Dálný východ: Gieselmann ostrouhal

Děkan Stehlík se rozhodl nejmenovat kandidáta z veřejného konkursu Martina Gieselmanna do čela Ústavu dálného východu. Vedením ústavu je od ledna nadále pověřen Jan Sýkora. Ten dostal za úkol, aby na ústavu zorganizoval vnitřní volby. Protesty pedagogů i studentů proti řediteli z ciziny uspěly.

První vnitřní volby na podzim 2006 na tomto ústavu skončily fiaskem, proto děkan v únoru vyhlásil na místo ředitele veřejný konkurs. Do něj se přihlásil Gieselmann a spolu s ním další tři zájemci ze zahraničí. „Několikrát jsem vyzýval dr. Sýkoru, aby se tohoto konkurzu zúčastnil, neboť ve většině obsahových záležitostí jsme nalezli shodu. Bohužel k tomuto nedošlo,“ konstatoval Stehlík.

Jednání s nejvhodnějším kandidátem na ředitelské místo selhala kvůli penězům, jednání s mužem na druhém místě, tedy s Gieselmannem, po kladném posouzení jeho koncepce začaly komplikovat protesty pedagogů i studentů oborů Dálného východu. Na jejich nesouhlasném prohlášení se na podzim sešlo přes padesát podpisů a Sýkora v listopadu požádal akademický senát, aby přešetřil děkanův postup. „Koncepce, kterou předložil dr. Gieselmann v únoru letošního roku, je velice obecná a svědčí o naprosté neznalosti našeho prostředí, v některých místech je naivní a směšná,“ uvedl Sýkora na bouřlivém jednání senátu, kde zaznívaly výhrady především k tomu, že Gieselmann „neumí česky“ a že možná nebude dostatečně nezávislý.

Děkan po debatě na senátu požádal Gieselmanna o podrobnější koncepci rozvoje ústavu a o to, aby mezi členy ústavu našel svého zástupce. Když od něj měl obojí na stole, vše znovu zvážil a rozhodl se Gieselmanna nejmenovat. „Osobně si myslím, že zahraniční odborník by mohl být občerstvením pro vedení některého z ústavů, ale vždy jde o konkrétní situaci, jež v tomto případě toto řešení podle mého názoru neumožnila,“ uzavírá Stehlík.