ČSKH zahajuje a slaví

Jen několik hodin po slavnostním zahájení akademického roku 2014/2015 se jen pár kroků od naší alma mater odehrál okouzlující start jubilejní 120. sezony Českého spolku pro komorní hudbu (ČSKH). Pokud nevíte, kam tuto instituci zařadit, vězte, že jej má pod křídly Česká filharmonie (ČF), sídlící v Rudolfinu. Tak tomu ale nebylo vždy – rovných 100 let byl Spolek uměleckým subjektem samostatným ve všech ohledech. Vznikl v roce 1894 jako platforma, jež měla poskytnout prostor pro rozvoj mladému komornímu souboru – Českému kvartetu. Nyní tvoří integrální součást ČF, což mu umožňuje pravidelně pořádat koncerty v sálech Rudolfina. Zároveň s sebou ale toto „područí“ nenese žádná omezení, díky čemuž může Spolek plynule navazovat na tradici položenou již před sto dvaceti lety.

Vysokou uměleckou úroveň potvrdili rovněž účinkující zahajovacího koncertu ve středu 1. 10., Pražákovo a Graffovo kvarteto. První jmenované je rovněž rezidenčním souborem letošní sezony a na jejich další vystoupení se můžeme těšit na jaře příštího roku. Hráči z Graffova kvarteta svou interpretací Smyčcového kvartetu č. 5 A dur od Františka Xavera Richtera navnadili posluchače na další umělecký zážitek, kterým bylo slavné dílo Bedřicha Smetany – Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ v podání jejich souputníků. Tato skladba, k níž sám skladatel napsal podrobný program, zazněla i na premiérovém koncertě Spolku, 10. 10. 1984. Pražákovo kvarteto dalo jasně najevo, že stále patří mezi ansámblovou špičku nejen na domácí, ale rovněž na světové hudební scéně. Strhující výkon se na jevišti odehrál taktéž v druhé polovině koncertu, kdy oba soubory spojily své síly, aby přednesly Oktet Es dur op. 20 z pera Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Jejich společné účinkování by se dalo velice stručně popsat slovy preciznost, jistota, radost. Radost umělců z hudby i radost posluchačů z nezapomenutelného zážitku.

Zahájení nové sezony ČSKH bylo nadmíru povedené. Různorodá a zajímavá dramaturgie právě se rozbíhající sezony slibuje, že s očekáváním podobných zážitků je možno přistupovat i k dalším koncertům. Traduje se sice názor, že komorní hudba nedokáže zaujmout tolik posluchačů jako hudba orchestrální, avšak milovníci tohoto „intimnějšího“ odvětví hudby mají jasno – komorní hudba není pro každého, nýbrž jen pro toho, kdo je ochoten jí bedlivě naslouchat. Chcete-li se na vlastní uši přesvědčit o pozoruhodných účincích komorní hudby na lidský organismus, rozhodně se vydejte za poznáváním jejích krás. Bude od vás vyžadovat soustředěnost a účast, ale odměna bude zcela jistě nezapomenutelná.

 

 






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Napsat komentář