inzerce ↑

Nenalezeno / Not found

To co hledáte zde není, nebo bylo přesunuto. Prosím, použijte vyhledávání vpravo nahoře.

You're looking for something which just isn't here! Use search box on the right sidebar please.






Sdílej článek


Hodnocení

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (zatím nehodnoceno)
Ukládám ... Ukládám ...

Související články:

    žádné články nenalezeny

  1. Radek:

    Pěkné stránky, jen co je pravda!

  2. Martin B:

    akorát nám chybí někdo z FF, kdo by je denně udržoval!!

  3. Martin B:

    Ohledne budouci kvality IS UK bych nebyl tak skepticky. Myslim, ze jsme jenom v nestastne fazi kdy se kryje nekolik systemu ruznych rocniku, ale ze se veskrze situace zlepsuje…

  4. Iva:

    Další tip na rozhovor s absolventem: Petra Kováčová, absolventka angl., am. - rus., toho času přítelkyně Jiřího Paroubka :-) ))))

  5. Iva:

    Btw. ta fotka u otevření lotyšského lektorátu (str. 3) je strašná!! Už když jsem tu slečnu viděla, jak to fotí proti oknu, říkala jsem si, co z toho asi vyleze… Že jste to neprohnali aspoň Photoshopem ;-)

  6. Martin B:

    za technické problémy s tiskem některých fotek se omlouvám. Doufám, že e to od listopadu zlepší!!!

  7. Kateřina Spurná:

    Nejak nechapu smysl tohoto clanku ci prispevku. Zadnou novou informaci neprinasi a zpusob reseni taktez nenabizi, jen opakuje, co vsichni vime. Mozna by bylo lepsi smerovat svou energii na hledani reseni tohoto stavu.

  8. Česká televize: Studenti UK chtějí minikampusy - Kampus, Klementinum a UK - projekt UK media:

    [...] Martin BENDA, předseda UK media: Vedení univerzity sice nás chápe, ale nečiní dost, aby ten projekt realizovali. [...]

  9. ctibi:

    Nemusel by češtinu tak nechutně prznit, zvlášť coby děkan FF…

  10. petik:

    to jo, treba: „…více než rozumění světu to bylo v prvopočátku spíše o procesu prodírání se…“

  11. dekan:

    Mea culpa, priznavam )

  12. Dan:

    No minimalne si pisatel vylil srdicko a zanadaval, coz zvlaste v problematice elektronickeho zapisu, plachet a indexu neni rozhodne od veci:)Zpusob reseni? Od urciteho (nektereho z pristich)rocniku zrusit indexy a sankcionovat ucitele za to, ze atestace do ISu nezapisuji.

  13. Martin B:

    a nebylo by ti líto všech těch autogramů??? :-) (v každém případě děkan rušení indexů nechystá, jak ostatně uvádí v rozhovoru)

  14. Vojtěch Varyš:

    já bych zrušil Is a nechal jen indexy.

  15. vs:

    Velice zajimavy clanek s necekanym zaverem. Dle meho mineni, pokud zahajime hodnoceni studentu navrhovanym zpusobem „pane kolego, jste blbec“ bylo by zapotreby zamyslet se zda univerzita nebo VS provozujici vysezminene „pedagogicke postupy“ ma pravo uzivat oznaceni „Vzdelavaci instituce“. Kritika ano, ale konstruktivni. Odstranovani problemu ano, ale ne s vedlejsim efektem - decimovani studentu. Nac pak ta prehnana „kolegialita“, pane kolego?!

  16. vs:

    je zajimave sledovat nektere studenty, jak prechovavaji sympatie ke stavu na FF UK. Anebo mozna patri mezi nekolik vyvolenych, kteri nemuseli prodelavat celou tu slavnou proceduru a tudiz jim to zni jako vzdalena hudba.
    A na margo konstruktivniho reseni(kteremu se ale musi dostat i prostoru na realizaci), kdyby ho autor clanku znal, predpokladam, ze by tu energii nevrazel do psani ale spis konal.

  17. Radek:

    o decimování tady podle mě není řeč. pouze o tom, že semináře v současné podobě jsou nanic a že cvičící by se měli naučit správně kritizovat a cvičenci kritiku přijímat.

    … kritika nemá jen engativní význam, btw.

  18. Radek:

    já bych spálil indexy a nechal IS

  19. Vojtěch Varyš:

    ale proč? v čem je smysl?

  20. LZ:

    Pozorně jsem si Váš článek přečetl Váč článek. V lecčems s Vámi souhlasím, mnohdy se v kurzech a seminářích mrhá energií do prázdna. Jde pak spíše o motivaci studentů: proč bych se měl zúčastňovat i tak blbého a evidentně nepotřebného semináře (ano, představte si, i takové jsou), když budu ještě kritizován, a umím si představit, že ona kritika bude často úplně zcesty. A to je právě to: může i student říci pedagogovi: pane kolego, jste blbec! i když tomu tak v mnoha a mnoha (A MNOHA…) případech skutečně je?

  21. Rigo:

    Termín konání voleb bude ještě upřesněn, ale už teď se můžete rozhodnout, jestli se zúčastníte jako kandidát, nebo volič. Ale ale, Termín voleb: 27. 11. – 29. 11. 2007, 10:00 – 16:00 (27. 11. 2007 budova UK Celetná 20, Praha 1; 28. 11. 2007hlavní budova FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1; 29. 11. 2007 areál UK Jinonice, Praha 5)

  22. Radek:

    Protože indexy jsou určeny na zápis známek. aby sis známku zapsal, musíš 1) mít v indexu evidenci o tom, že studuješ, 2) vzít index, 3) zastihnout pedagoga a dále si tam psát názvy těch předmětů atd. S IS tohle odpadá. index je obstarožní zátěž celé akademické obce. Naštěstí do AS FSV kandidují lidé, co ho chtějí zrušit.

  23. Radek:

    Eh, proč by nemohl?! Nejlépe, když to vyjádří argumenty.

  24. pawel:

    souhlas s autorem - a dík za to, že se tu takový článek objevil. tuhle situaci zažívám na FF už čtvrtým rokem a je to doopravdy poměrně tristní. mohu porovnávat s jinou fakultou UK, kde jsou semináře vedeny dost drsně (povinná pravidelná četba, otázky „na tělo“, krátké prezentace k věci místo půlhodinových referátů, max.1 absence apod.) - zato jsou skutečně užitečné a člověk má pocit efektivně stráveného času. naopak na FF (alespoň co se mého oboru týče) jsem spokojen s většinou přednášek. ale seminář - to tady prostě neumí. osobně to přičítám tomu, že jen málo z mých kantorů (ale i spolužáků) zažilo studium v cizině, a tím nemyslím nějakou dvouměsíční stáž (a ještě lépe v 80.letech v Moskvě). takže vzhůru někam mimo ČR, třeba se to pak vylepší.

  25. Martin B:

    Sekvestoři nového žití. Co to Vojto proboha je??

  26. Radek:

    pawel: jaká fakulta to je? a obor?

  27. Vojtěch Varyš:

    pawle, akorát nesouhlasím s tím „max. 1 absence“. pokládám vyžadování docházky k udělení atestu za nesmyslné, slušný člověk si docházku nedělá. jinak.. ono to nemusí být v té zahraniční zkušenosti, mě učili lidé, kteří strávili v cizině na univerzitách řadu let - pak lidé, kteří byli v zahraničí maximálně na dovolené. a žádná korelace mezi tím, do které skupiny učitelů patří, tam není. někdo prostě umí, jiný ne.
    LZ: jistě, nejlépe ovšem je nechodit na předměty takového člověka.
    martine: to je významná mocenská skupina.

  28. Vojtěch Varyš:

    no, na FF je to naštěstí jinak: za prvé: atest je buďto zkouška, a pak za tím pedagogem stejně jdu, abych tu zkoušku složil - anebo zápočet, a ten slušní učitelé udělují na posledním semináři. a i kdyby ne, zásadní (a dle mého jedinou skutečně významnou) součástí studia je setkávání a vzájemné inspirování se lidí - tedy zejména učitelů a studentů. no a to bez fyzického kontaktu jaksi nejde!

  29. Vojtěch Varyš:

    přirozeným místem setkávání studentů, učitelů a dalších kulturních lidí je hospoda. a těch je dost.

  30. ak:

    3x floskule „je to o … „, teda fuj

  31. Lukáš Levák:

    Dovolím si tak trochu více oponovat, jsem také student FF, 4.ročník (bc.historie) nyní iberoamerikanistika.. myslím, že v současné době je říkat kategorické ano či ne základně hodně nedomyšlené a v podstatě to ani moc technicky nejde..

    1,administrativa Bushe za chvilku skonci sve pusobeni,nema mandat na to delat dulezita strategicka rozhodnuti,bylo to tak se vsemi americkymi administrativy od pocatku dejin nezavislych USA,pokud byl prezident znovuzvolen,nikdy si nedovolil v druhe polovine druheho mandatu cinit zasadni rozhodnuti..takze necht vyckame co prinese novy americky prezident..

    umyslne vynechavam tema spekulaci o napojeni jistych byvalych clenu Bushovy administrativy na americke zbrojni koncerny apod.,o tom si myslim,ze ma skutecny prehled pouze vysoce fundovany specialista na americkou politickou kulturu a soudobe realie..

    2,debaty co zatim zaznely jsou vedeny zcela nevecne!!! porad se rozebira napr. otazka statutu americkych vojaku na uzemi CR, pod jakou jurisdikci budou spadat apod. (evidentne se chce CR poucit z pripadu Panamy,ale to je absolutne jina situace,ti co o vzniku a dejinach Panamy neco skutecne vedi vi o cem mluvim bez dalsich komentaru,dnes pokud dva spojenci podepisi dohodu o tak dulezite veci jako je radar,tak pravni status vojaku-obsluhy je priznejme si marginalni otazka, protoze tezko se mezi spojenci bude odehravat neco podobneho jako v Paname v 60.letech)

    3,dalsi marginalni otazkou je tak casto zminovana otazka referenda,coz je zcela ne sekundarni,ale az tercialni jev cele problematiky,ale mluvi se o nem a dokonce i o eventualnich zmenach ustavy v otazce referenda tak casto,ze si clovek obcas poklepe prstem na celo o cem se to vlastne bavime..ano,zmenme ustavu tak aby pripoustela pri vzniku poslanecke,senatorske ci obcanske iniciativy napr.povinnost 2/3 koncenzu ve snemovne v otazkach mezinarodnich smluv apod.,ale nevytahujme otazku referend pokazde kdy se projednava cokoliv dulezitejsi,to je ukazka skutecne nevyspelosti ceske nejen politicke kultury,ale i cele obcanske spolecnosti,vezmeme si priklad s tradicnich parlamentaristu Britu..sice je to nesrovnatelne,ale populistickou otazkou prime demokracie se vzdy ohaneji ti,kteri chteji spolecnosti manipulovat a je toho v soucasnych dobach ukazkou rada zemi..

    4,radkum o neexistujicim nebezpeci se musim skutecne zasmat a to doslova,add Sadam Husajn..kazdy kdo se kdy zabyval dejinami Iraku v 2.polovine 20.stoleti preci vi, ze biologicke a chemicke zbrane zde nejenze byly,ale byly i pouzity v x pripadech,kdo to netusi,at se prosim podiva do zakladnich synteznich praci minimalne o politickych dejinach 20.stoleti,vic neni snad co dodat..

    zadruhe zijeme v 21.stoleti a pro lidi kterym chybi predstavivost o moderni technologii,natoz vojenske,jez je prirozene o nekolik civilnich let v aplikaci vpredu,tak takovou zbran hromadneho niceni,jez dnes nevypada tak jako pocitac pred 40 lety,muzete znicit jednoduse tim,ze ji spalite a za dve hodiny je po ni,takze trosku vetsi odstup od teto tematiky pro ty,kteri si mysli,ze kdyz se nic v Iraku nenaslo,tak ze nic neexistovalo nebo nebylo odvezeno jinam..

    pote tvrzeni,ze nekdo se na atomovou zbran nezmuze a je kontrolovan..jen pro pripominku..Izrael vyrobil svou prvni atomovou bombu skutecne nenapadne..kdo nevi o co se jedna,opet odkazuji na jakoukoliv alespon syntezu politickych dejin 20. stoleti

    5,nejsem paranoiou pronasledovany clovek,ani v metru nekoukam kdo co ma v tasce,pokud si ale nekdo mysli,ze neexistuje nebezpeci ze strany pomatenych lidi,tak zije v naprostem omylu,mohli by o tom vypravet jak na Manhattanu,Londyne ci Madridu a skutecne Vas ujistuji,ze clovek,ktery spacha skoro az ritualni sebevrazdu s 50kg trhaviny v nohavicich..takovemu cloveku bude asi docela jedno esli zamori 500×500 km jadernymi splodinami,kdyz mu preskoci a bude mit moznost..takze s temito vecmi skutecne opatrne..takze otazku zda existuje nebezpeci ci ne,tu bych nechal otevrenou,hodne lidi si ale mysli,ze kdyz jsme prezili druhou svetovou valku a komunismus a diktatury,tak uz jsme na konci dejin jak pise jisty pan Fukuyama..omyl pratele,kdo si mysli,ze dejiny skonci a vymizi elemnet potencialu jejich utvareni,je na velikem omylu a mel by se probrat..jiste,budete mi oponovat,ze vse zapricinila invaze do Iraku,ale tech civilizacnich sporu je tolik,ze je skutecne z ceho vybirat..

    6,umyslne nerikam od zacaku kategoricke soudy,jen se snazim vyvracet kategoricke soudy ostatnich,otazka radaru je prostoupena radou temat,jez nelze bez relevatnich informaci posuzovat kategoricky,je to skutecne otazka pro debatu odborniku pro mnoho oblasti lidske cinnosti,nedrzme se proto kategorickych predsudku..

    hlavni postave iniciativy NE ZAKLADNAM bych rad pripomenul,ze kdyby nebylo tech jakychsi USA a severoatlantickych spojencu,proti nimz se dle clanku tak razne ohrazuje,tak bychom dnes mozna mluvili nemecky,v teto otazce bych opet doporucil podivat se co prinesla organizace NATO,respektive atlanticka charta Evrope v dobach nejtezsich..dnes je pohodlne sedet doma a cist literaturu,zatim co statisice spojencu pro tento nas rozmar umirali ve VALCE..

    take se smutne smeji,kdyz se poradaji kongresy G8 a odpousteji africkym zemim miliardy dluhu a deklaruji nejcistci idey a doprovazi to navic giganticke akce koncertu probihajicich po celem svete,kde o africkych hladomorech mluvi lide,kterym pet aut nestaci a dolarovkami si zapaluji doutniky apod.,ale zkusme veci vnimat trosku vice zesiroka

    osobne jsem proti zbrojeni,proti radarum,proti raketam,proti valkam,proti vsemu nenasilnemu,ale na druhou stranu,nikdo holubici politikou nikdy sve svobody,nezavislosti,bezpecnosti a lidske prosperity duchovni a materialni nikdy nedosahl,tim chci rici..kdyz nam daji facku a my nastavime druhou tvar,daji nam bohuzel i druhou,a to je asi jadro celeho problemu,buh zehnej vsem vznesenym humanistum a filosofum se srdcem na pravem miste,ale bohuzel lidsky zivot se ridi trosku jinymi zakony nez jsou vznesene ideje a koncepty,bohuzel je tomu tak

  32. Lukáš Levák:

    P.S.opravuji posledni odstavec,pro ty,kteri by radi vyuzili preklepu k posmechu a odvadeni debaty o podstate..tento rozmar neumoznim:-)prirozene jsem „proti jakemukoliv nasili“:-) (kdo cetl pozorne,urcite si usmevneho preklepu vsiml)

  33. Martin B:

    pod to se podepisuju :-)

  34. Lukáš Levák:

    Já bych prosím ještě dodal jednu skutečně zásadní věc, která si myslím, že je třeba, aby zazněla.. zdržme se emotivních vystoupení a kategorických soudů z pohledů jednoduchých myšlenkových konstrukcí, protože řada lidí dnes vnímá USA zcela naivně a pokrytecky jako toho, kdo vedl „soukromou válku kvůli ropě“ a teď v ní zabředl na dlouhé roky dopředu, no ono je jednoduché z tepla našich domovů říkat to je špatně a to je dobré, kdybyste někdo z Vás měli příbuzného Kurda, jehož rodina zemřela během irácko-iránské války během likvidačních útoků zbraněmi, jímž se dnes říká hromadného ničení, mluvil by asi jinak, a jistě by mluvili jinak i lidé, kteří strhávali sochu pana Husajna-krvavého řezníka z Bagdádu, když bylo hlavní město relativně pacifikováno..

    pokud má někdo sympatie s Husajnovým režimem a vysmívá se USA, že si prožijí druhý Vietnam, ať si prosím přečte diplomovou práci, jež byla napsána jedním studentem na USD takřka v předvečer americké invaze do Iráku a jíž vedl pan profesor Nálevka, myslím, že tam se dozví mnoho potřebných informací, a po přečtení této kvalitní práce si řekne, že i kdyby USA připluly podruhé během dvou dekád k blízkovýchodním břehům jenom kvůli ropě, že je setsakramentsky dobře, že někdo takový jako byl pan Husajn už nedělá bububu, jež znělo pro občany Iráku, kteří stáli na druhé straně barikády bohužel jako bububu v podobě smrti umučením..

    nechme proto prosím mluvit skutečné odborníky, všechna čest studentské iniciativě a občanským aktivitám, bez nich by přeci u nás nepadl ani rozkládající se komunistický režim, ale téma radaru, tzn. bezpečnostní politiky určitého konglomerátu zemí, to je skutečně téma, které je třeba vnímat zeširoka, téma pro skutečné odborníky na bezpečnostní politiku, na mezinárodní právo, téma pro analytiky soudobých politických reálií, zbrojní analytiky a další řadu skutečně fundovaných lidí, kteří mají trošku jiné informace..

    Upřímně si myslím, že kdejaký profesor, jenž se dlouhodobě věnuje problematice mezinárodních vztahů a zahraniční politiky 20. století, by se pořádně zapotil kdyby měl během interview prezentovat své názory na soudobou bezpečnostní politiku v souvislosti s děním ve státech, které jsou řazeny mezi ty státy jaksi nebezpečné.. a to proto, protože si díky svým zkušenostem mnohaletého bádání širších souvislostí uvědomuje, že odpověď na na první pohled prostou otázku je mnohem složitější než se může zdát..

    na závěr bych dodal, nevím jak ostatní, ale mě docela přechází mráz po zádech, když jistá hlava jednoho z blízkovýchodních států pořádá „vědeckou“ konferenci, jež má „odhalit“, že holocaust je výmysl, nevím co dodat.. možná, že iniciativa NE ZÁKLADNÁM by nevznikla, kdyby onen člověk vlastnil jaderné hlavice, jinak mimochodem, ty expertní týmy, které vyjednávají o jaderných programech po celém světě a dělají analýzy jak v té či oné zemi jejich „výroba“ pokračuje, ti tam nejezdí na prázdniny..

    skutečně mi přijde, že česká občanská společnost je bohužel prozatím velmi nevyspělá, jak již jsem psal, jsem proti jakémukoli násilí, ale kdo chce žít v míru, musí přijmout také odpovědnost za jeho utváření, přijde mi, že je to komplex jisté čecháčské malosti, sice bych byl také radši, kdyby proponovaný radar byl plánován v rámci NATO a iniciativy by vzniklay v jiných kruzích než vznikají, ale myslím, že trocha té české odpovědnosti za světové bezpečí by neškodila, podívejme se na státy, v nichž mají USA své vojenské základny - Itálie, Německo - ano, někomu se to z občanů těchto států nelíbí, ale jsou také lidé, kteří si uvědomují, že uchovat pořádek a mír je trošku něco jiného než čekat s onou nastavenou tváří na druhou facku..

    na závěr bych rád dodal pro lidi, kteří se vymezují vůči NATO a podobným organizacím.. satelitní snímek území o rozloze několik stovek metrů na několik stovek metrů stojí řádově možná i statisíce dolarů, pro ČR, jež je relativně chudá země..myslím, že není na škodu vědět co se děje ve světě..

    skutečně mě mrzí, že mnoho lidí přemýšlí v úzkých dimenzích, které jsou snad pro Čechy determinované - zalezeme do ulity a budeme dělat, že tu nejsme, oni si nás nevšimnou, a kdyby náhodou ano, tak nám někdo přeci přijde na pomoc.. myslím, že nejlépe tematiku radaru komentoval Václav Havel, sdílím jeho názor a myslím, že na lidi jako je Václav Havel, lidi, kteří se „procházeli v pohraničí s polskými dizidenty“ a něco skutečně zažili, bychom měli dát více než na obecně lidské postuláty, které jsou na reálné dění neaplikovatelné a jsou bohužel pouhým idealistickým přáním těch, kteří si myslí, že svoboda a mír nepřináší odpovědnost

  35. Martin B. - šéfredaktor:

    Čoveče Lukáši, dej mi na sebe mail. Takřka zcela se s Tvým názorem ztotožňuji!

  36. Lukáš Levák:

    [email protected]

  37. Marta:

    Běloruština by se určitě měla podporovat, je to krásný jazyk a toto je jeden ze způsobů, jak přispět aspoň troškou do mlýna opozice proti Lukašenkovi. Mimochodem, na Masarykově univerzitě se běloruština už dávno učí.

  38. Martin B:

    Doufám, že Šlerka s Volnou nejsou jediní kandidáti. Aby bylo vůbec z koho volit!

  39. sobik:

    Ano, forma je jistě důležitá - ale co obsah, přátelé?

  40. Martin B:

    No ten je slušný. Hlavně aby se ty plány skutečně zrealizovaly, novou budovu FF UK velmi citelně potřebuje.

  41. Rigo:

    nejsou, ještě dva kluci z etnologie to podali

  42. Jan:

    Podle mého názoru je stavba nového kampusu zbytečná. Spíše by se vedení fakulty mělo zaměřit na zefektivnění byrokratického aparátu, spolupráci mezi jednotlivými obory a rekonstrukci stávajících prostor.
    Je citelně poznat (a někde i doslova cítit), že poslední rozsáhlejší rekontrukce mohla probíhat někdy okolo roku 1980. Ona přeplněnost chodeb a nedostatečná kapacita poslucháren, by se dala jednoduše vyřešit převedením knižního fondu do elektronické podoby nebo archivačními systémy umožnující ekonomičtější uložení psaných dokumentů atd. Take by v této otazce velmi pomohla spolupráce oborů a vůbec fakt, že třeba obsazení místností a poslucháren na hlavní budově a v Celetné mají na starosti jiní lidé, mě dost udivuje. V době kdy třeba na hlavní budově není volná žádná posluchárna jsou v Celetné volné dvě a pěti minutový přechod mi nepříjde nijak strašný nebo strastiplný, jenže jak se o tom dozvědět, že?! Spolupráce neexistuje a každý obor jede pouze na sebe… Filozofická fakulta by měla působit jako celek a ne jako hromadka individualistu a myslim, že ani nový kampus by nepomohl. Navíc kdo zna Jinonice, sam ví, že ačkoliv je to nová budova, byla vyprojetována tak, že už nyní absolutně svou kapacitou nedostačuje a člověk si v ní připadá jako v bludišti nebo lisu… (opomíjím fakt právních okolností, které UK vedly k změně dispozičního řešení, nebot to je kapitola sama pro sebe…) Za to posluchárny ve stavajícich budovach jsou dostatečně velké, jen to chce trochu inovace… Take reorganizace umístění jednotlivých pracovist a oboru by stala za uvahu. Mam pocit, ze kdyz se uvolnil nejaky prostor, dal se tomu, kdo zrovna potreboval, bez ohledu na jim v te dobe jiz vyuzivane prostory, tim se stale vice zvetsoval a zvetsuje chaos, který na FF panuje. Melo by se zacit se sjednocovanim a unifikaci FF UK.
    FF je soucastni nejstarsi univerzity ve stredni Evrope a to znamena i kus historie a patiny. K FF proste patri umisteni v centru Prahy, ktere je více nez lukrativní a dustojne jejimu postaveni ve svete. Rikat, ze soucasne protory absolutne nedostacuji, vychazi podle me z lenosti a pohodlnosti se obetovat nebo investovat vetsi castku do rekontrukce stavajícich prostor. Nejdrive by se mel udelat poradek ve stavajicim stavu. Propomina mi to denodenni priklady ze zivota, kdy nekdo necha chatrat historicky objekt, protoze jeho renovace a sanace by byly prilis nakladne a pocka nekolik let az se objekt dostane do havarijniho stavu a pod zaminkou obecneho ohrození jeho padem ho necha strhnout a na jeho miste postaví novostavbu, na kterou vynalozil polovicni financní naklady. Mozna az prilis nadsazene, ale…

  43. pepa:

    Benda už přece není aktivním studentem FSV…

  44. Martin B:

    Potvrzuji. Ani nevím proč to tam Literárky daly, výslovně jsem uvedl, že studuju politologii na FF a FSV mám již ukončenou…

  45. Martin B:

    jsem zvědav, kdy se UK dočká elektronických voleb…

  46. Josef Šlerka:

    ad elektronicke volby: doporucuji se zeptat senatoru v malem senatu, zavazek fakulte aby je pripravila existuje v senatnich usnesenich jiz nekolik let

  47. M. Stehlík:

    Moznost techto voleb jsem take do Volebniho a jednaciho radu AS FF UK take navrhl a maly senat to schvalil, jen se nam to vratilo zpet z legislativni komise AS UK s tim, ze to mame vypustit, ze to UK chce resit centralne, tak je to vypusteno a pokud vim, dnes byly vsechny nase zmeny na AS UK schvaleny - ovsem bez teto… MS

  48. ctibi:

    sobik… Jenže problém floskule „je to o“ spočívá i v tom, že je těžko rozhodnout, jaký přesný význam to má a co tím chtěl mluvčí říci…

  49. Martin B:

    Velký senát že odmítl elektronické volby do senátů? Nevíte paně děkane proč???

  50. M. Stehlík:

    Neodmítl el. volby jako takove, bylo nam doporuceno to stahnout z naseho „lokalniho“ fakultniho predpisu, neb to bude reseno centralne univerzitne. Tak uvidime. ms

  51. Martin B:

    Výtečně. To jsem zvědav, kdy se k tomu univerzita rozhoupá… Nějakých 3 % účasti při volbách do velkého senátu je skutečně něco neúnosného. Takto volený orgán je sotva legitimní. Přitom, ne že by studenty velký senát nezajímal, ale spíš ne každý se včas dostaví do volební místnosti (která je otevřena velmi krátce).

  52. Karel:

    Ad. Lukas Levak: Rad jsem si to precetl, je jen skoda, ze takovej fundovanej nazor je odsouzenej byt pouhym komentarem k jinak ubohemu clanku. Melo by tomu byt naopak (, vazena redakce). Akorat by to nejspis bylo kontroverzni, ze…

  53. Vojtěch Varyš:

    myslím, že pravé volby jsou jen ty papírové, bylo by ovšem vhodné, kdyby se konaly po ty tři dny ve všech budovách současně, ne střídavě, a ne jen v nemožné době 10-16, kdy je spousta z nás např., v práci, ale po celou dobu, kdy je fakulta otevřena - tedy alespoň 7- 21 hod. (ostatně, kdy bude budova fakulty, včetně knihovny a počítačů, konečně otevřena 24 hodin denně?)

  54. Vojtěch Varyš:

    původně jsem chtěl vynadat, že je to rubrika vykradená z LtN, ale vidím, že to tam opravdu vyšlo… zaujalo mě, že ačkoli otázka zní „promarnili jsme odkaz 17.listopadu?“ nikdo se odkazu 17.lsitopadu nevěnuje. jen jaksýmsi malichornestm ohledně spolkového života nebo referend…

  55. Martin B:

    pche. a jak bys ty, Vojto, definoval odkaz 17. listopadu?

  56. Martin B:

    až děkan naší fakultě zajistí Invalidovnu, věřím, že bude otevřena non-stop. v USA je to skutečně běžné (alespoň co se univerzitních knihoven týče…)

  57. Rigo:

    A kolik normalizátorů je na fildě dneska?

  58. Jan Buček:

    Proč bychom měli opět lést někomu do jeho mocenské zadnice ? Rusové nám snad nestačili ? Proč by o této tak důležité věci neměli rozhodovat lidé, kterých se to evidentně bude týkat ? Tomuhle říkáte demokracie ? Proč nám politici tají určité negativní informace ? Jsou snad „podmáznutí“ ? Jak je asi možné, že o vízech by se najednou dalo rozumně diskutovat ? Nedořešené jsou i otázky bezpečnosti radaru, nehledě na to, že je tento radar lehce a rychle přestavitelný na raketovou základnu. Proč si sem zvát americké vojáky, nad kterými evidentně nebudeme mít kontrolu ? Bravo, jen tak dál, udělejme ze sebe terč :-)

  59. baar:

    Elektronické volby v jednání AS FF, ve znění zápisu z minulého měsíce:

    Kol. Chromý se zeptal, kdy bude hotová koncepce elektronických voleb. Dlouho se o ní mluví, ale zatím bez výsledku.

    Kol. Dohalská vysvětlila, že když nějaký návrh vznikne, vzápětí se zjistí, že je nepoužitelný. Musí se na tom ještě pracovat.

    Kol. Zajíček se zeptal, jestli by v takovém případě neměla být iniciativa dána do rukou fakultám, od kterých by se UK mohla poučit.

    Kol. Dohalská odpověděla, že není právník a že volby jsou záleitostí velmi křehkou.

  60. Martin B:

    Tomu se říká akademická akceschopnost

  61. Vojtěch Varyš:

    a proč Invalidovna? já bych fakultu nerozšiřoval,ale zmenšoval. Co se nevejde do těch již existujících prostor, musí zůstat mimo.

  62. Vojtěch Varyš:

    podle mě nemá 17.listopad žádný odkaz.

  63. Martin B:

    a jaký obor bys tedy zrušil, či dal „mimo FF UK“??

  64. Zvědavec:

    Úplně sem z dikce článku nepochopil, jestli to myslí autor vážně nebo to má být parodie.

  65. Lukáš Zelenka:

    milý Vojtěchu, tohle není příliš promyšlené. děkan především plní úlohu, která mu byla svěřena.článek bys neměl psát o něm, ale o problematice celého školství, potažmo celé české politiky. jestli jsi to nepochopil, systém českého školství se přiklání k modelu centralizace. tzn. zvýšení politické prestiže jednotlivých funkcí ve správě. kdo vládne více věcem, má větší moc, ten může v politice rozhodovat. v americe je běžná praxe, že rektory jsou bývalí politici.to se chystá i u nás a tak se za pár let třeba dozvíš, že někdo vyměnil svůj hlas v poslanecké sněmovně za křeslo rektora UK.
    máš pravdu v tom, že rektor ani děkan ani žádní naši vyučující se nikdy nevzepřou. české školství jde do háje a oni tomu jen přihlíží. nevím proč. jsou to lidé-osobnosti, od kterých bych čekal nějaké vyjádření či protiakci.
    tvůj článek útočí hloupě a nepromyšleně, neřeší skutečné problémy.

  66. Lukáš Zelenka:

    chtěl bych se zeptat pana Petruska, jestli to myslí vážně…?
    opravdu vám ti lidé připadají zodpovědní? třeba čunek? topolánek?

  67. Lukáš Zelenka:

    možná má někdo z nás problém s češtinou.
    je rozdíl mezi tím být zodpovědný a být odpovědný.
    to, co řekl pan petrusek, mi nedává smysl

  68. Anna Křivánková:

    Hm. Lepší by bylo napsat o děkanově přístupu ke jmenování ředitele ÚDV. Vaří se mi krev v žilách jen na to pomyslím.

  69. Josef Šlerka:

    Ja teda myslim, ze to je parodie…

  70. Josef Šlerka:

    „a proč Invalidovna? já bych fakultu nerozšiřoval,ale zmenšoval.“ jak uplne presne? o nevedecke obory?:-))))

  71. Tomáš Kutmon:

    Ty ho máš, kolego. Psát velká písmena na začátku věty a příjmení ses měl naučit na prvním stupni základní školy.

  72. Tomáš Kutmon:

    Odkud víš, co se u nás chystá?

  73. baar:

    Co se kde chystá? ÚDV má bejt ten ústav, kde si sami nebyli schopní vybrat jednoznačně šéfa celej rok? A pak se polekali, když se do vypsaného konkursu někdo přihlásil? Chachá.

  74. Konmentátor:

    Vojtěchu, jen piš dál. A pokud je „baar“ děkanův patolízal, tak ať raději sklapne. To, co provádí děkan s UDLV (nikoli UDV) je vrchol kreténství. Stačí se podívat na jejich stránky a uvidíte, co je to za hulváta a okecávače. Viz. udlv.ff.cuni.cz

  75. Tatínek:

    Vojto, takhle prosim te ne, vzdyt nedostudujes!

  76. Maminka:

    Ale pani prodekanky jsi se mel zastat Vojto!

  77. Martin B:

    A co si Jitko myslíš o stavbě Knihovny FF UK v podzemí hlavní budovy?

  78. Lukáš Zelenka:

    no já se na jejich stránky koukal a přišlo mi, že jsou to pitomci, co si nedokázali vybrat vedení, a když ho dostali, tak se mohli pominout

  79. baar:

    a co se týče právní správnosti, tak nedošlo k žádnému proušení pravidel, nařízení, opatření, statutů - to je dost zjevný :)

  80. Anna Křivánková:

    Hm, tak jo. Jsem zvědavá, jak si nový ředitel povede. Či spíš, kdo bude pracovat za něj.

  81. Vojtěch Varyš:

    tak ono nejde vždy o to, je-li věc legální. předpisy bych se oháněl až v poslední řadě. mělo by nám snad jít o dobrou fakultu. ne o plnění předpisů, či dokonce vytváření nových.

  82. LZ:

    Tak on je u UDLV nejspíš ten problém, že u nás není dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří by byli schopni koncepčně ústav vést. A než si sem nasadit někoho ze zahraničí (což je samozřejmě ve vyspělejších zemích běžná praxe), tak raději navrhneme někoho úplně mimo - třeba dr. Suchomela, což je historik umění, který se pouze tu a tam zabývá orientálními zámeckými sbírkami. Jinak je dobrej, všechna čest, ale proč se tak bránit zahraničním odborníkům, když snem každého tuzemského odborníka je prosadit se v zahraničí?

  83. Anna Křivánková:

    Ale? Tak nedostatek kvalifikovaných odborníků? Budu se muset štípnout, jestli se mi to náhodou nezdá…
    Co se doktora Suchomela týče, zdržím se komentáře, protože mě dotyčný nikdy neučil a nemám žádnou představu ani o jeho případném „koncepčním vedení“. Naproti tomu dr. Sýkora je odborník na slovo vzatý a rovněž velmi schopný organizátor - a mimochodem - v zahraničí se prosadil více než výrazně. Rozhodně by se mohl kdykoliv sebrat a odejít působit do Japonska, kde by v žádném případě neměl o projekty nouzi. Osobně si velmi vážím skutečnosti, že se rozhodl zůstat v ČR a působit v našem ústavu.

  84. Jan Tuček:

    Nemyslím, že situace kolem ÚDLV je zpochybněním odborných kvalit toho Sýkory. Ovšem, pokud jsem dobře pročetl ty materiály, tak tenhle Sýkora se celý rok bránil tomu, že by ústav šéfoval. Nešel do žádného konkursu, ani když ho o to žádali. A logicky se pak musí vybírat z těch, kdo se přihlásí. Zrovna to vyšlo tak, že zahraniční odborník, kterého se všichni místní polekali.

  85. LZ:

    Samozřejmě nijak nezpochybňuji kvality dr.Sýkory, ale copak může být výběrové řízení postaveno na jednom čloběku? Studia dálného východu opravdu příliš na výběr nemají, oproti jiným oborům, kde jsou tuzemských odborníků stovky. A už vůbec jsem nemluvil o jejich zahraničních zkušenostech, to je snad samozřejmé, zvlášť u oboru, který se zabývá jinou částí světa, ale o účasti zahraničních odborníků na výběru. Proč by někdo třeba z Německa, Anglie … nemohl vést český ÚDLV?

  86. LZ:

    Vy jste mě ale nepochopila, já vůbec nepsal o kvalitách dr. Sýkory. Ale přece výběr vedoucího ústavu nemůže stát na jednom člověku… A o zahraničí jsem už o Sýkorovi vůbec nemluvil, otázka zněla, proč by odborník z Německa, Anglie (…) nemohl vést český ÚDLV?

  87. Vojtěch Varyš:

    Ano, proč by ho nemohl vést cizinec? Je ovšem otázka, je-li dr. Gieselmann skutečně odborníkem, nebo jenom tím cizincem. Problém ovšem je, že situace je nyní v této fázi: buďto se učitelům ÚDLV ustoupí a vybere se někdo z jeich středu (navzdory tomu, že za současnou krizovou situaci nesou významnou odpoěvndst právě oni), nebo se násilím prossdí někdo zvenčí, s tím, že se mu většina současné sestavy bude zřejmě vzpírat- a znamená to tedy vybudovat celý ústav znovu na zelené louce. to by myslím čas od času pomohlo všem katedrám, ale nevím, nevím, jestli by dr. Gieselmann byl něčeho takového schopen.

  88. Anna Křivánková:

    Napsal jste, že je nedostatek kvalifikovaných odborníků, kteří by mohli ústav koncepčně vést. A na to já odpovídám, že není - je tu např. dr. Sýkora, který má podporu většiny pracovníků ÚDLV.

  89. Sara:

    Jitka K. je super!!! Ctu ji pravidelne a myslim, ze patri mezi ty nejlepsi clanky ve FFaktu. Jen tak dal! Doufam, ze se s ni na strankach Ffaktu budu i dal setkavat :)

  90. LZ:

    jeden odborník? tomu říkáte dostatek? Dostatek to nebude, ani když jich bude 5. A to ne proto, že zpochybňuji jejich kvality, ale prostě to na budování oboru nestačí. Téma studí dálného východu je přece nesmírně široké, jednak ho tito lidé nemohou celé dostatečně obsáhnout a jednak nemůže vzniknout ani žádná pořádná diskuse, která může obor posouvat vpřed.

  91. Vojtěch Varyš:

    V tomhle s LZ nesouhlasím. Jistě, odborníky mají být na katedře všichni. Ale skutečná hvězda, člověk,který onen obor buduje a profiluje, je všude velkou vzácností a má-li katedra dva či tři takové /což není snad s jednou či dvěma výjimkami případ žádné katedry FF UK/ může hovořit o velkém štěstí. Většina tzv. základních součástí FF se nachází ve hlubokém personálním rozkladu, je sbírkou myšlenkových a lidských ojetin - a tak může být ÚDLV docela rád, že patří k těm, kterých se to tak úplně netýká. Co ale nechápu, proč nebyl dr. Sýkora zvolen už před rokem či dříve, když je tak vynikající?

  92. Martin B:

    Lidská ojetina. to je mi tedy pojem!! :-) coby student politologie všk můžu s jistotou tvrdit, že osobností na ÚPOLu je hned několik.

  93. Anna Křivánková:

    Dlouhou dobu byla šéfkou ústavu doc. Lomová a poté profesorka Švarcová, rovněž vynikající odbornice. Důvod, proč se dr. Sýkora nepřihlásil do konkurzu ihned poté, co profesorka Švarcová odstoupila, nemohu veřejně rozebírat, nicméně zbytek ÚDVL se vzácně shoduje, že je na dané místo nejlepším kandidátem.

  94. LZ:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořádjsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hrabnice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedny?

  95. LZ:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hrabnice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedny?

  96. LZ:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hrabnice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedny? (jako všechny obory)?

  97. L Zikmund:

    V oboru dějin umění jsou takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hrabnice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedny?

  98. Martin B:

    aktualizace: Plán přesunu FF UK do Invalidovny podpořil starosta Prahy 8 Nosek. zdroj: Lidové noviny

  99. L Zikmund:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hrabnice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedny? (jako všechny obory)?

  100. LZ:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hranice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedny? (jako všechny obory)?

  101. L.Zikmund:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hranice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedny? (jako všechny obory)?

  102. L Zikmund:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hranice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedna? (jako všechny obory)?

  103. L Zikmund:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hranice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedna? (jako všechny obory) ?

  104. L Zikmund:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hranice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedna? (jako všechny obory) ?

  105. L Zikmund:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hranice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedna? (jako všechny obory) ?

  106. L Zikmund:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hranice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedna? (jako všechny obory) ?

  107. LZ:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hrabnice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedny?

  108. test:

    V oboru dějin umění je takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hrabnice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu na světě jedny?

    vvv

  109. test:

    těm, kterých se to tak úplně netýká. Co ale nechápu, proč nebyl dr. Sýkora zvolen už před rokem takových osobností desítky. A pořád jsme se v diskusi jaksi nepřenesli za hrabnice českého písečku. Má snad každý stát svá studia dálného východu, nebo jsou studia dálného východu

  110. Martin B:

    no v zasade je vzdy jen jeden vedni obor. ale casto je provozovan jaksi lokalni perspektivou ci podobou. takze ano i ne

  111. LZ:

    A co je dobře a co špatně?

  112. Martin B:

    ja myslim ze profesionalita/světovost tkví v tom, že lokální perspektiva je potlačena a na fenomén je nazíráno s co největší objektivitou/věcností.

  113. LZ:

    To bych neřekl. Vědní obor je jeden, ale samozřejmě je veden v různých zemích různou tradicí, což je úplně v pořádku. Francouzskou, germánskou, anglosaskou atd. Ale to podstatné je, že je jeden a jako jeden by se měl snažit posouvat vpřed. Takže jak si pomůžeme, když povedeme dál tu pokryteckou „hru“, že my bychom do zahraničí děsně rádi, ale tolerovat, nebo dokonce přijmout, zahraniční odborníky tady je pořád utopie? Nebo snad každý z Vás nebude protestovat, když Vaši katedru povede třeba číňan, nigeřan, venezuelec, ukrajinec? Byť je špičkou a nějaká komunistická minulost nebo podobné místní speciality se ho netýkají? A propos to je jako teď s těmi prezidenty. :-)

  114. Lukáš:

    Ad Martin
    Perspektivu nelze „potlačit“ …

  115. Vojtěch Varyš:

    dějiny umění? politologie? probůh, ještě dodejte historie, bohemistika,slavistika, a už se můžeme skácet smíchy pod stůl. ano, v daných oborech pár osobností najdeme (bodejť, vždyť jde o obory, jimž se profesionálně věnují spousty lidí), ale stav těchto oborů, přinejmenším v naší zemi, je velmi tristní, všude jen samá koncepční klišé a historické zakopávky,úzkoprsost, neschopnost a lenost myslet,(post)pozitivsmus a rigidita, kam se podíváš…

    a k té světovosti: představa, že jinde je to výrazně lepší, je úplně mimo. zas je to na těch lidech, a blbce, mizery a především lidi bez fantazie a vtipu najdeš všude v daleko větší měmřítku než ty, co za něco stojí - oblast intelektuálů, vědců a studentů nevyjímaje. nezapomeňte, že spousta byrokracie a jiných nechvalně proslulých zvyků k nám přišla z ciziny… samozřejmě je fajn, když katedru zpestří nějaký cizí odborník.

    Obor není jeden. Každý obor je tolikrát, kolik lidí ho provozuje. Což ostatně věděl už Erasmus Rotterdamský, jehož jméno bylo v naší současnosti tak sprostě zneužito.

    A objektivita? Sprosté slovo a nesmysl.

  116. Vojtěch Varyš:

    byl bych do senátu volil, ale bylo to téměř vyloučeno, vzhledem k omezenému provozu volebních místností - prostě jsem to nestihl. navíc absentovali výraznější kandidáti, a zejména pak nějaký smysluplný program. Všichni hovoří jen o penězích. Ale o ty vůbec nedje.

  117. Vojtěch Varyš:

    Dějiny umění? Politologie? Ještě dodejte historie, bohemistika,psychologie, slavistika - tyto obory patří k těm nejhorším, nejrigidnějším, nejzkrachovalejším. Pár osobností najdete - už proto, že se oboru věnuje tolik lidí, ale proč by se pak tyto disciplíny válely v postpozivistickém bahnu, kdyby byly v tak skvělém stavu?

    Světovost: Je omylem si myslet, že v zahraničí je to nějak výrazně lepší. Blbce, mizery, duševní trosky, lidi bez fantazie a vtip najdete všude ve výrazně větším množství nežli ty, co za něco stojí : a to samozřejmě i v oblasti intelektuálů, studentů, vědců.

    Zvát zahraniční odborníky je samozřejmě žádoucí. Ale nemohou to být jen nuly s doktorátem (či profesurou), těch tu mámebeztoho dost.

    Obor není jeden. Obor je tolikrát, kolik lidí ho provozuje. Což věděl již Erasmus Rotterdamský, přesně ten, jehož jméno bylo tak hanebně a sprostě zneužito v dnešní době.

  118. Vojtěch Varyš:

    Dějiny umění? Politologie? tak snad ještě dodejte historie, psychologie, bohemistika, slavistika, pánové, ať máme tu reprezenativní sbírku historicko-koncepčních klišé, duševních trosek a postpozitivistické rigidity pohromadě! Samozřejmě, pár osobností tam je. Ale co ten zbytek? Co ti studenti? Co celkový obraz, význam a výsledky takových kateder?

  119. Děda:

    Vojto!
    Ty hlavo skopová!

  120. Martin B:

    S provozem volebních místností souhlasím. Taky jsem to nestihl :-) Víte někdo něco o uvažovaných elektronických volbách, v jaké fázi to je??

  121. Vojtěch Varyš:

    elektronický volby by bylo třeba bojkotovat, samozřejmě.

  122. Vojtěch Varyš:

    Obor není nikdy jen jeden. Obor je toliktrát, kolik lidí ho provozuje. Jak napsal (již) Erasm Roterdamský, ten, jehož jméno je nyní tak hojně a hnusně zneužíváno.

  123. Vojtěch Varyš:

    Dějiny umění? Politolgie? Ještě přidejte historii, bohemistiku, slavistiku a psychologii, ať máme ta hnízda myšlenkové lenosti, rigidního bahna, nudného pozitivizmu pěkně pohromadě. Samozřejmě, na pár osobností tam narazíte - jak taky ne, když se tomu věnuje tolik lidí. Ale mohlo by to být mnohem, mnohem lepší, zajímavější, pestřejší, bohatší, více tvůrčí…

  124. Vojtěch Varyš:

    A mimochodem profesionál je člověk, který něco dělá pro peníze, nikoli pro radost (např.sport). Takoví lidé nemají na univerzitě co dělat. Naštěstí je tu těch peněz málo, tak jsou v menšině. a OBJEKTIVTA? co to je, kde to je? a k čemu by to bylo dobré?

  125. A.:

    mizerna, ba nulova sebepropagace kandidatu (jaka plakatova kampan? nikde nic nebylo videt) - tak proc jit volit? Prece z voleb nechcete udelat socialistickou povinnost…

  126. LZ:

    „Protesty pedagogů i studentů proti řediteli z ciziny uspěly.“… to je, jako by uspěly proto, že byl z ciziny, ale tak to přece není… nebo ano? )

  127. Vojtěch Varyš:

    Děkan se zachoval docela rozumně. Nicméně dr. Sýkora již jakékoli (např. morální) právo ústav vést ztratil. Proč nemůže být ředitelkou opět Lomová?

  128. Tochter:

    Kolik „ředitelů“ na FF již ostrouhalo a ještě ostrouhá i bez občerstvení?

  129. K.V.:

    Ad L.Z.: V argumentech proti Gieselmannovi kupodivu lidi z ÚDLV používali právě to, že je cizinec a nerozumí zdejšímu jazyku ani situaci. Z toho, co zmiňovali na senátním debatování, to bylo jednoznačně to hlavní - někdo ze senátorů tam na to konto řekl, že se na ÚDLV dokázali dát dohromady až kvůli „strachu z přišelce“. (Další věc, která popuzovala, jsou finance - jestli náhodou nebude mít ten Gieselmann nějak moc peněz.)

    Ad V.V.: Tak mají být vnitřní volby, na tom ústavu. Pokud Lomová přijde s koncepcí, která přesvědčí ostatní, proč by nemohla být ředitelkou? Musela by pak ale přestat být proděkankou, protože funkce šéfa katedry/ústavu a jsou s proděkanováním neslučitelné.

  130. LZ:

    Ad K.V. a to je přesně to, co je ale špatně. „Nezná zdejší situaci“ = nechceme, aby nám tady bral ´naše jisté´, nebo se třeba nejdejbože ukázalo, že úroveň, kterou si tady opečováváme a pěstujeme, třeba není úplně nejlepší…

  131. Vojtěch Varyš:

    ale já nechápu, proč by ty funkce měly být neslučitelné - na spoustě fakult to jde bez problémů.

  132. K.V.:

    ad W: Tak na FF proděkan a šéf katedry dohromady podle paragrafů nejde - kde je to možné, to sem prosím napiš. Zvláště je-li jich spousta.

  133. Vojtěch Varyš:

    vím, že to zakazuje předpis, ale ten pokládám za zbytčený, nerozumý a hloupý.
    jen pár příkladů: prorektor UK doc. Michal Šobr je současně ředitelem Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, prorektor UK prof. Stanislav Štech je vedoucím katedry pedagogické a školní psychologie PedF UK, děkan Právnické fakuty prof. Aleš Gerloch je vedoucím katedry ústavního práva tamtéž a též vedoucím katedry teorie práva a právních učení PF UK, proděkan téže fakulty prof. Milan Damohorský je též vedoucím katedry práva životního prostředí PF UK, proděkan téže fakulty prof. Jan Kuklík je ředitelem Ústavu právních dějin PF UK, proděkan KTF prof. Albert-Peter Rethmann je také vedoucím katedry teologické etiky a spirituální teologie, vedoucí Ústavu děi křesťanského umění KTF prof. Jiří Kuthan byl donedávna proděkanem naší fakulty. atd., atp.

  134. Ondřej Hudeček:

    Možná proto, že mně univerzita nic „nedala“, nechápu, co je myšleno oním „objektivním hovorem o věci“. Zároveň je mi poněkud nejasné, proč jen ty „studentky“ jsou takové nijaké a bez zájmu. Ale třeba mi někdo zkušenější objasní.

  135. Martin B:

    autor zjevně není genderově v pohodě :-)

  136. Jan Vaněk jr.:

    PedF Uk zjevně není genderově v pohodě :)

  137. Jura:

    Smutné je, že většina mých spolustudentů je na tom podobně (VUT FIT) - genderově je to na opačné straně (na pajdě samé holky, u nás samí borci), ale většina lidí automaticky počítá s tím, že tu školu dodělá, což je smutné…
    A oni ji skutečně udělají. Většina předmětů má 100% úspěch v protláčení studentů dál a ty, co ji nemají, jsou odsuzovány studenty jako příliš náročné (a vyučující m se samozřejmě nadává do všeho možného). Tabulkově se prostě musí pustit studenti… Většina z nás (studentů FIT) v magisterském studiu pracuje, což dá úplně jiný pohled na věc z praktického hlediska. Fakultou prostě prochází strašně moc lidí, výuka je neosobní a zkoušky jsou testové místo ústní.
    Prostě to nejde neudělat…a tak paralela ignorance pedagogické fakulty (resp. jejich studentek) popsaná v článku je patrná i ve velkovýrobně informatiků - FIT VUT v Brně.

  138. Vojtěch Varyš:

    ano, tentokrát to nebude v genderu.

  139. Ivan Straka:

    Blahopřeji Oldřichovi k tomu, že si přes občasnou nepřízeň osudu, mimo jiné i v podobě mé osoby, zachoval i coby velebný kmet humor a nadhled, což u člověka tak ješitného je malý zázrak.
    Věta „Jinak je střídání žánrů naprosto přirozené, studenti odcházejí na stáže, na mateřskou dovolenou a někteří i studium dokončí…“ by se měla tesat.
    FF UK prokázala tím, že mu neprodloužila ani snížený úvazek, pramálo pochopení pro opravdové pedagogy a znalce svého oboru. Dobře jí tak, chtělo by se zvolatm, jenže to odnesou především studenti.
    Jisté je, že Oldřich se neztratí a a coby nerudný stařík bude ozdobou jiných ústavů, myslím vzdělávacích.
    Oldřichu, nedej se!

  140. Mgd:

    Index nevyhazovat, plachtu zachovat - je s ní velká zábava, zvláště když ji člověk ztratí, IS si hýčkat jako garanci nenapodobitelného vzrušení na začátku každého semestru… Hlavu vzhůru, kdo se chce stát vzdělancem, nesmí bejt měkkej. Krleš!!!

  141. Emil:

    Bud IS nebo indexy, na co mit oboje naraz?

  142. K.V.:

    ad VV: no vida, tak dej návrh na změnu.

  143. Vojtěch Varyš:

    asi jo.

  144. Vojtěch Varyš:

    ano, IS zrušit.

  145. Martin B:

    milý Vojto. já vim že seš tuze originální, ale laskavě se probuď. IT řešení, pokud jsou správně zvolená a realizovaná, tak mohou ušetřit spoustu peněz a mohou být velmi ku prospěchu věci. tedy IS univerzita potřebuje, doufejme že zvolila ten správný typ a teď musí makat, aby se to reálně zavedlo i na těch nejospalejších katedrách.

  146. Zuzka:

    Souhlasím s Vojtěchem. IS je opravdu na houby, navíc, aspoň co já mám zkušenosti, je stejně jedno, jestli tam něco zapsané je nebo ne. Rozhodující je index a s ISem jsou jenom zbytečné problémy, nadávají na něj i vyučující.

  147. Mgd:

    Pochopila jsem správně, že se „fakulta“ chce zbavit Celetné? Proč? A nač tam potom zřizovat studentský klub?

  148. Martin B:

    Ano, záměr FF UK je mít jen tři sídla a Celetná mezi nimi není. Měl by tam zůstat rektorát, možná jazykové centrum. studentský klub tam bude mít smysl, dyť je to uplně v centru města!

  149. LZ:

    jen kdyby to fungovalo ideálně, že…

  150. Vojtěch Varyš:

    Tady nejde o originalitu. Universita žádný IS nepotřebuje - třeba v Kostnici ho nemají a jak jim to hezky jde! Jediná věc, k jejímuž prospěchu IS je, je kontrola. Jenomže při studiu nejde o kredity. Studenti i učitelé jsou dospělí lidé a nahcázejí se na výsostném území akademické půdy. Nepotřebují žádnou kontrolu seshora.

  151. Vojtěch Varyš:

    však tři sídla jsou v pořádku, špork, palach a celetná. celetná má rozhodně ze všech tří budov nejlepší atmosféru, už proto by se měla zachovat. a ty památné semináře v místnosti c208! studentský klub? a proč radši neotevřít pořádnou hospodu místo bufetu U Platóna?

  152. Vojtěch Varyš:

    Kouření, stejně jako alkohol, je základní součástí evropské kultury. Mělo by to být povoleno všude. Což říkám jako nekuřák.

  153. Martin B:

    součástí evropské kultury byla lecjaká zvěrstva…

  154. Vojtěch Varyš:

    copak je alkohol a tabák zvěrstvo?

  155. Martin B:

    ano, obě věci uměj slušně zabíjet. Ne že bych nepil pivo, ale samozřejmě se konzumace alkoholu musí regulovat/omezovat, podobně jako kouření, které je navíc škodlivé i pro zcela neviného člověka, tzv. pasivního kuřáka.

  156. Jiří Janíček:

    Na vysvětlenou: Nic proti něžnějšímu/krásnějšímu atd. pohlaví nemám, naopak. Takže nejde o to, že bych nebyl „genderově v pohodě“ (dobrá formulace!:)) Moc se mi líbil komentář, že „PedF Uk není genderově v pohodě“ - to sedí:D (ve smyslu poměru zastoupení jednotlivých pohlaví mezi studujícími) Slovo „studentky“ jsem v textu i po úvaze ponechal proto, že z mé zkušenosti šlo skutečně o mladé ženy, nikoli muže, studující naši fakultu. I když jak o tom tak přemýšlím, na čtenáře z vnějšku to může oprávněně působit zaujatě proti něžnějšímu pohlaví. To jsem nechtěl. Spousta žen je schopna rovnat se mužům (dohnat a předehnat) - tyto jsem chtěl povzbudit, abychom se proti útisku diktátem ignorance a nezájmu ozvali společně. Je je totiž bohužel málo slyšet.

  157. Vojtěch Varyš:

    tak jako tramvaje. zabít se ovšem můžeš i tak, že nešťastně upadneš ze schodů. život je riziko. a končí smrtí v každém případě, i při největší opatrnosti.

  158. Mirek:

    Vojto, opět srovnáváš nesrovnatelné. Některé tvoje provokativní názory aspoň nutí k zamyšlení, ale v tomhle jsi úplně mimo.

    Tady se přece nebavíme o způsobech, jakými lze zemřít. Jízda v tramvaji sama o sobě nikoho nezabíjí, nezpůsobuje rakovinu, neškodí ostatním. Článek je o tom, že kuřáci obtěžují svým zlozvykem na veřejných místech, v restauracích a třeba právě také před školou. A škola rozhodně nemá žádnou povinnost zřizovat místa, kde by se mohlo kouřit a ani nevidím důvod, proč by to Navíc kouření není žádnou „součástí evropské kultury“, ničím ji neobohatilo (nepovažuješ-li za to miliony obětí kouření a obrovské hmotné škody napáchané požáry způsobenými kuřáky).

  159. Mgd:

    Skupinky kuřáků v podloubí by mi chyběly. Ač jsem nekuřačka, ráda chodím v pauzách tzv. na cígo - postát před školou, mrknout, jak to sluší Hradu, a porozprávět s přáteli. Aspoň vím, kde je najdu.

  160. Lexa:

    jak kouření, tak pití alkoholu maji samozřejmě nespornou kulturní dimenzi a to jak destruujici tak i obohacujici. ano mirku je to tak.
    a co se tyka tvych neobratnych analogii vojto, navrhuji automobil - vyrazne skodi zdravi (i celkove zivotnimu prostredi). navic kazdou minutu primo zemrou diky pouzivani aut dva lide. a zabiji i zcela nevinné (dve „n“ martine) lidi. prestanete jezdit autama? mate na vyber, stejne jako nekourit ci nepit alkohol;-)

  161. Radek:

    Mrzuté je, že mnoho kuřáků jsou čuňata, jelikož háží zbytky svých cigaret jen tak na zem. Co se týče aut, tak mě osobně z toho nezapáchá oblečení či vlasy, nepálí oči a nemám (tak) silný pocit, že dýchám něco škodlivého. A myslím, že automobil má nejen kulturní, ale i produktivní dimenzi.

  162. monika:

    absolutne hrozny clanek

  163. monika:

    ano, ve stavu, v jakem se nachazi, a to byl zaveden jiz pred peti lety, fakulta IS skutecne nepotrebuje, a samozrejme rovnez souhlasim s tim, ze cesky system vysokeho skolstvi jako takovy je spatny: cloveku se ve skole libi, snazi se neco dostudovat, neudela jeden zapocet a konci, a to neni spravne

  164. monika:

    avsak Jan Hron, jakozto clen akademickeho senatu FFUK by se ve veci ISu mohl angazovat vice nez pouze timto clankem:))))
    jinak moje stanovisko k cele veci: kdyz tedy IS, tak prosim funkcni nebo zadny, kdyz vezmeme v uvahu, ze IS byl zaveden na jare 2004, tedy ze jiz bezi patym rokem a stale nefunguje, musime nutne dospet k nazoru, ze neco neni v poradku,navic: studenti se mohu dostat do problemu: na jednu stranu studijni oddeleni pro zapis pocita pouze body, na druhou stranu opatreni dekana rikaji, ze zapis ma probehnout podle vysledku v ISu a predmety do ISu zapsane maji byt tudiz splneny do urcite lhuty - zkouska nejdele v tretim zkouskovem obdobi po konci kurzu, ostatni atestace ve druhem zkouskovem obdobi, pomineme-li skutecnost,ze toto opatreni je nesmyslne jiz proto, ze zapis se kona po roce a usekem studia je tedy rok, muze se stat, ze az se uskutecni zapis podle ISu, spousta lidi bude mit problemy, protoze zapsany predmet neabsolvovali ve stanovenem case a to proto, ze vychazeli z informaci svych studijnich referentek, ktere jim rekly, ze ony se o IS nestaraji a ze pouze pocitaji body

  165. Lexa:

    co je z celkoveho pohledu pro cloveka a pro zivotni prostredi mene skodlive? automobilovy prumysl nebo tabakovy prumysl?

  166. Mirek:

    Článek je o (ne)kouření před školou a o nepořádku, který kolem sebe kuřáci zanechávají. Ne o škodlivosti čehokoli na životní prostředí.

    Jinak tolik hloupých argumentů jako je v článku už jsem dlouho nečetl… třeba „nemají možnost nedopalek vyhodit jinam než na zem pod sebe“ - Copak je to omluva? Můžu odhazovat odpad kde se mi zlíbí jenom proto, že v tom místě zrovna není koš?

    FF by asi měla jasně říct, jestli se před školou kouřit může, nebo ne. A pokud ano, tak tam na své náklady! umístit dostatek popelníků.

  167. Lexa:

    kaslu na nevydareny clanek, diskuze pod nim se stocila na obecnejsi temata.

  168. Vojtěch Varyš:

    jenže ZDRAVÍ není žádná hodnota! to, že něco škodí zdraví, není argument proti! to není vůbec argument! a já netvrdím, že má fakulta zřizovat místa pro kouření. já jen říkám, že se to nemá zakazovat. ani pití alkoholu, samozřejmě.

  169. Vojtěch Varyš:

    no, furt je lepší, dokud nefunguje. až se to skutečně začne vyžadovat, bude to konec akademických svobod.

  170. Martin B:

    panebože jaký akademický svobody máš na mysli? svobodu nedodržovat studijní řád??

  171. Mirek:

    No vidíš, pro mě zdraví JE hodnota a nestojím o to, aby mi ho někdo ničil svým zlozvykem, když jich sám mám dost :)

  172. Mirek:

    Ano, víc takových konzervativních myslitelů. Třeba budem díky nim zase jednou lézt po stromech a jíst kořínky :D

    Kdyby byly jen indexy, co dělat když ho třeba ztratím? IS přece neomezuje akademické svobody víc než index nebo studijní řády. IS je jednodušší v tom, že udělám zkoušku a za pár hodin v něm je známka. Pak ale musím vzít index a jet s ním znova do školy nechat si známku zapsat i do něj - zbytečná ztráta času. Docela chápu proč ho školy ruší…

  173. Vojtěch Varyš:

    jsi tedy sobec.

  174. Vojtěch Varyš:

    ne, zkoušku děláš ústně u svého učitele, třeba v kavárně, nemusí to být vůbec ve škole, nebo v jeho - pochopitelně zakouřeném!- kabinetě, a on se ti podepíše do indexu. No a pak si na konci zkouškového uvaří kafe, sedne k počítači a začne ta zaškrtávat jak úřednice na poště doisystému, komu všemu dal nějakou známku nebo zápočet- pokud teda náhodou neztratil ten papírek, kams i to celou dobu muesl zapisovat. písemné zkošky podporují jen masové scény mnoha studentů. studijní řád, stejně jako kredity a zkoušky, jsou jenom jakési doporvodné jevy studia, nikoli jeho hlavní část - apokud dovolíme, aby nám přerostly přes halvu, aby kontrola nějakých zmechnanizovaných testů byla víc než tvůrčí práce, pak jsme v koncích. konekconců, k čemu studijní řád? vůbec nelepší by bylo, kdyby se studiem nebyly spojeny žádné ekonomické výhody a tak by odpadla spousta problémův.

  175. Vojtěch Varyš:

    zkoušku děláš ústně v zakouřeném! kabinetě svého učitele nebo někde v kavárně, známku víš hned a on se ti taky hned podepíše - ostatně hlavní smysl indexu je v tom, že je sbírkou autogramů učitelů, lidí, které jsem si sám vybral a dobrovolně k nim chodil ve svém volném čase na přednášky a semináře. pokud index ztratíš, pořídíš si přeci duplikát. na nejmenované katedře taky přece jedním kliknutím smazali všechy zápisy do předmětů a studenti se museli sami přihlásit znovu. IS, studijní řád, kredity - to vše je jen série okolních doprovodných jevů a rituálů, nikoli významná část studia. nejlepší by bylo, kdyby se studiem nebyly spojené žádné ekonomické výhody. pak by odpadly argumenty pro tuhle byrokracii a konečně taky spousta lidí navíc.

  176. Mirek:

    1) Kouření ve škole je zakázané zákonem, navíc je to nevychovanost. Není divu že si to pak dovolují i studenti.
    2) Ústní zkoušky jsou naštěstí na ústupu, u nás jsou už jen výjimečně. A v systému písemných zkoušek je IS výhodou a index obtěžující věcí navíc.
    3) Z čeho bys vyrobil duplikát indexu, kdyby nebyly známky nikde jinde uvedené než v něm?

  177. Vojtěch Varyš:

    1. ano, máme spoustu hloupých zákonů
    2. ústní zkoušky jsou naštěstí na ústupu, ale díky bohu jen na některých školách.
    3. je to naprosto běžná praxe, zeptej se těch, co studovali v dobách před ISem. založeno na tom, co ti možná nic neříká: důvěra.

  178. Dan:

    Nekdo ma teoreticky zlozvyk slapat pred vchodem na hlavni budovu lidem po nohach. Jsem sobec, kdyz mi vadi, ze mi kazde rano dupne na chodidlo?
    Kurak na vyber, zda kourit bude ci nebude, ma. Pokud ovsem kouri, musi pocitat s tim, ze na nekterych mistech je to zakazane.Ja, jako nekurak, si ovsem vybrat, zda chci na fakultu projit kurackou ulickou ci nikoliv, nemuzu. Kdo potom omezuje ci svobodu?

  179. Vojtěch Varyš:

    Můžeš. Choď někam, kde není kouření běžnější součástí věci než např vrátnice nebo funkční WC.

  180. Vojtěch Varyš:

    Máš na výběr. Choď někam, kde není kouření běžnější součástí věci nežli vrátnice nebo funkční WC…

  181. Lexa:

    vratme se k autum. ridic na vyber, zda pojede v centru Prahy autem ci ne, ma. Pokud pojede autem, musi pocitat s tim, ze na nekterych mistech je v centru automobilova doprava zakazana. ja nejezdim do skoly autem, ale vybrat si, zda na staromestsky prechazet neprehlednou krizovatkou s troubicima, smrdicima a ohrozujicima autama ci nikoliv, nemuzu.

  182. Dan:

    A proto je na neprehledne krizovatce semafor, aby Ti umoznil prejit…
    Co kdybychom tu analogii auta-koureni trochu poupravili.Auta muzou byt nebezpecne, a proto existuje neco jako pravidla silnicniho provozu. Nebo by se snad snad meli zrusit, protoze se tim omezuje svoboda ridicu? Ridic si muze vybrat, jestli jezdit bude ci nebude, muze, ale pokud se rozhodne jezdit musi respektovat, ze do zakazu vjezdu nesmi. A stejne tak kurak.

  183. Dan:

    Tobe vadi auta, protoze jsi chodec. Chces tedy omezit provoz, aby se Ti zilo lepe. My jsme nekuraci a vadi nam koureni, jaky je mezi nami rozdil?

  184. monika:

    No, na FFUK je to často spíše naopak: jdu na zkoušku s indexem a plachtou, vyučující mi výsledky zkoušky zapíše do nich a na IS tak nějak zapomene, takže pak naháním příslušného vyučujícího, aby výsledky dodal do ISu. Takže zbytečný je spíše ten IS než ten index, protože do indexu jsou vyučující zvyklí zapisovat, zatím co do ISu nikoli ( a myslím si, že v mnoha případech nejde o opomenutí ze strany vyučujících: oni zkrátka ty výsledky zapisovat nechtějí, protože s tím ISem nesouhlasí).
    Obecně vzato, IS může být užitečný pouze v případě, že bude plně funkční, v opačném případě je na obtíž.
    Jinak, na FFUK je dle mého názoru většina zkoušek stále ústních a duplikáty indexů se vyráběly i v dobách, kdy nebyl IS- stejně jako semtam došlo ke ztrátě indexu, může dojít ke ztrátě dat v ISu, takže ISem jako pojistkou bych neargumentovala, i když samozřejmě funkční IS může poskytnout cenný materiál v případě ztráty indexu a výsledky z indexu mohou dobře sloužit pro případ ztráty dat z ISu, na duhou starnu na FFUK máme ještě tzv.plachtu, která v případě ztráty indexu může plnit stejnou funkci jako IS.

  185. Vojtěch Varyš:

    Univerzita, stejně jako hospoda, je prostě kuřácké a alkoholické prostředí. když nemáš rád takové „zlozvyky“, choď někam jinam. Teba do Musikvereinu.

  186. Vojtěch Varyš:

    moniko, je to tak.

  187. Lexa:

    jenze ja sem taky nekurak. jen upozornuju na to, ze kdyz pravidla silnicniho provozu dovoluji jezdit v praze a smrdet + ohrozovat chodce pred FF, tak proc by se melo zakazovat pred FF kourit - ono smrdeni a ohrozovani kterym tady proti koureni argumentujete je proti tem autum zanedbatelny..

  188. m.:

    Rozdíl je v tom, že jezdit autem po Praze zakázané není, kdežto kouření u školy a ve škole ano. Zákony by se měly dodržovat a pokud se vám nelíbí, stěžujte si svých zákonodárců, ale neobtěžujte ostatní tím že je nerespektujete.

  189. Dan:

    O tom, že fakulta je kuřacká a alkoholická rozhodl kdo? To nějáký stereotyp, že vyučující, potažmo studující na FF, musí nutně kouřit a chlastat? A neměl by také mít dlouhé umaštěné vlasy, dlouhý vous a taré otrhané oblečení, aby vyhověl obecné představě o příživnickém filozofovi, který nejenže hrozně vypadá, ale ještě vede neužitečné kecy,místo aby se zapojil do výroby? Pokud máš pocit, že jediné intelektuální stimuly mohou příjít v oblacích kouře nad sklenkou chlastu, pak Ti musím popřát odolné játra a plíce do zbytku studia.Mnohem větším podnětemj e, když vidím, že vyučující je ochotný poslechnout si i můj názor a udělá si na mě čas, byť by to bylo v MacDonaldu. Pokud dotyčný vede dlouhé monology, aniž by ho zajímalo, co si myslíš Ty, pak můžeš být třeba v prvorepublikové kavárně Arco a bude Ti to s prominutím k h…u!

  190. Vojtěch Varyš:

    čímž chceš říct, že ten, koho nezajímají tvé názory, tě nemůže ničím inspirovat?
    neříkám, že je nutné kouřit a chlastat. já například nekouřím, jen se snažím ubránit poslední zbytky svobody a poživačnosti před fanatiky racionality a zdravovýchovy.

  191. Quanti:

    chm, svoboda? a nezridime tedy na FF sleharnu (koks, pernik, hacko…)? a pokud ne, tak proc ne? jenom proto, ze to u nas nema tu spravnou akademickou tradici?

  192. Lexa:

    s tim by byl problem, to je - na rozdil od tabaku a alkoholu - nelegalni

  193. m.:

    Tabák před školou i ve škole je taky nelegální a přesto ho tu Varyš propaguje…

  194. Lexa:

    taky? tabak pred skolou snad proboha neni nelegalni. a pokud ano, urcite ne tolik jako tvrdy drogy.

  195. Mirek:

    Zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (379/2005 Sb., § 8, odst. 1, b)
    Zakazuje se kouřit
    ve vnějších i vnitřních prostorách všech typů škol a školských zařízení

  196. Lexa:

    tak to je des, asi zakonodarci necetli muj clanek Filozofické kouření…

  197. Lexa:

    ale na druhou stranu „zakazany ovoce lip chutna“ takze to vlastne vychazi v tomto smyslu koureni vstric;-)

  198. Martin B:

    Kouření je prostě děsnej humus. Tečka

  199. K:

    Možná není zdravé, možná je škodlivé, ale humus to není. A už vůbec ne děsný.

  200. Radek:

    Myslím, že to je fakt děsný humus.

  201. Martin B:

    Tak prý se jedná o konci bufetu Platón se stávajícím provozovatelem. Jsem zvědav, jaký osud potká Aidu…

  202. lukáš zelenka:

    nevim, do jakych seminaru chodite, ale pokud me nejaky seminar zajima, zaridim si ho podle sveho. pokud nekdo nechce mluvit, zeptam se ho a pokud se toho boji, ma smulu. i toho vyucujiciho muzete nakonec donutit:o) (ale je to samozrejme hrozna situace) nejsme tu kvuli tomu, abychom se porad bali, ale abychom neco delali.
    obcasna laxnost vyucujicich je hrozna, ale co delat, kdyz uz treba nekolikaty semestr ucite to, co davno znate a oni ti studenti prednaseji to same, stejne a stejne referaty, nejsou aktivni…ono to otravi. to neni omluva, ale FF fakt.
    [email protected]

  203. LZ:

    ježiši tak to nedělejte, když Vám to přijde jako humus, ne? A úzkostlivá panika, když projdu kolem někoho, kdo kouří je taky trochu na palici… To radši vůbec nevycházejte z domu, protože jestli vám to nikdo neřekl, může Vás srazit auto, můžete se nadýchat smogu, může vás zatřelit ruský mafián atd. )

  204. JK:

    Z mého pohledu vláda konečně začíná jít správným směrem, jen je třeba propracovat či přepracovat dílčí návrhy.

    V článku chybí vypíchnutí jednoho důležitého bodu a to, že zmíněná reforma by přinesla větší tlak na studenty. Student se bude muset rozhodnout velice pečlivě, jaký obor bude studovat. Nějakou dobu bude totiž muset splácet svůj dluh státu a tak bude chtít ve svém produktivním věku uživit sebe i svou rodinu. Je to z mého pohledu pozitivní dopad reformy.

    Co se financování týká, vždy existuje způsob, jak studium ufinancovat. Je to podobné jako s důchodovým spořením. Rodiče při narození založí svému dítěti účet, kam budou pravidelné posílat peníze. Potomek je pak bude moci využít k uhrazení školného. Snadné, efektivní, spravedlivé.

    Jediná nerovnost, která vznikne bude v přechodném období, tj. v době, než si lidé zvyknou na změnu a začnou brát financouvání svého studia či studia svých potomků zodpovědně.

  205. monika:

    Argument týkající se větší zodpovědnosti studentů při výběru lze slyšet dost často. Nemyslím si ale, že je správné a reálné, aby si student vybíral obor POUZE podle toho, kolik jako absolvent tohoto oboru bude vydělávat. Proto mám hned několik argumentů:
    1. Výdělek absolventa toho či onoho oboru je případ od případu různý, ne každý právník má horentní příjmy, ne každý učitel má příjmy nízké. Student, který si vybere studium ekonomie nemá automaticky zaručeno, že po absolvování vysoké školy bude výborně finančně zajištěn. K dispozici při výběru by měl pouze statistické údaje ukazující průměrný plat v tom či onom odvětví/oboru.
    2. Kdyby si každý skutečně vybíral POUZE podle vidiny vysokého platu po absolvování,některé obory by se potýkaly s vysokým zájmem uchazečů, a všem těchto uchazečům by nemohlo být vyhověno, odmítnutí by pak stejně šli na „méně lukrativní“ obory“. Ve finále by pak lidé studovali obor, který jim slibuje vyšší příjmy, ač by se mnohem více hodili pro zcela jinou profesi.
    Situace, kdy si budou lidé vybírat POUZE podle lukrativnosti oborů, podle mého názoru nenastane, protože každý člověk je jinak zaměřen, a tak těžko člověk zapálený do fyziky půjde na práva a člověk s talentem na jazyky a čtyřkou z matematiky půjde na matfyz. Vysoké školy rovněž mají stanovený počet míst přijatých uchazečů, takže lukrativní obor si sice jako uchazeč vybrat mohu, otázka je, zda budu přijat/a.
    Mnohem důležitější než otázka tlaku na studenty je otázka, co se změní se zavedením školného? Bude výuka zajímavější? Vyučující vstřícnějšÍ? Budu jako student mít jistotu, že v případě jakéhokoli problému se mám na koho obrátit?? Bude při příjímacím řízení vyhověno více uchazečům? Budou mě učit lidé, jeichž znalosti jsou na vysoké úrovni?
    Tyto otázky by si student měl klást i nyní, kdy se školné nevybírá. Se zavedením školného by si je měl klást o to více.

  206. Karl:

    Panebože, to je ale hňup…

  207. student z PřF:

    Můj osobní názor je takový, že vyučující se předhánějí v publikacích do co nejprestižnějších časopisů a výuku studentů odsouvají na druhou kolej. Rozdat referáty, udělat čárky za účast, napsat zápočet a nazdar. Já učitel si jdu bádat na svém písečku…

  208. Martin B:

    a kam bys umístil, chytrý Vojto, politologii, knihovnictví, info. studia a sociální práce (tj. obory neperspetivně sídlící v Jinonicích)???

  209. Vojtěch Varyš:

    mohou se klidně vrátit do tří budov v centru. samozřejmě předpokladem zkvalitnění celé FF je výrazné snížení počtu studentů a učitelů - ne naráz nějakým vylučováním, ale postupně.

  210. Vojtěch Varyš:

    jen poznámka k závěru článku: nic nikdy neprospěje CELÉ společnosti. ta totiž jako celek žádné společné zájmy nemá.
    a s těmi spořeními, dluhy na desítky let. atp. - podle mě je to dost děsivé, takovéhle uvazování sebe sama nebo celé rodiny na všelijaké dlouhodobé smlouvy. kam se poděl avanturismus, změna a odvážnost? až se jednou vrátí universita do svého přirozeného stvau, tj. studentů bude jen o málo víc než učitelů a semináře a přednášky budou vícmeéně svobodnou a soukromou záležitostí, nebude jistě problém tomu svému učiteli na pivo a něco k jídlu se složit. ale kdžy je universita takovým mamutm kolosem, továrnou na tiutly a kredity, tak bych do ní další peníze nesypal. z vlastních ani jiných kapes. tak bude totiž jen bobtnat..

  211. Vojtěch Varyš:

    vrátil bych je do centra dění tj, do celetné, palacha nebo šporku.

  212. Martin B:

    na úkor proboha čeho??

  213. Aleš:

    četlo se to doslova samo! :)

  214. LZ:

    Ale když si nebudou bádat na svém písečku, nebudou mít co učit ;-)

  215. Josef:

    Myslím, že ta předchozí otázka je velmi dobrá! Neměl by časopis publikovat seznam nynějších pedagogů, kteří byli aktivní v ZO KSČ na FF UK a jsou na fakultě dosud? Nebo se snad někdo z dnešních studentů bojí, že nedostane zápicha? ;-)

  216. Tereza:

    to Josef: Ehm, a je to tak, že takový seznam „aktivních“ o něčem vypovídá? A o čem přesně? Co z něj vyplývá pro dnešek???

  217. Vojtěch Varyš:

    Ono je to možná překvapivé, ale obvykle neplatí „skvělý badatel, mizerný učitel“ anaopak. Právě většina těch, které oceňujeme jako vynikající učitele, přednášející a vedoucí seminářů, josu na špičce i v té badatleské úrovni. Nicméně, vzhledem k tomu, že na vš je čím dál více studentů a mezi nimi čí dál více studentů bez zájmu, nedá se oné otrávenosti divit.

  218. Vojtěch Varyš:

    na úkor ničeho. FF nepotřebuje mít 8000 studentů, stačilo by jí desetkrát méně…

  219. Vojtěch Varyš:

    jedna věc je seznam členů KSČ - druhá věc je ta, že ani většina těch, co ve straně nebyli, nebo neměli příležitost v ní být, nestojí za nic!

  220. kamil:

    to je ten člověk, který dělá problémy z informačním systémem a připadá si moc důležitý… opět pravý člověk, na pravém místě… asi se máme na co těšit…

  221. Dr. Strangelove:

    V jake to zijeme dobe, kdyz o konecne podobe textu nakonec rozhodne REAKTOR??

  222. Lexa:

    a jeste doplneni, tady je o akci v dnesnich udalostech (cas videa 20:15)
    http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1097181328-udalosti/208411000100323-23.03.2008-19:00.html

  223. Klára Churaňová:

    Ahoj Andreo,
    jsem studentkou ekonomie ve finském Turku a chtěla bych Ti moc poděkovat za tento článek - skvěle napsané a neuvěřitelně výstižné ) Pokud budeš publikovat ještě nějaké články ráda si je přečtu - je skvělé moci porovnat vlastní zkušenosti s ostatními a ujistit se v tom, že nejenom mě tu některé věci přijdou prostě….. „jiné“ )

  224. Petr Ježek:

    Je hezké vidět aktivistického studenta, který poskytne rozhovor, a jiného umírněného komentátora s hlubokým, ale opravdu hlubokým a dlouhým názorem. Chce to méně fantazírovat a více se věnovat faktům. Nejen že 11. listopad 2001 byl kolosální podvod s výtečnou výpravou a obsazením, radar je snaha zatáhnout konflikty dlouho nedotčenou Evropu do alespoň nějaké šlamastiky, když už tak dlouho úspěšně konkuruje mocenskému establishmentu v USA. nezapomínejme, že USA se sice účastnily nejen obou světových konfliktů, ale vždy na cizím území (Pearl Harbor byla vděčná výjimka potvrzující pravidlo), zatímco oba světové konflikty zdecimovaly Evropu, která pak dlouho byla odbytištěm. jenže nyní se role obrátily, USA pokračují v šíření demokracie mečem selektivně tam, kde se to hodí (diktátorů jako Saddam je, ale málokterý má takové strategické zásoby surovin nebo alespoň významný alianční potenciál). proto bych Lukáši Levákovi velmi doporučil, aby svou zdánlivou znalst prověřil mnohem hlubším hledáním informací o podstatě a pravdě kolem minulého i současného globálního vývoje. odpovědi na otázky ohledně radaru v Brdech totiž leží právě tam, nikoli ve zdejších archivech takyexpertů jako je Luděk Pekárek. Studentům sluší nedůvěra v autority, která může u mnoha „autorit“ odhalit jejich nahotu. Musíte mnoho znát z různých oborů, abyste pochopili.

  225. Martin B:

    Odmítám ideu, že Američané odstranili Saddáma kvůli ropě. To je příliš jednoduchý argument, a navíc prostě neodpovídá skutečnostem. Objem irácké ropy je v globálním měřítku vcelku malý, víc ropy má samotný Kuvajt (nemluvě o samotné Americe, Saudské Arábii, Nigérii, Rusku, Norsku apod.). Podle mého názoru bylo a je cílem z Iráku vytvořit stabilní, relativně demokratický stát, který touto svou povahou bude působit kladně ve vztahu k izraelsko-palestinskému konfliktu a napomůže demokratizaci i např. Sýrie. Tzn. nejde o ropu, ale o dlouhodobé strategie sledující především jeden cíl: stabilizaci Blízkého Východu.

  226. Vojtěch Varyš:

    vždycky mě baví, když se řekne „o tom by měli rozhodnout odborníci“. Na stránkách CTS UK (viz odkaz) je ke stažení výborný text doc. Zdeňka Konopáska „Why experts are seen as neutral arbiters in the Czech Republic? Understanding the post-communist politics of de-politicization“. Mně můžou být jakékoli kontexty úplně ukradené a skutečnost, že můj názor není podložen „odbornými argumenty“ neznamená, že je politicky méně smysluplný. Co když jen a prostě NECHCEME bý spojenci USA, nebo prostě NECHCEME mít na svém území cizí vojáky?

  227. Vojtěch Varyš:

    Ale Martine, kdo má PRÁVO dělat z ostatních „relativně demokratické státy“?

  228. humanista:

    Jak to bylo s tím rozhovorem s Kateřinou Jacques pro FFakt? http://tyden.cz/chat-s-osobnosti/katerina-jacques/?page=2

  229. Lukáš Levák:

    Pár poznámek Lukáši si prostě nemůžu prominout, protože Tvá etika tvůrčí činnosti se mi prostě nelíbí…

    1, Na můj citát „Veďme skutečně odbornou diskusi a ptejme se odborníků (…), jež mají k danému tématu co říct.“ reaguješ: „To přece iniciativa Ne základnám dělá!“ Pokud jsi Lukáši skutečně přesvědčen,že Vaše iniciativa dospívá k onomu „správnému vědeckému paradigmatu“ tak by mě zajímalo jakými metodami se k tomuto paradigmatu dobíráte. Pokud se již webové stránky nazývají „Ne základnám“ nepočítaje jejich obsah, o jaképak diskuzi to Lukáši mluvíš? Předjímáš paradigma, aniž bys dal prostor ho vytvářet. Pokud jednostranné popularizaci daného tématu říkáš vytváření odborného paradigma, měl by ses zamyslet nad etikou své tvůrčí činnosti obecně a pokusit se s ní uspět v nějakém neesejistickém formátu. Nazýváte své stránky odbornou diskuzí, když už předjímáte její závěr v samotném názvu? Na rozdíl od Tebe a Vašich stránek nehodnotím, zdržuji se stanovisek, což jsem ve svém článku výslovně uvedl a nikdo nemůže z mých řádků tvrdit, že jsem pro nebo proti radaru. Tvá účelová tvrzení mě populisticky staví do role zastánce radaru. Kdybych Tě Lukáši neznal, tak nad tím mávnu rukou, ale tohle mě skutečně mrzí. Stylizuješ si neutrální názor do pozice, abys ho mohl svým „odborným paradigmatem“ odpálkovat pod rouškou objektivní diskuze.

    2, Další Tvůj citát: „Jenže, už jen čistě z logického hlediska nelze tvrzení, že je Saddám nebezpečný pro (okolní) svět, dokládat (jistě zavrženíhodnými!) čistkami, které prováděl v hranicích svého státu. Likvidovat vlastní domněle či skutečně neloajální národnostní menšiny (Kurdové) a útočit zbraněmi hromadného ničení (ZHN) na nejmocnější státy světa (USA, Evropa) jsou dvě rozdílné věci…. Za prvé Lukáši vytrháváš mé citace z kontextu a ohýbáš je do svých formulací. Má slova ohledně zbraní hromadného ničení byla určena studentu Majíčkovi, který se snažil čtenáře FFaktu přesvědčit názorem, že zbraně hromadného ničení prý v Iráku nikdy nebyly. Na to jsem odpovídal tvrzením o Kurdech a mimo jiné i doporučením ať si student Majíček přečte alespoň nějaké syntetické dějiny Blízkého Východu, protože jeho slova mi přijdou, teď se omlouvám za vysokou měrou expresivní výraz, ale skutečně SKANDÁLNÍ s pěti vykřičníky. Poté… jakýsi Tvůj „okolní“ svět.(?) V Tvém pojetí tedy svět začíná mimo hranice Blízkého Východu? Kurdové, Kuvajt, Írán a Izrael nejsou pro Tebe svět? Opět užiji slova o pokryteckém právníkovi. Dále Lukáši, uvádíš sice správně „vypočítavost“ zahraniční politiky USA, ale opět účelově. Takovouto citaci by sis mohl dovolit v případě, že by USA nebyly Evropě (tedy i Tobě) nikdy „prospěšné“. Pokud jsi Lukáši součástí onoho transatlantického systému, nemůžeš se dívat na svět černo-bílým hledím.

    3, K posledním Tvým větám Lukáši… skutečně mě mrzí, že argumentuješ něčím co nemůžeš dokázat a opět budu apelovat na etiku Tvé tvůrčí činnosti. Nejdřív ale uvedu Tvůj citát: „Ale hlavně, Májíčkův výrok mířil (nejspíš) jinam: jedna z největších lží o Saddámově Iráku byla, že může svými ZHN ohrozit dokonce Londýn! Tj. že jeho raketové nosiče dosáhnou Evropu – což se dnes tvrdí i o Íránu a opět více méně účelově.“ Hájíš něco, co nebylo ani vyřčeno. Student Majíček jasně uvedl stanovisko a nelze ho ohýbat doplněním o Londýnu. Poté… máš prosím Tě Lukáši nějaké zaručené důkazy, že irácké raketové nosiče nemohly dosáhnout Evropy?

    V tomto duchu se totiž Lukáši nese celá Tvá argumentace. Zatímco já uvádím esejistickou formou výzvu k diskuzi, Ty mě stylizuješ do pro Tebe výhodné pozice, tedy v podstatě reaguješ na něco, co nebylo ani řečeno, předkládáš dále paradigma, které jsou za prvé jednostranná, za druhé nepodložená žádnými hard facts. Proto Ti Lukáši poradím především opatrnost. V esejistice a publicistice si můžeš dovolit uvádět ničím nepodložené skutečnosti, ne ale již na odborné úrovni. Proto mě udivuje, že jsi tak sebejistý v prohlášeních o tom, či onom, když archivy dokumentující tu či onu skutečnost například i průběh vyjednávání, budou ještě pěkných pár desítek let uzamčené. Skutečně mě mrzí, že redaktoři FFaktu vyřízli z mého článku závěrečnou větu, která nebyla publikována. Tam je totiž uváděno ono Tobě již známé tvrzení o onom indexsu. Já ve svém článku vyzývám k diskuzi, ne k diskuzi, která je uváděna Vaší iniciativou, tj. dnes říkáme kategorické ne a máme to již v názvu, ale k diskuzi, která se může táhnout i několik let a nemusí být od určitého, třeba i záporného stanoviska, navždy uzavřena.

    Teď budu sám sebe citovat: „Na závěr snad jediné: Nepíši disertaci na téma „Americká zahraniční politika v postsovětské éře“ nebo „Írán, jeho politická kultura“, zdržuji se proto kategorických soudů. A opakuji, veďme skutečně odbornou diskusi a ptejme se odborníků z onoho pomyslného indexu svého oboru, jež mají k danému tématu co říct.“

    Lukáši… píšeš disertační práci na podobné téma, že jsi tak přesvědčen o paradigmatu, který šíříš? Ano, namítneš mi, že vycházeje z postmodernistického chápání vědy jako takové, žádná vědecká práce nejen humanitního oboru nemůže být „vědecká“, protože explicitně nelze na jejích závěrech předjímat závěry obecné, ale toto tvrzení například platí i pro medicínu - každý somatotyp je unikátní a žádný lék není u každého stejně účinný, takže medicína je v podstatě takové šamanství s puncem vědeckosti - a ačkoliv každá akademická obec daného oboru je v jistém smyslu „mafií“ šířící své paradigma, které nemůže být nikdy dokázáno jako ono „jediné pravdivé“ tak i lékaři Lukáši přeci věříš, že Ti nepředepíše léky jen tak btw. na zkoušku co to s Tebou udělá. Z tohoto důvodu apeluji na ráznost a přesvědčení Tvých prohlášení. Kdybys psal onu disertaci, věřil bych Ti více. Je to Lukáši paradoxní, ale naše pohledy jsou na danou problematiku dost podobné a ve svých závěrech identické. Oba pouze volíme jinou metodu…

  230. Lukáš Levák:

    Panu Petr Ježkovi bych doporučil aby se do budoucna vyvaroval svého marxisticky pojímaného interpretování dějin, to za prvé, a poté ho porovnával s interpretací globální. Ať zkusí v tomto případě šířit svá paradigmata na katedru obecných a komparativních dějin. Za druhé pan Ježek na jedné straně bagatelizuje snahu o diskuzi a na druhé podstrkává své neodborné přesvědčení jako paradigma interpretace zahraniční politiky USA. Věnuje se pan Ježek oněm faktům? Odkud je máte pane Ježek vybádané? Z archivů, které zůstanou desítky let ještě zavřené? Ano, máte asi pravdu, my všichni mluvíme o nesmyslech, nikdo ničemu nerozumí a nechápe podstatu věci a Vy jediný se věnujete oněm faktům. Rozumíme…

  231. Lukáš Levák:

    Poté… jakýsi Tvůj „okolní“ svět.(?) V Tvém pojetí tedy svět začíná mimo hranice Blízkého Východu? Kurdové, Kuvajt, Írán a Izrael nejsou pro Tebe svět? Opět užiji slova o pokryteckém právníkovi. Dále Lukáši, uvádíš sice správně „vypočítavost“ zahraniční politiky USA, ale opět účelově. Takovouto citaci by sis mohl dovolit v případě, že by USA nebyly Evropě (tedy i Tobě) nikdy „prospěšné“. Pokud jsi Lukáši součástí onoho transatlantického systému, nemůžeš se dívat na svět černo-bílým hledím.

  232. Lukáš Levák:

    Jinak v Tvém pojetí tedy svět začíná mimo hranice Blízkého Východu? Kurdové, Kuvajt, Írán a Izrael nejsou pro Tebe svět? Opět užiji slova o pokryteckém právníkovi. Dále Lukáši, uvádíš sice správně „vypočítavost“ zahraniční politiky USA, ale opět účelově. Takovouto citaci by sis mohl dovolit v případě, že by USA nebyly Evropě (tedy i Tobě) nikdy „prospěšné“. Pokud jsi Lukáši součástí onoho transatlantického systému, nemůžeš se dívat na svět černo-bílým hledím.

  233. Lukáš Levák:

    Tím nechci shazovat žádnou diskuzi, ale shazuji diskuzi vedenou jednostranně bez perspektiv. A opakovaně tvrdím, že pokud vede iniciativu o diskuzi někdo kdo již předem předjímá výsledek diskuze, nejedná se o diskuzi. Ano samozřejmě…namítneš mi, že vycházeje z postmodernistického chápání vědy jako takové, žádná vědecká práce nejen humanitního oboru nemůže být „vědecká“, protože explicitně nelze na jejích závěrech předjímat závěry obecné, ale toto tvrzení například platí i pro medicínu - každý somatotyp je unikátní a žádný lék není u každého stejně účinný, takže medicína je v podstatě také takové šamanství s puncem vědeckosti. Na druhou stranu ačkoliv každá akademická obec daného oboru je v jistém smyslu „mafií“ šířící své paradigma, které nemůže být nikdy dokázáno jako ono „jediné pravdivé“, i lékaři Lukáši přeci věříš, že Ti nepředepíše léky jen tak btw. na zkoušku co to s Tebou udělá. Z tohoto důvodu apeluji na ráznost a přesvědčení Tvých prohlášení, která se nemohou opírat o hard facts. Názory známých osobností uváděné v diskuzi je jedna věc, ale podložení tvrzení pomocí hard facts je věc druhá. Je to Lukáši paradoxní, ale naše pohledy jsou na danou problematiku dost podobné a ve svých závěrech téměř identické. Každý pouze volíme jinou formu. Já jsem také proti radaru, ale jsem přesvědčen, že utnout diskuzi jednou provždy stylem rétoriky NE ZAKLADNAM není správné.

  234. Lukáš Levák:

    Ano samozřejmě…namítneš mi, že vycházeje z postmodernistického chápání vědy jako takové, žádná vědecká diskuze nejen humanitního oboru nemůže být „vědecká“, protože explicitně nelze na jejích závěrech předjímat závěry obecné, ale toto tvrzení například platí i pro medicínu - každý somatotyp je unikátní a žádný lék není u každého stejně účinný, takže medicína je v podstatě také takové šamanství s puncem vědeckosti. Na druhou stranu ačkoliv každá akademická obec daného oboru je v jistém smyslu „mafií“ šířící své paradigma, které nemůže být nikdy dokázáno jako ono „jediné pravdivé“, i lékaři Lukáši přeci věříš, že Ti nepředepíše léky jen tak btw. na zkoušku co to s Tebou udělá. Z tohoto důvodu apeluji na ráznost a přesvědčení Tvých prohlášení, která se nemohou opírat o hard facts. Názory známých osobností uváděné v diskuzi je jedna věc, ale podložení tvrzení pomocí hard facts je věc druhá.

  235. Lukáš Levák:

    V podstatě tvrdím, že pokud vede iniciativu o diskuzi někdo kdo již předem předjímá výsledek diskuze, nejedná se o diskuzi. Ano samozřejmě…namítneš mi, že vycházeje z postmodernistického chápání vědění jako takového, žádná odborná diskuze nejen humanitního oboru nemůže být „vědecká“, protože explicitně nelze na jejích závěrech předjímat závěry obecné, ale toto tvrzení například platí i pro medicínu - každý somatotyp je unikátní a žádný lék není u každého stejně účinný, takže medicína je v podstatě také takové šamanství s puncem vědeckosti - jedině snad obory jako chemie splňují punc vědeckosti. Žádná diskuze tedy nemůže být skutečně echt „odborná“… Z tohoto důvodu apeluji na ráznost a přesvědčení Tvých prohlášení, která se nemohou opírat o hard facts. Názory známých osobností uváděné v diskuzi je jedna věc, ale podložení tvrzení pomocí hard facts je věc druhá. Je to Lukáši paradoxní, ale naše pohledy jsou na danou problematiku dost podobné a ve svých závěrech téměř identické. Každý pouze volíme jinou formu. Já jsem také proti radaru, ale jsem přesvědčen, že utnout diskuzi jednou provždy stylem rétoriky NE ZAKLADNAM není správné.

  236. Lukáš Levák:

    Lukáši, občanská iniciativa je jedna věc, ale pokud vede iniciativu o diskuzi někdo kdo již předem předjímá výsledek diskuze, nejedná se o diskuzi. Ano samozřejmě…namítneš mi, že vycházeje z postmodernistického chápání vědění jako takového, žádná odborná diskuze nejen humanitního oboru nemůže být „vědecká“, protože explicitně nelze na jejích závěrech předjímat závěry obecné, ale toto tvrzení například platí i pro medicínu - každý somatotyp je unikátní a žádný lék není u každého stejně účinný, takže medicína je v podstatě také takové šamanství s puncem vědeckosti - jedině snad obory jako chemie splňují punc vědeckosti. Žádná diskuze tedy nemůže být skutečně echt „odborná“… Z tohoto důvodu apeluji na ráznost a přesvědčení Tvých prohlášení, která se nemohou opírat o hard facts. Názory známých osobností uváděné v diskuzi je jedna věc, ale podložení tvrzení pomocí hard facts je věc druhá. Je to Lukáši paradoxní, ale naše pohledy jsou na danou problematiku dost podobné a ve svých závěrech téměř identické. Každý pouze volíme jinou formu. Já jsem také proti radaru, ale jsem přesvědčen, že utnout diskuzi jednou provždy stylem rétoriky NE ZAKLADNAM není správné.

  237. Lukáš Levák:

    Nejvíc mě ale na Vaší iniciativě mrzí jedna věc… Honza Majíček uvádí: „Kolik jsme toho slyšeli o nebezpečnosti Saddáma Husajna a jeho zbraních hromadného ničení? Teď je to pro změnu Írán a důkazy chybí stejně jako v případě Iráku.“ Tohle tvrzení je v případě Iráku skutečně nehorázně lživé a sám to Lukáši i přiznáváš. Honza zapírá užití oněch zbraní na bázi yperitu a kyanidu, které vyvrátit prostě nelze. Nevím jestli Honza skutečně neví, že nějaké kurdské čistky existovaly, nebo zda to je jeho účelové prohlášení. Každopádně mluvčí iniciativy, který prohlašuje podobná tvrzení, která svou lživostí úplně bijí do očí a chtěl bych vidět co by mu na ně řekl nějaký kurdský uprchlík žijící v Praze, je mluvčím Vaší iniciativy? A Ty tohle tvrzení ještě podporuješ? To je skutečně na zvážení osobnostní etiky…

  238. Lukáš Levák:

    Je mi jasné, že si teď myslíš úplný opak než já a budeš argumentovat dalšími „zaručenými fakty“. Nemám potřebu se s Tebou hádat, ne proto, že bych pohrdal Tvými argumenty, ale proto, že stejně jako ty dobře vím, že říct kategorické ano nebo ne prostě nelze a je to přehazování si horkého bramboru z jedné strany na druhou. Původně jsem reagoval výhradně na tvrzení Honzy o neexistenci ZHN a to ne v tom smyslu, že vyvracím občanskou iniciativu, ale v tom smyslu, že ohánět se občanskou iniciativou a právem názoru odporujícímu establishmentu a vypouštět do světa lživá prohlášení je stejně špatné jako zatajovat informace o tom zda jsou rakety a radar třeba, zda jsou vlastně účinné, kdo kdy zahájil vyjednávání apod. Občanských iniciativ si vážím, ale každý by měl hrát fér hru, protože někteří lidé si asi myslí, že když jsou hlasem z ulice, mají právo ohýbat si argumenty tak jak se jim hodí.

  239. Lukáš Kantor:

    Motto:

    „Protiraketový štít Spojených států, instalovaný v Polsku a Česku, nemá žádnou naléhavou logiku, ani vojenskou, ani politickou, kromě dvou důvodů: za prvé kdosi ve Spojených státech chce dostat od vlády ohromné peníze, aby takový projekt realizoval, za druhé projekt je účelově zaměřen jako hrozba vůči Rusku.

    O oficiální verzi – obrana vůči íránským nebo severokorejským raketám – nemá snad ani smysl vážně debatovat.“

    Doc. PhDr. Rudolf Kučera, CSc.(* 1949), politolog, publicista, vysokoškolský pedagog, po roce 1989 se jako první habilitoval na UK v oboru politologie.

    Zdroj: revue Prostor, citováno podle
    http://www.nezakladnam.cz/cs/632_zacalo-nove-kolo-zbrojeni-aneb-trochu-jiny-pohled-na-protiraketovou-obranu-v-cechach-a-polsku

  240. Lukáš Kantor:

    Ahoj Lukáši.

    1) Jistě nepopřeš, že svojí větou „Veďme skutečně odbornou diskusi a ptejme se odborníků (…), jež mají k danému tématu co říct.“ naznačuješ, že iniciativa Ne základnám odbornou diskusi nevede a že snad dokonce k tématu ani nemá co říct.

    První osten této spíše implicitní kritiky jsem se Ti snažil vyvrátit odkazem na web iniciativy, kde je citována pěkná řádka domácích i zahraničních odborníků. Srovnej to prosím s pro-radarovými brožurkami (např. „Bude radar z Kwajaleinu stát v Brdech?“), jež za NAŠE PENÍZE vydává vláda a zjistíš, že oni citují tak akorát politiky, lidi navázané na stát či přímo armádu, umělce,- jen těch nezávislých odborníků se jim nějak nedostává.

    Tím netvrdím, že iniciativa Ne základnám dospívá k „správnému vědeckému paradigmatu“ – ostatně Ty nějaké takové znáš? Ve věcech veskrze POLITICKÝCH jako je raketová „obrana“!? Termín „paradigma“ zde ani není na místě – dospíváme k názoru, který vyjadřuje i název webu, avšak tento názor je podložený, mj. i proto, že prostě není pravda, že by se iniciativa neptala odborníků – zrovna nedávno bývalého armádního experta Stanislava Kauckého a fyzika z Akademie věd Petra Pokorného.

    Nenazýváme své stránky (ryze) odbornou diskusí, na druhu stranu jsem přesvědčen, že jistým nárokům odbornosti dostojí /můžu impertinentní otázku? – kolik „studií“, „názorů osobností“ jsi si na našem webu přečetl!?/. Prezentujeme solidní odborné názory na podporu naší věci v situaci, kdy druhá strana sporu nedělá ani to! Musí jít o jednostrannou „popularizaci“, neboť se snaží čelit ještě jednostrannější a masivnější kampani většiny médií.

  241. Lukáš Kantor:

    2) Není pravda, že bych Tvé citace vytrhával z kontextu. Jasně jsi vyjádřil názor, že Saddám byl hrozbou pro svět (nespecifikováno v jaké době, patrně pořád) a to hlavně s odvoláním na masakr Kurdů z konce 80. let (v době invaze byl rok 2003). To jsem rozporoval, protože být hrozbou vůči vlastním lidem, ba dokonce vůči sousedům v regionu nutně nezakládá hrozbu pro „svět“ („západní civilizace“ nerovná se svět), kterou Irák nebyl – rozhodně ne v roce 2003, kdy se na něj útočilo.

    Tedy když už, tak je skandální spíš to, že jiným povýšenecky doporučuješ přečíst si „nějaké syntetické dějiny“ (jako kdyby je neznali) a sám ignoruješ skutečně skandální fakt, že Američané v Iráku žádné ZHN nenašli – a na TO mířil Honza Májíček, když řekl: „Kolik jsme toho slyšeli o nebezpečnosti Saddáma Husajna a jeho zbraní hromadného ničení? Teď je to pro změnu Írán a důkazy chybí stejně jako v případě Iráku.“

    Podle Tebe se touto větou Májíček „snažil přesvědčit čtenáře FFaktu, že zbraně hromadného ničení prý v Iráku NIKDY nebyly.“ To ale z Májíčkova vyjádření nevyplývá, neboť se zjevně vztahuje k situaci v roce 2003, ne k situaci na konci 80.let, kterou se pro ospravedlnění útoku v roce 2003 přirozeně vůbec neargumentovalo. Mluvilo se o existujícím arzenálu ZHN v rukou Saddáma, který představuje bezprostřední bezpečnostní hrozbu (např. rakety schopné doletět do Londýna).

    Nic z toho se nepotvrdilo, neochotně to dnes přiznává i Bush a jeho kamarila. A vidíš, místo aby s ostudou odešli, budují v Iráku stálé vojenské základny, tlačí na privatizaci místního ropného průmyslu a vyhrožují dalšímu státu v oblasti.

  242. Lukáš Kantor:

    3) Píšeš: „skutečně mě mrzí, že argumentuješ něčím co nemůžeš dokázat a opět budu apelovat na etiku Tvé tvůrčí činnosti“. Co nemůžu dokázat?! Že Irák nebyl hrozbou pro Evropu /jen připomínám, že hlavní evropské státy – Francie a Německo – se útoku na Irák nezúčastnily – zřejmě jim nedošlo, jak obrovskou hrozbu pro ně tato země představuje:-)/!?

    Namítáš: „… máš prosím Tě Lukáši nějaké zaručené důkazy, že irácké raketové nosiče nemohly dosáhnout Evropy?“ Takzvané DŮKAZNÍ BŘEMENO je ale na straně obhájců invaze, ti by měli předložit „zaručené důkazy“ o bezpečnostních hrozbách představovaných (pro Evropu) Saddámovým Irákem v roce 2003. Takové „zaručené důkazy“ předkládal Colin Powell v Radě bezpečnosti OSN a dnes se k té blamáži už radši nehlásí. Další takové „zaručené důkazy“ byly vyfabrikovaná obvinění ze spojení s Al-Kaidou, nákupem uranu v Nigeru (myslím, že to byl Niger), pojízdných laboratořích na výrobu chemických zbraní atp.

    Nic z toho se nepotvrdilo. Místo toho byly i z oficiálních míst přiznány „omyly“ (můžeme si myslet, že to spíš byly úmyslné lži, ale „zaručeně dokázat“ to asi nepůjde nikdy, že) –je to pro Tebe dostatečně „zaručený důkaz“, že prostě Irák žádnou hrozbu nepředstavoval, mj. že nemohl dostřelit svými raketami do Londýna (protože takové raketové technologie prostě neměl)!? :-)

    Přečti si tohle – je to nedávná studie Pentagonu, která na základě oficiálních iráckých dokumentů a výslechů iráckých představitelů konstatuje, že žádné spojení s Al-Kaidou neexistovalo – jako byla NEPRAVDIVÁ tvrzení o zbraních hromadného ničení …
    http://www.nezakladnam.cz/cs/934_studie-pentagonu-nejsou-dukazy-o-vazbach-iraku-a-al-kaidy¨
    /možná se do diskuse nesmí vkládat odkazy, tak kdyby to zmizlo, tak to všechno najdeš na webu Ne základnám, ale i jinde! - je to převzatá zpráva ČTK/

  243. Lukáš Kantor:

    4) Ohrazuješ se: „Zatímco já uvádím esejistickou formou výzvu k diskusi, Ty mě stylizuješ do pro Tebe výhodné pozice, tedy v podstatě reaguješ na něco, co nebylo ani řečeno“.

    Nikde ve svém článku nereaguji na něco, co nebylo řečeno – vždy cituji konkrétní Tvojí větu, kde nějakým způsobem kriticky komentuješ Honzu Májíčka či Ne základnám a potom na tuto Tvojí větu odpovídám.

    Nepředkládám paradigma, předkládám názor opačný Tvému, což se od polemiky očekává. Vadí mi výtka, že jsou má slova nepodložená hard facts. Jaká slova? O tom, že Irák nebyl žádnou hrozbou!? To už dnes tvrdí i Pentagon /viz výše/ :-)

    Navíc, jak se´s Ty držel hard facts, když si psal VĚCNĚ ŠPATNĚ o „spekulacích o napojení jistých členů vládní garnitury USA na americké zbrojní koncerny“. Nejsou to totiž spekulace, ale fakta.
    http://www.nezakladnam.cz/en/907_is-national-missile-defence-really-about-protecting-the-us

    Na hard facts nebylo založeno ani Tvé obvinění, že „nikdo z aktivistů, jež vedle radaru vystupují … proti NATO, EU, IMF či WB, dosud nepřišel s alternativním řešením světového uspořádání.“ Přitom takových alternativních uspořádání existuje na papíře, v hlavách a srdcích hodně. Mohou být označena za nerealistická či jakkoliv jinak špatná, ale nelze tvrdit, že žádné alternativy neexistují.

    Píšeš: „Proto mě udivuje, že jsi tak sebejistý v prohlášeních o tom, či onom, když archivy dokumentující tu či onu skutečnost například i průběh vyjednávání, budou ještě pěkných pár desítek let uzamčené.“ – jenže není nutné čekat na otevření archivů, aby si člověk udělal obrázek o lžích spojených s útokem na Irák v roce 2003 (a vyvodil z toho závěry) nebo o tom, k čemu ve skutečnosti má sloužit komplex raketové „obrany“ (a vyvodil z toho závěry pro rozhodování ČR).

  244. Lukáš Kantor:

    5) Nemohu si pomoct, ale pokud někdo říká “Kolik jsme toho slyšeli o nebezpečnosti Saddáma Husajna a jeho zbraních hromadného ničení? Teď je to pro změnu Írán a důkazy chybí stejně jako v případě Iráku.”, nevyplývá z toho přece, že popírá kurdské čistky, které samozřejmě nelze vyvrátit, jako nelze vyvrátit, že kurdskými čistkami z konce 80. let se při útoku na Irák v roce 2003 neargumentovalo a naopak to, čím se argumentovalo, se nepotvrdilo.

    Honza Májíček se v celém tom rozhovoru a v této inkriminované větě evidentně vztahuje k době nedávné, k době před útokem na Irák, kdy jsme toho slyšeli hodně o ZHN a nebezpečnosti Husajna a kdy TUTÉŽ DEMONIZACNI STRATEGII teď zkoušejí vůči Íránu.

    Nakolik si uvědomuješ, že kromě kurdských čistek použil Saddám chemické zbraně – s americkou pomocí – i proti Íráncům!?

    Když jsme u té osobnostní etiky – co by´s řekl prezidentovi, jehož podřízení nedokáží zabránit útokům z 11. září (připomínám, že mají více jak deset tajných služeb, které dostávaly jedno varování za druhým) a jenž zavleče pod – v lepším případě – mylnými důvody svou zemi do války a na pokraj finanční krize!? Aniž by z toho pro sebe vyvodil jediný závěr! A to se prosím hlásí ke křesťanství

  245. Lukáš Kantor:

    6) POSLEDNI:

    Píšeš: „Nemám potřebu se s Tebou hádat, ne proto, že bych pohrdal Tvými argumenty, ale proto, že stejně jako ty dobře vím, že říct kategorické ano nebo ne prostě nelze“

    – ale lze, kategorické NE říkají už teď právě ti odborníci, po jejichž konzultování sám voláš.
    http://www.nezakladnam.cz/cs/839_balisticka-raketova-obrana-americky-utocny-mega-terorismus
    http://www.nezakladnam.cz/cs/826_raketova-obrana-jako-nastroj-hegemonialni-politiky
    http://www.nezakladnam.cz/cs/615_laureat-nobelovy-ceny-posledni-co-potrebujeme-je-raketova-obrana
    http://www.nezakladnam.cz/cs/523_americke-rakety-v-evrope-pres-odstrasovani-k-hrozbe-prvniho-uderu

    Dále píšeš: „Původně jsem reagoval výhradně na tvrzení Honzy o neexistenci ZHN“ – reagoval si na víc, byť s menším zápalem :)

    Pokračuješ: „… ohánět se občanskou iniciativou a právem názoru odporujícímu establishmentu a vypouštět do světa lživá prohlášení“ – o žádná lživá prohlášení nešlo, spíš o nedorozumění nad jednou větou Honzy Májíčka. Mimochodem, skutečně lživá prohlášení Bushe a spol. Tě taky takhle rozpalují!?

    A na stejném místě: „Občanských iniciativ si vážím, ale každý by měl hrát fér hru, protože někteří lidé si asi myslí, že když jsou hlasem z ulice, mají právo ohýbat si argumenty tak jak se jim hodí.“

    Nikdo z občanských iniciativ není „hlasem z ulice“ (proč ne „hlasem z univerzity“!?) a ohýbané argumenty existují jen v Tvé (utkvělé) interpretaci.

    P.S.: na webu FFaktu se v nejbližších dnech objeví plné znění
    mé reakce na Tvůj článek (zkrácené znění vyšlo v tištěném FFaktu) - to plné znění znáš, není to něco, co bych dodatečně doplňoval ve světle nových skutečností, prostě se jen nedopatřením neobjevilo na webu hned

  246. Martin B:

    To že existuje web nezakladnam.cz je zcela logické a zákonité. Kdykoli nějaká demokratická společnost diskutovala o tématu, které tuto společnost štěpí, tak existovaly iniiativy PRO a PROTI. hned několik takových je například v Norsku ohledně EU či nedávno ve Švédsku ohledně EURA. Jistě existuje nějaký myšlenkově nepředpojatý web „s neurčitým výsledkem“, ale to Lukáši Kantorovi nelze vyčítat. Spíš je to výzva pro někoho třetího, aby takový portál založil….

  247. Lukáš Levák:

    Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. V historii je to příklad, kdy si někdo řekne, že se mu to líbí takhle a pak si hledá cíleně prameny, aby to dokázal. Tedy vše naopak.

    Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry. Vaše webovky přišly se závěrem a umě si doplňujete prameny jak se Vám hodí. Diskuzi nad tímto tématem bych proto viděl za uzavřenou.

    2, Co se týká správného vědeckého paradigmatu, opět překrucuješ má slova. Souhlasím s Tebou, že žádné vědecké paradigma nemůže existovat, protože jsem také zastánce postmoderní interpretace vědy, takže jelikož explicitně nemůže vyvozovat důsledky například ani medicína (ne každý lék na každého působí stejně, takže i medicína je takové šamanství), těžko je může vyvozovat humanitní obor. Nesouhlasím Lukáši ale s tím, že si nevytváříš nárok ho dělat. Název iniciativy to sám dokládá a není to pouze slovíčkaření, je to opět ta falešná kauzalita.

    3, Co se týká citací, skutečně je vytrháváš z kontextu a užíváš pro svou potřebu. Navíc je při argumentaci doplňuješ vlastními slovy, což je prohřešek zásady citací. Uvedl jsem: „Pokud někdo prohlašuje, že režim Saddáma Husajna nebyl nebezpečný pro svět, činí tak z neznalosti nebo záměrného ignorantství. Z omylu by ho jistě vyvedla svědectví pozůstalých kurdských obětí.“

    Ty ve své argumentaci umě doplňuješ slovíčko „okolní“ a celou citaci posouváš někam jinam doplněním o rozdílu mezi západní civilizací a regionálním prostorem. Ale ani to by mi nevadilo tak jako když uvádíš: “To jsem rozporoval, protože být hrozbou vůči vlastním lidem, ba dokonce vůči sousedům v regionu nutně nezakládá hrozbu pro „svět“ („západní civilizace“ nerovná se svět), kterou Irák nebyl – rozhodně ne v roce 2003, kdy se na něj útočilo.“

    To zavání selekcí MY a ONI, kterou si nemůžeš přeci dnes na počátku 21. století dovolit. Blízký Východ není svět? Na to skutečně pozor, protože tě někdo může kvůli Tvé neopatrnosti napadnout z šovinismu. Dále, doplňuješ mé citace informacemi, kterými mě účelově stavíš do pozice nějakého amerikanisty. Reaguj na to, co je řečeno, nevytvářej imaginární prostor, který se Ti hodí do argumentace. O USA mám ještě střízlivější názor než Ty.

    4, Poté… co se týká Tvých argumentů o neexistenci ZHN, je mi líto, že v naší soukromé diskuzi přistupuješ na tvrzení, že zničit dnes ZHN je otázka pěti minut a Saddám by musel být hloupý, aby si tam něco nechal najít, a teď se tvrdě stavíš za slova jiná. Ono argumentovat tím, že tam nikdo nic nenašel je dost ošidné, protože i laik Ti řekne: „Vždyť zničit ZHN není žádný problém, nechat to někde spálit v poušti. Vždyť by to musel být úplný hlupák ten Husajn, kdyby expertním týmům ukázal na Bagdádském náměstí stan, kde se dějí chemické pokusy apod.“

    Tohle mě Lukáši vážně mrzí. Hraješ dvojí hru a schováváš se za něco, co se sice nedá vyvrátit, ale realita je trošku komplikovanější a soukromě mi to přiznáš. V tom se poté vine ta Tvá etika, kdy nad pivem říkáš jednu věc a do veřejných diskuzí jiné. Buď chlap a řekni, že ono to až zase tak černo-bílé není a to že se něco nenašlo neznamená, že to skutečně neexistovalo, nebo si dávej při diskuzích na ICQ pozor co píšeš.

    5, A to mi vadí nejvíce… z mého článku nemůžeš říct zda jsem pro nebo proti radaru, je to neutrální psaníčko, které vyzývá k diskuzi a naznačuje, že situace není černo-bílá. Ty ale mé psaní stavíš do pro Tebe výhodné pozice, té černé. Kdo si přečte Tvůj článek, řekne si, že jsem nějaký zuřivý amerikanista.

    Opak je pravdou. Já jsem ten umírněný, který se na svět nedívá černo-bíle, nenosí tričko „Bush goes for president“ apod. a Ty ze mě účelově děláš zastánce americké zahraniční politiky, zuřivého proradarovce apod. Je skutečně paradoxní, že mám v podstatě podobný názor jako Ty. Rozdíl mezi námi je, že já se nebojím říct veřejně to, co Ty říkáš v hospodě nad pivem aneb jak je v hospodě nad pivem vše barevné a ve veřejné diskuzi najednou černo-bílé a účelové.

    Napiš Lukáši článek, který bude hájit komplexně stanovisko proti radaru, dej tam něco z Tvého svědomí, ale nezakládej si svou rétoriku kritikou ostatních článků. Není to asi módní říct „čert vem důvod, hlavně, že Husajn padl“, ale myslím si to, i když vím, že důvod invaze nebyl nikterak bohulibý. Já napsal souvislý text, redakcí proškrtaný, který neříká ano ani ne a vyzývá k široké diskuzi, protože dívat se na něco černo-bíle by byla chyba.

    Ty si mě stylizuješ do jedné z těchto stran a navíc svými přesvědčeními diskuzi uzavíráš. To je ten apel na Tvou etiku. Neapeluj na mě panem Busem a jeho administrativou jako kdybychom mi Evropané - aneb kdo z ekonomických důvodů zastavil Pouštní bouři a dodával dříve do Iráku jaderné reaktory - byli nějací svatoušci. Když argumentuješ panem Busem, uveď také případ evropského pokrytectví, hraj na obě strany, vědomosti a znalosti na to máš.

    6, Je to skutečně paradoxní, ale teď poprvé vůbec řeknu co si o radaru jako takovém konkrétně myslím. Říkat dnes ne se může z dlouhodobější perspektivy jevit jako značně krátkozraké rozhodnutí. To mi na Vás vadí. Nedíváte se do budoucna. Myslet si, že pokud dnes někdo něco nemá, tak si to neobstará nebo nevyvine do budoucna sám, je skutečně naivní. Ano, radar může provokovat, ale neprovokuje někoho nákup oněch konvenčních zbraní? Na co tedy máme Grippeny? Na co budeme nakupovat transportéry z Rakouska? my, my pacifisté. To není zbrojení?

    Dříve bylo vrcholem válečné technologie letadlo. Dnes jsou to ZHN. Myslí si někdo, že někdo se ukolébá třeba podepsáním nějaké konvence o zastavení výzkumu a naivně bude čekat doma na kanapi, aby se přesvědčil, že druhá strana smlouvu nedodržela? To by se musel asi zastavit svět, veškerý vývoj čehokoliv. Dřív se stavěly „běžné“ radary, dřív nebo později se budou stavět i „složitější“ radary.

    Je pouze otázkou kdy. Pokud někdo apeluje proti radaru, ať vezme tedy situaci komplexně a apeluje proti zbrojení jako takovému. „Jak naivní“, si řeknete. Ale není tedy stejně naivní stavit se proti radaru a obranným raketám? Radar a rakety vadí, ale letadla a transportéry ne? Osobně si myslím, že teď za stávající mezinárodní situace je radar skutečně vykuřování vosího hnízda, ale také si myslím, že dřív nebo později se beztak postaví, ačkoliv by asi každý normální člověk řekl, ať se zbraně začnou likvidovat, ne modifikovat a zdokonalovat.

    7, Nejvíc mi Lukáši vadí to, že v soukromé diskuzi se v podstatě shodneme, že nic není tak černo-bílé, ale zde veřejně stejně barevný názor nezastáváš. Nevím skutečně proč. Ano, ono mluvit pro pacifistické věci je módní, člověk si tím dělá dobré jméno, zviditelní se. Nepodezírám Tě, ale barevně vidíš svět skutečně pouze při psaních na ICQ… Ať to je jak chce, nezneužívej neutrální názor pro vaší jednostrannou diskuzi, protože pro něj mantinel vyčleněný nemáte. Napiš svůj vlastní souvislý názor a neapeluj na křesťanství, když sám nejsi podle evangelia vzorným křesťanem. Kdo je!?

  248. Lukáš Levák:

    Ahoj Milý Lukáši,

    1, Vaší iniciativy si vážím z toho důvodu, že existuje, ne ovšem z toho důvodu jak jí prezentuješ, pokud o ní tvrdíš, že je to odborná diskuze, tak Ti vypadává druhý hráč a nemáš nastaven mantinel. Už jen název to sám vypovídá. Čtení vládních brožur může být asi k popukání, to přiznávám, ale tímhle nemůžeš argumentovat pro svojí obranu a stejně tak nemůžeš argumentovat „názory osobností a politiků“, které tam také sami uvádíte. Mimochodem argument armádní špičky, která má na rozdíl od běžného občana přístup k utajeným materiálům zase nemusí být tak nerelevantní. Nechci celou Vaší iniciativu bagatelizovat, ale na druhou stranu vedle názorů odborníků se také necháváte vláčet informacemi z tisku, a také oněmi „známými“ osobnostmi a politiky. Měř každému stejným metrem, tedy i sobě. Především mi ale vadí to, že cíl webovek je od začátku jasný a teď jen doplňujete podklady pro jeho splnění.

    Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry. Vaše webovky přišly se závěrem a umě si doplňujete prameny jak se Vám hodí. Diskuzi nad tímto tématem bych proto viděl za uzavřenou. Pokud se mě budeš snažit přesvědčit, že se o falešnou kauzalitu nejedná, navštiv nějaký seminář úvodu do studia, kde Ti vysvětlí jaký je správný postup tvůrčí činnosti.

    2, Co se týká správného vědeckého paradigmatu. Souhlasím s Tebou, že žádné vědecké paradigma nemůže existovat, protože jsem také zastánce postmoderní interpretace vědy, takže jelikož explicitně nemůže vyvozovat důsledky například ani medicína (ne každý lék na každého působí stejně, takže i medicína je takové šamanství s puncem vědeckosti), těžko je může vyvozovat humanitní obor. Nesouhlasím Lukáši ale s tím, že si nevytváříš nárok paradigma dělat. Název iniciativy a její smysl to sám dokládá a není to pouze slovíčkaření, je to opět ta falešná kauzalita, o které se snažíš čtenáře zuby nehty přesvědčit. kde dáváš prostor neutrálním stanoviskům mého typu? Nikde milý Lukáši.

    3, Co se týká citací, skutečně je vytrháváš z kontextu a užíváš pro svou potřebu. Ale ani to by mi nevadilo tak jako když doplňuješ mé citace informacemi, kterými mě účelově stavíš do pozice nějakého zuřivého amerikanisty. Reaguj prosím na to, co je řečeno, nevytvářej imaginární prostor, který se Ti hodí do jednostranné argumentace. O USA mám ještě střízlivější názor než Ty. Možná bys byl překvapen. Respektive Ty to nechceš slyšet, protože mě potřebuješ jako onoho „nepřítele“ do diskuze, jakým mě celou dobu děláš.

    4, Co se týká Tvých argumentů o neexistenci ZHN, je mi líto, že v naší soukromé diskuzi přistupuješ na tvrzení, že zničit dnes ZHN je otázka pěti minut a Saddám by musel být hloupý, aby si tam něco nechal najít, a teď se stavíš za slova jiná. Ono argumentovat tím, že tam nikdo nic nenašel je dost ošidné, protože i laik Ti řekne: „Vždyť zničit ZHN není žádný problém, nechat to někde spálit v poušti. Vždyť by to musel být úplný hlupák ten Husajn, kdyby expertním týmům ukázal na Bagdádském náměstí stan, kde se dějí chemické pokusy apod.“ Tohle mě Lukáši vážně mrzí. Schováváš se za něco, co se sice nedá vyvrátit, respektive potvrdit, ale realita je trošku komplikovanější a soukromě mi to přiznáš. Sám víš, že je vše mnohem složitější než jak to interpretuješ. To Ti snaha o zachování tváře pacifisty nedovolí promluvit Tvé svědomí? Dříve jsem Tě znal jiného.

    5, Můj článek je neutrální psaníčko, které vyzývá k diskuzi a snaží se naznačit, že situace není černo-bílá. Ty ale mé psaní stavíš do pro Tebe výhodné pozice, té černé. Opak je pravdou. Já jsem ten umírněný, který se na svět nedívá černo-bíle, nenosí tričko „Bush goes for president“ apod. a Ty ze mě účelově děláš zastánce americké zahraniční politiky, proradarovce apod. Je skutečně paradoxní, že mám v podstatě podobný názor jako Ty. Rozdíl mezi námi je, že já se nebojím říct veřejně to, co Ty říkáš možná v hospodě nad pivem aneb jak je v hospodě nad pivem vše barevné a ve veřejné diskuzi najednou černo-bílé a účelové. Nechci tě podezírat, ale zrovna od člověka s takovými znalostmi a přehledem jako jsi Ty bych čekal, že budeš nad věcí a říkat „ono to tak jednoduché zase není.“

    Jinak neapeluj na mě panem Bushem a jeho administrativou jako kdybychom mi Evropané - aneb kdo z ekonomických důvodů zastavil Pouštní bouři a dodával dříve do Iráku jaderné reaktory - byli nějací svatoušci. Když argumentuješ panem Bushem, uveď také příklad evropského pokrytectví, hraj na obě strany, vědomosti a znalosti na to máš.

    6, Je to skutečně paradoxní, ale teď poprvé vůbec řeknu co si o radaru jako takovém konkrétně myslím. Paradoxní je to z toho důvodu, že mi podsouváš roli onoho amerikanisty zuřivě toužícího po radaru. Říkat dnes ne se může z dlouhodobější perspektivy jevit jako značně krátkozraké rozhodnutí. To mi na Vás vadí. Nedíváte se do budoucna. Kreslíte na malý papír. Myslet si, že pokud dnes někdo něco nemá, tak si to neobstará nebo nevyvine do budoucna sám, je skutečně naivní. A za deset let to nemusí být Írán, ale úplně jiná země. Ano, radar může provokovat, ale neprovokuje někoho nákup oněch konvenčních zbraní? Na co tedy máme Grippeny? Na co budeme nakupovat transportéry z Rakouska? My, my pacifisté!!!

    Dříve bylo vrcholem válečné technologie třebas letadlo. Dnes jsou to ZHN. Myslí si někdo, že někdo se ukolébá třeba podepsáním nějaké konvence o zastavení výzkumu a naivně bude čekat doma na kanapi, aby se přesvědčil, že druhá strana smlouvu nedodržela? To by se musel asi zastavit veškerý vývoj čehokoliv a otočit zpátečku. Dřív se stavěly „běžné“ radary, dřív nebo později se budou stavět i „složitější“ radary. Za stávající mezinárodní situace je radar skutečně vykuřování vosího hnízda, ale dřív nebo později se beztak postaví, možná jinde.

    7, Nejvíc mi Lukáši vadí ale to, že Ty se svým potenciálem se necháš vláčet jednostrannou iniciativou, když moc dobře víš, že nic není tak jednoduché jak to Vaše iniciativa kreslí. Nepodezírám Tě, že se necháváš vláčet pacifistickým tématem, protože je to módní a člověka to zviditelní, ale barevně vidíš svět skutečně pouze při psaní na ICQ… Znám Tě dobře a vím, že dřív z Tebe mluvilo svědomí víc a že si nebyl onen jednostranný kritik, ale nad-straník. Ať to je jak chce, nezneužívej prosím můj neutrální názor pro Vaší jednostrannou „diskuzi“, protože pro něj mantinel vyčleněný nemáte a když už chceš vést fair hru, tak napiš svůj vlastní článek a nestav ho na jednostranné kritice článku neutrálního. V tomhle apeluji na Tvou etiku. Já napsal článek a reakce, které reagovaly na jednostrannou interpretaci Vaší iniciativy a snažil se podat stanovisko, že černo-bílé jak to vidíte Vy, to nebude. Ano, je mi jasné, potřebuješ si uměle vytvořit nepřítele Vaší iniciativy a útočit na něj, ono se to pak hezky čte, viď Lukáši…

    P.S. Neapeluj prosím Tě na křesťanství. Jsi Ty tím křesťanem? Opět…pěkné čtení do novin…

    P.P.S. Pokud si myslíš, že neutrální stanovisko je „utkvělá interpretace“, veď svůj zuřivý boj s imaginárním „nepřítelem“ nadále. Doufám, že se Ti ho podaří najít. V diskuzi s Tebou poté ale nemá cenu pokračovat, protože zatímco já říkám: „Není to černo-bílé“, Ty se mě snažíš přesvědčit: „není to černo-bílé, je to pouze černé“.

    P.P.P.S. Na závěr citace: „Píšeš: „Nemám potřebu se s Tebou hádat, ne proto, že bych pohrdal Tvými argumenty, ale proto, že stejně jako ty dobře vím, že říct kategorické ano nebo ne prostě nelze“ – ale lze.“ Tady máme to Tvé paradigma… oháníš se, že paradigma neexistuje, ale ANI neutrální názor paradigmatem není a Tvůj ano…(?)

  249. Levák, L.:

    Poradí mi někdo zda se přidávání příspěvků váže na jeho délku nebo interval podání? nejde mi ho tam přidat, měním IP adresy, ale je to bezvýsledné…

  250. webmaster:

    Příspěvek stačí odeslat jednou. Pokud se vám zobrazí zpráva „Váš komentář musí být schválen“, zřejmě obsahuje něco nepovoleného - nepanikařte, webmaster příspěvek schválí dodatečně.

    Pokud se po odeslání příspěvku na první pohled neděje nic, váš příspěvek byl serverem označen jako spam. V tom případě je možné ho obnovit z databáze, pro tento případ kontaktujte přímo webmaster(zavináč)ukmedia.cz s uvedením přibližného času kdy jste příspěvek odeslali.

    Měnit IP a posílat stejné příspěvky pořád dokola z různých adres je přesně ta cesta, kterou se na černou listinu spamerů dostanete (Lukáši).

  251. Levák, L.:

    V tom případě mohl byste vymazat všechny mé příspěvky za dnešní den? zkoušel jsem je přidat x krat presvedcen o nejake chybe a jak je videt pridaly se, i kdyz ne ihned… pošlu poté příspěvek jedinkrát a počkám až naskočí :-)

  252. Levák, L.:

    respektive prosím smažte Ty které se duplikují ať jich tu není 72 i za den včerejší, dřive, když jsem posílal příspěvky, tak se vždy hned zobrazily, nyní tomu tak nebylo, tak jsem to zkoušel pořád dokola…děkuji mnohokrát…

  253. Levák Lukáš:

    Možná v takové, kdy je idea slova i při jeho chybné transliteraci do psané podoby zcela jasná a není třeba se lacině otírat o RE(D)AKTORSKOU chybu, paní doktorko! Vaše „diakritika“ navíc potírá zcela smysl Vaší kritiky. Zkuste být také trochu více filos(z)of..

  254. Lukáš Kantor:

    Motto:

    „Vystřelit na nás raketu je ta poslední věc, kterou by Irán udělal, protože my jsme jejich záchranné lano, kupujeme jejich ropu a plyn, zásobujeme je vším potřebným, nemají s námi žádné spory.“

    Ben Bot, bývalý holandský ministr zahraničí
    http://www.nezakladnam.cz/cs/844_holandsky-exministr-zahranici-hrozbu-z-iranu-neberu-vazne

    Milý Lukáši,

    tak jsem se tím (snad) prokousal :) , je to nejen intelektuálně, ale i lidsky poctivé, takže pojďme na to:

    Píšeš: „Pokud si myslíš, že neutrální stanovisko je „utkvělá interpretace“, veď svůj zuřivý boj s imaginárním „nepřítelem“ nadále.“ – v jaké souvislosti jsem použil označení „utkvělá interpretace“!? Nikoli v souvislosti s nějakým (Tvým) „neutrálním stanoviskem“ (existuje vůbec takové!?), ale v souvislosti s Tvým výkladem věty Honzy Májíčka o neexistenci iráckých ZHN, výkladem, podle kterého prý Májíček svým tvrzením popírá masakr Kurdů z 80. let – TO jsem řekl, že je jen Tvá (utkvělá) interpretace, která je ve skutečnosti spíše nedorozuměním, protože Honza se ZJEVNĚ vztahoval k jiným reáliím (situace před invazí v roce 2003) než ke kterým se stále vracíš Ty (masakr Kurdů z 80.let).

    Dále uvádíš: „Na závěr citace: „Píšeš: „Nemám potřebu se s Tebou hádat, ne proto, že bych pohrdal Tvými argumenty, ale proto, že stejně jako ty dobře vím, že říct kategorické ano nebo ne prostě nelze“ – ale lze.“ Tady máme to Tvé paradigma… oháníš se, že paradigma neexistuje, ale ANI neutrální názor paradigmatem není a Tvůj ano…(?)“
    Je to jinak: napsal jsi, že (podle Tebe), „říct kategorické ano nebo ne (v tuto chvíli) prostě nelze“, já Ti na to odpověděl, že (podle mě) „lze“ a dal jsem Ti odkazy na kategorická ne několika odborníků. Vůbec tady není řeč o nějakém „paradigmatu“ („tady máme to Tvé paradigma“), pouze o tom, že se Ti snažím ukázat, že (pro někoho) již dnes je k dispozici dost informací pro odmítnutí celého komplexu raketové „obrany“.

    Neustále opakovat, že „to není černo-bílé (jednoduché)“ (děláš Ty) – to není módní!? Není to dokonce BANÁLNÍ!?

    „Rozdíl mezi námi je, že já se nebojím říct veřejně to, co Ty říkáš možná v hospodě nad pivem aneb jak je v hospodě nad pivem vše barevné a ve veřejné diskuzi najednou černo-bílé a účelové. Nechci tě podezírat, ale zrovna od člověka s takovými znalostmi a přehledem jako jsi Ty bych čekal, že budeš nad věcí a říkat „ono to tak jednoduché zase není.“

    Nechci být nad věcí, když jde o záležitosti této země, tohoto národa a mě samotného. Nechci být nad věcí, když o tom přeci jen nějaké povědomí mám. Právě proto, že toho „tolik vím“ o amerických plánech, o aroganci této vlády, ne-budu nad věcí.

    „Co se týká Tvých argumentů o neexistenci ZHN, je mi líto, že v naší soukromé diskuzi přistupuješ na tvrzení, že zničit dnes ZHN je otázka pěti minut a Saddám by musel být hloupý, aby si tam něco nechal najít, a teď se stavíš za slova jiná.“

    Po mně pomalu chceš, abych všechno dokládal důkazy z archivů, a teď se spokojíš s domněnkou, že se ZHN v Iráku nenašly, protože byly krátce před tím rychle zničeny (nebo převezeny do Sýrie, i to se občas tvrdí). Je to jako říkat, že sice jsme u toho člověka drogy nenašli, ale už je v minulosti jednou u sebe měl a mohl je rychle před příjezdem policie spláchnout do záchodu, takže je vlastně O.K., že jsme jej uvěznili. To u soudu neobstojí a nemělo by to obstát ani v (mezinárodní) politice. Proč tedy tajné služby nereferují o tom, jak Saddám rychle likvidoval svoje ZHN? Proč o tom dnes nemluví svědci? Satelitní snímky? Laboratoře, personál, skladiště a další „infrastrukturu“ zase tak dokonale a rychle nezničíš.

    Řada těch tvrzení o ZHN byla prostě vyfabrikovaná, to je dnes neoddiskutovatelný. Navíc řadu ZHN zničil už v 90. letech. Před útokem na Irák byli v zemi zbrojní inspektoři OSN a v zásadě žádné ZHN nenašli /je pravda, že museli žádat o zpřístupnění některých budov, třeba prezidentského paláce/ – přečti si, co dnes říká Scott Ritter – třeba to, že se USA naopak pokoušely využít těchto inspekcí k špionážním účelům. Dokonce se můžeš setkat s názorem, že právě USA využily těchto inspekcí k tomu, aby měly jistotu, že v Iráku žádné ZHN nejsou a mohou tedy bez obav zaútočit!

    „… kde dáváš prostor neutrálním stanoviskům mého typu? Nikde milý Lukáši.“

    Iniciativa Ne základnám deklaruje cíl bojovat proti umístění radaru, ne zveřejňovat neutrální stanoviska (to ať dělá Ústav mezinárodních vztahů). Nejsme vědecká instituce, ale instituce občanské společnosti, která artikuluje JASNÁ, nikoli neutrální stanoviska. Není to žádný hřích, dělají to všechny instituce občanské společnosti, všechny nějak zaměřené servery – sympatizanti Tibetu také propagují jen nezávislost Tibetu, ale nemluví o nezávislosti Palestiny, Kurdistánu, Baskicka, nebo dokonce Hawajských ostrovů. Občanský institut zveřejňuje jen texty konzervativně a liberálně zaměřených autorů, server Strany demokratického socialismu zase jen texty levicové. Stěží jim to lze vyčítat, ostatně existuje dost jiných platforem (časopis FFakt :) , kde je možnost prezentovat i neutrální stanoviska.

    „Vaší iniciativy si vážím z toho důvodu, že existuje, ne ovšem z toho důvodu jak jí prezentuješ, pokud o ní tvrdíš, že je to odborná diskuse“ – netvrdím, že jde o striktně odbornou diskusi /ale ani ne diskusi zcela neodbornou/, možná to není vůbec diskuse, ale ne každý web má za cíl diskusi, ale třeba prostě prezentaci určitého stanoviska na určitou věc. Jdi na Britské listy a tam si diskutuj do aleluja, účel webu Ne základnám je jiný – dávat argumenty proti, V SITUACI, KDY VE VĚTŠINĚ MEDII SLYSIS JEN ARGUMENTY PRO.

    Co je špatného na informacích z tisku!? Můžeš ukázat nějaký příklad, kdy se Ne základnám nechala chybně „vláčet informacemi z tisku“!?

    Píšeš: „Ale ani to by mi nevadilo tak jako když uvádíš: “To jsem rozporoval, protože být hrozbou vůči vlastním lidem, ba dokonce vůči sousedům v regionu nutně nezakládá hrozbu pro „svět“ („západní civilizace“ nerovná se svět), kterou Irák nebyl – rozhodně ne v roce 2003, kdy se na něj útočilo.“ A dodáváš: „To zavání selekcí MY a ONI, kterou si nemůžeš přeci dnes na počátku 21. století dovolit. Blízký Východ není svět? Na to skutečně pozor, protože tě někdo může kvůli Tvé neopatrnosti napadnout z šovinismu.“

    O co šlo – Ty´s tvrdil, že Irák byl hrozbou pro svět, v podstatě pro to tzv. „světové společenství“. Já se snažil ukázat, že to je zastírací manévr, protože pokud, tak je Irák / Írán hrozbou pro Izrael, max. Evropu, stěží pro USA, a už vůbec ne pro „svět“. Samozřejmě, že Izrael, Evropa, USA jsou také „svět“, ale – k čemu jsem mířil a co považuji za důležitější zdůraznit – rozhodně svět nevyčerpávají a problém je, že se zájmy „Západu“ až příliš často vydávají za zájmy CELÉHO „světa“. Není v zájmu světa konfrontace s Íránem, ale možná je v zájmu Izraele, USA, Evropy (v tomto pořadí).

    „Napiš Lukáši článek, který bude hájit komplexně stanovisko proti radaru, dej tam něco z Tvého svědomí, ale nezakládej si svou rétoriku kritikou ostatních článků. Není to asi módní říct „čert vem důvod, hlavně, že Husajn padl“, ale myslím si to, a vím, že důvod invaze nebyl nikterak bohulibý. Já napsal souvislý text, redakcí proškrtaný, který neříká ano ani ne a vyzývá k široké diskuzi, protože dívat se na něco černo-bíle by byla chyba.“

    Článek jsem napsal, dokonce nejeden. Není třeba dávat do něj něco ze svědomí, stačilo ocitovat ty upřímnější z amerických i českých zastánců raketové obrany, aby bylo jasné, která bije.

    Ne-zakládám si „svou rétoriku kritikou ostatních článků“, ale když si kritizoval můj rozhovor s Honzou Májíčkem, tak jsem přirozeně reagoval. A propos, – „víš, že důvod invaze (do Iráku) nebyl nikterak bohulibý.“ – a důvod budování raketové „obrany“ snad bohulibý je!?

    Neustále se vracíš k tomu, co říkám „v hospodě nad pivem“ nebo na ICQ, jako by to bylo až tak odlišné od toho, co prezentuji ve veřejné agoře. Nevím, jaká moje slova máš přesně na mysli, rozhodně bych se ale divil, kdyby byla zásadně odlišná od toho, co běžně hovořím. Přesto asi každý člověk mluví trochu jinak v soukromí a jinak na veřejnosti. Snad každý – Tebe nevyjímaje – „v hospodě nad pivem“ utrousí něco, co by jinde neřekl, tím méně nenapsal. Přesto si nemyslím, že by to nutně zakládalo pochybnost nad mojí osobnostní etikou /jak různě naznačuješ/, rozhodně to není tak, že bych zde psal něco zásadně odlišného od toho, co si třeba šeptáme někde mezi čtyřma očima a „mimo záznam“.

    „Pokud někdo apeluje proti radaru, ať vezme tedy situaci komplexně a apeluje proti zbrojení jako takovému. „Jak naivní“, si řeknete. Ale není tedy stejně naivní stavit se proti radaru a obranným raketám? Radar a rakety vadí, ale letadla a transportéry ne?“

    Řada aktivistů Ne základnám se samozřejmě staví proti zbrojení jako takovému, takže Tvoje výtka-doporučení je trochu vlamováním se do otevřených dveří. Nesdílím přesvědčení, že jde o „obranné rakety“ – přečti si, co říká politolog prof. Pavel Barša na té besedě o radaru na Fildě (report z toho vyšel ve FFaktu). Radar a rakety jsou strategické zbraňové systémy, de facto ZHN, navazuje se na to problematika militarizace kosmu a řada dalších problémů NESROVNATELNÝCH s problematikou vojenských letadel, neřku-li obrněných transportérů, které z České republiky – na rozdíl od raket a radarů – nedělají cíl…

    „Říkat dnes ne (radaru – pozn. L.K.) se může z dlouhodobější perspektivy jevit jako značně krátkozraké rozhodnutí. To mi na Vás vadí. Nedíváte se do budoucna. Kreslíte na malý papír. Myslet si, že pokud dnes někdo něco nemá, tak si to neobstará nebo nevyvine do budoucna sám, je skutečně naivní. A za deset let to nemusí být Írán, ale úplně jiná země.“

    Tou dlouhodobější perspektivou, tím velkým papírem, je blížící se a vlastně už probíhající ROPNÝ ZLOM, blížící se a vlastně už probíhající klimatické změny, blížící se a vlastně už probíhající boj o ovládnutí vesmíru, posun mezinárodního politického systému směrem k větší MULTIPOLARITĚ a s tím související obranné reflexy (raketová obrana) a poslední křeče (Irák, Afghanistán) amerického impéria.

    V rámci této dlouhodobější perspektivy se i „radar“ jeví v poněkud jiném světle. Říct mu dnes ne znamená říci ne skutečně dlouhodobé americké strategii o hegemonii, která nikdy nebude zdravá, protože moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně a to i v mezinárodních vztazích a ostatně je to heslo liberalismu, ze kterého USA vycházejí. USA by měl někdo vyvažovat – aby to nebyla v budoucna emancipovaná Evropa, chtějí si Američané prostřednictvím raketové obrany dál podřídit evropskou bezpečnostní a zahraniční politiku. Aby tou vyvažující protisilou nebylo znovu Rusko, snaží se jej USA izolovat rozšiřováním NATO k jeho hranicím a budováním vojenských základen na území jeho bývalých satelitů, přičemž zcela vědomě využívají protiruské resentimenty.

    Naivní jsi Ty, pokud si myslíš, že když Írán (Sýrie) vyvíjí nějaké rakety, tak proto, aby je na nás použil a ne na to, aby nás jimi prostě odstrašil od NAŠÍ intervence. K tomu viz slova bezpečnostního experta Doc. PhDr. Jana Eichlera, CSc.:

    „Dosavadní dějiny jaderného odstrašování jasně ukazují, že ani ten největší diktátor si nedovolil zahájit raketový útok na USA nebo na jejich spojence. Nikdo dosud nepodstoupil obrovské riziko, že při zdrcujících odvetných úderech zahyne on sám a že bude zpustošena i jeho země. Proto řada odborníků na Západě včetně USA tvrdí, že pokud Írán usiluje o vlastní arzenál jaderných zbraní, pak ne proto, aby zaútočil na USA, ale aby si zajistil nenapadnutelnost, aby znemožnil, že po operacích Trvalá svoboda a Irácká svoboda bude následovat operace Íránská svoboda. V české debatě se však k této otázce téměř nikdo nevyjadřuje.“
    http://www.nezakladnam.cz/cs/423_jan-eichler-prinese-vetsi-nebezpeci

    Írán je jen ZÁMINKA, přečti si to motto, jímž jsem uvedl naší diskusi.

    „… když vede iniciativu o diskuzi někdo kdo již předem předjímá výsledek diskuze, nejedná se o diskuzi. (…) utnout diskuzi jednou provždy stylem rétoriky NE ZAKLADNAM není správné.“

    Nikdo nepředjímá výsledek diskuse, pouze někdo do té diskuse vstupuje s nějakým stanoviskem, které pak v diskusi předkládá ostatním (vláda, iniciativa Ne základnám).

    Vezmi si naší diskusi – copak já předjímám její výsledek?! Vždyť to ani není možné! Já do té diskuse pouze vstupuji s již vytvořeným názorem, Ty do ní vstupuješ třeba s neutrálním stanoviskem, jako nerozhodnut, to je úplně jedno. Diskuse nemusí probíhat jen mezi lidmi, kteří si předem o daném tématu nic nemyslí.

    Navíc, nikdo přece jednou provždy diskusi neutíná – ta pokračuje dál, i když někdo (vláda, Ne základnám) již artikuloval svůj názor. I s vyhraněným názorem se mohu otevřít diskusi.

    „Z tohoto důvodu apeluji na ráznost a přesvědčení Tvých prohlášení, která se nemohou opírat o hard facts. Názory známých osobností uváděné v diskuzi je jedna věc, ale podložení tvrzení pomocí hard facts je věc druhá.“

    Která má tvrzení se nemohou opírat o hard facts? A proč, protože takové hard facts nejsou, nebo na nich nemohu založit svá tvrzení? Není opravdu tvrdým faktem, že v Iráku se ZHN nenašly!? Je. Naopak námitka, že je mohl Saddám rychle zničit nebo přemístit, právě hard facts není … Takže Tvoje zbraň je více než dvojsečná.

    Proč si pořád myslíš, že názor osobnosti nemůže být tvrzením podloženým hard facts!?

    Která iniciativa není „jednostranná“ ?! Copak ekologické, feministické, … „pro-life“ hnutí není jednostranné!? A přesto může být záslužné. Prostě každý exponuje jedno téma z jednoho úhlu pohledu – často toho marginalizovaného. Všimnul si´s, kolik lidí se skutečným potenciálem se „nechá vláčet jednostrannou iniciativou (Ne základnám)“!?

    Uvědom si, že jsme v situaci, kdy nás jednostranně zahlcují „argumenty“ o nebezpečnosti Íránu a potřebnosti radaru a nepotřebnosti referenda, tak na to musíme odpovědět stejně rezolutně opačnou palbou, protože naším cílem není (jen) „vědecká diskuse“, ale i mobilizovat veřejnost, což je ovšem také legitimní.

    „… nic není tak jednoduché jak to Vaše iniciativa kreslí“ – Tak třeba právě proto, že to není tak jednoduché se vyplatí počkat na dalšího U.S. prezidenta. A „naše“ vláda přesto nečeká. Vyplatí se mít k dispozici skutečně nezávislé oponované posudky o vlivu – nejen zdravotním – radaru. Máme je!? Nemáme, zato už máme podepsanou smlouvu! V takové situaci občanská iniciativa musí jednat, a ne říkat, že to vlastně „není černobílé“, což je pravda, ale je to i truismus, každopádně je to k ničemu.

    „Dřív z Tebe mluvilo svědomí víc“ – a to není (i) věcí svědomí, když nechci posluhovat válečným zločincům a la Bush!? To není věcí svědomí, když aktivisté Ne základnám preferují politiku odzbrojení!? PRÁVĚ, že si na rozdíl od jiných nechci vzít na svědomí U.S. radar a to co z něj pokvete!

    Tvůj názor není neutrální (to je sebeklam) a hlavně já ho nezneužívám, já na něj reaguji. Byl´s to Ty, kdo první kritizoval můj rozhovor s Honzou Májíčkem, takže já teď kritizuji Tvou kritiku, Ty mi to vracíš, to je přece normální, tak se netvař „zneužitě“.
    Vlastní článek proti radaru jsem napsal, je to na webu iniciativy.

    „Vaše webovky přišly se závěrem a umě si doplňujete prameny jak se Vám hodí. Diskuzi nad tímto tématem bych proto viděl za uzavřenou. Pokud se mě budeš snažit přesvědčit, že se o falešnou kauzalitu nejedná, navštiv nějaký seminář úvodu do studia, kde Ti vysvětlí jaký je správný postup tvůrčí činnosti.“

    Je potřeba přijít s nějakým závěrem – i vláda to dělá, politické problémy nelze řešit (Tvým) laciným konstatováním, že „nic není černobílé“. Co se týče tvůrčí činnosti – copak článek, seminárka, diplomka také nekončí nějakým závěrem!? Nějakým názorem na danou věc!? Potvrzením nějakých hypotéz (třeba „radar slouží špehování Ruska“)!?
    Na začátku práce si většinou stanovíš nějakou hypotézu, nějakou tezi a tu pak samozřejmě obhajuješ tak, že si „umě doplňuješ prameny“. Málokdy je pak výsledkem nějaký nemastný neslaný závěr, že je to tak, ale vlastně i onak, buď prostě shledáš, že Starý zákon měl relevantní vliv na řecké filosofy nebo neměl, že radar slouží špehování Ruska nebo neslouží, že progresivní zdanění vede k demotivaci nebo nevede atp.

    „Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry.“

    Tenhle náš spor je jedno velké nedorozumění. Jak už napsal Martin B.(Benda?), účelem občanské iniciativy (jakékoliv) je formuloval občanský postoj, čili říci ano či ne k nějakému problému. To ale neznamená, že by ten občanský postoj nemohl být založen na nějaké analýze. Není to falešná kauzalita, když uvádíme na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy jiných.

    Zamysli se nad tím, proč třeba ČT není tím nepředpojatým médiem, které by podnikalo „správný postup bádání“ ve věci radaru!? My prezentujeme jednu stranu sporu, ne (striktní) vědecké bádání, které by stejně nejspíš skončilo tím Tvým oblíbeným „nic není černobílé“. Navíc radar není primárně „vědecký“, ale politický, občanský, morální problém.

    Ale beru Tě za slovo, a jdu analyzovat, jak jsem analyzoval dosud, než jsem učinil závěr, že U.S. radar tady nechci. Analýza tedy začne tím, jaký je skutečný dolet íránských raket (doletí do Bulharska, které ale radar v ČR neochrání) a jaké by byly důvody jejich použití proti Evropě (rozumné důvody těžko nalézt). Taková analýza nemůže přehlédnout, že (jaderné) odstrašení prostě fungovalo a funguje, státy se nechovají jako sebevrazi, čili raketový útok z Íránu je velmi ne-pravděpodobný, nota bene v situaci, kdy jsme jeho obchodní partner a nemáme jako Evropa s ním žádné spory, Írán nemá žádné zájmy v Evropě, Írán ještě nikdy nikoho nenapadl atd.

    Analýza by tedy mohla skončit závěrem – ke kterému já se přikláním – že Írán vyvíjí strategické zbraňové systémy (balistické rakety, možná jaderné zbraně) NA ODSTRAŠENÍ útoku USA, nikoli na použití proti USA (Evropě, Izraeli).

    Pokud by přesto mělo dojít k raketové výměně s Íránem, deset antiraket v Polsku jako obrana nebude stačit, čili by se musela budovat další „obranná“ zařízení (už teď má být další radar na Kavkaze…) v dalších státech Evropy, investovat další prachy – a možná k tomu to právě celé má směřovat. Z analýzy tedy učiňme závěr: hrozba z Íránu je (účelově) zveličována, tam, kde z technického hlediska skutečně hrozí, komponenty ve střední Evropě nepomohou. Další analýza by se měla zamyslet nad tím, jak to, že když má jít o obranu Evropy, tlačí na ní Spojené státy, nikoli Německo, Francie!? Jak to, když má radar chránit Evropu, bude mít americko a možná americko-ruský personál!? Tady logická analýza selhává :-) )

    Má jít o obranu proti raketám dlouhého doletu – na Evropu by Íránu stačili rakety krátkého a středního doletu. Čí rakety tedy budou ve skutečnosti sestřelovány!? Jinými slovy, analýza musí zhodnotit závěry asi šestice prominentních amerických fyziků, kteří tvrdí, že antirakety v Polsku budou moct sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety…

    Prostě ať dělám analýzu jakkoliv, ty závěry jsou pořád tytéž – Američané lžou o raketové obraně jako lhali o Iráku, důvodem je snaha o hegemonii, ČR byla vybrána nejen kvůli geografii, ale i kvůli tradici lokajství atd.

    K těm Tvým P.(P.)(P.) S.-kám:

    Píšeš „Neapeluj prosím Tě na křesťanství. Jsi Ty tím křesťanem? Opět…pěkné čtení do novin…“. V jaké souvislosti jsem „apeloval na křesťanství“?! Tvoje výtka je nemístná, protože já se ke křesťanství ostentativně nehlásím (na rozdíl od náboženské nové pravice včetně Bushe), mj. vím, že nárokům autenticky křesťanského života nedostojím. Jenže Bush se ohání Bohem dokonce i když mluví o válce v Iráku a na to jsem upozorňoval tím svým „apelem na křesťanství“, že Z JEHO STRANY je to maximálně pokrytecké a amorální. Já apeluji na to, aby se řídil tím, k čemu se hlásí – nemusím být proto sám křesťanem, abych mohl upozorňovat na to, že jistí křesťané se nechovají křesťansky.

    Tak, to je z mé strany vše,
    SRDEČNĚ ZDRAVÍM
    Lukáš Kantor

  255. Lukáš Kantor:

    Motto:

    „Vystřelit na nás raketu je ta poslední věc, kterou by Irán udělal, protože my jsme jejich záchranné lano, kupujeme jejich ropu a plyn, zásobujeme je vším potřebným, nemají s námi žádné spory.“

    Ben Bot, bývalý holandský ministr zahraničí
    http://www.nezakladnam.cz/cs/844_holandsky-exministr-zahranici-hrozbu-z-iranu-neberu-vazne

    Milý Lukáši,

    tak jsem se tím (snad) prokousal :) , je to nejen intelektuálně, ale i lidsky poctivé, takže pojďme na to:

    Píšeš: „Pokud si myslíš, že neutrální stanovisko je „utkvělá interpretace“, veď svůj zuřivý boj s imaginárním „nepřítelem“ nadále.“ – v jaké souvislosti jsem použil označení „utkvělá interpretace“!? Nikoli v souvislosti s nějakým (Tvým) „neutrálním stanoviskem“ (existuje vůbec takové!?), ale v souvislosti s Tvým výkladem věty Honzy Májíčka o neexistenci iráckých ZHN, výkladem, podle kterého prý Májíček svým tvrzením popírá masakr Kurdů z 80. let – TO jsem řekl, že je jen Tvá (utkvělá) interpretace, která je ve skutečnosti spíše nedorozuměním, protože Honza se ZJEVNĚ vztahoval k jiným reáliím (situace před invazí v roce 2003) než ke kterým se stále vracíš Ty (masakr Kurdů z 80.let).

    Dále uvádíš: „Na závěr citace: „Píšeš: „Nemám potřebu se s Tebou hádat, ne proto, že bych pohrdal Tvými argumenty, ale proto, že stejně jako ty dobře vím, že říct kategorické ano nebo ne prostě nelze“ – ale lze.“ Tady máme to Tvé paradigma… oháníš se, že paradigma neexistuje, ale ANI neutrální názor paradigmatem není a Tvůj ano…(?)“
    Je to jinak: napsal jsi, že (podle Tebe), „říct kategorické ano nebo ne (v tuto chvíli) prostě nelze“, já Ti na to odpověděl, že (podle mě) „lze“ a dal jsem Ti odkazy na kategorická ne několika odborníků. Vůbec tady není řeč o nějakém „paradigmatu“ („tady máme to Tvé paradigma“), pouze o tom, že se Ti snažím ukázat, že (pro někoho) již dnes je k dispozici dost informací pro odmítnutí celého komplexu raketové „obrany“.

    Neustále opakovat, že „to není černo-bílé“ (děláš Ty) – to není módní!? Není to dokonce BANÁLNÍ !?

    „Rozdíl mezi námi je, že já se nebojím říct veřejně to, co Ty říkáš možná v hospodě nad pivem aneb jak je v hospodě nad pivem vše barevné a ve veřejné diskuzi najednou černo-bílé a účelové. Nechci tě podezírat, ale zrovna od člověka s takovými znalostmi a přehledem jako jsi Ty bych čekal, že budeš nad věcí a říkat „ono to tak jednoduché zase není.“

    Nechci být nad věcí, když jde o záležitosti této země, tohoto národa a mě samotného. Nechci být nad věcí, když o tom přeci jen nějaké povědomí mám. Právě proto, že toho „tolik vím“ o amerických plánech, o aroganci této vlády, ne-budu nad věcí.

    „Co se týká Tvých argumentů o neexistenci ZHN, je mi líto, že v naší soukromé diskuzi přistupuješ na tvrzení, že zničit dnes ZHN je otázka pěti minut a Saddám by musel být hloupý, aby si tam něco nechal najít, a teď se stavíš za slova jiná.“

    Po mně pomalu chceš, abych všechno dokládal důkazy z archivů, a teď se spokojíš s domněnkou, že se ZHN v Iráku nenašly, protože byly krátce před tím rychle zničeny (nebo převezeny do Sýrie, i to se občas tvrdí). Je to jako říkat, že sice jsme u toho člověka drogy nenašli, ale už je v minulosti jednou u sebe měl a mohl je rychle před příjezdem policie spláchnout do záchodu, takže je vlastně O.K., že jsme jej uvěznili. To u soudu neobstojí a nemělo by to obstát ani v (mezinárodní) politice. Proč tedy tajné služby nereferují o tom, jak Saddám rychle likvidoval svoje ZHN? Proč o tom dnes nemluví svědci? Laboratoře, personál, skladiště a další „infrastrukturu“ zase tak dokonale a rychle nezničíš.

    Řada těch tvrzení o ZHN byla prostě vyfabrikovaná, to je dnes neoddiskutovatelný. Navíc řadu ZHN zničil už v 90. letech. Před útokem na Irák byli v zemi zbrojní inspektoři OSN a v zásadě žádné ZHN nenašli /je pravda, že museli žádat o zpřístupnění některých budov, třeba prezidentského paláce/ – přečti si, co dnes říká Scott Ritter – třeba to, že se USA naopak pokoušely využít těchto inspekcí k špionážním účelům. Dokonce se můžeš setkat s názorem, že právě USA využily těchto inspekcí k tomu, aby měly jistotu, že v Iráku žádné ZHN nejsou a mohou tedy bez obav zaútočit!!!

    „… kde dáváš prostor neutrálním stanoviskům mého typu? Nikde milý Lukáši.“

    Iniciativa Ne základnám deklaruje cíl bojovat proti umístění radaru, ne zveřejňovat neutrální stanoviska (to ať dělá Ústav mezinárodních vztahů). Nejsme vědecká instituce, ale instituce občanské společnosti, která artikuluje JASNÁ, nikoli neutrální stanoviska. Není to žádný hřích, dělají to všechny instituce občanské společnosti, všechny nějak zaměřené servery – sympatizanti Tibetu také propagují jen nezávislost Tibetu, ale nemluví o nezávislosti Palestiny, Kurdistánu, Baskicka, nebo dokonce Hawajských ostrovů. Občanský institut zveřejňuje jen texty konzervativně a liberálně zaměřených autorů, server Strany demokratického socialismu zase jen texty levicové. Stěží jim to lze vyčítat, ostatně existuje dost jiných platforem (časopis FFakt :) , kde je možnost prezentovat i „neutrální“ stanoviska.

    „Vaší iniciativy si vážím z toho důvodu, že existuje, ne ovšem z toho důvodu jak jí prezentuješ, pokud o ní tvrdíš, že je to odborná diskuse“ – netvrdím, že jde o striktně odbornou diskusi /ale ani ne diskusi zcela neodbornou/, možná to není vůbec diskuse, ale ne každý web má za cíl diskusi, ale třeba prostě prezentaci určitého stanoviska na určitou věc. Jdi na Britské listy a tam si diskutuj do aleluja, účel webu Ne základnám je jiný – dávat argumenty proti, V SITUACI, KDY VE VĚTŠINĚ MEDII SLYSIS JEN ARGUMENTY PRO.

    Co je špatného na informacích z tisku!? Můžeš ukázat nějaký příklad, kdy se Ne základnám nechala chybně „vláčet informacemi z tisku“!?

    Píšeš: „Ale ani to by mi nevadilo tak jako když uvádíš: “To jsem rozporoval, protože být hrozbou vůči vlastním lidem, ba dokonce vůči sousedům v regionu nutně nezakládá hrozbu pro „svět“ („západní civilizace“ nerovná se svět), kterou Irák nebyl – rozhodně ne v roce 2003, kdy se na něj útočilo.“ A dodáváš: „To zavání selekcí MY a ONI, kterou si nemůžeš přeci dnes na počátku 21. století dovolit. Blízký Východ není svět? Na to skutečně pozor, protože tě někdo může kvůli Tvé neopatrnosti napadnout z šovinismu.“

    O co šlo – Ty´s tvrdil, že Irák byl hrozbou pro svět, v podstatě pro to tzv. „světové společenství“. Já se snažil ukázat, že to je zastírací manévr, protože pokud, tak je Irák / Írán hrozbou pro Izrael, max. Evropu, stěží pro USA, a už vůbec ne pro „svět“. Samozřejmě, že Izrael, Evropa, USA jsou také „svět“, ale – k čemu jsem mířil a co považuji za důležitější zdůraznit – rozhodně svět nevyčerpávají a problém je, že se zájmy „Západu“ až příliš často vydávají za zájmy CELÉHO „světa“. Není v zájmu světa konfrontace s Íránem, ale možná je v zájmu Izraele, USA, Evropy (v tomto pořadí).

    „Napiš Lukáši článek, který bude hájit komplexně stanovisko proti radaru, dej tam něco z Tvého svědomí, ale nezakládej si svou rétoriku kritikou ostatních článků. Není to asi módní říct „čert vem důvod, hlavně, že Husajn padl“, ale myslím si to, a vím, že důvod invaze nebyl nikterak bohulibý. Já napsal souvislý text, redakcí proškrtaný, který neříká ano ani ne a vyzývá k široké diskuzi, protože dívat se na něco černo-bíle by byla chyba.“

    Článek jsem napsal, dokonce nejeden. Není třeba dávat do něj něco ze svědomí, stačilo ocitovat ty upřímnější z amerických i českých zastánců raketové obrany, aby bylo jasné, která bije.

    Ne-zakládám si „svou rétoriku kritikou ostatních článků“, ale když si kritizoval můj rozhovor s Honzou Májíčkem, tak jsem přirozeně reagoval. A propos, – „víš, že důvod invaze (do Iráku) nebyl nikterak bohulibý.“ – a důvod budování raketové „obrany“ snad bohulibý je!?

    Neustále se vracíš k tomu, co říkám „v hospodě nad pivem“ nebo na ICQ, jako by to bylo až tak odlišné od toho, co prezentuji ve veřejné agoře. Nevím, jaká moje slova máš přesně na mysli, rozhodně bych se ale divil, kdyby byla zásadně odlišná od toho, co běžně hovořím. Přesto asi každý člověk mluví trochu jinak v soukromí a jinak na veřejnosti. Snad každý – Tebe nevyjímaje – „v hospodě nad pivem“ utrousí něco, co by jinde neřekl, tím méně nenapsal. Přesto si nemyslím, že by to nutně zakládalo pochybnost nad mojí osobnostní etikou /jak různě naznačuješ/, rozhodně to není tak, že bych zde psal něco zásadně odlišného od toho, co si třeba šeptáme někde mezi čtyřma očima a „mimo záznam“.

    „Pokud někdo apeluje proti radaru, ať vezme tedy situaci komplexně a apeluje proti zbrojení jako takovému. „Jak naivní“, si řeknete. Ale není tedy stejně naivní stavit se proti radaru a obranným raketám? Radar a rakety vadí, ale letadla a transportéry ne?“

    Řada aktivistů Ne základnám se samozřejmě staví proti zbrojení jako takovému, takže Tvoje výtka-doporučení je trochu vlamováním se do otevřených dveří. Nesdílím přesvědčení, že jde o „obranné rakety“ – přečti si, co říká politolog prof. Pavel Barša na té besedě o radaru na Fildě (report z toho vyšel ve FFaktu). Radar a rakety jsou strategické zbraňové systémy, de facto ZHN, navazuje se na to problematika militarizace kosmu a řada dalších problémů NESROVNATELNÝCH s problematikou vojenských letadel, neřku-li obrněných transportérů, které z České republiky – na rozdíl od raket a radarů – nedělají cíl…

    „Říkat dnes ne (radaru – pozn. L.K.) se může z dlouhodobější perspektivy jevit jako značně krátkozraké rozhodnutí. To mi na Vás vadí. Nedíváte se do budoucna. Kreslíte na malý papír. Myslet si, že pokud dnes někdo něco nemá, tak si to neobstará nebo nevyvine do budoucna sám, je skutečně naivní. A za deset let to nemusí být Írán, ale úplně jiná země.“

    Tou dlouhodobější perspektivou, tím velkým papírem, je blížící se a vlastně už probíhající ROPNÝ ZLOM, blížící se a vlastně už probíhající klimatické změny, blížící se a vlastně už probíhající boj o ovládnutí vesmíru, posun mezinárodního politického systému směrem k větší MULTIPOLARITĚ a s tím související obranné reflexy (raketová obrana) a poslední křeče (Irák, Afghanistán) amerického impéria.

    V rámci této dlouhodobější perspektivy se i „radar“ jeví v poněkud jiném světle. Říct mu dnes ne znamená říci ne skutečně dlouhodobé americké strategii o hegemonii, která nikdy nebude zdravá, protože moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně a to i v mezinárodních vztazích a ostatně je to heslo liberalismu, ze kterého USA vycházejí. USA by měl někdo vyvažovat – aby to nebyla v budoucna emancipovaná Evropa, chtějí si Američané prostřednictvím raketové obrany dál podřídit evropskou bezpečnostní a zahraniční politiku. Aby tou vyvažující protisilou nebylo znovu Rusko, snaží se jej USA izolovat rozšiřováním NATO k jeho hranicím a budováním vojenských základen na území jeho bývalých satelitů, přičemž zcela vědomě využívají protiruské resentimenty.

    Naivní jsi Ty, pokud si myslíš, že když Írán (Sýrie) vyvíjí nějaké rakety, tak proto, aby je na nás použil a ne na to, aby nás jimi prostě odstrašil od NAŠÍ intervence. K tomu viz slova bezpečnostního experta Doc. PhDr. Jana Eichlera, CSc.:

    „Dosavadní dějiny jaderného odstrašování jasně ukazují, že ani ten největší diktátor si nedovolil zahájit raketový útok na USA nebo na jejich spojence. Nikdo dosud nepodstoupil obrovské riziko, že při zdrcujících odvetných úderech zahyne on sám a že bude zpustošena i jeho země. Proto řada odborníků na Západě včetně USA tvrdí, že pokud Írán usiluje o vlastní arzenál jaderných zbraní, pak ne proto, aby zaútočil na USA, ale aby si zajistil nenapadnutelnost, aby znemožnil, že po operacích Trvalá svoboda a Irácká svoboda bude následovat operace Íránská svoboda. V české debatě se však k této otázce téměř nikdo nevyjadřuje.“
    http://www.nezakladnam.cz/cs/423_jan-eichler-prinese-vetsi-nebezpeci

    Írán je jen ZÁMINKA, přečti si to motto, jímž jsem uvedl naší diskusi.

    „… když vede iniciativu o diskuzi někdo kdo již předem předjímá výsledek diskuze, nejedná se o diskuzi. (…) utnout diskuzi jednou provždy stylem rétoriky NE ZAKLADNAM není správné.“

    Nikdo nepředjímá výsledek diskuse, pouze někdo do té diskuse vstupuje s nějakým stanoviskem, které pak v diskusi předkládá ostatním (vláda, iniciativa Ne základnám).

    Vezmi si naší diskusi – copak já předjímám její výsledek?! Vždyť to ani není možné! Já do té diskuse pouze vstupuji s již vytvořeným názorem, Ty do ní vstupuješ třeba s neutrálním stanoviskem, jako nerozhodnut, to je jedno. Diskuse nemusí probíhat jen mezi lidmi, kteří si předem o daném tématu nic nemyslí.

    Navíc, nikdo přece jednou provždy diskusi neutíná – ta pokračuje dál, i když někdo (vláda, Ne základnám) již artikuloval svůj názor. I s vyhraněným názorem se mohu otevřít diskusi.

    „Z tohoto důvodu apeluji na ráznost a přesvědčení Tvých prohlášení, která se nemohou opírat o hard facts. Názory známých osobností uváděné v diskuzi je jedna věc, ale podložení tvrzení pomocí hard facts je věc druhá.“

    Která má tvrzení se nemohou opírat o hard facts? A proč, protože takové hard facts nejsou, nebo na nich nemohu založit svá tvrzení? Není opravdu tvrdým faktem, že v Iráku se ZHN nenašly!? Je. Naopak námitka, že je mohl Saddám rychle zničit nebo přemístit, právě hard facts není … Takže Tvoje zbraň je více než dvojsečná.

    Proč si pořád myslíš, že názor osobnosti nemůže být tvrzením podloženým hard facts!?

    Která iniciativa není „jednostranná“ ?! Copak ekologické, feministické, … „pro-life“ hnutí není jednostranné!? A přesto může být záslužné. Prostě každý exponuje jedno téma z jednoho úhlu pohledu – často toho marginalizovaného. Všimnul si´s, kolik lidí se skutečným potenciálem se „nechá vláčet jednostrannou iniciativou (Ne základnám)“!?

    Uvědom si, že jsme v situaci, kdy nás jednostranně zahlcují „argumenty“ o nebezpečnosti Íránu a potřebnosti radaru a nepotřebnosti referenda, tak na to musíme odpovědět stejně rezolutně opačnou palbou, protože naším cílem není (jen) „vědecká diskuse“, ale i mobilizovat veřejnost, což je ovšem také legitimní.

    „… nic není tak jednoduché jak to Vaše iniciativa kreslí“ – Tak třeba právě proto, že to není tak jednoduché se vyplatí počkat na dalšího U.S. prezidenta. A „naše“ vláda přesto nečeká. Vyplatí se mít k dispozici skutečně nezávislé oponované posudky o vlivu – nejen zdravotním – radaru. Máme je!? Nemáme, zato už máme podepsanou smlouvu!!! V takové situaci občanská iniciativa musí jednat, a ne říkat, že to vlastně „není černobílé“, což je pravda, ale je to i truismus, každopádně je to k ničemu.

    „Dřív z Tebe mluvilo svědomí víc“ – a to není (i) věcí svědomí, když nechci posluhovat válečným zločincům a la Bush!? To není věcí svědomí, když aktivisté Ne základnám preferují politiku odzbrojení!? PRÁVĚ, že si na rozdíl od jiných nechci vzít na svědomí U.S. radar a to co z něj pokvete!

    Tvůj názor není neutrální (to je sebeklam) a hlavně já ho nezneužívám, já na něj reaguji. Byl´s to Ty, kdo první kritizoval můj rozhovor s Honzou Májíčkem, takže já teď kritizuji Tvou kritiku, Ty mi to vracíš, to je přece normální, tak se netvař „zneužitě“.
    Vlastní článek proti radaru jsem napsal, je to na webu iniciativy.

    „Vaše webovky přišly se závěrem a umě si doplňujete prameny jak se Vám hodí. Diskuzi nad tímto tématem bych proto viděl za uzavřenou. Pokud se mě budeš snažit přesvědčit, že se o falešnou kauzalitu nejedná, navštiv nějaký seminář úvodu do studia, kde Ti vysvětlí jaký je správný postup tvůrčí činnosti.“

    Je potřeba přijít s nějakým závěrem – i vláda to dělá, politické problémy nelze řešit (Tvým) laciným konstatováním, že „nic není černobílé“. Co se týče tvůrčí činnosti – copak článek, seminárka, diplomka také nekončí nějakým závěrem!? Nějakým názorem na danou věc!? Potvrzením nějakých hypotéz (třeba „radar slouží špehování Ruska“)!?
    Na začátku práce si většinou stanovíš nějakou hypotézu, nějakou tezi a tu pak samozřejmě obhajuješ tak, že si „umě doplňuješ prameny“. Málokdy je pak výsledkem nějaký nemastný neslaný závěr, že je to tak, ale vlastně i onak, buď prostě shledáš, že Starý zákon měl relevantní vliv na řecké filosofy nebo neměl, že radar slouží špehování Ruska nebo neslouží, že progresivní zdanění vede k demotivaci nebo nevede atp.

    „Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry.“

    Tenhle náš spor je jedno velké nedorozumění. Jak už napsal Martin B.(Benda?), účelem občanské iniciativy (jakékoliv) je formuloval občanský postoj, čili říci ano či ne k nějakému problému. To ale neznamená, že by ten občanský postoj nemohl být založen na nějaké analýze. Není to falešná kauzalita, když uvádíme na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy jiných.

    Zamysli se nad tím, proč třeba ČT není tím nepředpojatým médiem, které by podnikalo „správný postup bádání“ ve věci radaru!? My prezentujeme jednu stranu sporu, ne (striktní) vědecké bádání, které by stejně nejspíš skončilo tím Tvým oblíbeným „nic není černobílé“. Navíc radar není primárně „vědecký“, ale politický, občanský, morální problém.

    Ale beru Tě za slovo, a jdu analyzovat, jak jsem analyzoval dosud, než jsem učinil závěr, že U.S. radar tady nechci. Analýza tedy začne tím, jaký je skutečný dolet íránských raket (doletí do Bulharska, které ale radar v ČR neochrání) a jaké by byly důvody jejich použití proti Evropě (rozumné důvody těžko nalézt). Taková analýza nemůže přehlédnout, že (jaderné) odstrašení prostě fungovalo a funguje, státy se nechovají jako sebevrazi, čili raketový útok z Íránu je velmi ne-pravděpodobný, nota bene v situaci, kdy jsme jeho obchodní partner a nemáme jako Evropa s ním žádné spory, Írán nemá žádné zájmy v Evropě, Írán ještě nikdy nikoho nenapadl atd.

    Analýza by tedy mohla skončit závěrem – ke kterému já se přikláním – že Írán vyvíjí strategické zbraňové systémy (balistické rakety, možná jaderné zbraně) NA ODSTRAŠENÍ útoku USA, nikoli na použití proti USA (Evropě, Izraeli).

    Pokud by přesto mělo dojít k raketové výměně s Íránem, deset antiraket v Polsku jako obrana nebude stačit, čili by se musela budovat další „obranná“ zařízení (už teď má být další radar na Kavkaze…) v dalších státech Evropy, investovat další prachy – a možná k tomu to právě celé má směřovat. Z analýzy tedy učiňme závěr: hrozba z Íránu je (účelově) zveličována, tam, kde z technického hlediska skutečně hrozí, komponenty ve střední Evropě nepomohou. Další analýza by se měla zamyslet nad tím, jak to, že když má jít o obranu Evropy, tlačí na ní Spojené státy, nikoli Německo, Francie!? Jak to, když má radar chránit Evropu, bude mít americko a možná americko-ruský personál!? Tady logická analýza selhává :-) )

    Má jít o obranu proti raketám dlouhého doletu – na Evropu by Íránu stačili rakety krátkého a středního doletu. Čí rakety tedy budou ve skutečnosti sestřelovány!? Jinými slovy, analýza musí zhodnotit závěry asi šestice prominentních amerických fyziků, kteří tvrdí, že antirakety v Polsku budou moct sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety…

    Prostě ať dělám analýzu jakkoliv, ty závěry jsou pořád tytéž – Američané lžou o raketové obraně jako lhali o Iráku, důvodem je snaha o hegemonii, ČR byla vybrána nejen kvůli geografii, ale i kvůli tradici lokajství atd.

    K těm Tvým P.(P.)(P.) S.-kám:

    Píšeš „Neapeluj prosím Tě na křesťanství. Jsi Ty tím křesťanem? Opět…pěkné čtení do novin…“. V jaké souvislosti jsem „apeloval na křesťanství“?! Tvoje výtka je nemístná, protože já se ke křesťanství ostentativně nehlásím (na rozdíl od náboženské nové pravice včetně Bushe), mj. vím, že nárokům autenticky křesťanského života nedostojím. Jenže Bush se ohání Bohem dokonce i když mluví o válce v Iráku a na to jsem upozorňoval tím svým „apelem na křesťanství“, že Z JEHO STRANY je to maximálně pokrytecké a amorální. Já apeluji na to, aby se řídil tím, k čemu se hlásí – nemusím být proto sám křesťanem, abych mohl upozorňovat na to, že jistí křesťané se nechovají křesťansky.

    Tak, to je z mé strany vše,
    SRDEČNĚ ZDRAVÍM
    Lukáš Kantor

  256. Lukáš Kantor:

    Motto:

    „Vystřelit na nás raketu je ta poslední věc, kterou by Irán udělal, protože my jsme jejich záchranné lano, kupujeme jejich ropu a plyn, zásobujeme je vším potřebným, nemají s námi žádné spory.“

    Ben Bot, bývalý holandský ministr zahraničí
    http://www.nezakladnam.cz/cs/844_holandsky-exministr-zahranici-hrozbu-z-iranu-neberu-vazne

  257. Lukáš Kantor:

    Milý Lukáši,

    tak jsem se tím (snad) prokousal :) , je to nejen intelektuálně, ale i lidsky poctivé, takže pojďme na to:

    1) Píšeš: „Pokud si myslíš, že neutrální stanovisko je „utkvělá interpretace“, veď svůj zuřivý boj s imaginárním „nepřítelem“ nadále.“ – v jaké souvislosti jsem použil označení „utkvělá interpretace“!? Nikoli v souvislosti s nějakým (Tvým) „neutrálním stanoviskem“ (existuje vůbec takové!?), ale v souvislosti s Tvým výkladem věty Honzy Májíčka o neexistenci iráckých ZHN, výkladem, podle kterého prý Májíček svým tvrzením popírá masakr Kurdů z 80. let – TO jsem řekl, že je jen Tvá (utkvělá) interpretace, která je ve skutečnosti spíše nedorozuměním, protože Honza se ZJEVNĚ vztahoval k jiným reáliím (situace před invazí v roce 2003) než ke kterým se stále vracíš Ty (masakr Kurdů z 80.let).

    Dále uvádíš: „Na závěr citace: „Píšeš: „Nemám potřebu se s Tebou hádat, ne proto, že bych pohrdal Tvými argumenty, ale proto, že stejně jako ty dobře vím, že říct kategorické ano nebo ne prostě nelze“ – ale lze.“ Tady máme to Tvé paradigma… oháníš se, že paradigma neexistuje, ale ANI neutrální názor paradigmatem není a Tvůj ano…(?)“
    Je to jinak: napsal jsi, že (podle Tebe), „říct kategorické ano nebo ne (v tuto chvíli) prostě nelze“, já Ti na to odpověděl, že (podle mě) „lze“ a dal jsem Ti odkazy na kategorická ne několika odborníků. Vůbec tady není řeč o nějakém „paradigmatu“ („tady máme to Tvé paradigma“), pouze o tom, že se Ti snažím ukázat, že (pro někoho) již dnes je k dispozici dost informací pro odmítnutí celého komplexu raketové „obrany“.

  258. Lukáš Kantor:

    2) Neustále opakovat, že „to není černo-bílé“ (děláš Ty) – to není módní!? Není to dokonce BANÁLNÍ !?

    Píšeš: „Rozdíl mezi námi je, že já se nebojím říct veřejně to, co Ty říkáš možná v hospodě nad pivem aneb jak je v hospodě nad pivem vše barevné a ve veřejné diskuzi najednou černo-bílé a účelové. Nechci tě podezírat, ale zrovna od člověka s takovými znalostmi a přehledem jako jsi Ty bych čekal, že budeš nad věcí a říkat „ono to tak jednoduché zase není.“

    Nechci být nad věcí, když jde o záležitosti této země, tohoto národa a mě samotného. Nechci být nad věcí, když o tom přeci jen nějaké povědomí mám. Právě proto, že toho „tolik vím“ o amerických plánech, o aroganci této vlády, ne-budu nad věcí.

    „Co se týká Tvých argumentů o neexistenci ZHN, je mi líto, že v naší soukromé diskuzi přistupuješ na tvrzení, že zničit dnes ZHN je otázka pěti minut a Saddám by musel být hloupý, aby si tam něco nechal najít, a teď se stavíš za slova jiná.“

    Po mně pomalu chceš, abych všechno dokládal důkazy z archivů, a teď se spokojíš s domněnkou, že se ZHN v Iráku nenašly, protože byly krátce před tím rychle zničeny (nebo převezeny do Sýrie, i to se občas tvrdí). Je to jako říkat, že sice jsme u toho člověka drogy nenašli, ale už je v minulosti jednou u sebe měl a mohl je rychle před příjezdem policie spláchnout do záchodu, takže je vlastně O.K., že jsme jej uvěznili. To u soudu neobstojí a nemělo by to obstát ani v (mezinárodní) politice. Proč tedy tajné služby nereferují o tom, jak Saddám rychle likvidoval svoje ZHN? Proč o tom dnes nemluví svědci? Satelitní snímky? Laboratoře, personál, skladiště a další „infrastrukturu“ zase tak dokonale a rychle nezničíš.

    Řada těch tvrzení o ZHN byla prostě vyfabrikovaná, to je dnes neoddiskutovatelný. Navíc řadu ZHN zničil už v 90. letech. Před útokem na Irák byli v zemi zbrojní inspektoři OSN a v zásadě žádné ZHN nenašli /je pravda, že museli žádat o zpřístupnění některých budov, třeba prezidentského paláce/ – přečti si, co dnes říká Scott Ritter – třeba to, že se USA naopak pokoušely využít těchto inspekcí k špionážním účelům. Dokonce se můžeš setkat s názorem, že právě USA využily těchto inspekcí k tomu, aby měly jistotu, že v Iráku žádné ZHN nejsou a mohou tedy bez obav zaútočit!

  259. Lukáš Kantor:

    3) „… kde dáváš prostor neutrálním stanoviskům mého typu? Nikde milý Lukáši.“

    Iniciativa Ne základnám deklaruje cíl bojovat proti umístění radaru, ne zveřejňovat neutrální stanoviska (to ať dělá Ústav mezinárodních vztahů). Nejsme vědecká instituce, ale instituce občanské společnosti, která artikuluje JASNÁ, nikoli neutrální stanoviska. Není to žádný hřích, dělají to všechny instituce občanské společnosti, všechny nějak zaměřené servery – sympatizanti Tibetu také propagují jen nezávislost Tibetu, ale nemluví o nezávislosti Palestiny, Kurdistánu, Baskicka, nebo dokonce Hawajských ostrovů. Občanský institut zveřejňuje jen texty konzervativně a liberálně zaměřených autorů, server Strany demokratického socialismu zase jen texty levicové. Stěží jim to lze vyčítat, ostatně existuje dost jiných platforem (časopis FFakt :) , kde je možnost prezentovat i „neutrální“ stanoviska.

    „Vaší iniciativy si vážím z toho důvodu, že existuje, ne ovšem z toho důvodu jak jí prezentuješ, pokud o ní tvrdíš, že je to odborná diskuse“ – netvrdím, že jde o striktně odbornou diskusi /ale ani ne diskusi zcela neodbornou/, možná to není vůbec diskuse, ale ne každý web má za cíl diskusi, ale třeba prostě prezentaci určitého stanoviska na určitou věc. Jdi na Britské listy a tam si diskutuj do aleluja, účel webu Ne základnám je jiný – dávat argumenty proti, V SITUACI, KDY VE VĚTŠINĚ MEDII SLYSIS JEN ARGUMENTY PRO.

    Co je špatného na informacích z tisku!? Můžeš ukázat nějaký příklad, kdy se Ne základnám nechala chybně „vláčet informacemi z tisku“!?

  260. Lukáš Kantor:

    4) Píšeš: „Ale ani to by mi nevadilo tak jako když uvádíš: “To jsem rozporoval, protože být hrozbou vůči vlastním lidem, ba dokonce vůči sousedům v regionu nutně nezakládá hrozbu pro „svět“ („západní civilizace“ nerovná se svět), kterou Irák nebyl – rozhodně ne v roce 2003, kdy se na něj útočilo.“ A dodáváš: „To zavání selekcí MY a ONI, kterou si nemůžeš přeci dnes na počátku 21. století dovolit. Blízký Východ není svět? Na to skutečně pozor, protože tě někdo může kvůli Tvé neopatrnosti napadnout z šovinismu.“

    O co šlo – Ty´s tvrdil, že Irák byl hrozbou pro svět, v podstatě pro to tzv. „světové společenství“. Já se snažil ukázat, že to je zastírací manévr, protože pokud, tak je Irák / Írán hrozbou pro Izrael, max. Evropu, stěží pro USA, a už vůbec ne pro „svět“. Samozřejmě, že Izrael, Evropa, USA jsou také „svět“, ale – k čemu jsem mířil a co považuji za důležitější zdůraznit – rozhodně svět nevyčerpávají a problém je, že se zájmy „Západu“ až příliš často vydávají za zájmy CELÉHO „světa“. Není v zájmu světa konfrontace s Íránem, ale možná je v zájmu Izraele, USA, Evropy (v tomto pořadí).

  261. Lukáš Kantor:

    5) „Napiš Lukáši článek, který bude hájit komplexně stanovisko proti radaru, dej tam něco z Tvého svědomí, ale nezakládej si svou rétoriku kritikou ostatních článků. Není to asi módní říct „čert vem důvod, hlavně, že Husajn padl“, ale myslím si to, a vím, že důvod invaze nebyl nikterak bohulibý. Já napsal souvislý text, redakcí proškrtaný, který neříká ano ani ne a vyzývá k široké diskuzi, protože dívat se na něco černo-bíle by byla chyba.“

    Článek jsem napsal, dokonce nejeden. Není třeba dávat do něj něco ze svědomí, stačilo ocitovat ty upřímnější z amerických i českých zastánců raketové obrany, aby bylo jasné, která bije.

    Ne-zakládám si „svou rétoriku kritikou ostatních článků“, ale když si kritizoval můj rozhovor s Honzou Májíčkem, tak jsem přirozeně reagoval. A propos, – „víš, že důvod invaze (do Iráku) nebyl nikterak bohulibý.“ – a důvod budování raketové „obrany“ snad bohulibý je!?

    Neustále se vracíš k tomu, co říkám „v hospodě nad pivem“ nebo na ICQ, jako by to bylo až tak odlišné od toho, co prezentuji ve veřejné agoře. Nevím, jaká moje slova máš přesně na mysli, rozhodně bych se ale divil, kdyby byla zásadně odlišná od toho, co běžně hovořím. Přesto asi každý člověk mluví trochu jinak v soukromí a jinak na veřejnosti. Snad každý – Tebe nevyjímaje – „v hospodě nad pivem“ utrousí něco, co by jinde neřekl, tím méně nenapsal. Přesto si nemyslím, že by to nutně zakládalo pochybnost nad mojí osobnostní etikou /jak různě naznačuješ/, rozhodně to není tak, že bych zde psal něco zásadně odlišného od toho, co si třeba šeptáme někde mezi čtyřma očima a „mimo záznam“.

  262. Lukáš Kantor:

    6) „Pokud někdo apeluje proti radaru, ať vezme tedy situaci komplexně a apeluje proti zbrojení jako takovému. „Jak naivní“, si řeknete. Ale není tedy stejně naivní stavit se proti radaru a obranným raketám? Radar a rakety vadí, ale letadla a transportéry ne?“

    Řada aktivistů Ne základnám se samozřejmě staví proti zbrojení jako takovému, takže Tvoje výtka-doporučení je trochu vlamováním se do otevřených dveří. Nesdílím přesvědčení, že jde o „obranné rakety“ – přečti si, co říká (nejen) politolog prof. Pavel Barša na té besedě o radaru na Fildě (report z toho vyšel ve FFaktu). Radar a rakety jsou strategické zbraňové systémy, de facto ZHN, navazuje se na to problematika militarizace kosmu a řada dalších problémů NESROVNATELNÝCH s problematikou vojenských letadel, neřku-li obrněných transportérů, které z České republiky – na rozdíl od raket a radarů – nedělají přednostní cíl…

  263. Lukáš Kantor:

    7) „Říkat dnes ne (radaru – pozn. L.K.) se může z dlouhodobější perspektivy jevit jako značně krátkozraké rozhodnutí. To mi na Vás vadí. Nedíváte se do budoucna. Kreslíte na malý papír. Myslet si, že pokud dnes někdo něco nemá, tak si to neobstará nebo nevyvine do budoucna sám, je skutečně naivní. A za deset let to nemusí být Írán, ale úplně jiná země.“

    Tou dlouhodobější perspektivou, tím velkým papírem, je blížící se a vlastně už probíhající ROPNÝ ZLOM, blížící se a vlastně už probíhající klimatické změny, blížící se a vlastně už probíhající boj o ovládnutí vesmíru, posun mezinárodního politického systému směrem k větší MULTIPOLARITĚ a s tím související obranné reflexy (raketová obrana) a poslední křeče (Irák, Afghanistán) amerického impéria.

    V rámci této dlouhodobější perspektivy se i raketová obrana jeví v poněkud jiném světle - jako obrana americké hegemonie,
    kterýžto termín má v češtině přiléhavější ekvivalent - světovláda.

    Říct dnes ne raketové obraně, resp. jejím komponentům v ČR a v Polsku znamená říci ne skutečně dlouhodobé americké strategii o udržení a posílení hegemonii, která nikdy nebude zdravá, protože moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně a to i v mezinárodních vztazích a ostatně je to heslo liberalismu, ze kterého USA vycházejí.

    USA by měl někdo vyvažovat – aby to nebyla v budoucna emancipovaná Evropa, chtějí si Američané prostřednictvím raketové obrany a NATO dál podřídit evropskou bezpečnostní a zahraniční politiku. Aby tou vyvažující protisilou nebylo znovu Rusko, snaží se jej USA izolovat rozšiřováním NATO k jeho hranicím a budováním vojenských základen na území jeho bývalých satelitů, přičemž zcela vědomě využívají protiruské resentimenty.

    Obdobně se snaží izolovat Čínu na Dálném východě, kde ale své pozice dlouhodobě ztrácejí /úplné stažení z Filipín, redukce počtů v Jižní Koreji i v Japonsku, nejistá budoucnost Tchajwanu, v případě sjednocení Korejí uplny odchod z poloostrova/, což ještě více zvyšuje americkou snahu o kontrolu Evropy.

  264. Lukáš Kantor:

    Naivní jsi Ty, pokud si myslíš, že když Írán (Sýrie) vyvíjí nějaké rakety, tak proto, aby je na nás použil a ne na to, aby nás jimi prostě odstrašil od NAŠÍ intervence. K tomu viz slova bezpečnostního experta Doc. PhDr. Jana Eichlera, CSc.:

    „Dosavadní dějiny jaderného odstrašování jasně ukazují, že ani ten největší diktátor si nedovolil zahájit raketový útok na USA nebo na jejich spojence. Nikdo dosud nepodstoupil obrovské riziko, že při zdrcujících odvetných úderech zahyne on sám a že bude zpustošena i jeho země. Proto řada odborníků na Západě včetně USA tvrdí, že pokud Írán usiluje o vlastní arzenál jaderných zbraní, pak ne proto, aby zaútočil na USA, ale aby si zajistil nenapadnutelnost, aby znemožnil, že po operacích Trvalá svoboda a Irácká svoboda bude následovat operace Íránská svoboda. V české debatě se však k této otázce téměř nikdo nevyjadřuje.“
    http://www.nezakladnam.cz/cs/423_jan-eichler-prinese-vetsi-nebezpeci

    Írán je jen ZÁMINKA, přečti si to motto, jímž jsem uvedl naší diskusi.

  265. Lukáš Kantor:

    V předchozím mělo být místo smajlíku

    9) „… když vede iniciativu o diskuzi někdo kdo již předem předjímá výsledek diskuze, nejedná se o diskuzi. (…) utnout diskuzi jednou provždy stylem rétoriky NE ZAKLADNAM není správné.“

    Nikdo nepředjímá výsledek diskuse, pouze někdo do té diskuse vstupuje s nějakým stanoviskem, které pak v diskusi předkládá ostatním (vláda, iniciativa Ne základnám).

    Vezmi si naší diskusi – copak já předjímám její výsledek?! Vždyť to ani není možné! Já do té diskuse pouze vstupuji s již vytvořeným názorem, Ty do ní vstupuješ třeba s neutrálním stanoviskem, jako nerozhodnut, to je jedno. Diskuse nemusí probíhat jen mezi lidmi, kteří si předem o daném tématu nic nemyslí.

    Navíc, nikdo přece jednou provždy diskusi neutíná – ta pokračuje dál, i když někdo (vláda, Ne základnám) již artikuloval svůj názor. I s vyhraněným názorem se mohu otevřít diskusi.

  266. Lukáš Kantor:

    10) „Z tohoto důvodu apeluji na ráznost a přesvědčení Tvých prohlášení, která se nemohou opírat o hard facts. Názory známých osobností uváděné v diskuzi je jedna věc, ale podložení tvrzení pomocí hard facts je věc druhá.“

    Která má tvrzení se nemohou opírat o hard facts? A proč, protože takové hard facts nejsou, nebo na nich nemohu založit svá tvrzení? Není opravdu tvrdým faktem, že v Iráku se ZHN nenašly!? Je. Naopak námitka, že je mohl Saddám rychle zničit nebo přemístit, právě hard facts není … Takže Tvoje zbraň je více než dvojsečná.

    Proč si pořád myslíš, že názor osobnosti nemůže být tvrzením podloženým hard facts!?

  267. Lukáš Kantor:

    Která iniciativa není „jednostranná“ ?! Copak ekologické, feministické, … „pro-life“ hnutí není jednostranné!? A přesto může být záslužné. Prostě každý exponuje jedno téma z jednoho úhlu pohledu – často toho marginalizovaného. Všimnul si´s, kolik lidí se skutečným potenciálem se „nechá vláčet jednostrannou iniciativou (Ne základnám)“!?

    Uvědom si, že jsme v situaci, kdy nás jednostranně zahlcují „argumenty“ o nebezpečnosti Íránu a potřebnosti radaru a nepotřebnosti referenda, tak na to musíme odpovědět stejně rezolutně opačnou palbou, protože naším cílem není (jen) „vědecká diskuse“, ale i mobilizovat veřejnost, což je ovšem také legitimní.

    „Vaše webovky přišly se závěrem a umě si doplňujete prameny jak se Vám hodí. Diskuzi nad tímto tématem bych proto viděl za uzavřenou. Pokud se mě budeš snažit přesvědčit, že se o falešnou kauzalitu nejedná, navštiv nějaký seminář úvodu do studia, kde Ti vysvětlí jaký je správný postup tvůrčí činnosti.“

    Je potřeba přijít s nějakým závěrem – i vláda to dělá, politické problémy nelze řešit (Tvým) laciným konstatováním, že „nic není černobílé“. Co se týče tvůrčí činnosti – copak článek, seminárka, diplomka také nekončí nějakým závěrem!? Nějakým názorem na danou věc!? Potvrzením nějakých hypotéz (třeba „radar slouží špehování Ruska“)!?

    Na začátku práce si většinou stanovíš nějakou hypotézu, nějakou tezi a tu pak samozřejmě obhajuješ tak, že si „umě doplňuješ prameny“. Málokdy je pak výsledkem nějaký nemastný neslaný závěr, že je to tak, ale vlastně i onak, buď prostě shledáš, že Starý zákon měl relevantní vliv na řecké filosofy (“Platón opisoval od Mojžíše“) nebo neměl, že radar slouží špehování Ruska nebo neslouží, že progresivní zdanění vede k demotivaci nebo nevede atp.

    „Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry.“

    Tenhle náš spor je jedno velké nedorozumění. Jak už napsal Martin B.(Benda?), účelem občanské iniciativy (jakékoliv) je formuloval občanský postoj, čili říci ano či ne k nějakému problému. To ale neznamená, že by ten občanský postoj nemohl být založen na nějaké analýze. Není to falešná kauzalita, když uvádíme na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy jiných.

    Zamysli se nad tím, proč třeba ČT není tím nepředpojatým médiem, které by podnikalo „správný postup bádání“ ve věci radaru!? My prezentujeme jednu stranu sporu, ne (striktní) vědecké bádání, které by stejně nejspíš skončilo tím Tvým oblíbeným „nic není černobílé“. Navíc radar není primárně „vědecký“, ale politický, občanský, morální problém.

  268. Lukáš Kantor:

    11) Která iniciativa není „jednostranná“ ?! Copak ekologické, feministické, … „pro-life“ hnutí není jednostranné!? A přesto může být záslužné. Prostě každý exponuje jedno téma z jednoho úhlu pohledu – často toho marginalizovaného. Všimnul si´s, kolik lidí se skutečným potenciálem se „nechá vláčet jednostrannou iniciativou (Ne základnám)“!?

    Uvědom si, že jsme v situaci, kdy nás jednostranně zahlcují „argumenty“ o nebezpečnosti Íránu a potřebnosti radaru a nepotřebnosti referenda, tak na to musíme odpovědět stejně rezolutně opačnou palbou, protože naším cílem není (jen) „vědecká diskuse“, ale i mobilizovat veřejnost, což je ovšem také legitimní.

  269. Lukáš Kantor:

    12) „Vaše webovky přišly se závěrem a umě si doplňujete prameny jak se Vám hodí. Diskuzi nad tímto tématem bych proto viděl za uzavřenou. Pokud se mě budeš snažit přesvědčit, že se o falešnou kauzalitu nejedná, navštiv nějaký seminář úvodu do studia, kde Ti vysvětlí jaký je správný postup tvůrčí činnosti.“

    Je potřeba přijít s nějakým závěrem – i vláda to dělá, politické problémy nelze řešit (Tvým) laciným konstatováním, že „nic není černobílé“. Co se týče tvůrčí činnosti – copak článek, seminárka, diplomka také nekončí nějakým závěrem!? Nějakým názorem na danou věc!? Potvrzením nějakých hypotéz (třeba „radar slouží špehování Ruska“)!?
    Na začátku práce si většinou stanovíš nějakou hypotézu, nějakou tezi a tu pak samozřejmě obhajuješ tak, že si „umě doplňuješ prameny“. Málokdy je pak výsledkem nějaký nemastný neslaný závěr, že je to tak, ale vlastně i onak, buď prostě shledáš, že Starý zákon měl relevantní vliv na řecké filosofy nebo neměl, že radar slouží špehování Ruska nebo neslouží, že progresivní zdanění vede k demotivaci nebo nevede atp.

  270. Lukáš Kantor:

    12) Je potřeba přijít s nějakým závěrem – i vláda to dělá, politické problémy nelze řešit (Tvým) laciným konstatováním, že „nic není černobílé“. Co se týče tvůrčí činnosti – copak článek, seminárka, diplomka také nekončí nějakým závěrem!? Nějakým názorem na danou věc!? Potvrzením nějakých hypotéz (třeba „radar slouží špehování Ruska“)!?
    Na začátku práce si většinou stanovíš nějakou hypotézu, nějakou tezi a tu pak samozřejmě obhajuješ tak, že si „umě doplňuješ prameny“. Málokdy je pak výsledkem nějaký nemastný neslaný závěr, že je to tak, ale vlastně i onak, buď prostě shledáš, že Starý zákon měl relevantní vliv na řecké filosofy nebo neměl, že radar slouží špehování Ruska nebo neslouží, že progresivní zdanění vede k demotivaci nebo nevede atp.

  271. Lukáš Kantor:

    13) „Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry.“

    Tenhle náš spor je jedno velké nedorozumění. Jak už napsal Martin B.(Benda?), účelem občanské iniciativy (jakékoliv) je formuloval občanský postoj, čili říci ano či ne k nějakému problému. To ale neznamená, že by ten občanský postoj nemohl být založen na nějaké analýze. Není to falešná kauzalita, když uvádíme na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy jiných.

    Zamysli se nad tím, proč třeba ČT není tím nepředpojatým médiem, které by podnikalo „správný postup bádání“ ve věci radaru!? My prezentujeme jednu stranu sporu, ne (striktní) vědecké bádání, které by stejně nejspíš skončilo tím Tvým oblíbeným „nic není černobílé“. Navíc radar není primárně „vědecký“, ale politický, občanský, morální problém.

  272. Lukáš Kantor:

    13) „Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry.“

    Tenhle náš spor je jedno velké nedorozumění. Jak už napsal Martin B.(Benda?), účelem občanské iniciativy (jakékoliv) je formuloval občanský postoj, čili říci ano či ne k nějakému problému. To ale neznamená, že by ten občanský postoj nemohl být založen na nějaké analýze. Není to falešná kauzalita, když uvádíme na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy jiných.

  273. Lukáš Kantor:

    13) Jak už napsal Martin B.(Benda?), účelem občanské iniciativy (jakékoliv) je formuloval občanský postoj, čili říci ano či ne k nějakému problému. To ale neznamená, že by ten občanský postoj nemohl být založen na nějaké analýze. Není to falešná kauzalita, když uvádíme na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy jiných.

    Zamysli se nad tím, proč třeba ČT není tím nepředpojatým médiem, které by podnikalo „správný postup bádání“ ve věci radaru!? My prezentujeme jednu stranu sporu, ne (striktní) vědecké bádání, které by stejně nejspíš skončilo tím Tvým oblíbeným „nic není černobílé“. Navíc radar není primárně „vědecký“, ale politický, občanský, morální problém.

  274. Lukáš Kantor:

    Ale beru Tě za slovo, a jdu analyzovat, jak jsem analyzoval dosud, než jsem učinil závěr, že U.S. radar tady nechci. Analýza tedy začne tím, jaký je skutečný dolet íránských raket (doletí do Bulharska, které ale radar v ČR neochrání) a jaké by byly důvody jejich použití proti Evropě (rozumné důvody těžko nalézt). Taková analýza nemůže přehlédnout, že (jaderné) odstrašení prostě fungovalo a funguje, státy se nechovají jako sebevrazi, čili raketový útok z Íránu je velmi ne-pravděpodobný, nota bene v situaci, kdy jsme jeho obchodní partner a nemáme jako Evropa s ním žádné spory, Írán nemá žádné zájmy v Evropě, Írán ještě nikdy nikoho nenapadl atd.

    Analýza by tedy mohla skončit závěrem – ke kterému já se přikláním – že Írán vyvíjí strategické zbraňové systémy (balistické rakety, možná jaderné zbraně) NA ODSTRAŠENÍ útoku USA, nikoli na použití proti USA (Evropě, Izraeli).

    Pokud by přesto mělo dojít k raketové výměně s Íránem, deset antiraket v Polsku jako obrana nebude stačit, čili by se musela budovat další „obranná“ zařízení (už teď má být další radar na Kavkaze…) v dalších státech Evropy, investovat další prachy – a možná k tomu to právě celé má směřovat. Z analýzy tedy učiňme závěr: hrozba z Íránu je (účelově) zveličována, tam, kde z technického hlediska skutečně hrozí, komponenty ve střední Evropě nepomohou. Další analýza by se měla zamyslet nad tím, jak to, že když má jít o obranu Evropy, tlačí na ní Spojené státy, nikoli Německo, Francie!? Jak to, když má radar chránit Evropu, bude mít americko a možná americko-ruský personál!? Tady logická analýza selhává :-) )

    Má jít o obranu proti raketám dlouhého doletu – na Evropu by Íránu stačili rakety krátkého a středního doletu. Čí rakety tedy budou ve skutečnosti sestřelovány!? Jinými slovy, analýza musí zhodnotit závěry asi šestice prominentních amerických fyziků, kteří tvrdí, že antirakety v Polsku budou moct sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety…

    Prostě ať dělám analýzu jakkoliv, ty závěry jsou pořád tytéž – Američané lžou o raketové obraně jako lhali o Iráku, důvodem je snaha o hegemonii, ČR byla vybrána nejen kvůli geografii, ale i kvůli tradici lokajství atd.

  275. Lukáš Kantor:

    „Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry.“

    Tenhle náš spor je jedno velké nedorozumění. Jak už napsal Martin B.(Benda?), účelem občanské iniciativy (jakékoliv) je formuloval občanský postoj, čili říci ano či ne k nějakému problému. To ale neznamená, že by ten občanský postoj nemohl být založen na nějaké analýze. Není to falešná kauzalita, když uvádíme na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy jiných.

    Zamysli se nad tím, proč třeba ČT není tím nepředpojatým médiem, které by podnikalo „správný postup bádání“ ve věci radaru!? My prezentujeme jednu stranu sporu, ne (striktní) vědecké bádání, které by stejně nejspíš skončilo tím Tvým oblíbeným „nic není černobílé“. Navíc radar není primárně „vědecký“, ale politický, občanský, morální problém.

  276. Lukáš Kantor:

    K těm Tvým P.(P.)(P.) S.-kám:

    Píšeš „Neapeluj prosím Tě na křesťanství. Jsi Ty tím křesťanem? Opět…pěkné čtení do novin…“. V jaké souvislosti jsem „apeloval na křesťanství“?! Tvoje výtka je nemístná, protože já se ke křesťanství ostentativně nehlásím (na rozdíl od náboženské nové pravice včetně Bushe), mj. vím, že nárokům autenticky křesťanského života nedostojím. Jenže Bush se ohání Bohem dokonce i když mluví o válce v Iráku a na to jsem upozorňoval tím svým „apelem na křesťanství“, že Z JEHO STRANY je to maximálně pokrytecké a amorální. Já apeluji na to, aby se řídil tím, k čemu se hlásí – nemusím být proto sám křesťanem, abych mohl upozorňovat na to, že jistí křesťané se nechovají křesťansky.

  277. Lukáš Kantor:

    „… nic není tak jednoduché jak to Vaše iniciativa kreslí“ – Tak třeba právě proto, že to není tak jednoduché se vyplatí počkat na dalšího U.S. prezidenta. A „naše“ vláda přesto nečeká. Vyplatí se mít k dispozici skutečně nezávislé oponované posudky o vlivu – nejen zdravotním – radaru. Máme je!? Nemáme, zato už máme podepsanou smlouvu!!! V takové situaci občanská iniciativa musí jednat, a ne říkat, že to vlastně „není černobílé“, což je pravda, ale je to i truismus, každopádně je to k ničemu.

    „Dřív z Tebe mluvilo svědomí víc“ – a to není (i) věcí svědomí, když nechci posluhovat válečným zločincům a la Bush!? To není věcí svědomí, když aktivisté Ne základnám preferují politiku odzbrojení!? PRÁVĚ, že si na rozdíl od jiných nechci vzít na svědomí U.S. radar a to co z něj pokvete!

    Tvůj názor není neutrální (to je sebeklam) a hlavně já ho nezneužívám, já na něj reaguji. Byl´s to Ty, kdo první kritizoval můj rozhovor s Honzou Májíčkem, takže já teď kritizuji Tvou kritiku, Ty mi to vracíš, to je přece normální, tak se netvař „zneužitě“.

  278. Lukáš Kantor:

    „Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry.“

    Tenhle náš spor je jedno velké nedorozumění. Jak už napsal Martin B.(Benda?), účelem občanské iniciativy (jakékoliv) je formuloval občanský postoj, čili říci ano či ne k nějakému problému. To ale neznamená, že by ten občanský postoj nemohl být založen na nějaké analýze. Není to falešná kauzalita, když uvádíme na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy jiných.

  279. Lukáš Kantor:

    K té falešné kauzalitě a nevhodnosti (z hlediska diskuse) názvu „Ne základnám“: Jak už napsal Martin B.(Benda?), účelem občanské iniciativy (jakékoliv) je formuloval občanský postoj, čili říci ano či ne k nějakému problému. To ale neznamená, že by ten občanský postoj nemohl být založen na nějaké analýze. Není to falešná kauzalita, když uvádíme na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy jiných.

  280. Lukáš Kantor:

    „Říká se tomu FALEŠNÁ KAUZALITA a z pohledu vědeckého bádání je to ten největší přečin proti správnému postupu bádání. Kdyby to nebyla falešná kauzalita nemohli byste nazvat iniciativu NE ZAKLADNAM, ale nějakým jiným „diskusním“ názvem a v tom duchu diskuzi vést. Nejdřív přece analyzuji, poté vyvádím závěry.“

    Vytýkáš mi falešnou kauzalitu a nevhodnost (z hlediska diskuse) názvu „Ne základnám“. Uvědom si ale, co už napsal Martin, že účelem občanských iniciativ je formulovat občanský postoj, tj. říct ano/ne k nějakému problému. To ovšem nevylučuje, že by ten postoj byl založen na nějakých analýzách. Stejně tak nevidím nic špatného na tom, pokud KDOKOLIV uvádí na podporu svých tvrzení argumenty a analýzy druhých, byť by šlo samozřejmě o takové, které se mu „hodí
    do krámu“ /nemůžeš přece čekat, že bude kdokoliv argumentovat sám proti sobě, ve svůj neprospěch/.

  281. Lukáš Kantor:

    Tak, to je z mé strany vše,
    SRDEČNĚ ZDRAVÍM
    Lukáš Kantor

    P.S.: vyjadřoval jsem se i k té námitce z falešné kauzality, ale tyhle mé odpovědi server vůbec nebere

  282. Levák Lukáš:

    Milý Lukáši,

    z většinou nelze než souhlasit. Nebudu napadat drobnosti, které někdy spíš vyplývají s odlišného chápání terminologie nebo úhlu pohledu, protože to by tu odkazy rostly exponenciální řadou nejen díky tomu, že mi nešly přidat komentáře a najednou se jich objevilo 72:-) Nevím zda to píšu už někde nahoře, ale sám moc dobře znám citát…parafrázuju: „Je to parchant, ale náš parchant“ (ve smyslu sloužící zájmům USA). Ze studia iberoamerikanistiky moc dobře vím jací jsou USA prevíti v mnohem větším počtu jiných případů než jsou ty dnes mediálně známé. Už asi nemá tuhle diskuzi dále rozvíjet. Ukončením nechť je onen text, který jsem Ti zaslal mailem, ale který by svou myšlenkovou hloubkou na těchto stránkách nemohl být zařazen do rubriky komentářů k takto specificky vymezenému tématu. Beztak to nikdo nečte a je to naše soukromá diskuze :-)

  283. Levák Lukáš:

    P.S. ten text, který jsem Ti poslal je také odpovědí „proč se asi trochu zneužitě cítím“, protože skutečně se snažím pojímat věci komplexně v obecně absolutní rovině a jednotlivosti, které na to reagují mi přijdou v tom případě nepodstatné, ačkoliv sám jsem dříve jednotlivosti uváděl, proto jsem Ti poslal onen text, kde jich je minimum a tu absolutní rovinu se snažím dodržet…:-)

  284. Dušan Radovanovič:

    Vzhledem k tomu, že časopis „studentů Filozofické fakulty UK“ zcela nepokrytě funguje jako agitka „15tky pro fakultu“ (což mimo jiné ledacos vypovídá o ochotě těchto kandidátů podstoupit rovnoprávný konkurenční boj) si dovolím případné čtenáře upozornit i na ostatní kadidáty do akademického senátu FF UK:

    Naše fakulta 2008 -
    Petr Beránek
    Aleš Bříza
    Jaroslav Fiala
    Dušan Radovanovič
    Vít Strobach
    Michal Ulvr

    - tuto šestici vedla ke společné kandidatuře pod hlavičkou „Naše Fakulta 2008″ nespokojenost s dosavadním stavem fakulty a s nedostatčnou aktivitou dosavadních studentských zástupců v Akademickém senátu FF UK.

    Společný bodový program je následující:

    1) Moderní výuka
    -Budeme žádat, aby na ústavech a katedrách fakulty získávali co největší prostor mladí, minulostí nezatížení odborníci. Právě v zapojení mladých kolegů do výzkumu a výuky vidíme budoucnost fakulty, a proto je třeba poskytnout jim takové podmínky, aby neodcházeli jinam.

    -Budeme žádat větší prostor pro prezentaci nových badatelských metod, zavedení moderních vyučovacích přístupů a větší prostor pro odborníky z jiných fakult a z akademických kruhů.

    2) Priority financování fakulty – kvalita místo kvantity
    -Účelová stipendia ve výši odpovídající studijnímu a badatelskému záměru.

    -Včasné a průhledné vyhodnocování projektů (specifický výzkum a další).

    -Zvýšení studentských stipendií tak, aby umožnila dostatečný prostor pro odbornou práci.

    3) Otevřená fakulta
    -Fakultní knihovny, studovny a počítačové učebny musí být otevřeny až do pozdních večerních hodin (do 21 či 22 hodin), případně o sobotách, stejně jako na řadě jiných, českých i zahraničních vysokých škol.

    -Dostupný wi-fi internet na celé fakultě bez únavných přihlašování.

    -Finančně dostupnější a kvalitnější fakultní bufet s prodlouženou otevírací dobou.

    4) Zlepšení technického vybavení fakulty
    -Budeme prosazovat kvalitní technické vybavení pro malé i velké obory, funkční projektor
    nebo multimediální tabule do každé velké učebny.

    -Budeme prosazovat zřízení digitálního archivu bakalářských, diplomových, disertačních a habilitačních prací.

    5) Ekologický provoz fakulty
    -Koše na tříděný odpad na každém patře.

    -Elektronická komunikace namísto plýtvání papírem.

    -Podpora používání ekologicky nezávadných prostředků, recyklovaného papíru a zavedení úsporných žárovek.

    6) Jednoduché evaluace
    -Stručné a přitom jasně vypovídající evaluace každého předmětu na poslední hodině semestru.

    Dalšími nezmíněnými kandidáty do AS jsou:

    Ladislav Cubr
    Pavel Dohnal
    Josef Jílek
    Jan Kočvar
    Roman Kodet
    Vladimír Musil
    Matěj Pavlacký
    Petr Skokan

  285. KV:

    Výzva ke zveřejnění medailonků kandidátů do senátních voleb byla na webu (jediného) fakultního časopisu v dostatečném předstihu před volbami. Zareagovalo - do uzávěrky čísla, tj. posledního březnového pátku - několik kandidátů (a to nikoliv z jedné kandidátky :) , jak se ve svém textu pokouší podsouvat Dušan), kteří dění na fakultě, resp. na webu fakultního časopisu sledují. Časopis FFakt zde, v rozporu s Dušanovým názorem, „nepokrytě funguje“ jako čitelný ukazatel orientace kandidátů ve fakultním dění.

  286. Michal Ulvr:

    Dobrý den, odkázal bych autorku předchozího příspěvku na Etický kodex internetové žurnalistiky.

    http://www.mediar.cz/vyzkum/index.php/Etick%C3%BD_kodex_internetov%C3%A9_%C5%BEurnalistiky

  287. Andrea:

    http://ffakt.ukmedia.cz/kandidujes-do-senatu-ozvi-se-ffaktu

  288. volič:

    jaký je tedy rámcově rozdíl mezi uskupením Naše fakulta 2008 a 15 pro fakultu? v čem tkví programové rozdíly? volič

  289. martin p.:

    michal ulvr: můžeš upřesnit, proč by si autorka příspěvku, který předcházel tomu jeho, měla přečíst etický kodex internetových novinářů?

  290. Michal Ulvr:

    Dobrý den, odkazuji se konkrétně na body o konfliktu zájmů, článku jako kompletního díla, které už by nemělo doznat žádných změn, a opravy dezinformace. Pokud bych se měl vyjádřit konkrétněji, je to uvedením jmen jen některých kandidátů, kteří jsou, přiznejme si, v naprosto drtivé většině z jednoho uskupení. Odkazem na tyto stránky ohledně dalších jmen kandidátů (kdybychom je neuvedli sami, nebyla by zde), zodpovědnější odkaz by byl přímo na stránky FFUK, kde se nachází všechna jména kandidátů. Osobně si myslím, že v případě tak citlivé záležitosti, jakou volby do AS bezpochyby jsou, by měla být konkrétně zde absolutní nestrannost nutností.

    Andrea: Tento odkaz bohužel nevystihuje přesně podstatu problému, o kterém zde hovoříme, Naše Fakulta 2008 se, donucena situací na FF, rozhodla zformovat až nedlouho před uzávěrkou kandidatur do AS…

  291. martin p.:

    myslím, že pletete dohromady dvě věci. FFakt nemá žádnou povinnost odkazovat na seznam jmen kandidátů (není veřejnoprávním médiem ani jeho obdobou - oficiálně fakultou zřízeným médiem) a nebylo to ani cílem tohoto jednoho článku. Časopis nabídl včas před uzávěrkou veřejnou výzvou na svém webu prostor všem kandidátům. Někteří toho využili, jiní ne. Podmínky byly pro všechny rovné.

  292. martin p.:

    A jinak na okraj: i kdybyste poslali své medailonky nyní, mohli jsme připojit k těm ostatním, které už tu jsou. Plácat místo toho cosi na téma „agitka“ a „nedodržení etiky“ je nekonstrutktivní a ubohé, především ale nespravedlivé.

  293. Dan:

    Jiří X. Doležal je zcela jistě kontroverzní člověk, ale novinařinu „umí“. Váš článek je (dle mého názoru) tendenční — zbytečně negativní. Napsat a napsat…

  294. Vítek Strobach:

    Ahoj, zanechme přitroublých tahanic, na jedné straně myslím, že je v zájmu slušného média, aby se v tomto ohledu samo zasnažilo a informovalo studentstvo o tom, kdo je ve volbách k mání - tedy nejen „15″ a jeden nezávislý, na druhé straně „Naše fakulta“ asi cosi opomněla.
    zdar

  295. Sam Zajíček:

    volič: Je to těžké, viďte. Když si čtu program uskupení Naše fakulta, v zásadě bych se pod něj mohl podepsat. V některých konkretech nesouhlasím, nicméně rámcově se mi program líbí, o realizaci podobných cílů se prací v senátu a komisích snažím už dva roky :-)
    V čem je tedy hlavní rozdíl mezi Naší fakultou a 15?
    Krom drobného, byť v možná v delším horizontu důležitého detailu, tedy že 15 sdružuje studenty třinácti oborů, kdežto Naše fakulta zastupuje jen studenty USD a UCD, je to především postoj k současnému vedení.
    Málo se to říká, neboť ani jedno z našich uskupení si nepřeje (přesněji: my si to nepřejeme, za Naši fakultu mluvit nemohu, nicméně nevyužití tohoto tématu v kampani na to ukazuje), aby se volby zvrhly v plebiscit o Stehlíkovi, nicméně tyto volby jsou důležité především proto, že během funkčního období nově zvoleného senátu proběhne volba děkana. A hlavní rozdíl mezi Naší fakultou a 15 pro fakultu spočívá v tom, že 15 pro fakultu, pokud nedojde k výrazné změně v chování vedení, v těchto volbách podpoří současného děkana, kdežto od Naší fakulty se očekává, že podpoří protikandidáta (pravděpodobně, pokud bude mít reálnou šanci být zvolen, takovým kandidátem bude doc. Kovář; pro úplnost, od Vojtěcha Varyše se očekává, že podpoří protikandidáta, od lidí z UISK - Jílka, Musila, Cubra - že podpoří Stehlíka, o názorech ostatních kandidátů mi není nic známo).
    Krátce: Lidé sdružení pod hlavičkou 15 pro fakultu se domnívají, že deklarovaných cílů dosáhnou kontrolou a podporou současného vedení, lidé sdružení pod hlavičkou Naší fakulty se domnívají, že (v zásadě) týchž cílů dosáhnou výměnou vedení a následnou kontrolou a podporou tohoto.

  296. Dušan Radovanovič:

    Nechtěl jsem tady vyvolávat žabomyší spory. Nicméně takovýto přístup mi přijde více než problematický u jakkoli neveřejnoprávního média. Nechť si každý čtenář udělá obrázek sám.

    Spíše se pokusím reagovat na dotaz „voliče“. Jak se zdá, mají programy obou seskupení mnoho styčných bodů (ekologie, knihovny atd.). Myslím, že náš program oproti konkurenci akcentuje tlak na vedení fakulty v otázkách priorit financování a modernizace výuky, která je na řadě oborů tristní.

    Co ovšem považuji za důležité je fakt, že řada současných kandidátů 15-ky již v Akademickém senátu sedí a měli možnost jednotlivé body ovlivňovat. Nezaznamenal jsme však téměř žádné změny (ukázkovým příkladem je třeba absurdní systém evaluace). Tato pasivita AS je ostatně jedním z hlavních důvodů, který nás ke kandidatuře vede.

  297. Sam Zajíček:

    Hm. Asi před dvěma hodinami jsem do této diskuse zaslal odpověď „voliči“, a byl asi serverem vyhodnocen jako spam… takže redakce možná nadržuje 15 pro fakultu, ale server Naší fakultě :-) (toto píšu hlavně proto, aby, až a jestli webmaster, kterého jsem o to požádal, onen příspěvek „obnoví z databáze“ - viz pravidla - to nebudilo zmatky)

    Ale když už píšu, jednak zopakuji závěr mého textu, pro případ, že se webmasterovi obnova nepodaří, a jednak bych s dovolením zareagoval na výtku kol. Radvanoviče.

    Volič: Krátce: Lidé sdružení pod hlavičkou 15 pro fakultu se domnívají, že deklarovaných cílů dosáhnou kontrolou a podporou současného vedení, lidé sdružení pod hlavičkou Naší fakulty se domnívají, že (v zásadě) týchž cílů dosáhnou výměnou vedení a následnou kontrolou a podporou tohoto.

    Dušan Radvanovič: Co se týče Vaší výtky, domnívám se, že není zcela fair. Bohužel, ačkoli, zřejmě z důvodů zvýšení volební účasti, se mluví o tom, že „Hlas senátora může věci rozhýbat“, pravdou je, že senátor má jen velmi málo oficiálních možností, jak „věci rozhýbat“. Může maximálně apelovat, interpelovat, případně donutit senát přijmout rozhořčené usnesení. Senát nemá legislativní iniciativu ani exekutivní moc. V zásadě pouze schvaluje či neschvaluje návrhy děkana, a i to jen v menšině, většinou pouze vyjadřuje či nevyjadřuje námitky.
    A tak práce v senátu znamená především práci v poradních komisích děkana (do kterých AS vysílá dva své zástupce) a kuloární využívání nadstandardního přístupu k lidem s výkonnou mocí. To je bohužel velmi zdlouhavá práce - komise se obvykle scházejí jednou za dva až tři měsíce, a co se týče kuloárních jednání, děkan i proděkani jsou velmi zaneprázdnění, a to velmi širokým spektrem problémů. Bylo by hezké mít „proděkana pro evaluace“, na kterého by se dalo tlačit. Bohužel pokud Vám proděkan pro informační zdroje, do jehož kompetencí evaluace patří, řekne (konkrétní věci si vymýšlím, pointa je ve struktuře), že bohužel v tomto týdnu již na jednání s Vámi nemá čas, a příští ve středu od 12:30 do 13:00, protože pak musí na rektorát jednat o Knihovně, nemůžete namítat nic a musíte počkat. Práce senátora (ale obecněji i jakéhokoli aktivního studenta, senátor se liší pouze tak, že ho vedení a priori zná a je v jednání s ním vstřícnější) tak spočívá především v čekání (na proděkana, pak na jeho podřízené pracovníky, pak na stanovisko děkana, pak zase na proděkana, pak na rozhodnutí rektorátu, pak na jednání senátu, a zase znovu).
    Nezaznamenal-li jste ohledně evaluací žádné změny, pak je to především proto, že uvažujete ve špatné časové škále. Nevyčítám Vám to, také jsem tak uvažoval. V každém případě považuji za úspěch, že (po roce stálého tlaku) se toto pondělí poprvé sejde Evaluační komise, že v této komisi je jak Rostislav Valvoda, tak já, a že kompetence této ze zákona dané komise je rozšířena i o řešení problému studentského hodnocení výuky (evaluace).
    Na rozdíl od kol. Valvody nepředpokládám, že by již letní hodnocení výuky bylo realizováno dle (zatím neexistující) nové metodiky a s reálným dopadem. Předpokládám, že to, co byste nazval „viditelnou změnou“, nastane až na podzim.
    To samé platí i o ostatních oblastech. Zavádění a změny elektronického informačního systému, další z oblastí mého zájmu, navíc naráží na (vzhledem k nepřátelskému UI pochopitelnou) neochotu akademických pracovníků a centralitu celého systému (tedy jakékoli změny musí ještě schválit rektorát). Stipendia? Otvírací doby? Platón? Výbava? Smlouvy, nedostatek financí, datová roztříštěnost jednotlivých odborů děkanátu (např. víte, že neexistuje dokonce ani pro všechny odbory závazný systém pojmenování ústavů a jejich číselníky?). Ti, kdož bojují proti Platónovi, tedy za změnu provozovatele, čekají na vypršení smlouvy. Ti, kdo chtějí lepší výbavu, čekají na to, až upadnou nějaké peníze, typicky při „návratu“ z rektorátu (jednou za rok). Ti, kdo chtějí pracovat, čekají, až budou peníze na další místo, nebo až někdo umře. Z institucionální podpory (dotace za studenty) ani nezaplatíme stávající pracovníky - chybí přes 10 milionů korun jenom na mzdy!
    Prosím, nevyčítejte nám, že nenastaly žádné změny. Změny byly nastartovány, jen se zatím neprojevily.

  298. webmaster:

    Sam Zajíček: Váš komentář byl obnoven. Zřejmě za to může emailová adresa, protože i Váš mail byl označen jako spam a druhý komentář s jinou adresou prošel bez problémů.

  299. Dušan Radovanovič:

    Jsem si samozřejmě vědom omezených pravomocí AS. Nicméně, to že se na konci celého jeho funkčního období snad konečně sejde evaluační komise (a to je ještě nějaký výsledek ve hvězdách) lze těžko označit za úspěch, nebo alespoň za nastartování změn.
    Stejně tak není třeba čekat na vypršení smlouvy s Platonem, ale je možné začít jednat o jejím prodloužení za přesně stanovených podmínek fakulty atd. Řekl bych, že hlavní problém fakulty i AS spočívá právě v tom, že - jak píše samotný Sam Zajíček - všichni na něco čekají, ale nikdo vlastní iniciativu nevyvíjí.

    Omezovat rozdíl mezi Naší Fakultou a 15kou na vztah k vedení fakulty je myslím dost povrchní. Je ovšem pravdou, že jednohlasná podpora studentské kurie současnému vedení je pro mě dost zarážející. Větší pluralita názorů může být podle mého soudu jenom ku prospěchu. Myslím, že je třeba tvrdší nátlak na vedení FF i nadnesení některých kontroverzních otázek (např. omlazení fakulty), než jak to předvádí členové 15tky v současném AS. Ostatně AS volí děkana a to mu dává poměrně výhodnou pozici pro vyjednávání jak se současným děkanem, tak s jeho případnými vyzyvateli.

  300. Noa:

    zahraničnou, můžou, reálními, jedném, prax, něco nové, jsi můžeš… Hádám, že editor zde asi není, takže se ptám: četl autor po sobě vůbec ten článek? Číst tento text je snad ještě horší než číst zpravodajství na aktuálně.cz. Alespoň je zjevné, proč se pod to nikdo nepodepsal…

  301. webmaster:

    Nepoznala jste to z obsahu, nevšimla jste si, že je tam napsáno Promo (Inzerce) a nenapadlo vás, proč tam není autor?
    Tak vězte, že nejde o redakční text, ale o Promo článek našeho partnera. Takové texty redakce neupravuje a odpovědnost za obsah ani jazykovou správnost proto nenese.

  302. šéfredaktorka:

    Napadení ze strany Naší fakulty je neoprávněné. O pomoc s informováním o možnosti prezentovat se ve FFaktu jsem žádala jak volební komisi, tak fakultu. Myslím, že kdo se v dění orientuje, věděl o všem včas. Jak jinak vysvětlit, že i nezávislý kandidát Varyš o možnosti věděl? Chcete časopis nařknout, že dal vědět jen vyvoleným?;)
    Odkaz v časopisu na náš web zněl poměrně jasně: pokud budou mít další kandidáti zájem, budou jejich medailonky viset alespoň na webu. Kolik kandidátů z Naší fakulty si časopis koupilo a přečetlo? Nemůžete se zlobit, jsme studenti a vaše medailonky vám psát nebudeme, máme psaní dost i bez toho.
    Byla to dobře míněná nabídka pro všechny, kterým není jedno, co se děje kolem nich. Osobně nevím, co bychom měli z toho, že by se do AS dostali určití kandidáti. Jejich moc se myslím nedá příliš zneužít… Nebo snad ano? O možných způsobech využívání pište prosím na můj e-mail, ráda se přiučím!

  303. šéfredaktorka:

    Pokud si Naše fakulta přeje medailonky na úrovni, ať je prosím ve vlastním zájmu co nejdřív zašle i s fotkami na redakční mail. Není problém je přidat;)

  304. volič II:

    to Dušan: Miluju tyhle precizní historiky… a jejich argumenty podložené titulem a světodějinným zanícením… V prvním komentáři to NEPRÁVEM obviní redakci časopisu, že dělá agitku vyvoleným (přitom “potíž” je v tom, že sám se svými spolukandidáty prostě zaspal - ale jako řešení vlastního selhání/opomenutí volí ukřivděné stěžování a nepodložená obvinění).

    V dalším z komentářů se to zase dopustí účelového zkreslení, když napíše, že “řada současných kandidátů 15-ky již v Akademickém senátu sedí” a obviní je z nečinnosti - přičemž jen letmý pohled na stávající složení senátu ukáže, že ona “řada” čítá v součtu celé čtyři osoby z patnácti, z nichž ještě jedna tam přišla před pár měsíci z náhradnické pozice. Ach, ty počty, ach ty účelové historické interpretace…

    Ještě že kromě standardních programových plků (na které ovšem vskutku žádný senátor nemá pravomoce - jak by si v rámci standardního senátního působení asi bylo možné vydobýt omlazení fakulty?!) má Dušan se svými kolegy čas na rozdávání prezervativů v hale hlavní budovy… To je opravdu záchrana pro FF :)

  305. Vojtěch Varyš:

    Pravda je, že Stehlíka každopádně nepodpořím, ale ani Kovářovi bych hlas nedal. Možná je na čase začít hledat kandidáty,kteří nám nebudou dělat ostudu. Další body, o nichž stojí za to uvažovat: fakulta (počítače, budfet, knihovna) by měla být oteřena 24/7, tedy pořád. Navrhnu postpné zrušení povinného společného základu, únavných zkoušek z jazyků a zápočtů z tělocviku (což neznamená, že by jazykové kursy, tělocvik nebo jakékoli přednášky pro neoborové studenty neměly být v nabídce kateder, jen nevím, proč mají být povinné). Větší podíl volitelných kursů, častější obměny přednášek a seminářů (většina pedagogů rotuje stále dokola dvě až tři věci, navíc pohříchu přehledovky). A evaluace? jedinou evaluací je účast na přednáškách a seminářích, pokud ovšem pedagog nevyžaduje docházku (což by možná šlo zakázat nějaký ustanovením studijního řádu)…

  306. Vítek Strobach:

    Já mám zase děsně rád lidi, kteří v podobných diskuzích (či „diskuzích“) skrývají svou identitu. Je zde jen jedna věc, která si snad zasluhuje odpovědi, ostatní považuji za dost arogantní a prázdná slova.
    Volič II. (sem a ne na Dušana Radovanoviče se hodí bezpohlavní přízvisko „to“ či „ono“) zmiňuje jakési „argumenty podložené titulem“ , tedy pravděpodobně tituly které se objevily před našimi jmény na fakultním webu, nástěnce a žel i volebních lístcích. Naprosto nepovažujeme za důležité - a teď myslím mohu mluvit za celou „Naší Fakultu“ - jakým titulem disponuje senátor či kandidát do senátu (ostatně nejen). Proto svědčí i fakt, že jsme se snažili nedorozumění s pí. Níčovou, která má podobné věci na starosti, napravit ……nepovedlo se. Navíc z důvodů, které mi nejsou zcela jasné.
    Ne, opravdu nikdo se zde žádným titulem neohání. Bylo by to ostatně hodně trapné.

  307. Levák Lukáš:

    S postojem redakce také souhlasím… a mně se voliči II zase nelíbí Vaše laciné otírání o historiky jako o „tyhle precizní historiky… a jejich argumenty podložené titulem a světodějinným zanícením…“

    historie je věda, která se snaží být jako každá jiná věda co nejvíce precizní, ano přirozeně toho nelze dosáhnout, ale zase tolik interpretací určitého tématu, která vycházejí z analýzy archivních materiálů není… pokud Vy na svém oboru vaříte z vody, mají z Vás asi radost…podívejte se na medicínu…jste Vy ideál na kterého zabere každý druh medikamentu, natož nezpůsobí nějaký medikament vedlejší účinky? Nařknete poté doktora, že je to „precizní doktor ohánějící se svým lékařským vzděláním?“…

    ale Vy asi ano, asi jste hodně sebevědomý pane voliči II, když se bojíte byť jen zveřejnit své jméno…Vy jste ta pravá záchrana FF, dávám Vám hlas :-)

  308. Noa:

    Že se jedná o propagační článek, je zjevné, nicméně děkuji za upozornění. Mimochodem „Promo“ nikde u článku napsáno není, měl/a jste asi na mysli „inzerce“, to ale není podstatné. Netušila jsem však, že lze ve fakultním časopisu otisknout cokoli, děkuji za informaci. Je dobré vědět, že pokud se jedná o inzerci, dá se zveřejnit jakýkoli text. Škoda, že redakce FFaktu nemůže či nechce vracet takovéto články před zveřejněním na svých stránkách k opravě. Kde jinde by měl člověk najít články bez chyb než ve fakultním časopise?

  309. webmaster:

    Ano, změnili jsme původní označení „promo“ na jasnější „inzerce“. Žádné médium neodpovídá za obsah ani podobu reklam. Prodává se v podstatě jen reklamní prostor (v tomto případě jde o partnerskou spolupráci) a čím si to firma zaplní je na ní (pokud to neporušuje zákony apod.). Nebo snad píšete do televize, že ty sušenky nejsou tak křupavé, jak se tvrdí v reklamě, nebo že vám Redbull nedal křídla, jak říkají? Asi ne, že.
    Vydávání časopisu a provoz webu je z velké části financován inzercí, tak se s tím smiřte a o společnosti, která vydá reklamu s tolika chybami, si myslete své ;)

  310. Petra K.:

    Je mozne aby kliknutim se nahled stran dal zvetsit? Zkousela jsem to a zatim nejde. Diky.

  311. Noa:

    Nemluvila jsem o obsahu, nýbrž o formě, tudíž nechápu, proč mluvíte o křupavosti sušenek apod. Omlouvám se, že jsem svou stížnost směřovala na nesprávné místo - zkrátka jsem měla naivní představu, že fakultní časopis (i s inzercí) by měl nějak vypadat.

  312. martin p.:

    Inzertní politika časopisů UK media je stejná, jako u ostatních periodik. Tedy: inzerce nesmí být obsahově v rozporu se zákonem, dobrými mravy a několika zásadami inzertního kodexu redakce. Nicméně za podobu inzerce odpovídá zadavatel. Přiznám se ale, Noa, že mám z vašich příspěvků spíš pocit, že jste (si) potřebovala zaútočit…

  313. martin p.:

    dobrý den, možné to není, alespoň ne u časopisu, který je právě v prodeji.

  314. Petra K.:

    martinovi p.: A kdy ramcove bude mozny?

  315. webmaster:

    Hezký den Petro, viz úvod: detailněji po zakoupení na hlavní budově FF u kamelotů, v bufetu Platón, v Informačním centru UK v Celetné, na vrátnici Šporkova paláce a nově u kamelotů v Jinonicích.

  316. Levák Lukáš:

    Vojtěchu, zaplať pán Bůh za Tvůj článek, doufám, že si to přečte hodně akademiků na FF…zcela souhlasím a bůh žehnej za přísné učitele…já byl podobný diletant o kterých píšeš a prof. Skřivan mě naštěstí vycepoval k dobrému a už teď vím, že nenapínal své nervy zbytečně a já neničil své plíce čicháním jeho doutníku pro nic za nic :-)

  317. Stefan:

    Tedy nějak se v tom závěru neorientuji. Jestliže před postupky to dotáhne pouze padesát studentů, tak zrno od plevy je přeci už vytříděno. Když je tedy úspěšnost samotné zkoušky velmi nízká (poslední dobou kolem 30%), pak je tedy zjevně na vině nízké IQ studentů, anebo přemrštěné požadavky učitelů.

    „Malý zájem uchazečů a stále se zvyšující počet přijatých“ je v překladu vlastně ono nízké IQ

  318. Viktor Holubec:

    Předně nechci popírat význam humanitních věd, chtěl bych se pouze ohradit vůči autorovu vyjádření vůči vědám exaktním, jakými jistě jsou fyzika a zejména matematika. Exaktní zde znamená přesné.
    Matematika je naprosto exaktní vědou. 1 + 1 = 2 atd. nepřipouští žádnou polemiku. Pokud je nějaký matematický článek neexaktní, tedy nepřesný, pak je v něm prostě výpočetní chyba. Dovolil bych si dokonce tvrdit, že přesnost nějakého tvrzení je definovaná možností vyjádřit toto tvrzení jako matematickou rovnost (nerovnost atp.).
    Fyzika je taktéž přesná věda v tom smyslu, že udá-li nějaký výsledek, udá i chybu tohoto výsledku, tj. udává interval, ve kterém se daná hodnota nachází s určitou, známou, pravděpodobností. Takovéto výsledky, jako fyzik, zřejmě podával i Kopernik.
    Toť vše. Příště prosím emoce stranou. Jistě se mnou budete souhlasit, že ty nepatří do jakékoli vědy (ovšem v přírodních vědách pro ně není místo, u filozofie a výkladu dějin bych to tak jistě netvrdil - vždy zde je nějaký úhel pohledu…).
    Jsem studentem fyziky na MFF UK.

  319. Alena:

    Hňup neni… zavidim mu viru v jeho idealy.

  320. Jiří Janíček:

    Poutavě psaný článek zmiňující množství zajímavých kulturních rozdílů - Díky! Vážně jenom tleskají? :)
    PS: Neříká se tomu stylu u nás ale Gothic, nebo to je ještě něco jiného? (rád si doplním vzdělání:)

  321. martin p.:

    potkal jsem dvě Finky, které říkaly, že všichni Finové, kteří mluví, jsou hned rozebraní…

  322. Martin B:

    tak to je dobrej joke :-)

  323. Wojslaw:

    Škoda, že není více tak rozvážných lidí jako Ondřej, mohlo by být méně mezilidských konfliktů…

  324. Michal Čermák:

    Pro Lukáše Leváka: Výborný příspěvek.
    Pro Petra Ježka: Člověče, jakou odbornou průpravu máte Vy? Titul RSDr? Večerní právnickou školu pro pracující?

  325. Andrea:

    Přesně tak. To je také důvod, proč jsem studium bohemistiky dobrovolně ukončila.

  326. waiders:

    psát by se naopak mělo méně. většina lidí neumí psát nic čitelného a nezlepší se to tím, že budou svými výplody trápit sebe, své učitele, spolužáky a okolí. nehledě na to, že seminárka je naprosto nesnesitelný žánr omezující i dobré autory.

  327. Martin B:

    aby se člověk naučil psát, musí to přeci cvičit, ne???

  328. Lukáš:

    waiders:
    jak definuješ žánr seminárky?

  329. Iva:

    Nizozemí?? Snad Nizozemsko, ne!

  330. Vojtěch:

    seminárka: zbytečná práce, psaná proto, aby student získal atest a učitel se měl čím vykázat, že to nedal jen tak zadarmo. každá práce, která není psána z vnitřního popudu, ale na objednávku, navíc v úzce vymezených mantinelech je přinejmenším problematická.

  331. Lukáš:

    Vojtěch
    Tak to je velký omyl. Seminárka (nebo snad lépe řečeno esej) je prostředek, jak se student humanitních věd učí psát, strukturovat myšlení. Například v Británii se píše velmi často a po studentech se též vyžaduje přísné dodržení pravidel žánru (například jedna myšlenka na odstavec, výstavba textu, dodržení počtu znaků - to ovšem není bezúčelné, srov. tytéž požadavky například v novinách atd.) Také v ČR by se mělo psát co nejvíc, pokud chce fakulta vychovat schopné absolventy. Pokud už nebyl tvůj výběr daného semináře činěn z „vnitřního popudu“ a dokonce ti ani nevyhovuje žádné téma na esej (výběr je v mnoha kurzech myslím dost volný), pak je celý tvůj přístup přinejmenším dost problematický.

  332. Dan:

    To Lukáš: Problém je ovšem v tom, co vyučující za seminárku považují. Některým stačí, cokoliv napsaného na papíře, ať už je to sebevětší blábol, protože v podstatě nemají zájem to číst, jiní naopak požadují na zápočet práci rozsahem odpovidající pomalu postupkové práci nebo bakalářce. Navíc u všech prací, které jsem tady na fakultě odevzdal jsem nikdy neměl zpětnou vazbu, dozvěděl jsem se pouze -vyhovuje/nevyhovuje bez jakéhokoliv komentáře. Co si z toho pak může člověk vzít a k čemu mu to je?

  333. Iva:

    Hmm, to by ty práce ale pak někdo musel opravdu číst a dávat zpětnou vazbu. Jinak je to opravdu na nic a lákadlo obšlehnutí je příliš velké.

  334. Lukáš:

    Iva
    To se snad samozřejmě předpokládá, i když někteří učitelé to nedodržují. Pak je potrestejte tím, že nebudete chodit do jejich seminářů. Bývá pravidlem, že čím větší práci si student dá se svou prací, tím větší zpětné vazby se mu dostane ze strany učitele. Nikoho nebaví číst obšlehnuté fráze, tak se nedivte.

  335. Vojtěch Varyš:

    tento fašistický styl psaní esejů samozřejmě znám též, a pokládám ho za nepřijatelný (už proto se např. většina článků v novinách enedá číst). dále: zdůrazňuje se psaný projev na úkor mluveného. když už se tady šermuje s tím užíváním v praxi, mluvit budeme skutečně celý život, i když třeba už nenapíšeme ani čárku. to s tou prací a výsledkem vykazatelně není pravda a je to tak dobře. člověk má dělat to, co mu jde samo od sebe, a neo usilovat o něco, k čemu nemá nadání.

  336. Lukáš:

    Skutečně nevím, co je na psaní esejů „fašistického“. Student UK by měl mít přehled o základních souvislostech a měl by se vyvarovat těchto laciných přirovnání.
    Zdůrazňuje se psaný projev? V seminářích mají víc prostoru referáty a debaty než psaná esej (ta je zpravidla pouze jedna).
    „Vykazatelně není pravda“ - tak prosím vykaž.
    Se závěrečným bodem souhlasím - pokud člověk nemá nadání k tomu zabývat se humanitními vědami, ať se uplatní někde jinde.

  337. Kateřina Halasová:

    Doufám ,že panu Doležalovi,moc neubližuje hladovka, je mi blízký , Dejvice jsou mé rodiště , všechny hospody mám také prošlé jako i zkoužku z psychologie na UK,možná také trochu protekčně ,nevím zda radar ano či ne , ale válku nechci ,žádnou , proto jsem se po dnešním obědě rozhodla pro hladovku také a trochu se mi ulevilo ,děkuji a hodně štěstí vám všem .
    Kateřina Halasová

  338. Vojtěch Varyš:

    mohu poukázat na vlastní příklad, texty, co jsem napsal za hodinu bez velké námahy, měly vždycky vetěší ohlas, lepší hodnocení a a větší úspěch nežli ty, s nimiž jsem se mořil mnoho dnů a odvedl na nich hodiny práce, aktivity založené na jednoduchém nápadu mívají větší úspěch než ty, založené na úmorné dřině apod.
    co jsou to humanitní vědy? já znám jen humanitní disciplíny/obory.
    na psaní esejů není fašistického nic, na psaní esejů dle přesných pravidel (odstavce, jedna myšlenka na odstavec, logická struktura atd.) jsou fašistikcá právě ta pravidla. mimojiné svědčí o nedostatečné fantazii, rozhledu a myšůlení zadavatele.
    ty referáty se obvykle čtou z připravného textu nebo se musí odevzdávat písemně. na některé se nedostane a ti pak odevzdávají jen písemnou verzi.
    k laciným přirovnáním. fašismus je způsob myšlení, ne jen jedna historická epocha v dějinách Itálie.

  339. Vojtěch Varyš:

    celé je to přece otázkou pojetí: nikdy se nenaučí všechno, i ten Čornejův „film dějin“ je nutně výběrový. jde tedy o to, budou-li páteří studia každoročně opakované přehledové kursy OD I-IV apod.(a co do nich bude patřit!), nebo každý semestr jiné přednášky věnované tématům, jimiž se ten který badatel právě zaobírá. celý obraz „obecných dějin“ si pak student poskládá samozřejmě sám, s tím, že podle toho, ke komu chodil, a čemu se věnoval, bude mít větší vhled do těch či oněch témat. ale nějaký hlubší vhled tam bude. zatímco takhle studentům ani učitelům nezbyde čas na nic jiného, než to opakování „základu“.

  340. Jan Sládek:

    To, že seminární práce učitelé nečtou je velká chyba, o tom žádná. A to, že studenti FFUK mají pohříchu problém s ustním projevem (nehledě na češtinu), to je bohužel také holý fakt.

    Na druhou stranu, student FFUK by měl umět také napsat text podle zadání, včetně počtu znaků a jiných formalit. Praktickým důvodem je příprava na podávání projektů či publikace. Tam je to prosté, formální chyba je dostatečný důvod pro vypadnutí ze hry. Pokud má opravdu co říci, toto ho rozhodně nezbrzdí. A potom - když se máte v rámci rešerše probrat deítkami textů, pak jste rádi za každého autora, který píše jasně, takže rychle pochopíte, zda máte číst dál.

    Navíc je velice naivní myslet si, že když neumím napsat logicky strukturovaný text, tak se stanu králem esejistiky a úvah. Za odporem k řemeslu psaní textů se většinou schovává prostá intelektuální lenost; výsledkem je degradace esejistiky.

    A cože to je za srovnáváním pravidel textu s fašismem? Nepoučená, snad ale poučitelná, hysterie.

  341. Maxim:

    Velmi naivny clovek…

  342. Vojtěch Varyš:

    hysterii nepopírám, texty na zadání psát umím a taky běžně píšu a nebaví mě to, rozhodně mě to však nenaučila škola. na jakékoli snahy ve škole mě něco „naučit“ jsem byl vždycky alergický, od školy čekám podněty, inspiraci, zajímavá setkání, nové vtipy. ano, a k lenosti se hlásím zcela směle. už konečně by měl někdo říct, že efektivita a pracovitost je akorát k smíchu, nikoli k pochvale.

  343. RF:

    Ideální mix: „…možnost lidí rozhodovat o věcech kolem sebe z demokracie, společné vlastnictví výrobních prostředků ze socialismu a co největší sféra svobody člověka z liberalismu.“ Mám jen já pocit, že to je jako říkat, že mám nejradši černou a bílou barvu? Komunismus mixnutý s libertariánstvím, wow. Třeba kombinace osobního rozhodnutí prodávat čisté ponožky a kolektivního vlastnictví prodejny těchto ponožek. Tyto nápady mi dělají husí kůži…

  344. Martin B:

    nešlo by snídaňové buffé zřidit i na terase FF UK? Třeba v rámci plánované dostavby pátého patra? hned by do školy chodil každý raději…

  345. Libor:

    Ahoj,
    Kubo, je to výborný, fakt super. Akorát si matně vzpomínám, že v původní verzi bylo 2* napsáno Libor a já tě žádal o redukci, NIKOLI O DRUHOU MOCNINU mého jména.No ale co naplat:-)))
    A já se jen můžu těšit na příští ročník:-)
    LP

  346. Martin B:

    Byli tam teda nějaký učitelé?? Prý několik hvězd Ústavu politologie se dostavilo… Nejsou z toho nějaký fotky?

  347. Elena:

    Ondra studuje u nas na fakulte a kdo ho nezna osobne, asi si obvykle mysli kdovi co. Ale je to velmi vzdelany clovek a jeho prednasky patri na upolu k tomu nejlepsimu, co tam mame…

  348. Elena:

    Moje nocni mura je, ze ztratim index…v is nemam za 2 roky studia polovinu splnenych atestaci…plachtu samozrejme nosim v indexu, nosit zvlast to moc nejde, k zapisu zkousky musim nosit vzdy oboji…

  349. bukakoid:

    V tom případě je tato část akademického prostředí banda hlupáků a samolibých chvastounů, protože zaprvé „anarchisti“ jsou z valné většiny hlupáci (stejně jako každý jiný „aktivista“) a zadruhé pro systém nepohodlní, proto v médiích označováni za extremisty, tudíž jsou v peerdeli. Jak si jako individuum můžete nechat říkat anarchista, fašista, demokrat, liberál, komunista nebo třeba křesťan, aniž by to při zvážení historických údalostí naší planety za několik posledních století a teď už i tisíciletí poskrvnilo vaši čest? Odpovím si sám. To bych udělal jen proto, abych se mohl pohodlně zviditelnit. Hloupí plebejci se zviditelní nevděky, chytřejší plebejci se zviditelní cíleně. Co nevím a docela by mě to v obecné rovině zajímalo - pokud již díky svému uvažování nejsme ovcemi první třídy, pořád před námi stojí zeď v podobě toho, že z množiny plebejců se vzhledem k tomu, že ten vláček, jehož jsme vagónky, zřejmě nikdo nevykolejí (a ten kdo by věděl jak na to, bude dřív nebo později mašinkami řešen), nevymaníme. Ani nálepka nám to neumožní, ta je snad jen pro publikum, ale co pak? Je (co se týče prezentace) potřeba citlivá strategie, aby takový člověk v očích mašinek vypadal pořád jen jako tichý vagonek a ne poptávač motůrku, čili potencionální nebezpečí? Pokud mu ovšem nejsme přímo partnerem, oddaným vagonkem první třídy.

  350. Ariana:

    Velmi trefné názvy budoucích kateder na FF UK, musela jsem se tomu hořce zasmát. :-) Bod!

  351. keff:

    Ty koki, filďáci, ukliďte si takové kostlivce zpátky do skříní, než je Zubová dotáhne do parlamentu a budete mít ostudu…

  352. milan:

    jasně formulované názory
    z urážek omezenců a primitivů, kteří stejně jen dělají ostudu univerzitě, si nic nedělej
    je vidět, že nemají skutečné argumenty, tak jen nadávají

  353. aranka lakatošová aka benita:

    Hnus, jak si tady dela reklamu anarchisticka levicacka kriminalnicka špína!!!
    A hlavne - verejnost se diky temto a jim podobnym drzi ustaleneho nazoroveho stereotypu: filda=levicove smyslejici umolousani vandraci. Z toho je mi zle.
    A pritom napr. ja jsem velmi pravicova fildacka…;-) nazorove rekneme stejne extremni jako zde zmineny vandrak, ovsem na opacne strane polit.spektra :-P
    G.N.L.S.!!!

  354. Martin B:

    jak extremni pravicova jsi? jakoze z Narodni strany???

  355. bukakoid:

    # aranka lakatošová aka benita: Jistě, stejný omezený šašek jako Ondřej, hlavně spokojenost.

  356. mechanic:

    Kdo navrhoval ten přííšerný titulní obrázek ?! Chcete se snad stát bulvárním časopisem? Přinejmenším výběr takovýchto témat o tom svědčí…

  357. Miroslav:

    Jako absolvent potvrzuji, že vysoké školství v ČR není na reprezentativní úrovni a základní problém je v samotných studentech. Myslím si, že „rozumné školné“ bude nástrojem k vytvoření „rozumného podílu na spolufinancování“, čímž si studující budou vážit - a co víc - budou požadovat KVALITNÍ služby.
    Výše zmíněné půčky fungují např. v Anglii a ve spojení s prospěchovým stipendiem studenty dobře zabezpečí.

  358. Tomáš:

    V kterém obchodě Levných knih jste ten film koupila? Na webu Levných knih ani nikde v jejich obchodech v Praze jsem ho neviděl. Budu vděčný za odpověď, je to totiž opravdu parádní film.

  359. Petr:

    Jo jo, znalosti geografie jsou ve Francii na hodně nízké úrovni. Většina Francouzů bude překvapená, že „tam“ za Německem leží ještě jiné země, než Rusko. Ti vzdělanější možná slyšeli o Polsku, tím ale výčet končí.

  360. Tomáš Renner:

    Haló, haló, tak kde jste ten film koupila? V Levných knihách jsem ho nikde neviděl. Doufám, že si nevymýšlíte…

  361. Iveta:

    Tome, zkus napsat autorce mail na vitu(zavinac)ukmedia.cz, z toho spíše odpoví, redaktoři na web pravidelně nechodí, obzvlášť během prázdnin ;)

  362. Bb.:

    tomasi mily, omlouvam se, koumentare jsem si dlouho neprocitala. asi te nepotesim, film jsem koupila koncem lonskeho podzimu, v levnych knihach na namesti vaclavskem…nejde nejakym zpusobem objednat pres web levnych knih? netruchli a mej pekny podzim.

  363. Lukyn:

    Tímto článkem se mi potvrdilo mnoho mých dřívějších názorů, mj.
    1) Anarchisté jsou idealisté, kteří sami pořádně neví co chtějí (popiš společnost - snůžka blábolů a hesel, ono se za hesla dobře schovává, že?), většinou hlupáci (což asi O. Slačálek není).
    2) Levičáci i anarchisté jsou stejně směšní jako pravičáci (myslím extrémní či řekněme ty radikální).
    3) Lidé jako O. S. si často protiřečí (např. nevyznává násilí - ale nechá se zatknout na demošce při rvačce…).
    4) „Inteligentní“ anarchisté (uvozovky na místě) nic nechtějí měnit, sami dobře ví, že nic změnit nemůžou.
    5) Je-li kdo anarchistou, je jím obvykle jen z toho důvodu, že je zamindrákovaný a chce na sebe upozornit (stejně jako lidé s dredy či nacisté).
    6) Na FF se shromažďují (na většině oborů) individua, která nejsou hodna univerzitního vzdělání (sorry za to). Neplatí to na všechny, ale na většinu určitě.
    7) Přesto, že tito lidé mají nějaké (ne příliš vysoké) všeobecné znalosti - historické - nenechali se historií ani v nejmenším poučit.

  364. Jozze:

    for lukyn:Lidé jako O. S. si často protiřečí (např. nevyznává násilí - ale nechá se zatknout na demošce při rvačce…). //proc myslis ze se Ondrej rve pri demonstraci???Ja sem ho jeste nidky na demonstraci nevidel,ze by se s nekym rval…jednou ho zatkli primo predemnou jen proto ze mluvil do megafonu a tim rusil „proslov“ naci(onali)stu..viz demonstrace v Beroune roku 2007.A na prvnim maji 2007 se do anarchistu pustili policajti,tak kdo se rve…Mam od neho a od Tomka tu knizku Anarchismus: Svoboda proti moci a je dobra.Mejte se

  365. Marian:

    Kdyz jsem tam byl (v budove, kde je germanisticka knihovna), tak fungovaly tri kopirky. Fronta tam byla jenom v nejakych periodach - zrejme plusminus pres prestavky, takze stacilo se zvednout od stolu v knihovne, prave kdyz nastal moment vylidneni. Taky bych tam ale cekal neco lepsiho… Kdyz uz ale jsou na FF takove stroje a chvalabohu za ne, nemely by tam jen tak stat pro dekoraci…

  366. monika rihova:

    Plne souhlasim s bodem 6 !!! Ne ze by ostatni body v sobe nemelo neco pravdy, avsak bod 6 je nevyvratitelny! Ja jako studentka FFUK si take casto rikam, kam jsem to vlezla!!!

  367. Barbora Štádlerová:

    „…vždy jeden z quasi fenoménů dnešní doby, nebo snad lépe jevů zakousnuvších se v kypře třaslavé tělo současné kultury, a to v maximální šíři jejího chápání jako pojmu.“

    Jsou věty, které jsou napsány jen pro větu samou. A někdy se tváří i duchaplně.

  368. Marek Janosik-Bielski:

    Velmi mě tento článek potěšil - Šárka Zámečníková je člověk, který si toto „zvěčnění“ zaslouží, a Slovanský seminář je její přítomností doslova prodchnutý.

  369. Barbora_ Barboře:

    mila barboro,

    v prve rade dekuji za reakci, v rade druhe - nejsou treba hned vedle takovych vet i pripominky ktere jsou pripominkami jen aby byly? jestli neco fakt neni mym zamerem, tak je to snaha tvarit se duchaplne. jestli jsi mela ten pocit, mrzi me to. pekne dny podzimu.

  370. Petra K.:

    V.Varysovi: Vy se tu ohanite snizenim poctu studentu a sam jste na FF student. Kdyz tak radite, odejdete prvni tedy.
    A ten Vas nazor, ze misto Platona at se otevre hospoda….? Nejlepe co nejvice prokourena a s moznosti se zpit do nemoty, ne? Sleduju vase prispevky uz delsi dobu a fakt si rikam, ze takovi jako jste Vy, FF moc neprinesou.Jen recnite, tot vse.

  371. Anka:

    Rozmělňování problémů? Dokud budou humanitní vědci bít na poplach texty s nepřesnými/překroucenými fakty, nebudou bráni vážně. Śkoda těch chyb, diskreditují celý text.

  372. martin p.:

    buď konkrétní - kde v textu jsou nepřesná či překroucená fakta?

  373. Martin B:

    Gratuluji děkanovi k tomuto husarskému kousku!

  374. Barbora:

    Jak je vidět z tohoto příspěvku, nenapsala jsem ten první jen tak. Skutečně jsem čekala - a děkuji - za Vaši reakci. Co se týče té zvláštní věty, která se seč může snaží o originální úvod, nakonec mě zvláštním způsobem baví. Jen ať tu zůstane :-) Svět je přeci pro někoho „quasi“, pro jiného „cool.“

  375. Vítek Strobach:

    Teď nevím, jestli je ten předešlý příspěvek ironický … v každém případě získávání zvláštních dotací od min. vnitra myslím není dobrou cestou. To teď bude děkan chodit po žebrotě u různých ministerstev, jestli by se jim nehodilo předplatit nějaký ten obor na FF? Jaké vztahy to do budoucna může iniciovat ? …raději se ani nedomýšlet. Zdá se mi to hodně nekoncepční řešení něčeho, co potřebuje od základu změnit. Ostatně, jak se děkan sám vyjádřil na posledním zasedání akad. senátu, mu jednání s ministerstvem o financích podvazovalo možnost aktivnějšího odporu proti financování hum. oborů jako celku. Snad se tedy alespoň teď dočkáme vystoupení, jaké si situace zasluhuje…
    (jinak arabistice a sinologii přeji vše dobré, a nám všem, abychom se stali také lukrativní pro tajné a bezpečnostní složky… jinak asi nepřežijem. Jen bych možná zvažoval přejmenování naší fakulty. Třeba Vysoká škola bezpečnosti a(VŠB UK) )

  376. Martin B:

    V dané situaci je to chytré řešení, samozřejmě že ne dlouhodobě systémové. To že to kazí vyjednávací pozici je asi pravda… na druhou stranu má být školství financované (či podporováno materiálně) z různých zdrojů, klidně i z Turecka či Íránu (při zachování nezávislosti Ústavu)…

  377. Anka:

    Aktivnější odpor proti financování hum. oborů jako celku? To zní až komicky, ale asi jde o odpor proti způsobu financování, proti podfinancování… A japa by si ho pan senátor představoval? Další slova, slova, slova? Nebo přerušení výuky? Nebo bojkot státnic? Nebo rajčatový atentát na ministra, podzimní „Hon na Lišku“?

  378. Petra K.:

    Jakepak ze studenti FF spatne snasi manyry dane zeme? Cesky student jen popise svuj pobyt v jine zemi a vy hned(kdo to z toho Zahranicaku napsal)uvadite, ze jak se studenti FF nepekne chovaji… Ja teda rozhodne cizim studentum do zadku nelezu, a kdyz me neco nastve, servitky si neberu ani v jazyce ceskem natoz jinem. Je to jen o lidech.

  379. Vít Strobach:

    Ano, jde o podfinancování, to je jasné. Jinak se všemi formami protestu, které nabízíš, souhlasím a budeš-li je organizovat, rád se připojím … jen ty slova už zdá se opravdu nepomáhají. Proto se AS FFUK snaží svolat celorepublikový sněm senátorů (přinejmenším) humanitních fakult, aby se dal organizovat nějaký širší odpor … jak demonstrace tak stávka je určitě ve hře. Ono, co nám zbývá ? (dělám neplacenou reklamu AS, on ji potřebuje … ale také se snažím dokázat, že senát nemusí být jen ta „žvanírna“, v což alespoň sám stále doufám)

  380. Martin B:

    já na tom čtvrtečním zasedání AS FF náhodou byl. co se protestu týče, navrhuji formulovat tři až čtyři různé slogany (vyjadřující a dokazující současnou a do budoucna hrozící ekonomickou krizi hum. oborů) a normálně je vyvěsit nad vchody budov FF UK, FSV UK, FHS UK a PedF UK… je to levné a upoutá to pozornost i MF DNES a možná i Blesku. a to je, možná bohužel, zásadní předpoklad úspěchu…

  381. Martin B:

    Přijdou nějací zastánci radaru? např. prof. Nálevka, doc. Calda, dr. Fojtek apod?

  382. Dan:

    No ideove presvedceni organizatoru je uz dostatecne jasne z „ryze neutralni“ motivu na plakatu, takze mam obavu, ze pujde o buseni intelektualu a odborniku (kteri jsou samozrejme jmenovite zmineni,aby byla podeprena jejich jedinecnost) do ubohych a demagogickych urednicku( zmineni jen jako anonymni dav), kteri jen lzou a podlezaji americkemu imperialismu…i kdyz rad bych se mylil.

  383. Dan:

    Tak omlouvam se organizatorum,jak jsem si precetl na jejich strankach, vsichni zastanci radaru se lekli a nechteji se ucastnit. Nikomu se asi nechce do jamy lvove, na jednu stranu se jim nedivim, prece jen fotbalovou terminologii jeli by na venkovni hriste, na druhou stranu je to skoda. Ovsem dle meho by to chtelo zapas na neutralnim hristi:)

  384. mirek:

    Stačí se podívat na plakát a musí vám být rovnou jasné, že to není žádná debata, ale čistá propaganda odpůrců radaru. Vzhledem k tomu, jak často členové této inciativy lžou, bych se ani nedivil, kdyby si vymysleli i to, že někoho z příznivců pozvali.

    Klidně ať si proti radaru protestují, mají na to právo, ale proč jim fakulta poskytla takový prostor? Je to pro ni ostuda, prezentovat se jako hnízdo starých struktur. Stačí se podívat, co to je za lidi - s výjimkou filozofa Koháka (který prý ale nakonec nepřijde) jde o různé (ex)komunisty a senilní pány, kteří mluví tím víc a hlasitěji, čím míň problému rozumějí.

  385. Vítek Strobach:

    Zrovna touto dobou se někteří senátoři snaží formulovat nejduležitější body kritiky - ty by se měly stát základem pro dohodu s dalšími fakultami a případně východisky společného protestu. Samozřejmě i na hesla asi dojde, osobně se nápadu s vyvěšením „úderných hesel“ na fakultu nebráním, naopak - i to už ostatně na zasedání akad. senátu padlo.
    Jinak až bude cokoliv konkrétnějšího, určitě o tom dáme celé akadem. obci vědět.

  386. Petra K.:

    Mirku, teda vy mate uvazovani. Jenom proto, ze pracovnici FF nechteji radar, nemusi hned byt struktury, ne? Jsem mlada a radar nechci v CR tez. Vy se ridite asi heslem: Lezu da zadku USA, muzu verejne vyjadrit, nelezu-musim byt zticha, ze? Pripomina mi to komunisticke praktiky…

  387. mirek:

    Mě spíš udivuje Vaše uvažování: „pracovníci FF nechtějí“ - jak můžete mluvit za všechny? A kolik ze zúčastněných byli doopravdy členové FF?

    Těmi starými strukturami jsem samozřejmě myslel lidi typu Krejčí (agent StB mj. v nejvyšší kategorii Rezident, zakladatel Leninského svazu mladých, člen prověrkových komisí která za normalizace vyhazovala lidi s jiným názorem z UK apod.).

    Vůbec nejde o to, jestli je někdo pro nebo proti radaru, ale o to, že FF poskytuje prostor pro jednostrannou propagandu na akademické půdě, to mi vadí. Kdo bude příště, neonacisté popírající holokaust?

  388. RF:

    „Chceme-li si jako fakulta zachovat výjimečnost, tak celou řadu záležitostí je třeba řešit individuálně.“ To zní jako krutá ironie. Myslím, že všichni by ocenili, kdyby nemuseli řešit osobně a individuálně nic - až na to, co je skutečně třeba řešit individuálně, a to se individuálně řeší všude, ne jen na byrokracií proslulé FF.

  389. Lukáš:

    Takže byrokracie je jenom na FF? Nebo FF není výjimečná? A v jakém smyslu?
    Osobně si myslím, že stávající studijní řád je nevyhovující, je to podobné jako technicistní kvalifikační kritéria typu impact factor, akreditace - mělo by se více hledět na kvalitu než na formální náležitosti.
    A dále: fakulta by měla zlepšit informovanost studentů ve věci různých právních aspektů studia. Ty chystané internetové „křižovatky“ jsou dobrý nápad: ukázat studentům práva a povinnosti, možnosti, výhody a nevýhody různých voleb atd.

  390. Martin B:

    mirku bohuzel je ale pravda to, ze ze zastancu radaru nikdo neprisel, i kdyz bylo spoustu lidi osloveno. to je skutecne trapne a nejde to organizatorum toliko vycitat.

  391. Dan:

    To Petra K. „Vy se ridite asi heslem: Lezu da zadku USA, muzu verejne vyjadrit, nelezu-musim byt zticha, ze? Pripomina mi to komunisticke praktiky…“

    A neni to naopak? Aktiviste ve sdruzeni Ne zakladnam rikaji Ne radaru a zaroven Ano referendu. Bylo by to tak, i kdyby pruzkumy verejneho mineni ukazovaly, ze pro radar je 70% lidi?
    Btw. Kdyz Ano radaru je lezeni do zadku USA, Ne radaru je lezeni do zadku komu?

  392. Frank:

    smrkac Jan Májíček kteremu bylo 4 roky kdyz tady jakoby komousi „skoncili“ nestoji vubec za to s nim o necem diskutovat a jednu radu bych pro neho mel aby se venoval vice studiu nebo bude nazmestanym volicem Jiriho Paroubka!

  393. Lukáš:

    Tak to je skutečně úspěch …
    UK tedy patří mezi 1,5 % nejlepších světových univerzit a mezi stovku nejlepších evropských univerzit.

  394. KV:

    Jsou na to i jiné názory - viz ukacko.cz a text http://www.ukacko.cz/crackpot-statistika-jeho-magnificence

  395. Andrea:

    To je teda hustý. Kolik si asi za ty roky přivydělal, pan kantor?

  396. JS:

    Prezentace výsledků průzkumu Univerzitou Karlovou je zmanipulovaná - viz text, na který odkazuje v poznámce KV. Sám pan rektor je v tomto směru zdatným manipulátorem a dezinformátorem. Lze průkazně doložit.

  397. Zdeněk:

    Lukyn:Plně souhlasím s bodem číslo 6, ještě že tu stále máme ČVUT a technické obory, které se ctí vystudovat dá skutečnou dávku práce a není u toho čas pobíhat po kdejakých pochybných demonstracích a nechávat se veřejně zatýkat. Jen pevně doufám, že se jednou dožiju toho, že všichni ti právníci, ekonomové, sociologové a filozofové budou bez práce

  398. Lukáš:

    Na FF se shromažďují (na většině oborů) individua, která nejsou hodna univerzitního vzdělání (sorry za to). Neplatí to na všechny, ale na většinu určitě.

    A kdo určí, kdo je hoden „univerzitního vzdělání“? Můžu stejně tak říct, že na VŠE/ČVUT atd. (libovolně zaměnitelné) se shromažďují nevzdělaná individua s fašistickými sklony. A svůj precizní postřeh opřený o detailní průzkum „těchto lidí“ uzavřít alibistickým dovětkem: „neplatí to na všechny“.

  399. Petra K.:

    Lukasovi: Ja pracuji na FF a musim rici, ze „ta individua“ se najdou kolikrat i mezi studenty, kolikrat zasnu, jak muzou ziskat diplom. Takze nez budete kritizovat, pohledte do vasich rad nejdrive.

  400. Lukáš:

    Petra K.
    Nerozumím tomu, co jste chtěla říct …

  401. Petra K.:

    Lukasovi: Tak to je spatne, nemam co dodat.

  402. Lukáš:

    Takže polopaticky.
    Tady se přece od začátku mluví o studentech, tak nevím, proč píšete „kolikrát i mezi studenty“.
    Nevím koho mám údajně kritizovat, ten první odstavec je citát jednoho příspěvku výše, se kterým tu pár lidí přede mnou „plně souhlasilo“. Takže kritizuju toho autora.
    A „do vašich řad“? Nevím, já v žádné řadě nejsem, můžu mluvit maximálně sám za sebe.

  403. Petra K.:

    Lukasovi: Teda vy jste snad nechapavej nebo co! Takze podle vas „o studentech“ a „mezi studenty“ neni to same?

  404. Lukáš:

    Nevím, v jaké pozici pracujete a jak hluboký máte přehled o studentech. Domnívám se, že ale nejste ani socioložka, takže určitě nepracujete s nějakým reprezentativním vzorkem (i když i to je problematická generalizace) - a tak zbývají zřejmě pouze vaše dojmy :)

  405. Tomáš:

    „Mým ideálem je vlastne spojení radikalizovaných predstav demokracie, socialismu a liberalismu“ - Mym idealem je postavit si domecek z karet, slepit jej zvykackou a v tretim patre porada kazdou lichou sobotu maskarni bal. Uvedomuje si ten clovek si, ze si protireci? A to v jedne vete… Spojit socialismus s liberalismem by slo hur nez spojit Vychodni a Zapadni Nemecko. Liberalismus (v dobe kdy socialismus zacal existovat) stal vzdy proti teto ideologii zavistivych mas.

    „Kdo ma pravo reprezentovat 10 mil. lidi?“ - Ten koho si ti lide neprimo zvolili.

    „Dosažení komunismu je daleko…“ - Ale není príteli, kup si letenku do Severní Koreje a dosáhneš komunismu behem necelého dne.

    Komunismus je zlocinecká ideologie, jež hlásá krádež majetku tem, kterí jej nashromáždili vlastní prací (Ted na me nechodte s tunely apod. ty by mel rešit funkcní právní systém - na to mimochodem potrebujeme právníky). Komunismus je zlocinecká ideologie, která hlásá, že prímé plody mé práce budou ukradeny a prerozdeleny. Jelikož komunismus v jeho plné forme nikdy nepodporí vetšina spolecnosti, jediný zpusob jeho nastolení je diktatura. Ani mezilidská závist, není dostatecne silným motivem, aby lidé volili modré montérky jako jediné oblecení a k veceri pastvu za domem jako v S. Kor.

    Anarchisté jak je vnímám já, bojují proti usporádání, jež si zvolila vetšinová spolecnost. Anarchisté jsou menšinová skupina tlacící vlastní bludy na úkor vetšiny. (Mimochodem, víte proc se ultra pravice nenávidí s ultra levicí? Protože souperí o stejnou skupinu volicu. Nejsou za tím žádné krásné ideály…)

    Ad Zdenek. Tohle jsou ideály tlacené práve komunismem a pred nimi Pruskem. Nepotrebujeme ekonomy, sociology a pod. (nepotrebujeme je, protože upozornovali na nesmyslnost velkého státu. Tak je bylo treba zdiskreditovat.) Že potrebujeme lidi vzdelané i v jiných oborech než je CVUT, ti paradoxne ukazuje fin. krize, ve které se celému svetu ukázala duležitost financního systému. Financní systém nefunguje a Škodovka (reálná ekonomika zpomaluje) stojí. Bez bank rízených ekonomy (nekterí tvrdí že bez státních zásahu, opet pod taktovkou ekonomu), kterí snad problém vyreší by sis za pár let mohl kružítkem kroužit tak maximálne na stene holobytu ve kterých bychom žili a do svého ing. diplomu by ses jednoho dne vysmrkal.
    Verte tomu nebo ne, prínos oboru spolecnosti je reflektován v platu daného odvetví. Jestli chce nekdo studovat filosofii a nevadí mu plat 15 tis bruto, nemám s tím problém (tedy když zavedeme školné.) Sry za absenci diakritiky, blbne mi pocitac…

  406. Petra K.:

    Lukasovi: tak prijdte Vy jako ten reprezentativni vzorek, uvidime, uvidime:)))

  407. Lukáš:

    Pokud můžu radit, zameťte si nejprve před svým prahem a své frustrace vybíjejte nějakým produktivnějším způsobem než nadáváním na studenty na internetu :)
    Opakuji, já jsem velmi skromný a odvažuji se mluvit pouze za sebe, takže vzorek (čeho?) nečekejte :)

  408. Martin B:

    v čem by ty studentské organizace ve střední Evropě mohly spolupracovat?? přišli jste na něco konkrétního? kromě teda fotovýstavy…

  409. Petra K.:

    Lukasovi: Takze uz toho mam dost, „vazeny“ Lukasi. Vy jste to byl, kdo se tu obouval do lidi a nazyval je indvidiu. Ani jste neuvedl o jakou skupinu ma jit. Studenti, profesori…? To je jedno. Vy sam jste neco lepsiho? Ani omylem! Ja jsem pouze reagovala na vas komentar. Co se tyce studentu: je to jen o lidech, jsou slusni i obracene, vyberte si. Snazila jsem se tuto (dosti pochybnou debatu) ukoncit v dobrem, ale jak je videt, na Vas nestaci ani koste! Takze az budete mluvit zas o necich frustracich, zacnete premyslet u sebe. Nebo si dojdete k psychologovi.

  410. Lukáš:

    Myslím, že jde o nedorozumění, zkuste si to přečíst znova, ten první odstavec mého prvního příspěvku byl citát :)

  411. monika:

    Stálo by za to, zveřejnit alespoň odkaz na zmíněnou diskuzi, když už se zde o ní píše.
    Jinak, myslím si, že není nic špatného na takovéto distribuci CD v případě, že daný vyučující nezanedbává svoji výuku a na svých hodinách se věnuje něčemu, co např. na zmíněných CD není a na co by nezbyl čas v případě, že by na hodinách přednášel to, co je na CD. Přednášky leckdy zabírají spoustu času, který by se mohl věnovat užitečnějším věcem, proto je mi sympatický model, který na FF - jako spousta jiných věcí-nefunguje, tedy, že přednášky jsou zveřejňovány, např. na moodle nebo v informačním systému a studenti na ně tudíž nemusí chodit a zároveň si nemusejí shánět zápisky od leckdy neochotných spolužáků. Nespokojena bych byla v případě, že by daný vyučující na začátku semestru prodal svoje CD a veškerá jeho výuka by se nekonala, v tomto případě by pak samozřejmě byla na místě otázka, za co je placen, když neodvádí žádnou výuku.
    Neznám situaci na Ústavu etnologie, neznám pana Tomandla, ale předpokládám, že jeho hodiny se normálně konají, v tom případě nevidím na nápadu s CD zase nic tak špatného…

  412. marketa:

    btw., slovinsko NENI stredni Evropa

  413. Lenka Libichová:

    Ráda bych se postavila za dr. Tomandla. Je vidět, že na rčení „pro dobrotu na žebrotu“ je něco pravdy. Takovou stížnost mohl vznést snad jen „zhrzený student“, který od něj nedostal atestaci. Přednášky normálně probíhají a CD spolu s dalšími výukovými materiály má studentům POMOCI s přípravou k atestaci…

  414. Veronika:

    Je to hloupost a jak píše Monika - přednášky se konají a pan Tomandl je ochotně všem vypráví a když někdo přijde později, tak s ním NAOPAK ještě zůstane po přednášce a vše mu osobně vysvětlí. Pan Tomandl si toto nezaslouží a myslím si, že tento článek píší neznalé osoby s chtěním se zviditelnit a poškodit někoho.

  415. Lukáš:

    Z článku je snad dost zřejmé, že ty přednášky se nekonaly.
    Diskuse je pod textem Petra Bílka Akademická jatka na webu časopisu A2.

  416. Lukáš:

    to je záležitost perspektivy. existuje mnoho důvodů proč by tam mělo být a některé proč by být nemělo.

  417. mirek:

    Žádná definice střední Evropy neexistuje, tak nevím kde berete důvod tvrdit, že tam nepatří Slovinsko. Kam jinam byste ho zařadila? Do jižní Evropy jako Řecko? Nebo do západní jako Francii? Nebo do východní jako Ukrajinu?

  418. jakub:

    přednášky se konaly všechny, to cd je jenom pomůcka, navíc v článku už autor nenapsal, že společně k cd tomandl přidal i výtisky studia ethnologica, to je jako bys chtěl zakázat profesoru angličtiny prodat ti učebnici, ze který se pak budeš učit, cela afera je nesmysl

  419. Martin Liška:

    To, že neexistuje definice, neznamená, že s tím pojmem dá zacházet, jak se komu zachce. Souhlasím s Markétou. A pokud Vám leží na srdci, kam bych ho zařadil, tak asi do Evropy jižní.

  420. Martin Liška:

    To, že deifince neexistuje, neznamená, že si s tím pojmem můžete dělat, co chcete. Souhlasím s Markétou. A pokud Vám leží na srdci, kam bych ho zařadil, tak asi do Evropy jižní.

  421. mirek:

    Není to žádný „pojem“, je to jen prázdné, bezobsažné označení neidentifikovatelné oblasti někde v Evropě. Proto nechápu výkřik, že tam některý stát není. Politicky, ekonomicky, sociálně i národní mentalitou mají Slovinci mnohem blíže Středoevropanům než jižním národům.
    Mimochodem na teritoriálních studiích FSV se Slovinsko řadí pod „středovýchodní Evropu“, zatímco do „střední“ patří Německo, Rakousko, Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

  422. Martin Liška:

    Takže Slovinci mají ekonomicky blíže k Němcům a Rakušanům (jak vyplývá z Vašich argumentů) než k Řekům, kam bych je zařadil já? Tak to jste mě fakt pobavil.

  423. mirek:

    Pobavil jste se sám, protože spojujete dva nesouvisející výroky. Neřekl jsem, že JÁ považuju Němce ve všech ohledech za Středoevropany, ale že chápání středoevropského prostoru je různé z pohledu historického, ekonomického, politologického či sociologického. A že Vám přijdou Slovinci podobnější Řekům než Čechům nebo Slovákům…

  424. Martin Liška:

    Pobavil jsem se náramně, ale to nechme stranou. Jinak nemáte důvod se děsit, nikde jsem nenapsal, že mi Slovinci přijdou podobnější Řekům než Čechům a Slovákům.
    OK, shodneme-li se na tom, že „chápání středoevropského prostoru je různé z pohledu historického, ekonomického, politologického či sociologického“ (možná bych ještě dodal geografického a určitě by se našla i další měřítka), můžete mi říct konkrétně, který z těchto pohledů řadí Slovince do střední Evropy?

  425. marketa:

    Když je to pouze, použiji Vaše slova:“prázdné, bezobsažné označení neidentifikovatelné oblasti někde v Evropě“, tak v tom případě nechápu Váš výkřik, ve kterém s mým názorem nesouhlasíte. Když je tedy označení bezobsažné.
    Já osobně bych řadila Slovinsko k jižní Evropě, stejně jako Lukáš.

  426. marketa:

    Jinak, označení středovýchodní je dle mého názoru úplně mimo mísu.

  427. marketa:

    Jinak, Slovinci jsou samozřejmě jižní Slované, což Mirek jistě ví:):)…sehráli významnou úlohu při formování Jugoslávie a pakliže seza to dnes stydí, je to jejich problém..Co se toho zařazení týče, středoevropské státy jsou ČR, Maďarsko, Slovensko, Německo,alespoň v chápání většiny populace tohoto státu.

  428. marketa:

    teda Lukáš, omlouvám se Marti Liška, samozřejmě:)

  429. marketa:

    „Politicky, ekonomicky, sociálně i národní mentalitou mají Slovinci mnohem blíže Středoevropanům než jižním národům.“

    S tímto argumentem samozřejěm nesouhlasím, Slovinci jsou jižní Slované a jako takoví jsou svojí mentalitou nejblíže Chorvatům a pak Srbům.

  430. marketa:

    Samozřejěm, i ekonomicky mají blíže k těm Řekům než k Němcům a Rakušanům:)

  431. Lukáš:

    a co takhle nějaký argument, kromě toho, že „nesouhlasíte“?
    slovinci byli především po dlouhou dobu připoutáni k habsburské monarchii, stejně jako my, takže minimálně tahle historická zkušenost leccos ovlivnila.

  432. Lukáš:

    Pan Tomandl dostal prostor k vyjádření, nevyužil ho.
    Tenhle článek pouze popisuje dění na fakultě, nehledejte v něm nějaký nekalý záměr.
    Nicméně pokud Tomandl normálně učil, nevím proč věc projednával děkan.

  433. Andrea:

    Prodávání CD MÍSTO výuky je dost divné - k tomu se zamítavě nevyjádřil ani pan T., ani pan V., naopak vedení fakulty na veřejném fóru (viz zápis akademického senátu, kde výrok zazněl) potvrdilo, že docházelo k něčemu dost podivnému. Navíc mi přijde opravdu zvláštní, že to probíhá celé roky.

  434. lenka:

    jen je škoda že není arabistika v Ostravě…

  435. ferek:

    joooooooo je to taak briddget jonesova jakej mame nazoravoni nam ji nepredstavej cili
    neva ale jaaaa nevim zdali maj
    uvest

    cteneho kritizovaneho
    uz jenom kvuli invformovanosti
    aaaaaaaaaaarrrrrrrrrggggggggg

  436. Ondrej:

    Tohle soupereni jednotlivych fakult je vcelku vtipne :) Neberte to tak vazne lidi. Vsak kolik na to existuje vtipu…predevsim teda o VSE. Ale vtipy o nasich vlastnich medicich, pravnicich, nemluve o matfyzacich jsou nemene slavne. Ja jsem mel tu cest poznat jak prostredi na Prirodovede tak na Filde.
    Osobne si myslim, ze zadny extrem neni spravny. Ani technokraticky casteji zastoupeny na technickych fakultach ani prilis humanisticky. Je ostuda evropske minulosti, ze se po osvicenstvi prilis upnula k evolucni teorii a doslova posunula technicke vedy do bozske roviny. Problem dnesni doby je, aby se vahy nahle neprevazily rychle na opacnou stranu a abychom nahle nebyli zas prilis treba duchovni :D Dulezita je rovnovaha a mezifakultni spoluprace. Vzdyt uz i ciste technicke vedy se dnes leckdy vzdavaji exaktnich hodnot a davaji prednost uvaham a pravdepodobnostem.

    Jinak co se Ondreje Slacalka tyce, tak nehlede na muj postoj k anarchismu a utopiim, se mi jeho nazory zdaji vcelku rozumne. Sam bych ho za anarchistu neoznacil. Mozna kvuli jistym predsudkum k anarchismu, mozna tim, ze tyto predsudky mam diky tomu, ze vetsina anarchistu ani nevi co anarchismus je. A obzvlast po precteni tohoto jeho clanku http://www.blisty.cz/2003/7/2/art14600.html ziskal mou uctu.

    Dnesni problem je prehnana vira v kapitalismus. Kazde statni zrizeni i kazdy zaklad moci ve state muze byt naprosto zlocinne. Nevim, kde se bere tolik kladny postoj prave ke kapitalismu, neni o nic lepsi ani o nic horsi nez komunismus nebo absolutismus. Zalezi na jejich realnem provedeni…

  437. Andrea:

    Možná to bude systémem, který na úpolu vládne. Když chtěl můj spolužák odjet na Erasmus, Buben mu nepomohl ani za mák. Jestli na email odpovědel za celou dobu jen jednou, tak přeháním. Zřejmě stejně jako většina vyučujících posílá emaily od studentů okamžitě do složky spam. No nakonec si to kolega všechno vyběhal sám, i na Německé straně. Odivuji ho, že má tak pevné nervy. Já ty své s úpolem z 80 - 90% už ztratila.

  438. Veronika:

    no škoda..tady sice arabistika je,ale obor je pro tuto chvíli zavření..dokonce jsem slyšela zvěsti, že už se obor nebude otvírat..což pravděpodobně souvisí s tou finanční stránkou. Chystala jsem se,že se přihlásim..tak mě to mrzí, protože je to obor,který mě opravdu velmi zajímá…:o(

  439. Kristýna:

    Pojmy, pojmy, nálepky, škatulky. Tak jak by vlastně (a bez dohadování se nad kravinama) měla vypadat ta (idealistická) realistická společnost? PS: Jo a takhle vypadají komentáře, diskuze? Spíš mi to přijde jako děti na písečku. Můj kyblíček je lepší, protože je modrý! Ne, ten můj lepší, protože je červený, a ty si pablb! Ale, ale, ale, ten můj je nejlepší, protože je růžový a pablbi jste všichni. Škoda, že už to není ani vtipné.

    A abyste na mě mohli nadávat, tak souhlasím s komentářem Ondřeje. „…. Dnešní problém je přehnaná víra v kapitalismus. Každé statni zřízení i každý základ moci ve státě může být naprosto zločinné. Nevím, kde se bere tolik kladný postoj právě ke kapitalismu, není o nic lepší ani o nic horší než komunismus nebo absolutismus. Zaleží na jejich reálném provedení… „ Hezký! Your K.

  440. Dan:

    To kristýna: Třeba právě proto, že v komunismu ani absolutismu bys nemohla psat komentáře a uveřejnit je.

  441. Linda:

    Dobrý den,
    můj manžel je z Íránu a již v minulosti vyučoval jazyky, jako je angličtina a arabština. Rád by vyučoval na FF perštinu.
    Pokud by se s ním chtěl někdo zkontaktovat, dejte mi prosím vědět na email: [email protected]
    Děkuji.

  442. ML:

    Evidentním problémem oné Bílé nemoci není školné - školné lze interpretovat různými způsoby a ten tržní není jediným možným. Problémem je totální zmasovění čili takzvaná demokratizace. Její důvody jsou samozřejmě různé - ale nejlepší je všímat si těch hodnotových. Ostatně Petr Matějů argumentuje jako sociální liberál. Vysoké školy jsou v současnosti velkým podvodem, pokračováním střední školy jinými prostředky.

  443. Anna:

    No, myslim, ze obor je na vymreni spise pro svou nevalnou vzdelavaci uroven… Chybi mlada krev, prakticke uplatneni jazyka (konverzace?), bez ktere se treba arabstina uci jen dost tezko… pokud ovsem clovek nechce stravit zivot prekladanim stredovekych pramenu…

  444. bara:

    Studuju na FF UK a FSS v Brně a musím říct, že nemít index o moc pohodlnější - zvlášť pro chronický zapomnětlivce jako jsem já. Není moc dobrý nahánět učitele externisty jen kvůli hloupýmu zápočtu do indexu. Jsem pro zrušit index. Moc příznivce zrušení isu nechápu. Ale na druhou stranu je asi s plachtama větší sranda (ale upřímně jsem ráda, že už se mě to netýká).

  445. TMSR:

    Ja myslim, ze to neni uplne standartni postup, je vsak treba vzit v uvahu nekolik veci

    1 - pan doktor vi, ze mu na prednasky stejne bude chodit jen par zoufalcu a to nejen proto, ze neni zrovna nejlepsi retor

    2 - cd obsahuje celkem dost materialu a ja se k nemu i po case rad vratim a mrknu treba do bibliografii

    3 - da se to precist za nekolik hodin a nemusi se chodit na prednasku

    4 - hlavne v dobe vyucovani je pan doktor vzdy na miste a rad vysvetli vse potrebne, pokud je zajem

    5 - mluvit o nejakem vydelku je absurdni, pokud si pamatuji, stalo to kolem 20Kč

    Shrnuto a podtrzeno, neni to standartni, ale neni to ani podvod ci osizeni. Vzhledem k celkove podobe vyuky na Etnologii to tam celkem zapada

  446. suny:

    Proc uz se nedela ples dohromady s matfyzem jako v minulych letech? Na zadnym jsem nebyl, ale znelo to jako potencialne vyjimecne podarene spojeni: filda s prevahou divek a matfyz s prevahou kluku… Navic spojeni dvou skoro opacnych polu spektra… (a protiklady se pritahuji;)

  447. suny:

    Pěkný, zajímavý rozhovor, díky oběma hlavním aktérům! :)
    Ad „V akademických pozicích zde působili lidé, kteří byli skandálem jakékoli vědy. Mohli publikovat a přednášet věci, které jsou absurdní.“ mě napadá, zda se už o tom absurdním začne víc jako o absurdním mluvit (snad v souvislosti s onou vlnou zájmu o reflexi doby komunistické totality, která se u nás podle vlny prošlé médii údajně má zdáti zvedati)…

  448. Martin B:

    myslim ze i na FF UK je kluku dost… a hlavně jsme obrovská, sedmitisícová fakulta. copak ten národní dům nezaplníme do posledního místa???!

  449. Jan:

    Dobrý den promin’ te že obtěžuji jen jsem se chtěl zeptat jestli by jste mi nemohl ohodnotit moje básničky. Už jsem vám nějaké ukazoval je to několik měsíců naspátek, ale nebylo to přímo, ale přes vaši studentku. Napsal jsem přes 100 básniček za 4 měsíce a tak by mě zajímal názor odborníka. Určitě jste velmi zaneprázdněný člověk tak se nic nestane když ne pochopím to . Děkuji Vám za odpověd’

  450. suny:

    Jeste jsem chtel pochvalit tu fotku, co tu vcera byla, ale ted uz je tu jina, takova civilnejsi, chybi ji esprit te vcerejsi, skoda.

  451. suny:

    Nj, fakulta je vlastne obrovska, to je pravda. Kde to vubec bylo pred tim, na Strahove? :) (to bylo asi uz vazne docela „velkokapacitni“… :)

  452. Ctibi:

    Proboha! KRÁLOVSKÁ univerzita! To už se ten dráth považuje za krále středních čech? Nebo si myslí, že tím, že se přihlásí k českým králům, padne odlesk jejich majestátu i na něj? Gott mit uns!

  453. Martin B:

    vláda mu to dneska stejně zamítla…

  454. Tomas:

    Honza B. ma pravdu uz zase lezeme nekomu do pr***, politici rikaji ze je to pro bezpecnost ale nam z toho zadne bezpeci neplyne - Americane budou mit jen vetsi prehled o deni v Evrope a Asii a to je asi tak vsechno - nevim proc si znepratelovat Rusy a delat ze sebe cil. Nevim jestli nam za to stoji tech nekolik desitek raket co na nas budou namireny permanentne z Ruska (ani se Rusum nedivim - vzdyt pokud radar muze „scanovat“ blizky vychod tak proc ne Rusko) a to nepocitam odvety Arabu. Americane jsou agresori co se jen zenou do boju kuli rope a chteji mit pod kontrolou co nejvetsi uzemi. A to jen par lidi upozornovalo na zdravotni rizika. Tento radar ma dost vysoky vykon a zareni ktere produkuje nebude bez nasledku!

  455. Jirka:

    Kdo měl to (ne)štěstí, že osobně lépe poznal tohoto člověka, nezapomene na svůj zážitek do smrti. Drogami rozložená paranoidní osobnost, která se dokáže kontrolovat jen v záblescích čistého vědomí. Depresemi, vnitřní zlobou a psychickou zmateností jen škodí druhým. Oh národe Český, jsi takový, jakým lidem dáváš růst.

  456. Jan Sládek:

    Myslim, ze takovy projekt je dlouhodobeho charakteru, a tedy nestoji a nepada s jednim clovekem, ani vladou. Rozumnou otazkou tedy je, jestli chceme stredoceskou univerzitu, a potom, jakou ma mit podobu. Existuji nejake argumenty proti jeji existenci?

  457. Petra K.:

    Nova podoba FFaktu uz vubec neni co byvala, nelibi, a uz nekupuji.P.K

  458. Petr K.:

    Systém „co si neobjednáš alespoň 24 hodin dopředu, nemáš“ už rok neplatí, teď existují volné obědy. Rovněž se nejedná o sídliště, ale o novostavbu. Na začátek článku docela dost nepřesností!

  459. Martin B:

    copak se ti nelibi??

  460. JKTr:

    Jsem absolvent. Na hodiny dr. Tomandla vzpomínám. Jím přednášený obor není až tak záživný, takže na něj nikdy nechodili všichni posluchači. Jenomže po čase člověk zjistil, že by se měl vrátit do ročníku, kdy právě on přednášel metodiku a „jak na to“, aby se jeden stal etnografem.
    Velice vzpomínám. Jsem dnes v podobné situaci. Přednáším budoucím kolegům v Brně a na konci semestru je vidět na závěrečné práci kdo přišel a šlyšel a kdo ne. Jenom si opsat či přečíst texty či CD je málo.
    Ale na to jeden přijde až později.
    Děkuji Vám, pane doktore Tomandle.
    J. K. Trčková

  461. Andrea:

    „Vzhledem k celkove podobe vyuky na Etnologii to tam celkem zapada“ - no, to pak ale cela etnologie je na zavreni - tohle zni strasne, tam bych studovat nechtela.

  462. Věra Žemličková:

    Výše uvedená reakce mě vůbec neuspokojila. Mám pocit, že problematické oblasti byly v článku „Revize oborů II - Historie“ pojmenovány docela výstižně. Potenciál tu je (a byl), ale nic se s ním nedělá a ztráty jsou a budou ještě větší, pokud se to do budoucna nezmění. Ponechme stranou, kdo co má ve své kompetenci, důležité je na problémy upozorňovat a navrhovat vhodná řešeni, příp. se obrátit na samotné studenty, aby bylo viděno i jejich hledisko a potřeby. Domnívám se, že většina historiků, kteří mají kombinaci s jiným oborem, má přehled o fatálních rozdílech mezi obory a určitě budou souhlasit s tvrzením, že na mnoha „legendách“ o historii na FF něco je.

  463. martin polívka:

    nejvíce mě pobavil výrok „Ke „kauze“ doktorky Daniely Tinkové mám pouze tu poznámku, že vyjadřovat se k záležitostem, jako jsou habilitace či jmenovací řízení, studentům bez znalosti věci nepřísluší, od toho jsou příslušná grémia.“

    Opravdu nevím, proč by se k čemukoli studenti nemohli vyjadřovat. Pokud existují k této, či jiné záležitosti, fakta, která vyvracejí publikovaná tvrzení, nechť je pan docent předloží. Vyjádření ve smyslu „do toho vám nic není“ spíš ukazuje na to, že na celé záležitosti opravdu je něco nekalého, a tak je třeba to maskovat nějakými pocity a „mravními úsudky“.

  464. Dan Urban:

    „…autoři článku jsou schopni, byť jistě s nadsázkou, redukovat znalosti z PVH na „luštění dvě stě let starých klikyháků nějakého kameníka“. Jestliže během studia nepochopili, jak jsou znalosti PVH a archivnictví důležité i pro historika, jenž se zabývá nejnovějšími dějinami, není s jejich odborností něco v pořádku.“ -> Problém je v tom, že PVH se neskládá z ničeho jiného než luštění klikyháků Znalosti archivnictví zcela jistě důležité jsou, ale nikdo studenta v prváku nenaučí, jak to vlastně v archivu vypadá, co má ve kterém archivu hledat atd. Výuka PVH tak, jak jsem ji zažil já, studentu, který se zajímá o soudobé dějiny, nedá vůbec nic.

    A dál podstatně chybí pořádný metodologický úvod, většina úvodů do studia je zhola zbytečná (čest výjimkám) a student je v prvním cyklu zaplaven cvičeními a povinnýma přednáškama pravěku, starověku…Trochu to vypadá jako gymnaziální dějepis na druhou, bohužel..

  465. Ota:

    Ad POLÍVKA: Ano, to je fakt neuvěřitelná věta. Celá ta Kovářova odpověď zní hrozně namyšleně, tahle pasáž je esenciální. Kantoři se vzájemně podrážejí, ale pozor, ne abyste na to upozorňovali z pozice studenta… Některé věci umíme posoudit jen my otitulovaní.

  466. Martin Liška:

    „Katedra sama se výukou jazyků nezabývá“ - no a? Proč by se měl ústav politologie zabývat výukou jazyků, od toho je snad Jazykové centrum a katedry a ústavy na výuku jazyků zaměřené.

  467. Libor Procházka:

    Jo, souhlasím, to „katedra sama“ je blbost, neměla se nám tam vloudit. Volné obědy jsou pro mě novinkou, ale nicméně studuju už rok na vým. pobytu v zahraničí, tak bych čekal že si toho nonsensu všimne spíš redakce při kontrole. Jinak si nicméně myslím že se teda o síliště jedná. Ten pocit má asi každý, kdo se podívá byť jen na pět minut na kteroukoli stranu od budovy a sídliště potká.
    S pozdravem za autory Libor Procházka

  468. Radana:

    Myslím, že o panu Doležalovi a jeho povaze vypovídají jeho články. Je skvělý! Váš článek ho evidentně vůbec nevystihl… Je z něj cítit vaše předpojatost.

  469. Petra K.:

    Me rozhovor s p.Dolezalem rozhodne nic nerekl, prijde mi divnej. Ale jinak je mi to jedno:)

  470. Peta:

    K novemu webu: Tak nova verze je lepsi jak v cem. Kliknutim na english-jazyk se stranka neotevre, pouze dotycneho nasmeruje na kontakt. Aktualizace jiz odeslych zamestnancu neni v poradku.

  471. Jan Petr:

    Dobrý den,budoucnost směřuje k poznání,že záklaním stavebním kamenem hmoty je myšlenka.

  472. Peta:

    Janu Petrovi: Veru to je uvaha:((

  473. Jan Petr:

    …děkuji za reakci,René Descartes : „Myslím,tedy jsem“,nám dal větu,které nikdo nedokázal oponovat.Konečně matematika a přírodní vědy a né jen přírodní,se mohou opírat o něco nepopiratelného.
    Budoucnost vědy,myslím,bude jen v teoretické rovině,nemužeme našema možnostma se niják jinak přesvědčit o správnosti,než zase jen myšlenkou z jiné teorie,ikdyž výsledek může v praxi hýbat kontinenty a v budoucnu i vesmírem.
    Dojdeli k tak významnému posuvu,že to nedělitelné je myšlenka,rázem se smíří oba tábory idealistů a materialistů a v dnešní době možnosti komunikace se lidstvo konečně začne zabívat tím čím je jeho přírozeností,milovat se a množit směrem nahoru od planety :) )

  474. Helena:

    Po přečtení dnešního článku na idnes.cz, kde se píše o tom, že se bude ženit se svou přítelkyní mám opravdu dost. Jeho přítelkyně mu prý bude dosmrti vděčná za to, co pro ni udělala. A co že to pro ni udělal? Poskytl jí orální sex v době její menstruace. Ohavné!!!!

  475. Helena:

    Oprava: udělal

  476. Peta:

    Kdyz jsem si precetla na internetu, ze tento kandidat(jestli se nejedna o stejneho jmenovatele) a dalsi priznivci jeho prosazuji do Rady CT tu Annu „Dajdou“, rekla jsem si: potespanbuh s nasi fildou…

  477. Martin B:

    Sice se jedná o stejného Jakuba Bachtíka, ale věz, že to z jeho strany byla recese!

  478. Jindřich:

    Co je na tom tak ohavného? Okolnosti toho sexu, nebo že mu za to bude do smrti vděčná? :-D

  479. Peta:

    Vazne? Me to moc neprislo. Pokud je tak jak rikate, oddychla jsem si:)

  480. Anička:

    naprosto souhlasím.. přišla jsem o hodinu dřív, že budu první ve frontě a koukám, že chodba už je plná a já jsem dvacátá v pořadí… tak čekám ještě hodinu, než se vůbec začne. Konec fronty už ani nevidím.. a pak ještě hodinu a půl, kdy se na mě každej mačká, nedá se tam dýchat… Jsem pro lístečky!!!

  481. Libor:

    Fajn jsou ty rozšířené hodiny, kdy je kromě Vás s tou referentkou v místnosti dalších 50 lidí. Není to sice rychlejší ani pohodlnější, ale když se s vámi začně hádat, tak tím alespoň pobavíte ostatní .-)

  482. Petra k.:

    Anebo kdyz se zacne hadat student… :) Jo, to sice o nervy, ale co by clovek nuzmakl pro svoji fildu:D

  483. Anička:

    Libor: je fakt, že člověk se občas pobaví i ve frontě na chodbě;) letos mi to díky tomu docela i „relativně“ uteklo

  484. Petra k.:

    Je to zahul, verim. Zmenu systemu by to chtelo. Ty fronty na chodbe jsou pro studenty fakt na bednu.Opravnene mohou pak vybuchnout obe strany.

  485. Ondrej:

    Je to o studentech FF, takový nezodpovědný nemakačenka jsem dlouho neviděl.

  486. Petra k.:

    Ondreji, jste student-nemakacenko nebo zamestnanec FF?

  487. Anička:

    Ondrej: neházela bych všechny do jednoho pytle…

  488. Dan:

    Já osobně jsem šel na předtermín zápisu jen letos a to jen proto, že jsem musel, trvalo to dvě a půl hodiny, zatímco všechny předchozí zápisy jsem si odbyl v rozšířených úředních hodinách v učebnách a odbyl jsem si to vždy do půl hoďky. Takže doporučuju nesnažit se ušetřit čas a chodit v normalních úřadních hodinách a raději si počkat na rozšířené úřední hodiny.
    Btw. Vrcholem mého čekání bylo, že jsem v průběhu čekání zjistil, že k jedné referentce vedou dvě fronty:)

  489. Petra k.:

    Tak jsem si koupila novy FFakt rijen 2009. U clanku Ziji mezi nami: Sklepaci Janoscik a Flam me nadzedlo, jak na otazku, jestli klub bude kuracky, rekli „provozovatele“, ze by melo se myslet i na ty co kouri. Sorry, nevidim ZADNY DUVOD! Ten, kdo si zapali, zasmradi okoli a kdo to ma kolem cichat?! A jak by chteli provest oddeleny prostor? Jak pak uvedli, po technicke strance stejne nelze. U ohleduplnych kuraku strach nemam, ti tu chvili jiste bez cigarety vydrzi, a u NEohleduplnych…at hezky vybehnou si zakourit na vzduch.

  490. Petra k.:

    Jeste k novemu cislu FFaktu: Sloupek KOmunismus v nas od Machala Fejtla je vyborne napsanej!!! Jen k te revoluci, jak pise, ze byla ZBYTECNA! Nebyla! Ale sama revoluce nestaci. Tot muj dovetek.

  491. andrea:

    To snad nejde, aby se v Celetne KOURILO. FF i Rektorat maji jasna pravidla - pokud je nejaky upatlany klub s deravym sortimentem ma porusovat, doufam, ze PROVOZOVATELE z toho budou mit pokuty.

  492. Petra k.:

    Mila Klaro, nastesti to v tom sklepnim klubu NEJDE. Bohuzel hl.budova, kde se kouri pod podloubim HOJNE, ve vratnici…

  493. Petra k.:

    OPravuji, ne Klaro, ale Andreo:) JInak navrhuju, az zas bude pristi rok FAUST, co ho novym studentum predstavit v uplne ztemnelych chodbach fildy?:))Filda je krasna…

  494. karla k:

    „I přes tuto smutnou událost Letní škola slovanských studií splnila své poslání.“

    Jak takovou blbost může někdo říct?! Vždyť to nedává smysl!!!

  495. Petra k.:

    karle k: Umysl zneni vety byl dobry. Autor tim chce rici, ze ac se stala ta smutna udalost, kurz se podarilo dotahnout do konce. Pravda, dalo by se to lip napsat, souhlasim.

  496. Jan Vaněk jr.:

    Doufám, že pan Diatka je lepší indolog než lingvista a publicista: „if“ jako substantivum s pravidelným plurálem je v každém pořádném slovníku.

  497. Markéta Baráková:

    Ahoj, prosím tě, chystam se ted do APrize na Sciences Po na specializaci Administration publique, ale ted resim problem, ze moje koordinatorka v parizi mi rekla, ze tahle specializase je „tres franco-francais“. Prosim te, kterou specializaci jsi studoval ty???Jestli admin. publique, je to realny nasbirat tech 15 kreditu??

  498. samuel:

    Gratulujem Vojto.

  499. Vít Strobach:

    želbohu jsem si nevšiml téhle diskuze dříve, mohlo to být živější. Buď jak buď ,v zásadě jsem překvapen už tím, že sem ředitel USD vůbec napsal. Nejvěší problém je, jak se domnívám, právě v tom, že se studenty vážně opravdu nikdo mluvit nechce. Článek, který jsme napsali, je samozřejmě zkratkovitý, vychází z našich subjektivních dojmů a hodnocení (jak jinak ovšem?) - a v tom jsme se snažili být poctiví.
    V zásadě za vším, co jsme tenkrát napsali, si stále stojím - dnes bych byl na Ústav světových dějin spíše přísnější, zvláště poté, co zde vznikla (dnes bohužel akademickým senátem odsouhlasená) rozšiřující akreditace bakalářského studia tzv. „Historie - evropská studia“, která, jak se domnívám (nejen) já, spíše potvrzuje to, za co jsme USD kritizovali. O tom ale zase jindy…( Patrně i vtéto zmínce uvidí pan Kovář můj „zájem“ - patrně jako snahu studenta jiného ústavu „očernit“ konkurenci, či pomoci svým šéfům ?? - co ale k tomuto typu argumentace dodat ?!! Raději pane docente argumentujte, glosy tohoto typu jsou k ničemu)
    Jinak se vpodstatě ztotožňuji s názory dřívějších přispěvatelů. Samozřejmě jsem kdykoliv k mání k jakékoliv diskuzi - zvláště bude-li věcná. A zůstávám (snad trochu nepoučitelně) optimistický a v tuto diskuzi, potažmo v dialog ústavů se studenty v budoucnu věřím …

  500. AdamMichnik:

    Pěkný článek a i celkově máte hodně zajímavé stránky. Jen tak dál. Dobře se to čte a je to inteligentní - to se často na internetu nevidí.

  501. nik ta mère:

    je mi te lito. za pul roku jsi nic nepochopil. tvuj text obsahuje hodne nepravdivych informaci. tva predpojatost vuci francouzum a zobecnovani klasickych konverzacnich klise me sere. je videt, ze nejspis stale trpis komplexem maleho cechacka, co nevidi dal jak za roh. jenom si stezujes na system, protoze jsi byl ze veho vyvalenej a nedokazes pripustit fakt, ze fr. skolni system je na uplne jine urovni, kdezto ten nas zustal od komaru temer beze zmen. ze jsi travil vecery v ceskem centru je sice mile (pracoval jsem tam, je tam docela napjata nacionalisticka atmosfera), ale prilis to nevypovida o tve snaze integrovat se a pochopit, ze „ici c paris!“
    na zaver meho komentare maly vzkaz!
    nik ta mére, nik ta grand-mere aussi, tu n´es k´une tarlouze ki s la péte, enfoiré, t´as pa lahchouma? si je te croise je t défonce enculé de ta race! a nepis takovy picoviny na net, mystifikujes ty rumpel vyjebany

  502. majka:

    Nějak jsou pokažené fotky, jinak fajn článek. Určitě se nenechám pobízet a přijdu.

  503. Luky:

    Budu o tom přemíšlet

  504. peter:

    Može ísť na tento ples aj napríklad niekto z MFF UK?
    A ak áno, cena vstupeniek je tá istá?

  505. Tom B:

    Ahoj, samozřejmě může na ples přijít i student jiné fakulty, neřku-li jiné univerzity. Všechny podrobné informace a rezervační systém na lístky najdeš na stránkách Studentské rady: http://strada.ff.cuni.cz
    Cena lístků je 230/210 (sezení/stání)

  506. Petra z Fildy:

    Koupila jsem si dnes nove cislo FF. Na strance „NE FFkusu me dostala naprosto nesrozumitelna cestina pisatelky Karol Hoskove.Byt mela dobry umysl mozna se textu „chopit“ basnicky, nerozumim vubec a uplne znechutilo.

  507. Petra z Fildy:

    jinak se mi nove cislo FFakti libi. obcas bych dala sem tam barvu, FFakt dost cernobily.

  508. LB:

    Citace:
    Krize, informační znečištění a svoboda

    Ivan Jemelka UJAK (Universita J. A. Komenského)

  509. Vít Strobach:

    Někde jsem něco přehlédl, nebo FFaktu úplně chybí cokoliv k volbám do AS?

  510. Miloš Vaněk:

    Musím usoudit,že profesionalita pana Doležala je veliká neboť s článku,který jste se rozhodla vytvořit vy si pan Doležal nádherným a noblesním způsobem udělal článek svůj.
    Ovládat psychologii je základem každého žurnalisty. Ale používat jí je výsadou Králů.

  511. Johnny:

    To je naprostá blbost ten článek. Na uvědomění si skutečného života neposlouží Erasmus, nýbrž právě nástup do zaměstnání a absolutní změna hodnot a potřeb, které když partner nebude schopný pochopit nebo respektovat, udělají tu díru ve vztahu. Erasmus jako takový přímo ničitelem vztahů je, protože způsobí jak fyzické tak psychologické odloučení a v člověku, který je tím „čekajícím doma“ vyvolá reakce, které by nikdy nemusel dát najevo. Na druhé straně člověk, který se Erasmu účastní se mění právě v to zvíře, žijící najednou nočním bujarým a možná i nemravným životem a zapomíná na původní smysl odjezdu na takový pobyt. Další věcí je, že tento bujarý život je dotovaný státem a daněmi, třeba právě toho chudáka pracujícího partnera. Zajímalo by mě, jestli existuje vůbec nějaký skutečně hodnotný bod toho, že člověk odjede na Erasmus, krom toho, že mu samotnému to dá příležitost téměř zadarmo hodně cestovat a bavit se do aleluja se spoustou nových lidí, které poznal. Takováto zkušenost nemá s nástupem do reality po škole nic společného a nijak studenta na nic nepřipraví.
    Pokud jede student do země, kde bude pobývat s lidmi mluvícími ne tím jazykem, který se učí, tak ani tu jazykovou znalost téměř nezdokonalí.
    Takže? Erasmus = zábava, sex, alkohol, cestování. Za státní peníze. Pokud bych byl nezadaný, huráá, jedu ten stát vyždímat co to jde. Zadaný? Hurá, jedu si zničit vztah, který jsem tu budoval.

  512. Starší áčkař:

    Tak pan anarchista je státní zaměstanec? Hmmm…. Férový chlap!

  513. Veronika:

    V tištěném FFaktu byly tuším dva krátké sloupky o tom, jak, kdy a kde se volby konají, bližší info tam myslím nebylo, kandidáti se mohli prezentovat na webu FFaktu i FF.

  514. Mirek:

    Byly tam samozřejmě nejen informace o volbách, ale i programy kandidátů (těch, kteří je zaslali), dokonce celá dvoustrana.

  515. Josef Moural:

    A třeba universita v Lipsku není ve východním Německu?

    „Zdejší nejstarší vysoká škola v celém východním Německu (což je způsobeno tím, že když ji v roce 1992 zakládali, tak se rozpomněli na univerzitu, která tu fungovala někdy do 18. století)…“ výše

  516. Erasmacka:

    Zajimalo by me, zda Johnny byl sam na Erasmu.. Ono to opravdu neni tak uplne jen o tom uzivani si.. Navic, penize z grantu vetsinou pokryji jen nezbytne naklady na pobyt, vse ostatni si student musi hradit sam. Ja jsem si napriklad ke studiu nasla jeste brigadu… Znam i pripady, kde grant pokryval pouhou polovinu nakladu, a to ten student nikam necestoval a extremne neparil… Souhlasim, pro vztah je to velka zatezkavaci zkouska, ale je to hlavne o charakteru tech lidi, v mem okoli se zadne nemravnosti nedely… Pro me byl pobyt urcite obohacujici, jak po odborne strance, tak po strance socio-kulturni. Clovek ma najednou vic casu otevrene premyslet sam o sobe, prehodnotit sve cile a soustredit se na praci. Kdyz o tom tak premyslim, nebyt vyjezdu na Erasmus, asi bych ted nemela tak fajn praci jakou mam…

  517. marian:

    dlho som sa tak super nepobavil, ďakujem za super článok

  518. Martin Liška:

    Snad zajímavé, ale co to má společného se studenty FF, popř. UK?