vysoké Tatry.

JINOnice jinak!

Jsou Jinonice ospalá díra? Ano, jsou. A my to chceme změnit. 6. října pořádáme festival JINOnice JINak! Chceme, aby spustil oživení univerzitního kampusu, který má obrovský potenciál. Dojíždějí sem studenti tří fakult Univerzity Karlovy, kteří se aktivně angažují v občanské společnosti. Rádi bychom, aby se duch těchto snah přenesl i do Jinonic, kde dosud neproběhla žádná velká kulturní akce. Inspirovala nás úspěšná iniciativa Oživme Hollar, se kterou spolupracujeme. Hlavním motivem propagace festivalu se stalo 11 minut – právě tolik trvá cesta z Můstku do Jinonic.

Na festivalu chceme představit spoustu skvělých aktivit, které vytváří místní studenti, například sdružení Zachraňme Jídlo nebo Auto*Mat. K dobrému festivalu patří i dobrá muzika. Mimo jiné vystoupí držitelé Anděla Please the Trees nebo garage-folkový písničkář J. Divadelní prkna naleští ochotnické spolky Teritoriální tyjátr a Divadlo FHS. Začátek plánujeme ve 14 hodin, končíme ve 20.30. Aktuální informace najdete od příštího týdne zde.

Kontakty na zakladatelky a vedoucí projektu:

Eva Ešnerová

604929016

Vendula Marešová

728306919

Dej vysoké třetí rozměr s AIESEC

AIESEC je největší studenty řízená organizace na světě. Jejím posláním je dát studentům možnost aktivně pracovat na svém osobním rozvoji, pracovat v týmu a rozšířit si obzory týkající se ostatních kultur. AIESEC bude pořádat výběrové řízení na nové členy pražské pobočky na začátku zimního semestru 2013/2014. Uzávěrka přihlášek je 28. 9.

Třetí rozměr na vysoké je právě v AIESEC. Ke studiu se dostaneš ve škole, party se můžeš zúčastnit večer třeba na koleji, avšak třetím rozměrem spojíš všechny teoretické věci, které se dozvíš ve škole, a uplatníš je v praxi, čímž získáš mnoho cenných zkušeností a ještě u toho zažiješ spoustu legrace.

Zvláštním znakem AIESEC je, že v téhle organizaci potkáš pouze ty studenty, kteří mají zájem získat během svého studia praktické poznatky do budoucna. Díky naší organizaci studenti rozvíjí své dovednosti a znalosti jak prací v týmu, tak na různých stážích, na národních či mezinárodních konferencích, na trénincích a různých workshopech.

Členové na pobočce AIESEC Praha pracují v týmech ve spoustě různých funkčních odvětví.

Tým prodejců se zaměřuje především na prezentaci a jednání se zástupci firem a škol. Prezentují jim produkty, zdokonalují si své komunikační a vyjednávací dovednosti.

Karel Strachota: „Neměli bychom zapomínat, že režim, kterého jsme se r. 1989 zbavili, byl režim zločinný“

27. červen – den, kdy byla popravena JUDr. Milada Horáková – byl vyhlášen „Dnem památky obětí komunistického režimu“. V rámci tohoto dne vyvrcholí i kampaň „Proti ztrátě paměti“ zaměřená na připomínání zločinů komunismu. S Karlem Strachotou, ředitelem projektu Příběhy bezpráví, který již několik let přináší na základní a střední školy filmy týkající se moderní československé historie, jsme si povídali nejen o kampani, ale i o výuce nedávných dějin na českých školách a současných tendencích komunistický režim relativizovat či idealizovat.

Připomínáním nedávné československé minulosti se zabýváte již dlouho. Vidíte v této oblasti za poslední léta nějaký posun, změnu či obecnější tendenci?

Naše aktivity cílí především na mladé lidi, žáky základních a středních škol. Dlouhodobě vnímáme, a potvrdila to i naše dotazníková šetření, že přibývá mladých lidí, kteří si myslí, že v Československu před rokem ʻ89 se žilo stejně nebo ještě lépe než v dnešní České republice. Vloni při šetření na reprezentativním vzorku takhle odpověděla více než polovina středoškoláků. Pak se ptejme, čím to je způsobeno. Důvodů je jistě celá řada. Mluvíme o generaci, která nemá s životem v předlistopadovém Československu žádnou osobní zkušenost. Fízlování, nemožnost svobodně cestovat, cenzura, kádrování, strach ze svobodného vyjadřování, to všechno je pro studenty těžko představitelné. Škola jim v tomhle směru často příliš nepomůže. Na mnoha českých základních a středních školách – samozřejmě ne na všech – končí výuka dějepisu druhou světovou válkou. Možná jste to také zažila, obě moje dcery například ano. Studentům tedy chybí informace. Další věc je, že jak v rodinách, tak v širším společenském prostoru tohle není téma, které by se často stávalo předmětem větších diskusí.