Děkan Stehlík by měl už konečně odstoupit!

Víte, čím se zdraví někteří studenti filozofické fakulty? Heslem našeho kolegy „já bych děkana honil s bičem kolem fakulty!“ Již je tomu delší čas, co jsem slíbil napsat tenhle článek. Jeho název mi přijde tak průzračně jasný, že jsem necítil potřebu ho nějak znovu a již posté vysvětlovat. Ale čtenáři a ti, kteří zmíněnou větu nevyznávají, si tak zřejmě žádají. Inu, podíval jsem se na osobní webové stránky pana děkana a hned jsem byl naštvaný tak, že mi to vyjde možná i na tři články.

Již od svého nástupu do funkce před devatenácti měsíci Michal Stehlík systematicky zvyšuje byrokratický nápor na studenty a pedagogy fakulty. Ostatně celkem to sedí k jeho prohlášením o „manažerském“ vedení fakulty a podobně. Jenomže ačkoli to na některé působí jako synonymum „vlády tvrdé ruky“, a tedy jak víme, pro lid – akademický nevyjímaje - jako rajská hudba, manažer na FF UK nemá co dělat. Univerzita, tím méně fakulta, prostě není firma, a děkan není manažer. Děkan není ani správce budovy, který se stará, je-li místo k výuce. Je to člověk, který stojí v čele fakulty, určuje její směr dovnitř a reprezentuje ji navenek.

Jediný směr, který Stehlík fakultě ordinuje, je byrokracie, technokracie a ekonomie, nejasné řeči o vědě (mimochodem, všem v humanitních oborech by se ulevilo, kdybychom si nehráli na vědu). Věda je matematika. „Humáče“ takhle exaktní nikdy nebudou, a nejspíš ani nejsou vědami. Což ale neznamená, že jsou špatné nebo že nemají právo na (akademickou) existenci. Právě naopak, většina z nás, co před vědou dala přednost humanitním disciplínám to udělali nejen proto, že je např. umění zajímá víc než mechanika, ale taky pro způsob, styl myšlení. Zrovna tak pokud má někdo choutky k manažerské činnosti, má jít pracovat do firmy nebo si nějakou založit. A ne obtěžovat na univerzitě.

A jak reprezentuje Stehlík fakultu navenek? Otevírá dokořán dveře nepřátelům, v čele s rektorem, celouniverzitním řádem, elektronickým systémem a tak dále. Škola ztrácí svou jedinečnou tvář, postavení i samorostlost, nahrazuje – zřejmě v souladu s tužbami jiných vrstev nejen akademické sféry – jakýsi nemastný, neslaný projekt univerzity „crocodille“.

Neexistuje jediný důvod, proč by měl děkan schvalovat témata bakalářských a diplomových prací. Pokud mu tak ukládá legislativa, má tak činit pouze formálně. Už proto, že samotné téma jakékoli práce má být dle mého soudu součástí její obhajoby. Ne-existuje důvod, proč by měl student odevzdávat bakalářskou práci čtyři měsíce před její obhajobou. Neexistuje důvod, proč by se fakulta jako celek neměla vzpouzet jakémukoli nařízení z rektorátu, které směřuje k centralizaci univerzity a tím pochopitelně i omezení suverenity a samostatnosti fakulty. Neexistuje důvod, proč by se kolegium děkana mělo vyjadřovat k tématu habilitačních a profesorských přednášek. Neexistuje důvod, aby byly některé (historie, slavistika) obory protežovány na úkor těch ostatních.

Filozofická fakulta má na děkany smůlu. Petr Kolář se zbavoval nepohodlných pracovníků, jeho nástupce Jaroslav Vacek celých pracovišť – a Stehlík pomalu likviduje samotnou fakultu.