Půjdeme domů, nebo zůstaneme? Hongkong tápající i urputný

reuters.com

V předvečer 28. října, v den, kdy prezident České republiky přitakal široké spolupráci s Čínou, zahrnující pobočku Bank of China na našem území i postavičku pandy ve večerníčku o Krtečkovi, hovořil na filozofické fakultě hongkongský profesor a jeden ze zakladatelů Occupy Central Joseph Yu-shek Cheng.

Většinou nemáme možnost si ověřit, zda a nakolik informace přicházející z opačného konce světa odpovídají realitě. Nutně však procházejí sítem, a přijímáme je tedy značně kondenzované. I proto bylo setkání s profesorem Chengem výjimečné. Ústav Dálného východu a ústav politologie totiž ve spolupráci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Jihlava pozvaly politologa, který bojuje za zachování autonomního Hongkongu.

Nejprve přiblížil situaci uplynulých měsíců, která vyvrcholila zářijovou pětidenní studentskou stávkou a následnými protesty ve finanční čtvrti města, jež se policie snažila pepřovými spreji rozehnat. Poté nechal promluvit auditorium. Základními požadavky, jejichž naplnění protestující žádají, jsou svobodné volby v roce 2017 a odklon od Čínou ovládané vlády. Protestní hnutí však také potřebuje podporu zvenčí. Profesor Cheng podotkl, že Velká Británie i Spojené státy americké sice vyjadřují sounáležitost, ale patrně od nich nemůžeme čekat žádný krok, jímž by riskovaly vlastní ztráty. Ostrůvky obdivu je možné zaznamenat i v křesťanských kruzích v Číně, ale například možná pomoc ze strany tamějších studentů je téměř vyloučená, neboť ročně tam hledá práci 7,1 milionu absolventů a hrdinství v boji za hongkongskou autonomii se rozhodně nepřičítá k dobrému.

Média jsou většinou v rukou velkých obchodních skupin, tudíž téměř bez výjimek stojí na straně Číny. Jen vzácně, například v případě Apple Daily nebo některých rozhlasových stanic, se dá hovořit o snaze podat nezkreslený pohled.

Na závěr Cheng zdůraznil, že hnutí potřebuje podporu obyčejných lidí. Většina místních totiž nemá pocit, že je třeba zavedený systém měnit. Zároveň přiznal, že má strach z gangsterů, kteří provokují protestantující a snaží se je rozdělit.

Svým studentům klade na srdce, aby nebyli lhostejní a vyšli do ulic. Ačkoliv i uvnitř hnutí samotného nepanuje úplná jednota a ozývají se hlasy, že už možná nastal čas jít domů, Cheng říká, že budou pokračovat v boji, jak dlouho budou moci. Jako profesor se potom upíná k osobnostem, které se nezkřivily pod břemenem totality. Během celého večera několikrát opakoval slova Václava Havla o nutnosti snít o nemožném, chceme-li, aby se nemožné stalo realitou.