Veřejná debata o návrhu zákona o vysokých školách. V červenci už bude pozdě?

Ve čtvrtek 28. 4. proběhla ve velké aule FF na Palachově náměstí veřejná debata o aktuálním návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. V diskusním panelu zasedl prorektor UK pro rozvoj prof. Stanislav Štech a 2 bývalí ministři školství – Ondřej Liška a Miroslava Kopicová. Diskuzi a následnou debatu moderoval děkan FF UK Michal Stehlík. Pracovní návrh zákona o VŠ zůstává téměř mimo zájem médií, a to i přes značný rozsah změn, které může potenciálně přinést. O celé problematice se zmiňovalo všehovšudy pár článků, i ty ale jednostranně zastávají postoje tvůrců zákona. Jediný oponující článek, který se návrhem hlouběji zabývá, je článek senátora AS FF UK Jana Chromého. Doktor Chromý poukazuje na podezřele rychlé a nemedializované projednání návrhu zákona, které, minimálně v naší zemi, působí poněkud nekale. Během dubna prý proběhla „diskuze“ a do léta „budou řešeny podrobnosti“. V listopadu má být zákon předložen vládě. Hlavně co nejtišeji a bez rozruchu. Studenty samotné nejvíce ovlivní zavedení školného, se kterým už pravděpodobně většina počítá, minimálně diskutabilní je ale to, že návrh nespecifikuje, jak se s penězi naloží. Není tedy jasné, zda je dostane škola přímo, nebo jestli školné půjde přes ministerstvo, kde zákonitě nějaká část peněz „uvízne“. Dalších změn je celá řada, podrobněji se o nich můžete dočíst ve zmíněném článku. A teď k samotné debatě. Nové světlo do problému nepřinesl ani jeden z bývalých ministrů, na jejichž příspěvcích se bohužel podepsala jejich dlouholetá politická praxe. Až příliš si dávali pozor, aby z jejich úst nevyšel nějaký „radikální“ soud nebo snad dokonce návrh na řešení problému. Zatímco paní Kopicová i pan Liška svorně nadávali na nedostatek morálky v duši českého lidu a na „absenci smlouvy občanů se státem“, prorektor Štech zmínil alespoň, že nepokládá za vhodné, aby byl náš vysokoškolský zákon „opisován“ ze zákona rakouského. Každá země má své specifické potřeby a rakouský model lze na českou situaci jen těžko aplikovat. Paní Kopicová, která byla ve funkci opravdu krátkou dobu, a to hned dvakrát (poprvé 4 měsíce v roce 2006 a podruhé necelý rok od léta do léta 2009/2010), zdůraznila nutnost stabilního programu, který by stanovil cíle na 20 let dopředu a ne jen na několik měsíců do doby, než padne vláda. Pan Liška zase s jistou nadsázkou podotknul, že o tom, co je a není veřejným zájmem, rozhoduje ministr financí, a co se nedostane mezi položky státního rozpočtu, jako by neexistovalo. Proto je příliv finančních prostředků do vysokého školství nutný, jelikož není možné požadovat vyšší kvalitu a přitom chtít platit méně. Žádný konkrétní návrh na to, kde se peníze vezmou, ale z úst předsedy Strany zelených nepadl. Po zhruba hodinovém představení postojů jednotlivých mluvčích se otevřel prostor pro názory posluchačů. Dotazy kladli především akademičtí pracovníci, ačkoli i studenti byli v posluchárně zastoupeni v hojném počtu. Otázky z publika byly různé, většinou však žádaly konkrétní návrhy na řešení situace. Na takové dotazy se tazatelům opět dostalo dlouhých výpovědí o tom, že konkrétní návrhy přece už padly. Nezbývá než souhlasit s redaktorkou Lidových novin Radkou Kvačkovou, „že v

dnešní době je hrdina ten, kdo rozhodne“. Bude ho to totiž s velkou pravděpodobností stát mandát. Celá debata byla součástí setkání děkanů filozofických fakult České republiky. Děkan Filozofické fakulty Michal Stehlík přečetl na závěr stanovisko, které Asociace děkanů přijala. Poslední věta, „Nelze se smířit s tím, aby se vzdělání stalo pouze tržním produktem a akademický titul zbožím“, byla odměna potleskem.