Stereotypní představa klasického odtažitého, nepřístupného univerzitního učitele nemusí být pokaždé pravdivá. Najdou se tací, kteří se tělem i duší upsali svému oboru, a dělají všechno proto, aby vzbudili živý zájem i v řadách studentů. Jedním takovým je i Radek Skarnitzl, vyučující Fonetického ústavu, který pro nás, studenty fonetiky i případné zájemce z jiných oborů, ve svém volném čase zorganizoval výlet do muzea hudby ve Vídni.
Domluvit rozhovor s Ondřejem Slačálkem se neobešlo bez určitého napětí. Měli jsme se sejít 3. května dopoledne, den předtím se však v tisku objevila zpráva, že byl jako mluvčí anarchistických aktivistů zatčen při demonstracích 1. května. Společně s dalšími kolegy se totiž dostal do střetu s příslušníky ultrapravice. Naštěstí byl na policii držen jen několik hodin, takže se naše setkání uskutečnilo v domluvené době. Že je ochoten své názory hájit, šlo vycítit i nad hrnkem horké čokolády, kterou v průběhu rozhovoru popíjel.
„Proč se ten fesťák jmenuje vůbec Majáles?“ divila se jedna z návštěvnic. Hlavní dny oslav měly skutečně s tradiční studentskou slavností pramálo společného – byl to prostě skvělý festival, parádní počasí a oblíbené kapely. Ducha tradice tak zachovával hlavně doprovodný amatérský festival Pavlač, Majáles Underground v metru a také nový král Kampusák, aneb Martin Palán z FSV UK.
V Brně, ale i v pražských Dejvicích probíhá čilá výstavba kampusů a vědeckých center. Univerzita Karlova je ale se svými 50 000 studenty rozeseta po celé Praze, navíc má fakulty i v Hradci Králové a v Plzni. Již několik let UK uvažuje o systému několika minikampusů, ale na jejich realizaci se zatím čeká. Někteří studenti však požadují ráznější řešení.
Martin Palán, doktorand teritoriálních studií a čerstvý král Majálesu má smělé plány. Po vzoru amerických univerzit si přeje, aby se i Univerzita Karlova geograficky sjednotila.
Investiční potřeby univerzity rektor odhaduje na 40 miliard korun. Spadá do nich i Albertov, kde by si král Kampusák ideálně představoval velký univerzitní kampus. Rektor však hovoří jen o minikampusu.
Filozofickou fakultu UK potkalo dvojí neštěstí: souběžně s byrokratickým a centralizujícím rektorem univerzity nastoupil do fuknce též pohříchu byrokratický a centralizační děkan fakulty. Přituhuje a je to znát na všech frontách: plánují se sjednocené webové stránky (snad nebudou tak graficky impotentní a obsahově ploché jako web Masarykovy univerzity), připravuje se jednotný univerzitní elektronický systém, buduje se centrální knihovna fakulty (která znesnadní přístup ke knihám, zato ale budeme vědět, kolik jich máme).
Prospěchová stipendia by se neměla udělovat, říká v minulém čísle FFaktu student Vojtěch Varyš. S jeho argumenty ovšem nejde souhlasit. Podle Varyše neexistuje žádný důvod, proč stipendia udělovat: jejich pobírání studenty rozmazluje a vede vposledu k závislosti na sociálním státu.
Kvalitní logo (značka) by mělo vykazovat – aby kvalitním bylo – určité atributy. Mimo jiné mezi ně patří použitelnost, jasný a zapamatovatelný vzhled, jednoduchost, unikátnost. Pojďme se podívat, nakolik splňuje dané atributy logo, které by mělo nově reprezentovat Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.
Během několika týdnů diskuse o knihovnách FF UK se leccos vyjasnilo a změnilo a vše nasvědčuje tomu, že hledání optimálního řešení pokračuje. Naše prvotní námitky se vztahovaly hlavně k možnému soustředění knihovních fondů FF UK do ústřední knihovny. Teď již víme, že k něčemu takovému dojít nemá, ostatně ani dojít nemůže, bránily by tomu kapacitní možnosti.