Vytvořit několik minikampusů, tedy vysokoškolských center, která by sdružovala oborově příbuzné fakulty, menzu a koleje. O to usilují studenti Karlovy univerzity. Ničí je zdlouhavé přejíždění mezi budovami po celé Praze.
videoreportáž zde (začátek 10:05, resp. 56:05)
přepis celé reportáže v článku
Pokračování článku >
O studium na Filozofické fakultě je značný zájem, ale mnoho – třeba i šikovných – uchazečů se na ni nedostane. Škola totiž nemá pro další studenty jednoduše prostory, těsní se i stávající. Děkan Stehlík chce proto s fakultou expandovat. „Potřebujeme objekt, který ideálně pojme dvě třetiny FF UK,“ říká ambiciozní šéf fakulty.
V současné době se nejstarší pražská fakulta, na kterou chodí přes 7 000 studentů, nalézá na zhruba jedenácti různých adresách. Škole to tak komplikuje život. Např. student politologie, jehož ústav sídlí v Jinonicích, musí na své studijní oddělení jet zhruba půl hodiny metrem. Pokud chce jet dál na tělocvik, který je pro všechny filozofy povinný, musí v metru a autobusu strávit další téměř hodinu. Navíc stávající katedry a ústavy často disponují zcela nevyhovujícím zázemím, např. indologie na hlavní budově sídlí v místnosti zamýšlené jako předsíň. Otevírání nových kateder či jejich rozšiřování proto není možné.
Skupina příznivců zachování Klemena zveřejnila petici za jeho zahcování původním účelům - “poskytování služeb nejširší akademické veřejnosti a národní vzdělanosti vůbec”. V tomto článku přinášíme její text a odkaz na podpisový arch. Pokračování článku >
Kritický dopis zaslaný ministru kultury vyjadřuje nesouhlas s tím, že zveřejněné plány ohledně Klementina popírají jeho dosavadní poslání. Text dopisu:
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás jako nynější i bývalí pravidelní uživatelé služeb Národní knihovny ČR, jako nynější i bývalí studenti Univerzity Karlovy, příp. dalších vysokých škol v Praze, jako občané ČR a obyvatelé Prahy.
Po prezentaci záměrů na výstavbu nové budovy NK byly nyní zveřejněny i rámcové záměry na využití národní kulturní památky Klementinum. (…) V souvislosti s těmito záměry bychom chtěli vyjádřit své vážné znepokojení a obavu z toho, že vedení NK zamýšlí uskutečnit takovou změnu účelu Klementina, která by popírala jeho dosavadní poslání, kterým je služba veřejnosti, a to navzdory tomu, že nebývalé otevření veřejnosti je vedením NK vydáváno za vlastní cíl změn: objekt se veřejnosti sice otevře, ale k účelům, které nemají mnoho společného ani s veřejným knihovnictvím (tedy statutárním cílem NK), ani se vzděláváním (důvod výstavby Klementina a náplň jeho služeb). Pokračování článku >
Jana Nováková z Lidových novin napsala 21. června článek uvádějící čtenáře do problematiky (mini)kampusů. Pro čtenáře jsme článek umístili na stránky Sociálu. Originální verze včetně diskuse obvyklé kvality je pak na stránkách LN.
V článku je vyjádření rektora UK Hampla k využití eventuální olympijské vesničky: “Zatím to působí dojmem, že primární je, aby to zafungovalo pro olympiádu a pak můžou být školy rády, že něco dostanou, a otázka, jestli to pro ně funguje dobře, se zdá být sekundární.”
V Brně a dalších městech probíhá čilá výstavba kampusů a vědeckých center. Univerzita Karlova se v tomto ohledu zdá přinejmenším navenek jako opožděná, v září 2007 má být hotová první studie minikampusu Albertov. Začíná boj o Klementinum a i zde univerzitu popohánějí aktivní studenti.
Konkurence nejstarší univerzity ve střední Evropě nezahálí a investuje do svého rozvoje. Staví se zázemí pro vědeckou práci i ubytování a stravování. Zvěsti o kampusu a kampusech kolují na půdě UK již desítky let bez odezvy s hmatatelnou podobou. Až letos se věci daly do pohybu. Nemluví se však o kampusu, ale o minikampusech. Dle informací rektora o tomto tématu vedení UK diskutovalo po roce 1990: „Řešilo ji v příslušných grémiích a odpověď byla jednoznačná a měla podporu drtivé většiny fakult: neopouštět historické lokality, na nichž lpí univerzita i fakulty, nestavět jeden megakampus někde za Prahou.“ Zelenou dostal orientace na minikampusy podle oborů a fakult.
O kampusech a rozvoji Univerzity jsme si povídali s Václavem Hamplem.
Má Univerzita Karlova dlouhodobou vizi rozvoje? Něco jako Generel ČVUT? (www.generel.cvut.cz/)
UK má zpracovaný generel již od roku 1996. Průběžně probíhají práce na jeho aktualizaci. Dlouhodobá vize rozvoje ovšem zahrnuje víc než infrastrukturní podmínky rozvoje, a ta je celá (včetně výstavby a vybavení) předmětem Dlouhodobého záměru (DZ). Ten je podstatně novější, z roku 2004 a od té doby každoročně (!) aktualizován a této aktualizaci je věnována velká pozornost (vše samozřejmě přístupno na webu UK – viz web: www.cuni.cz/UK-98.html
ČVUT plánuje do svého rozvoje v nejbližších 10 letech investovat 10 miliard Kč. Jak je na tom v tomto ohledu UK?
Investiční potřeby UK se blíží 40 mld. Kč.
Na velkolepém festivalu Majáles 2007 vyvrcholil souboj o titul Krále Pražského Majálesu. Ten si domů odnesl Martin Palán, doktorand z IMS. Otázkou ovšem zůstává, zda splní, co slíbil, a zajistí pro studenty Karlovy Univerzity kampus.
Králi Kampusáku, Tvé volební heslo tedy nebylo jen lákadlem s hezkým obalem?
Nejprve bych na tomto místě chtěl poděkovat všem, kdo mě volili a také všem, kteří mi v kampani pomáhali, ať už v průvodu na Albertově, tak při přebírání klíče na magistrátu. Hlavním cílem celé kampaně bylo upozornit na důležitost otázek dalšího územního rozvoje UK a to se myslím podařilo. Chci i nadále pokračovat v popularizaci kampusu a vítám jakoukoli aktivitu v tomto směru a to nejen z řad studentů, ale celé široké veřejnosti.
Důvodem, proč si myslím, že kampus je tak důležité téma je, že Praha prožívá obrovský stavební rozvoj, pokud se univerzita nezačne starat teď, tak za pár let už skutečně nezůstane místo nikde. Příkladem může být i část Albertova, kde se dnes staví obytné domy.
