Už delší dobu probíhá diskuse o potřebě reformy vysokého školství. Ministr Liška se hlavně snaží prosadit svou Bílou knihu a na některé argumenty nechce slyšet. Především na ty, které přicházejí z prostředí humanitních fakult a které hovoří o „krizovém režimu“ a „podfinancování“.
Omezení výuky nebo zavírání oborů hrozí podle akademického senátu fakulty humanitním fakultám v Česku. Proto senát posílá poslancům dopis, ve kterém žádá o navýšení rozpočtu pro vysoké školy o celé dvě miliardy korun.
Přetiskujeme článek Petra Bílka analyzující situaci na jednom humanitním oboru naší fakulty (článek vyšel též v Britských listech a ve zkrácené verzi v A2). V reakcích bylo upozorněno na to, že ne všechna Bílkova tvrzení jsou úplně přesná (tak například jeden učitel na fakultě neživí 1,3 rektorátního úředníka). To je však pouze rozmělňování problému. Časopis FFakt vyzývá k diskusi nad tématem (ne)financování humanitních věd a jeho možnými důsledky. K tématu budeme přinášet další články.
Děkanové českých filozofických fakult vyslovili ve své výzvě premiéru Topolánkovi znepokojení nad „přezíravým postojem k humanitním vědám“, který se podle nich projevuje zejména ve snižování objemu financí určených pro vysoké školy s humanitním zaměřením. A rovněž vyjádřili nesouhlas se způsobem hodnocení fakult, v němž je největší váha připsána publikování v tzv. impaktovaných časopisech.
Kdesi jsem se veřejně vyjádřil, že úroveň nově příchozích studentů češtiny na FF UK se v posledních letech dosti snížila. Nemyslil jsem tím, že by byli od přírody blbější než jejich předchůdci; chybí jim ale přirozená zkušenost s literaturou, s kulturou a snad i s rozuměním textům obecně. Chybí jim schopnost o textech uvažovat a své soudy formulovat. Na vině ovšem nejsou oni sami, ale zcela markantní selhávání střední školy jako instituce, která by jim tyto schopnosti a dovednosti měla zprostředkovat.