Živá pochodeň: odkaz studenta

Jan Palach. Jméno, jehož nositele snad nemusíme připomínat. I po letech má stále zvuk a do značné míry rezonuje i v novodobé české společnosti. 16. ledna 2014 uplynulo 45 let od jeho smrti, která však neměla vyznít jako zoufalý čin nešťastného mladíka, jak se jej snažili prezentovat mnozí z tehdejších vládních činitelů, ale jako poplach sloužící k probuzení národa z letargie, do níž upadl záhy po okupaci v srpnu roku 1968. Pětačtyřicet let je dlouhá doba, zvláště viděno optikou dnešní doby, kdy jsme nuceni dennodenně reagovat na nové a nové podněty a „senzace“, ale jak ukazují akce spojené s výročím Palachova činu, dokážeme se ještě ohlédnout do minulosti a uvolnit ve svých srdcích a myslích místo těm, kteří v dobách beznaděje jednali za nás.

Agnieszka Holland tentokrát před kamerou

Při vyslovení jména polské režisérky Agnieszky Holland si jistě mnozí z posluchačů FF UK vzpomenou na její přímost, jiskru v oku a jasně formulované názory. Loni v lednu ve Velké aule představila Hořící keř, trilogii odrážející situaci v Československu po činu Jana Palacha.

O rok později, také 16. ledna, byl v kině Lucerna uveden dokument Návrat Agnieszky H. Krystyna Krauze, polská dokumentaristka, v 80. letech spojka mezi Chartou 77 a Solidaritou i velká propagátorka českého dramatického umění v Polsku, v něm přiblížila režisérku, která před kamerou stojí málokdy.

Vzpomínková akce ke 45. výročí upálení Jana Palacha

V roce 2013 byl mezi významné dny České republiky zařazen i 16. leden coby Den památky Jana Palacha. Již ve středu 15. ledna proběhne zahájení vzpomínkových akcí věnovaných výročí Palachova sebeupálení. Letos od jeho činu uběhne 45 let. Středeční program je méně formální: uskuteční se beseda s názvem Proti zlu, na které stačím: občanská činnost včera a dnes. Diskuze se zúčastní Tomáš Jungwirth, Tereza Mašková, Jan Čižinský a další. Prostor bude taktéž věnován nultému ročníku Literární soutěže Jana Palacha určené převážně studentům středních škol. Středeční program zakončí divadelní představení První dáma platí, druhá leze z gatí.

Rozhovor s historikem Petrem Blažkem o Janu Palachovi: „V Muzeu Jana Palacha by měla být cukrárna“

Petr Blažek vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor historie. Zabývá se především československými a polskými dějinami 20. století, ale zajímá se také o téma sebeupálení jako formou radikálního politického protestu. Podílel se na sepsání a editaci řady publikací, mezi něž patří i dílo Jan Palach’69. V současnosti působí v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Univerzita Karlova vyznamenala bývalou ruskou disidentku

Zdroj: iForum

Dne 22. října 2013 se konalo ve Vlasteneckém sále Karolina slavnostní předání pamětní medaile Univerzity Karlovy ruské básnířce, překladatelce a bojovnici za lidská práva paní Natálii Gorbaněvské. Byly zhruba tři hodiny odpoledne a do sálu za doprovodu rektora univerzity Václava Hampla vešla drobná a usměvavá žena. Jen málokdo by asi tušil, jaká obdivuhodná nebojácnost a odvaha se v tomto nenápadném stvoření skrývá. Před očima se nám ještě krátce mihla postava Karla Schwarzenberga. Neformálně podal paní Natálii ruku a pak zmizel někde za objektivy fotoaparátů.

Volby do Studentské rady

Foto: Alžběta Kálalová

Na středu 23. října bylo vyhlášeno děkanské volno. Tuto zprávu zaznamenali snad všichni studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ale že studentské volno bylo vyhlášeno u příležitosti konání valné hromady Studentské rady (Strada) a následných voleb do Rady na nový akademický rok se dozvědělo jen několik posluchačů fakulty (asi 90). Minimální zájem je až zarážející vzhledem k masivní prezentaci, ke které se členové končící Studentské rady uchýlili. Na Facebooku, na webu Strady, na stránkách fakulty, v informačním systému, na stránkách různých kateder, na nástěnkách - tam všude visely upoutávky na valnou hromadu a výzvy k volbám. Posledním tahem organizátorů bylo rozdávání pozvánek v přízemí budovy těsně před začátkem avizované valné hromady.

„This is one of the best things the IP offers you: the feeling of being European“

In the last interview concerning the Erasmus Intensive Programme which was held by the Department of Anglophone Literatures and Cultures at the end of May, three participants - Anna Filipek (Poland), Marta Correia (Portugal) and Camille Courbin (France) talk about their experiences from the two weeks of studying Early Modern literature in Prague.

How would you describe, from your point of view, the Erasmus IP?

Anna Filipek: To put it simply, the IP has been a magnificent experience – both in academic and cultural terms. It has broadened my horizons both on Shakespeare and his cultural environment. I have also enjoyed the experience of studying under diverse methods of teaching and working closely with excellent students from a number of European universities, which was very stimulating. The host university made me feel most welcome and IP coordinators went to all lengths to ensure that everything would work fine during these two wonderful weeks. And the experience of Prague as a culturally rich city has also been unforgettable…

Erasmus IP očima studentů

Foto: Francisco Fuentes

Rozhovor s Petrou Brymovou, Evou Rösslerovou a Davidem Korandou, vybranými studenty anglistiky, kteří naši fakultu zastupovali na intenzivním programu Erasmus, jenž na půdě FF UK probíhal ve dnech 20. května – 1. června 2013. Celkově na něm FF UK reprezentovalo pět studentů a dva vyučující. O programu nazvaném Staging European Identities: Memory, Conflict and Commerce in Early Modern European Culture již FFakt informoval v rámci rozhovoru s hlavním organizátorem, prof. Martinem Procházkou.

Intenzivní program přivedl na FF zástupce sedmi evropských univerzit

Rozhovor s profesorem Martinem Procházkou, vedoucím Ústavu anglofonních literatur a kultur a koordinátorem intenzivního programu Erasmus s tématem „Staging European Identities: Memory, Conflict and Commerce in Early Modern European Culture“, který ve dnech 20. května – 1. června 2013 probíhal na FF UK.

Co je to Erasmus Intensive Programme a jaký je hlavní cíl této akce?

Hlavní cílem programu je propojení pokročilého výzkumu, v tomto případě v oblasti anglické literatury a raně moderní kultury, a výuky v magisterském studiu na některých špičkových univerzitách v EU. Tématem programu je vznik moderních evropských kulturních identit a podíl tří základních kulturních, politických a ekonomických faktorů – paměť, konflikty a obchod – na tomto procesu. Dalším důležitým cílem je propojení tradiční univerzitní výuky, tj. přednášek a seminářů, s novými přístupy, zejména s e-learningem, a dále, což je v našem případě novinka, s tvůrčími aktivitami studentů mimo akademické prostředí. Ve spolupráci s nakladatelstvím Argo či Novou scénou Národního divadla v Praze jsme pro účastníky IP připravili workshopy s pracovníky těchto institucí a vybraní studenti budou moci absolvovat stáž v nakladatelství Argo.

Hladina Vltavy stoupá, dveře fakulty se uzavřely.

Foto: Martin Pokorný

V neděli 2. června byl v Praze krátce po poledni vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity. Pražský dopravní podnik omezil dopravu, do hlavního města dorazily na pomoc vojenské jednotky, byly evakuovány nemocnice i ZOO a v 16:00 se sešel i krizový štáb a vedení FF UK. Jejich jednání mělo rozhodnout o tom, jak bude v následujících dnech fungovat FF UK