Je čas nechat komunisty promluvit

Reakce na Inventuru demokracie

Iniciativa Inventura demokracie mě velmi potěšila. V poslední době jsem při čtení novin čím dál tím naštvanější, a těší mě, že někdo se pokouší něco změnit, navíc přímo na naší fakultě. Projekce a diskuze z cyklu Doba železná a kožená byly zajímavé a poučné, happening zábavný, výzva „Dejte nám dárek k narozeninám“ věcně a dobře formulovaná. Držím palce a jsem zvědavý, jak výzva uspěje u politiků (a médií).

Měl bych však i jednu poznámku kritickou. V rozhovoru s Jiřím Boudalem pro Respekt jsem se dočetl, že „s komunisty se bavit nechceme, ale jinak jsme už kontaktovali všechny předsedy poslaneckých klubů a za týden vyrážíme poprvé do sněmovny.“ Takový postoj ke komunistické straně mě v tomto případě zaskočil. Zdá se mi totiž, že jde proti samé podstatě výzvy. Pokud z inventury demokracie záměrně vyřadíme jednu z pěti parlamentních stran (jakkoliv má nedemokratickou minulost), nemůže být přece taková inventura důsledná. Navíc, i když své pohnutky k takovému rozhodnutí označíme za čistě morální, zbavujeme se tím nutně názorové nestrannosti politické, která je u kritické reflexe politiky, jíž výzva nepochybně je, ne-li žádoucí, tak minimálně výhodná.

Vím, že naše generace je často radikálně protikomunistická. Moje zkušenost je taková, že pokud má někdo z mých vrstevníků, kteří se jinak o politiku nezajímají, v něčem jasno, pak v názoru na komunisty. Ale není devatenáct let už dost dlouhá doba na to, aby se s komunisty začalo mluvit? Pokud jsou skutečně pro demokracii nepřijatelní, sami to přece v jejich řeči poznáme, a můžeme je tak snadno usvědčit. Proto říkám: „Je čas nechat komunisty promluvit.“ O důvod více ve chvíli, kdy v krajských zastupitelstvech začínají nejen mluvit, ale i jednat.

Je třeba položit si otázku: „Není skutečným důvodem proč nepustit komunisty ke zkouškám z demokracie obava, že by u nich mohli uspět lépe než ostatní, takzvaně demokratické, politické strany?

Jan Kubíček (ČJL)