Mimo zdi fakulty: exkurze do dějin českého jazyka a literatury

Polovina semestru je ideální doba k výjezdu, krátkému, leč o to intenzivnějšímu pobytu vně poslucháren a studoven, který dodá potřebnou energii, zvedne pokleslou hlavu a vzbudí nové nadšení. Bohemisté si dopřáli čtyři dny – posilující, utužující a podněty přinášející.

Přesnější informace o exkurzi zůstávaly do posledních chvil přísně utajeny, avšak tato skutečnost spíše posílila očekávání všech studentů (resp. studentek). Onoho vytouženého úterního rána jsme se tedy vydali vstříc východním Čechám.

Navštívili jsme rodné domky národních uvědomovatelů v Hekově Dobrušce, Jiráskově Hronově či Pelclově Rychnově nad Kněžnou, hrob Vavákův nebo Pittrův, stáli na místě, kde Václav Hanka „objevil“ Rukopis královédvorský. Otevřely se nám dveře Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Archivu v Náchodě a dechberoucí knihovny broumovského kláštera.

Nezůstalo však jen u pobývání v českých luzích: jeden den byl vyhrazen poznávání Kladska (region v dnešním Polsku), které se stalo centrem tzv. Českého koutku. Právě tam se i přes silnou germanizaci po sedmileté válce udržela česká etnická skupina a v obci Stroužný dodnes žije osmdesátiletá paní Marie Houšková (Hauschke), poslední kladská Češka.

Ale samozřejmě nešlo o zběsilou cestu ve stylu „čím víc míst navštívíš, tím víc své češství posílíš“. Za odlehčené chvíle nechť jsou považovány momenty zpěvu husitských písní na místech roztodivných (hřbitovem počínaje, náměstím konče) či noční dramatické provedení frašek Každý něco pro vlast a Komedie o turecký vojně.

Díky štědrému grantu studenti nemuseli příliš zatěžovat své portmonky a téměř vše jim bylo hrazeno.

Nesmírné poděkování náleží dr. Aleně A. Fidlerové a celému jejímu týmu za pečlivý výběr zajímavých lokalit a za milou starost o každého studenta. Více podobných exkurzí! Až bude nějakou obdobnou organizovat váš ústav, na nic nečekejte a jeďte. Není totiž na škodu čas od času opustit židli v knihovně a vydat se vstříc geniu loci.