Konference Škola vs. paměť

Média, paměť a škola

Václav Smyčka

O tom, že se starou „Gutenbergovou galaxií“ tištěných médií už delší dobu něco není v pořádku, dnes asi nikdo nepochybuje. A přesto se zdá, že mezi historiky tyto změny mediální krajiny zatím mnoho rozruchu nevyvolávají. Co se ale děje, když již dějiny klidně neplynou v rytmu uspořádaných písmen tlustých monografií, ale svítí na nás z obrazovky monitorů, zaplavují nás jako příliv digitálně reprodukovaných fotografií, obklopují nás v krajině „míst paměti“ nebo nás obetkávají v síti hypertextu Wikipedie? Jaké to má důsledky pro podobu dějin samotných? Jak se s tím vyrovnávají dnešní studenti, pro které jsou tato média (na rozdíl od oněch monografií) běžnou každodenní zkušeností? Je možné z těchto mediálních revolucí vyvodit něco pozitivního pro poznání toho, co jsou dějiny?

Na tyto otázky hledá odpovědi řada čtyř workshopů, které pořádá Ústav českých dějin FF UK ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Workshopy věnované vztahu jednotlivých médií, dějin a jejich případného využití při výuce se konají 25. 9. (fotografie), 3. 10. (Wikipedie), 4. 10. (krajina) a 17. 10. (dokument) jak v hlavní budově FF UK, tak i v terénu města Ústí nad Labem. Setkají se při nich studenti, laici, odborníci i učitelé dějepisu, kterých se tyto problémy týkají nejvíce. Cílem workshopů je dát právě tyto lidi z rozdílných oblastí a s rozdílnými zkušenostmi dohromady. Podrobné informace o čase a místě konání, stejně jako registrační formulář pro přihlášení, je možné nalézt na webu .

První workshop vedený studenty Václavem Sixtou a Terezií Koláčkovou se soustředí na roli fotografie ve vztahu k dějinám a kolektivní paměti. Současnou rodinu si totiž dnes bez fotoalba ani nelze představit. Kromě fotografií nás a našich blízkých všichni důvěrně známe také fotografie, které jednoznačně vyvolávají obrazy z naší kulturní paměti: Osvětim, pohřeb Jana Palacha, hroutící se Dvojčata 11. září 2001 a další. Tento workshop proto hodlá při práci s konkrétním materiálem řešit problém, jak je možné využít fotografie nikoliv v tradiční roli ilustrací do učebnice, ale jako předmět kreativního přemýšlení a tvůrčí práce.

Přestože bývá Wikipedie jako zdroj informací ve výuce na středních školách buď ignorována, nebo rovnou odmítána, patří toto médium bezesporu k nejčastějším zdrojům informací středoškoláků a někdy i samotných učitelů. Cílem druhého workshopu, který se bude konat 3. 10. v týmové studovně Knihovny Jana Palacha od 13:00 do 16:00, proto bude nalézt řešení této situace a nabídnout učitelům možnost, jak Wikipedii začlenit do výuky, a současně přitom upozornit na souvislost mezi médii a podobou zobrazované minulosti. Organizátoři workshopu, tedy já coby student historie a pedagog Jaroslav Najbert, se budou snažit využít negativní stránky užívání Wikipedie jakožto zdroje znalostí o minulosti a vytěžit z nich nové kompetence pro práci s médii.

Třetí workshop pak obrátí naši pozornost ke krajině jako médiu vzpomínání. Zaměříme se na otázky, jaké podoby na sebe může brát paměť ve veřejném prostoru, komu patří vzpomínky, se kterými se potkáváme při každodenním pohybu městem a krajinou, a jak do toho všeho zasahuje škola. Pro uskutečnění tohoto setkání vybral jeho hlavní organizátor Čeněk Pýcha město Ústí nad Labem, kde otázky o vztahu prostoru a paměti rezonují obzvlášť silně (vzpomínání na německé obyvatele, excesy během tzv. divokého odsunu, spojení přírody a průmyslu, socialistická a současná výstavba ve městě, sociální otázky a konflikty apod.). K workshopu v terénu budou přizváni jak místní aktivisté, tak akademici, studenti, umělci a učitelé.

Poslední z řady workshopů vedený Kristinou Andělovou zaostří naši pozornost na dokumentární film. Stejně jako se učíme „kriticky číst“, musíme se podle Andělové v naší době učit i „kriticky se dívat“. Cílem workshopu je proto seznámit se s co nejširší paletou dokumentární tvorby, české i zahraniční, jež je vhodná pro výuku historie, představit možnosti práce s dokumentárními filmy ve školní výuce a otevřít možná témata jejich kritického „čtení“ a interpretace.

Aby však ani tradiční média staré Gutenbergovy galaxie nepřišla zkrátka, proběhne ještě 5. 10. od 17:00 v Krásných ztrátách mimořádné setkání autorů současných paměťových románů Kateřiny Tučkové, Radky Denemarkové a Jiřího Hájíčka (viz odkaz výše). Historik Kamil Činátl přitom autory důkladně vyzpovídá a otevře diskuzi všem přítomným. Večer doplní autorské čtení diskutujících, takže bude možné teoretické diskuze o reflexi dějin v literatuře na místě prakticky rozvíjet. Všechny tyto akce snad pomohou historikům, učitelům dějepisu i takzvané široké veřejnosti zmapovat důsledky, které přináší převratné mediální změny pro vnímání dějin, a zvýší citlivost vůči mediální stránce našich představ o minulosti.