Pátý den Týdne neklidu: Obecné ideje i konkrétní kroky

Předposlední den Týdne neklidu se nesl především ve znamení dalších přednášek a debat o vysokoškolských reformách, společenských protestech i o budoucím směřování univerzit. Účast ke konci týdne mírně poklesla, avšak stále se živě debatovalo. Večerní program zahrnující divadelní představení i koncerty se pak odehrával ve studentském klubu K4.

Univerzita v ohrožení?

Ve 13.30 byla na ČVUT zahájena debata na téma Univerzita v ohrožení? s podtitulem Ideový základ vysokoškolských reforem a jejich možné důsledky pro vzdělání a společnost. Pozvání přijal profesor Jan Keller z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity, prorektor Univerzity Karlovy pro rozvoj profesor Stanislav Štech působící na Pedagogické fakultě, prorektor ČVUT docent Vojtěch Petráček a předseda Akademického senátu ČVUT profesor Petr Konvalinka. Moderování se ujala Alice Červinková.

Účastníci se shodli na tom, že kvalitní vysoké školství, ať už jakéhokoli zaměření, je jednoznačným vkladem pro společnost. Kvalitu školy je však velmi obtížné posoudit, užitečnost není kvantifikovatelnou veličinou a škola nemůže fungovat na stejném modelu jako jakákoli jiná firma. Mluvilo se o soukromých vysokých školách, o předimenzovanosti českého vysokého školství obecně, financování a mnohém dalším. Došlo i na srovnávání s bývalým režimem a vyvracení mediálních klišé.

Děkan elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického profesor Pavel Ripka vyzdvihoval kultivovanost protestů a popíral, že by studenti nevěděli, proti čemu protestují. Naopak: „Často vědí o podstatě problémů víc než pan ministr.“ Profesor Keller zase formuloval odpověď konkrétnímu účastníku jakéhosi fóra na jeho výtku obrácenou proti studentům, kteří jsou prý „flákači“ a „paraziti“: „Měl jste se lépe učit a mohl jste se flákat s námi.“ Právě podobné výroky o „flákačích“ a „parazitech“ nebezpečně připomínají komunistickou éru, což profesor Štech vystihl parafrázovaným výrokem: „A za čí peníze studuješ, soudruhu?“ Profesor Konvalinka také kritizoval rozdělování společnosti na vzdělané a nevzdělané, jak to činí ministr Dobeš, když se vyjadřuje o klempíři z jižních Čech v protikladu ke studentům. Jeden takový klempíř mu prý osobně napsal, že bude dávat raději peníze na „flákače na vysoké škole“ než na plat pana ministra.

Debata probíhala především v druhé části věnované společenským přesahům problematiky poměrně živě i v interakci s publikem. Jeden z důležitých dotazů si také vyžádal odpověď na to, proč akademická obec reaguje až teď. Profesor Konvalinka ale průběh bránil: „Neprobudili jsme se pozdě, jen jsme se dlouho snažili postupovat standardním způsobem.“ Jenže dle profesora Kellera je zde jeden zásadní rozdíl oproti komunistickému režimu, který disidenty zavíral do vězení – zavíral je, protože se jich bál, zatímco dnes si vláda z protestujících „nic nedělá“. A tak profesor Konvalinka uvedl svůj poslední výstup heslem: „Děkujeme, zůstaneme, nás se nezbavíte!“

Idea univerzity v 21. století

Od 16h se konala v aule Filozofické fakulty přednáška Mgr. Karla Šímy, PhD. z Centra pro studium vysokého školství a Mgr. Alice Červinkové ze Sociologického ústavu AV ČR na téma Idea univerzity v 21. století. Podle Karla Šímy vysoké školství vždy obstálo před útoky zvenčí díky jasné vizi. Jeho pohled na ideu univerzity v dnešní době prezentovaný ve velmi obecné rovině se zabýval otázkou masifikace, diverzifikace a vytvoření prostoru pro rozmanitost, otázkou otevřenosti a autonomie, nalezení stabilních způsobů financování bez omezení této autonomie a problematikou určení kvality. Alice Červinková navázala uvedením několika konceptů, jejichž autory jsou významní teoretikové vědy. Zajisté je třeba zmínit pojem akademického občanství a služby nejen jako sady konkrétních činností, ale především jako závazku. Akademické občanství tedy znamená převzetí odpovědnosti za rozvoj akademické komunity. Podle jiného autora je univerzita především místem, kde se tvoří smysl.

Krize jako systém vládnutí

Od 18h přednášel na Filozofické fakultě také Ing. Jaroslav Fiala z Univerzity Palackého v Olomouci spolu s Markétou Winkelhoferovou na téma Krize jako systém vládnutí s podtitulem Zahraniční příklady útoků na veřejný sektor a společenské protesty. Mluvilo se především o již více než rok trvajícím protestu proti guvernérovi státu Wisconsin v USA Scotu Walkerovi a jeho radikálním reformám. Vlnu nevole zvedly především daňové úlevy pro korporace ovládající většinu obchodu, odmítnutí dotací na výstavbu státní rychlodráhy, ale také omezování akademických svobod a zvyšování školného. Inspirací pro protesty české akademické obce by podle přednášky měla být především americká pospolitost. Neměli bychom nechat média, aby postavila různé sociálně znevýhodněné skupiny proti sobě. Jedině jako jednotná skupina lidí hájící stejné demokratické principy máme šanci něco změnit.

Teorie nevzdělanosti

Od 18.15 přednášel na PedF UK doktor Michal Hauser, filosof a překladatel díla Theodora Adorna či Slavoje Žižka, působící právě na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Tématem přednášky se stala Teorie polovzdělanosti, kniha Theodora Adorna, která popsala situaci demokratizace západních univerzit v 50. letech 20. století. V tu dobu začalo v západní Evropě vzdělání zvyšovat svou hodnotu na trhu práce, což se následně začalo promítat i do pohledu na samotné vzdělání. To bylo zvěcněno, čímž ztratilo smysl samo o sobě. Právě v 50. letech si valná většina studentů přestala ve srovnání s předchozími generacemi vzdělání vážit a ztratila přímý vztah ke studovanému.

Na Adorna navázal Konrad Liessmann, který další situaci západního vzdělání popsal ve spisu Teorie nevzdělanosti. Jak už vyplývá z názvu, podle Liessmanna se od 50. let situace na „trhu univerzit“ rapidně zhoršila. V takzvané společnosti vědění, jak se jedenadvacáté století rádo nazývá, se totiž až na nepatrné ostrůvky rozplynul ideál klasické vzdělanosti. Důvodem je podle Liessmanna především to, že tento ideál je v rozporu s potřebami současné ekonomiky. Ta dnes potřebuje především flexibilitu a technické dovednosti, ne kritické myšlení a schopnost samostatné reflexe.

Večerní program v K4

Na sérii přednášek večer navázal kulturní program ve studentském klubu K4. Ve 20h odstartovalo autorské přestavení divadelního spolku DivaDno, o.s. nazvané Bezdomovecké divadlo. Od 21.30 se potom konal koncert hudebního uskupení All The Lonely Bitches a po jedenácté nastoupila skupina Fakné.