Dnešní společnost je v podstatě velmi infantilní

„Dvě představy fraktalizace těla“, „Několik poznámek ke vztahu umění a psychopatologie“, „Oralizace a olfaktorizace oka“. To jsou názvy některých studií docenta Vojvodíka, který působí ve fakultním Ústavu české literatury a literární vědy. Pokud si za nimi nedokážete nic představit, zkuste se do těchto textů začíst a začnou se vám otevírat souvislosti mezi literární vědou, uměnovědou, filozofií, ale třeba i medicínou například v náhledu na lidské tělo. (Pokračování textu…)

Studium humanitních oborů = solidní nejistota

Kdo z nás, kteří jsme se rozhodli stát se studenty humanitních oborů, někdy nezaslechl větu: „A co z tebe vlastně bude?“ v narážce na budoucí povolání. Částečně omluveni jsou pro tento případ snad jen studenti cizích jazyků, u kterých se považuje za polehčující okolnost skutečnost, že se jednou za své znalosti dočkají náležitého finančního ohodnocení. (Pokračování textu…)

Impakt faktor zřejmě nestačí

Děkanové českých filozofických fakult vyslovili ve své výzvě premiéru Topolánkovi znepokojení nad „přezíravým postojem k humanitním vědám“, který se podle nich projevuje zejména ve snižování objemu financí určených pro vysoké školy s humanitním zaměřením. A rovněž vyjádřili nesouhlas se způsobem hodnocení fakult, v němž je největší váha připsána publikování v tzv. impaktovaných časopisech.
(Pokračování textu…)

Jsou humanitní vědy vědami?

Vědeckost

Adjektivum „vědecký“, vztahující se v posledku na skutečnosti zjištěné metodami novověké přírodovědy, se stalo v posledních staletích termínem obsazeným prestiží (z lat. praestigium – mámení, klam) a úctou. To, co je zjištěno „vědecky“, je mnohem relevantnější než to, co vzešlo z jiných zdrojů – bylo zjeveno rozmanitými božstvy, spatřeno ve snu, vykřiknuto v básnické extázi atd. (kupodivu se vláda země ustanovuje všelidovým hlasováním, tj. procedurou zcela nevědeckou). (Pokračování textu…)

Humanitní vědy ztrácejí svou identitu?

Ad Jan Chromý: Humanitní vědy vědami zcela jistě jsou (FFakt, prosinec 2007) a Vojtěch Varyš: Děkan Stehlík by měl už konečně odstoupit (FFakt, listopad 2007).

V listopadovém FFaktu vyzývá Vojtěch Varyš děkana Stehlíka k odstoupení, protože „manažer na FF UK nemá co dělat“. Varyš v tomto kontroverzním článku rovněž rozlišuje „vědu“ (jíž je podle jeho názoru výhradně matematika) a humanitní disciplíny, které naopak „nejspíš ani nejsou vědami“.
O číslo později se pokusil „vědeckost“ humanitních věd obhájit Jan Chromý. Činí tak ale poněkud podivnými zbraněmi. Například lingvistika podle něj v posledním půlstoletí začala přebírat některé metody přírodních či sociálních věd, „založených na exaktním sběru dat a jejich analýze.“ Díky tomuto přiblížení „skutečným vědám“ se podle Chromého zřejmě definitivně zařadila mezi ně. (Pokračování textu…)

Matematika přece vzešla z filozofie

K nepromyšleným provokacím se většinou nevyjadřuji, ale přestřelka Jana Chromého a Vojtěcha Varyše mě zvedla ze židle. Ať vede děkan Stehlík fakultu sebepodivnějším způsobem, Varyšovo zpochybnění humanitních věd coby věd je do nebe volající, je-li myšleno vážně. I když si o Stehlíkově úředničení nedělám iluze, vést v chodu takový kolos, jako je filozofická fakulta jistě není jednoduché.
(Pokračování textu…)

Humanitní vědy vědami zcela jistě jsou

Chtěl bych tímto reagovat na článek Vojtěcha Varyše Děkan Stehlík by měl už konečně odstoupit!, který vyšel v pátém čísle FFaktu. Nejde mi přitom ani tak o autorovo (slušně řečeno) „svébytné“ pojetí toho, jak by měla fungovat FF UK počátkem 21. století. Zaměřím se na věc mnohem důležitější a pro naši fakultu kruciální. Jedná se o otázku, zda je možné humanitní obory považovat za vědu či nikoli.
(Pokračování textu…)