Na Ústavu slavistických a východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se bude od začátku nadcházejícího akademického roku učit běloruština. O výuku tohoto východoslovanského jazyka žádali své profesory sami studenti slavistiky. Vedení ústavu jim vyhovělo.
Tak touto větou by se dala zastřešit celá má cesta do srdce Korejské republiky. Deště jsem si opravdu „užíval“ co hrdlo ráčilo. Dvoutýdenní návštěva této země bohaté na umění, tradice i kulturu zcela proměnila můj pohled na svět, ve kterém jsem odmalička vyrůstal. Cesta daleko za hranice vlasti mi ukázala můj domov z úplně nové perspektivy.
Studentský král Kampusák rozhýbal debatu o potřebě sloučit roztříštěnou Karlovu univerzitu. Plánů na vznik vysokoškolských areálů je několik, k uskutečnění se ale až na výjimky blíží jen pomalu.
Z Rytířské ulice do Opletalovy, odtud do Jinonic a pak na Smetanovo nábřeží. Takovou trasu musí i denně absolvovat někteří studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podobně jako oni na tom jsou i jejich kolegové z dalších fakult. Neexistují centra, kde by se studenti přirozeně scházeli i se spolužáky z jiných oborů.
Jubilejní sté výročí narození Jana Patočky si připomněla nejen generace těch, které svým životem a dílem přímo ovlivnil. V Karolinu proběhla ve dnech 22. až 28.4. mezinárodní konference k uctění památky tohoto českého filozofa. Překvapivý a nesmírně potěšující byl počet zahraničních hostů z celého světa, včetně zemí jako Island a Hong Kong.
Letos v červnu uplyne přesně 480 let od smrti významného italského myslitele, diplomata a spisovatele Niccóla Machiavelliho. Ústav politologie FF UK společně s Centrem globálních studií si tohoto charismatického Itala připomene na jemu věnované konferenci nazvané Machiavelli a demokracie.
Stereotypní představa klasického odtažitého, nepřístupného univerzitního učitele nemusí být pokaždé pravdivá. Najdou se tací, kteří se tělem i duší upsali svému oboru, a dělají všechno proto, aby vzbudili živý zájem i v řadách studentů. Jedním takovým je i Radek Skarnitzl, vyučující Fonetického ústavu, který pro nás, studenty fonetiky i případné zájemce z jiných oborů, ve svém volném čase zorganizoval výlet do muzea hudby ve Vídni.
Domluvit rozhovor s Ondřejem Slačálkem se neobešlo bez určitého napětí. Měli jsme se sejít 3. května dopoledne, den předtím se však v tisku objevila zpráva, že byl jako mluvčí anarchistických aktivistů zatčen při demonstracích 1. května. Společně s dalšími kolegy se totiž dostal do střetu s příslušníky ultrapravice. Naštěstí byl na policii držen jen několik hodin, takže se naše setkání uskutečnilo v domluvené době. Že je ochoten své názory hájit, šlo vycítit i nad hrnkem horké čokolády, kterou v průběhu rozhovoru popíjel.
„Proč se ten fesťák jmenuje vůbec Majáles?“ divila se jedna z návštěvnic. Hlavní dny oslav měly skutečně s tradiční studentskou slavností pramálo společného – byl to prostě skvělý festival, parádní počasí a oblíbené kapely. Ducha tradice tak zachovával hlavně doprovodný amatérský festival Pavlač, Majáles Underground v metru a také nový král Kampusák, aneb Martin Palán z FSV UK.
V Brně, ale i v pražských Dejvicích probíhá čilá výstavba kampusů a vědeckých center. Univerzita Karlova je ale se svými 50 000 studenty rozeseta po celé Praze, navíc má fakulty i v Hradci Králové a v Plzni. Již několik let UK uvažuje o systému několika minikampusů, ale na jejich realizaci se zatím čeká. Někteří studenti však požadují ráznější řešení.
Martin Palán, doktorand teritoriálních studií a čerstvý král Majálesu má smělé plány. Po vzoru amerických univerzit si přeje, aby se i Univerzita Karlova geograficky sjednotila.