Západní Balkán v EU – vzdálená budoucnost, nebo reálná představa?

Nejen pro diplomaty a úředníky, ale i pro studenty a profesory se v pondělí 8. dubna ráno otevřely dveře Ministerstva zahraničních věcí. Tato zdánlivě nesourodá skupina se setkala ve Velkém sále Ministerstva a celý den, včetně pauz na kávu a na oběd, strávila diskuzí, v níž diplomatický rank nebo titul před jménem nehrály roli.

Tuto možnost všem zúčastněným přinesla mezinárodní konference JDI Youth Dialogue 2013, jejíž letošní, první ročník byl zaměřen na téma „Česká republika a západní Balkán: Společná budoucnost v Evropské unii?“. Výzvu přijali a své příspěvky na toto téma přednesli experti z různých oblastí. Mezi významnými jmény na seznamu přednášejících figurovali například Labinot Greiçevci z Kosova, zkušená česká diplomatka Janina Hřebíčková či Nediljko Bilić, velvyslanec Bosny a Hercegoviny, a Maja Mitrović, velvyslankyně Srbska. Své zastoupení zde měla i Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, a to v osobě Kestriny Pezy, která je v současné době doktorandkou na Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK.

V průběhu jednotlivých panelů byla probírána témata, která jsou pro západní Balkán v kontextu rozšiřování Evropské unie nejpalčivější. Hosté se věnovali problémům jako je vysoká míra korupce, problematická státní správa nebo ekonomické nedostatky ztěžující budoucí vstup na společný evropský trh. Studenti českých vysokých i středních škol, kteří seděli v publiku, využili tuto jedinečnou příležitost a kromě vstřebávání nových poznatků se také zapojili do živé diskuse s jednotlivými hosty.

Ústředním tématem, které se prolínalo příspěvky téměř všech hostů, byl budoucí vstup zemí západního Balkánu do Evropské unie. Každý panel k němu přistoupil z jiné perspektivy, ale hosté se shodli na tom, že právě toto je nejdůležitější otázkou budoucnosti a že se země regionu musí snažit překonat své vnitřní problémy s korupcí, spravedlností, historií i financemi a zařadit se mezi státy Evropské unie.

Dalším opakujícím se tématem byla právě problematika korupce. Jednotliví hosté se k ní vyjadřovali z různých úhlů pohledu a dle svých profesních a životních zkušeností, ale všichni potvrdili, že se jedná o jeden z největších současných problémů regionu. Karla Koutková v této souvislosti poznamenala: „Bosna a Hercegovina má obzvláště vysokou míru tzv. malé korupce, jako je například uplácení doktorů nebo policistů.“

Kromě těchto závažných témat zazněla ve Velkém sále ministerstva i příjemnější slova, a to v průběhu diplomatického panelu. Účastníci konference měli možnost nahlédnout za oponu diplomacie a zjistit, jakým způsobem se buduje diplomatický sbor v nově vznikajících státech. Diplomati z balkánských zemí i z České republiky zabrousili také na půdu vzájemných česko-balkánských vztahů a srovnávali situaci, v níž byla Česká republika po rozpadu Československa se situací jednotlivých zemí po rozpadu Jugoslávie.

Diplomacie to na západním Balkáně nikdy neměla lehké, právě vzhledem k pohnuté historii regionu i k současným politickým i ekonomickým problémům. Ivana Hlavsová z českého Ministerstva zahraničních věcí v tomto kontextu poukázala na „narušení dobré diplomacie“ v době balkánských válek a hosté představili Chorvatsko jako příklad západobalkánského státu, který své problémy úspěšně překonal.

Konferenci uspořádala studentská organizace Junior Diplomat Initiative, která působí na Vysoké škole ekonomické. Studentům Filozofické fakulty mohla nabídnout jak zajímavý zážitek, tak i příslib pravidelně konaných konferencí, kterých se studenti FF UK budou moci opět účastnit – ať už v publiku, nebo jako panelisté. Jak poznamenala koordinátorka konference Jana Forstová: „Věříme, že jsme naplnili hlavní myšlenku této konference – aktivně zapojit mladé lidi do diskuze a umožnit jim setkání s osobnostmi, které by jinak nepotkali.“ Úspěšně zvládnutá konference je příkladem toho, jakou podobu mohou mít studentské aktivity a že i studenti zvládnou zorganizovat odborné setkání na takto vysoké úrovni.

Foto: Jan Kotík a Kryštof Šťastný