Eva Lehečková: „Oboustranná důvěra je základ.“

Bohemistka je jednou z největších kateder FF UK a k nedorozumění ze strany vyučujících i jejich posluchačů může dojít snadno. I proto byla počátkem března v ústavu zřízena poradní skupina z řad studentů bohemistiky, jež by měla komunikaci mezi studenty a pedagogy usnadnit. Na to, jak má skupina fungovat, proč je pro bohemisty důležité, aby se o dění ve svém oboru zajímali, a mnoho dalšího jsme se zeptali přímo ředitelky Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, proděkanky pro studium a iniciátorky celého nápadu, doktorky Evy Lehečkové.

Co byste označila za stimul Vašeho rozhodnutí stanovit při ÚČJTK poradní skupinu složenou ze studentů?

Inspirovala jsem se na jiných oborech FF UK, jež mají s podobným uskupením zkušenosti, například na katedře sociologie, částečně též na oboru čeština v komunikaci neslyšících či na filozofii, kde je dlouhodobě velmi dobře rozvíjená komunikace se studenty. Cílem bylo – kromě již využívaných komunikačních kanálů, jako jsou studentské evaluace výuky, mé konzultační hodiny či facebooková stránka ústavu – vytvořit další platformu, jíž mohou studenti bohemistiky využívat pro sdělování zpětné vazby týkající se organizace a průběhu výuky na našich oborech, komunikace se studenty apod. Vzhledem k tomu, že podle vyjádření kolegů z jiných ústavů podobné platformy na jiných oborech fungují velmi dobře, usoudila jsem, že by se tento způsob mohl osvědčit i na bohemistice.

Má-li dávat skupina studentů ústavu zpětnou vazbu, nabízí se srovnání s evaluacemi. Považujete spolupráci se zástupci jednotlivých ročníků za efektivnější než písemné komentáře jednotlivých bohemistů?

My věnujeme studentským evaluacím výuky velkou pozornost a relevantní připomínky postupně zohledňujeme při plánování a realizaci výuky a jsme moc rádi, že studenti naše předměty evaluují ve velkém počtu a s velkým počtem komentářů, jejichž vypovídací hodnota je podle mého soudu větší než u pouze kvantitativních ukazatelů. Studentské evaluace výuky se však primárně zaměřují na hodnocení výuky jednotlivých předmětů, přičemž zpětná vazba poskytovaná studenty se může týkat i širšího pohledu na celý obor či ústav. V evaluacích je sice možné si zadat i vlastní obecnější otázky, ale v nich se můžete ptát především jen na to, co víte, obtížněji už položíte dotaz na problém, o jehož existenci nemáte potuchy. Navíc některé otázky je možné otevřít spíše jen v důvěrnějším osobním kontaktu a nikoliv v otevřených komentářích (z etických či právních důvodů). Z toho důvodu je skupina koncipována jako nikoliv nahrazení, ale doplnění studentské evaluace výuky.

Mohla byste činnost komise přiblížit konkrétněji? Např. budu-li mít nějaký návrh, na koho se mám obrátit a jak se ujistím, že mé podněty byly vedení doručeny?

Prozatímní představa je taková, že skupina se sejde vždy dvakrát za semestr, na začátku a na konci. Během té doby mohou členové skupiny sbírat či přijímat podněty od svých kolegů. V případě, že by se vyskytlo něco urgentního, mohou se na mne členové skupiny kdykoliv obrátit s dotazem či připomínkou. Ze schůzky se pořizuje zápis, který odsouhlasí členové skupiny, já s ním seznámím členy ústavu a dohodneme se na stanovisku, které k podnětům zaujmeme. Témata řešená na jednotlivých setkáních budou zveřejněna na webových stránkách ústavu, přitom v případě citlivějších témat budou uvedena obecně.

Pokud budete mít nějaký podnět, můžete jej zaslat kterémukoliv členovi skupiny dle své volby a ten jej přednese na setkání. Že byl podnět přednesen, se můžete ujistit opět dotazem zaslaným členovi skupiny po konání schůzky. Nicméně bych ráda podotkla, že celá skupina a její činnost (a obecně fungování jakéhokoliv společenství lidí) jsou do značné míry založeny na důvěře, takže i zde je nutné spolehnout se, že jak členové skupiny, tak vedení ústavu bude jednat tak, jak slíbilo, tedy předkládat, respektive řešit podněty. Současní členové skupiny tuto odpovědnost přijali na prvním setkání, já se k ní zavazuji z titulu své funkce.

Doposavad se studenti při problémech a nejasnostech mohli obracet přímo na vedení ÚČJTK. Bude tato možnost ponechána i nadále?

Studenti se mohli a mohou obracet na vedení ÚČJTK i ÚČLK v jakékoliv situaci, jak písemně, tak osobně v konzultačních hodinách, potíž je v tom, že navzdory snaze mé i snaze doc. Wiendla o vstřícnost a otevřenost tak dlouhodobě činí jen výjimečně a marginálně. Všichni víme, že jakékoliv lidské konání s sebou může přinášet komplikace, nedopatření či nestandardní situace, a tak vznikají momenty, kdy je třeba se obracet na vedení obou ústavů realizujících bohemistické obory. Nicméně právě z důvodu, že studenti se na vedení ústavů příliš neobracejí, jsem po vzoru jiných ústavů navrhla tuto skupinu s cílem vytvořit platformu, vůči níž budou mít studenti potenciálně méně ostychu, neboť bude sestávat z jejich kolegů. Pokud díky tomu získáme studentský pohled na svou koncepci a organizaci studia, je v posledku poměrně jedno, jakou cestou se k nám tento pohled dostane, pro dobrý výsledek je důležité být ve vzájemné interakci a sdělovat si podstatné informace a navzájem rozumět svým krokům.

Čím jste se řídili při výběru členů skupiny a jak často je plánujete obměňovat? A neuvažujete do budoucna o tom, že by členové skupiny byli navrhováni přímo z řad studentů, aby tito mohli vybrat zástupce, ke kterým mají důvěru?

Členy skupiny jsem vybírala podle toho, jaký obor a v jakém ročníku studia u nás studují, tak aby byly rovnoměrně zastoupeny všechny obory (jeden bakalářský a čtyři navazující magisterské) a všechny ročníky studia, dala jsem přitom na doporučení kolegů z ústavu. Zároveň jsem stála o to, aby členy skupiny byli studenti aktivní, u nichž je patrný velký zájem o obor a studium u nás, a kteří se tedy budou aktivně zasazovat o průběžné zlepšování studia u nás. Tento postup při výběru mi přišel jako přijatelný a postačující. Do budoucna jednak předpokládám s přirozenou obměnou členů skupiny, neboť budou ukončovat studium (zrovna s koncem akademického roku jedna členka z tohoto důvodu ukončí svou činnost ve skupině), jednak uvažuji o horizontu jednoho akademického roku, ráda bych, aby se skupina každý rok alespoň ze třetiny obnovila. Pokud jde o způsob výběru členů skupiny v budoucnu, ráda bych v příštím akademickém roce vyzkoušela ten postup, že oslovím prostřednictvím naší studentské e-mailové adresy studenty, aby si vybrali zástupce do skupiny sami – pokud se tento postup osvědčí, tedy studenti například bakalářského studia budou schopni si sami zorganizovat a odsouhlasit výběr kandidáta do skupiny, rádi budeme takto postupovat i v budoucnu.

Vnímáte své rozhodnutí jako možnou inspiraci pro ostatní ústavy?

Ne, takto nepřemýšlím, rozhodně toto nebylo motivací k ustavení skupiny, naopak jsem se sama inspirovala u oborů a ústavů, na nichž komunikace se studenty dlouhodobě funguje velmi dobře a jež jsou aspoň v některých parametrech srovnatelné s ústavem naším.

Zaznamenali jste již nějaké ohlasy?

Jednak jsem skupinu představila vedení Ústavu české literatury a komparatistiky a dohodli jsme se, že zástupci vedení ÚČLK se zúčastní dalšího setkání skupiny, aby bylo možné předkládat i podněty týkající se literární stránky oboru. Oficiální cestou jsem zaznamenala pouze ohlasy pozitivní a konstruktivní, tedy předkládající různé návrhy na zlepšení fungování a prezentace skupiny, například vytvoření webové stránky skupiny na webových stránkách ÚČJTK, na čemž nyní pracujeme.

 

Děkujeme za rozhovor.