Jeden za všetkých

Foto: Alžběta Kálalová

Aula hlavnej budovy FFUK sa 23. októbra 2013 zaplnila niekoľkými desiatkami študentov, ktorí sa zúčastnili valnej hromady Študentského fondu FFUK a rozhodli tak o ďalšom vývoji Študentskej rady a Revíznej komisie. I keď bolo stredajšie plénum s problematikou Študentskej rady dobre oboznámené a pripravené aktívne sa zúčastňovať na diskusii o jej budúcnosti, zdalo sa, že konkrétne otázky sa budú dať vyriešiť len veľmi ťažko. Nech sa totiž diskusia týkala akéhokoľvek bodu uplynulého alebo súčasného školského roku, členovia končiacej Študentskej rady sa rovnako ako ostatní študenti FFUK prítomní v aule takmer vždy dostali k rovnakému záveru: riešenie všetkých problémov týkajúcich sa Študentskej rady je skomplikované neúčasťou a nezáujmom študentov.

Praktické rady pro okradené

Mark Twain jednou řekl: „Je lepší vzít si to, co ti nepatří, než to nechat zbůhdarma povalovat.“ Věřím, že to jistě mělo nějaký vyšší smysl, nicméně ve světle posledních dní se mi jen těžko hledá. Radši bych citát upravila do podoby „…nikdy neber, co ti nepatří.“

Když se nad tím zamyslím, nepomyslela jsem si, že se něco podobného může stát právě mně. Vždycky jsem se pousmívala nad babiččinými starostmi, že mě v Praze jednou okradou. Bydlím tu už pár let a „konečně“ je to tady…

Chodit na vysokou nestačí – přihlaste se na Model Evropské unie

Foto: Archiv Pražského studentského summitu

Francouzská ministryně prosazuje směrnici o kvótách pro ženy, zatímco její německý kolega s ní zásadně nesouhlasí. Debata se vyostřuje a každá země hájí své pozice, ale nesmí přitom zapomínat na spojenectví uzavřená nad jinými tématy, hospodářské zájmy své země a další kritéria ovlivňující její rozhodnutí. Ministrové a ministryně se dostávají do sporů, nacházejí kompromisy a hledají nejlepší možná společná řešení. A přitom se nejedená o žádné setkání na nejvyšší úrovni, ale o další z ročníků pražského Modelu EU.

Léto s FFaktem: pracovní prázdniny

Jak se těšíš do školy? Ale no tak, z toho už jsme přece vyrostli… Student vysokou školu studuje, protože chce, a je jasné, že se tam těší. I když období bez školy má také své kouzlo. Léto a prázdniny, volný čas na všechno…jen roztáhnout křídla a letět, to přímo vybízí k cestování. Minulé léto jsem hodně cestovala, a tak byla letos na řadě práce. Jakožto obyvatelka příhraničního městečka jsem si dovolila zalovit v moři pracovních příležitostí i u našich sousedů a povedlo se. Po euforii z toho, že mám brigádu, jsem se vrátila do reality úvahami o své jazykové zdatnosti. Celý rok jsem nepromluvila německy. Ale to zvládnu!

Léto s FFaktem

FFakt zůstává v obraze i přes prázdninové volno. Přestože slunce pražilo a modré nebe se často zatáhlo a oblohu křižovaly blesky, naše redakce se pro vás pokusila zaznamenat ty nejzajímavější momenty našeho léta. FFakt navštívil filmový festival v Karlových Varech i Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, Lednicko-valtický areál, Dolní Věstonice, Kralice, Krym, Francii i Vysoké Tatry.

Karel Strachota: „Neměli bychom zapomínat, že režim, kterého jsme se r. 1989 zbavili, byl režim zločinný“

27. červen – den, kdy byla popravena JUDr. Milada Horáková – byl vyhlášen „Dnem památky obětí komunistického režimu“. V rámci tohoto dne vyvrcholí i kampaň „Proti ztrátě paměti“ zaměřená na připomínání zločinů komunismu. S Karlem Strachotou, ředitelem projektu Příběhy bezpráví, který již několik let přináší na základní a střední školy filmy týkající se moderní československé historie, jsme si povídali nejen o kampani, ale i o výuce nedávných dějin na českých školách a současných tendencích komunistický režim relativizovat či idealizovat.

Připomínáním nedávné československé minulosti se zabýváte již dlouho. Vidíte v této oblasti za poslední léta nějaký posun, změnu či obecnější tendenci?

Naše aktivity cílí především na mladé lidi, žáky základních a středních škol. Dlouhodobě vnímáme, a potvrdila to i naše dotazníková šetření, že přibývá mladých lidí, kteří si myslí, že v Československu před rokem ʻ89 se žilo stejně nebo ještě lépe než v dnešní České republice. Vloni při šetření na reprezentativním vzorku takhle odpověděla více než polovina středoškoláků. Pak se ptejme, čím to je způsobeno. Důvodů je jistě celá řada. Mluvíme o generaci, která nemá s životem v předlistopadovém Československu žádnou osobní zkušenost. Fízlování, nemožnost svobodně cestovat, cenzura, kádrování, strach ze svobodného vyjadřování, to všechno je pro studenty těžko představitelné. Škola jim v tomhle směru často příliš nepomůže. Na mnoha českých základních a středních školách – samozřejmě ne na všech – končí výuka dějepisu druhou světovou válkou. Možná jste to také zažila, obě moje dcery například ano. Studentům tedy chybí informace. Další věc je, že jak v rodinách, tak v širším společenském prostoru tohle není téma, které by se často stávalo předmětem větších diskusí.

„This is one of the best things the IP offers you: the feeling of being European“

In the last interview concerning the Erasmus Intensive Programme which was held by the Department of Anglophone Literatures and Cultures at the end of May, three participants - Anna Filipek (Poland), Marta Correia (Portugal) and Camille Courbin (France) talk about their experiences from the two weeks of studying Early Modern literature in Prague.

How would you describe, from your point of view, the Erasmus IP?

Anna Filipek: To put it simply, the IP has been a magnificent experience – both in academic and cultural terms. It has broadened my horizons both on Shakespeare and his cultural environment. I have also enjoyed the experience of studying under diverse methods of teaching and working closely with excellent students from a number of European universities, which was very stimulating. The host university made me feel most welcome and IP coordinators went to all lengths to ensure that everything would work fine during these two wonderful weeks. And the experience of Prague as a culturally rich city has also been unforgettable…

Erasmus IP očima studentů

Foto: Francisco Fuentes

Rozhovor s Petrou Brymovou, Evou Rösslerovou a Davidem Korandou, vybranými studenty anglistiky, kteří naši fakultu zastupovali na intenzivním programu Erasmus, jenž na půdě FF UK probíhal ve dnech 20. května – 1. června 2013. Celkově na něm FF UK reprezentovalo pět studentů a dva vyučující. O programu nazvaném Staging European Identities: Memory, Conflict and Commerce in Early Modern European Culture již FFakt informoval v rámci rozhovoru s hlavním organizátorem, prof. Martinem Procházkou.

Univerzitní osmy

Zóna Univerzitních osem bude dva dny bavit studenty na Karlově univerzitě

Už čtvrtou pražskou vysokou školu navštíví Zóna Univerzitních osem ČSOB Penzijní společnosti. V pondělní a úterý bude sídlit ve vstupní hale Fakulty tělesné výchovy a sportu (FTVS) Univerzity Karlovy.

V pondělí a úterý 13. a 14. května bude probíhat ve vstupní hale FTVS Univerzity Karlovy zábavný program spojený s blížícím se závodem Primátorek ČSOB Pojišťovny, jehož součástí bude rovněž studentský závod Univerziních osem ČSOB Penzijní společnosti.

Závody na trenažérech, tipovací soutěže, vysílání na LCD obrazovce, hudba, fatboye k posezení. Koutek jako stvořený pro aktivní odpočinek během školního dne pro všechny studenty, to je Zóna Univerzitních osem.

Ve vstupní hale FTVS Univerzity Karlovy odstartuje program v pondělí v 9 hodin a potrvá do 16 hodin. Ve stejných hodinách bude pokračovat i v pátek.

Přijďte si zasoutěžit, odpočinout od školních povinností a hlavně se pobavit. Více informací najdete zde.

Jan Strejcovský: „Nejlepší je zábavný akademismus.“

Jan Strejcovský

Proč vlastně první studentský Majáles vznikl? Jaká je jeho myšlenka? A jaká je funkce filmového dramaturga? 1. května se studenti Univerzity Karlovy a AMU pod vedením Karolíny Chloubové rozhodli uspořádat vlastní majáles, který bude organizován studenty pro studenty a bude navazovat na tradici majálesů ze šedesátých let. Filmový dramaturg studentského Majálesu Jan Strejcovský poskytl FFaktu malý náhled do zákulisí.

Jaká je vlastně myšlenka nového studentského majálesu a čím se odlišuje od pražského?

Studentský Majáles vznikl hlavně kvůli tomu, že se původní myšlenka majálesu ztratila a namísto toho zde máme majáles, který plní spíše funkci hudebního festivalu. Karolína Chloubová, hlavní koordinátorka akce, přišla s nápadem obnovit původní smysl pořádaní tohoto studentského festivalu. Tedy nekomerčně nabídnout studentům kromě zábavy také integraci do projektů různých fakult, zasvěcení do oborů jiných škol a podobně. Majáles by měl rovněž nabízet příležitosti pro studenty. Jde o redefinování toho, co je majáles, co by měl splňovat ze své podstaty.