V poslední době se v médiích často hovoří o rapidním poklesu zájmu o němčinu (naposledy viz LN, 26.9.2007). Mladí lidé prý na prvním místě upřednostňují angličtinu jako celosvětový dorozumívací nástroj a jako druhý jazyk si pak volí španělštinu, francouzštinu a nově i ruštinu.
I Ústav germánských studií přechází na strukturované studium. Ačkoliv se jedná o změnu, která by podle EU měla sjednotit vzdělávání a umožnit studium na různých místech Evropy, vyučující se bojí, že bakalářské studium bude jen suplovat roli jazykových škol a tradice filologického výzkumu tak bude upadat.
Na Ústavu germánských studií působí pouhých čtrnáct vyučujících. Problém by vyřešilo zaměstnávání doktorandů. Tomu překvapivě nebrání ústav, ale požadavky na adepty. Jejich působení na katedře je pro ně časově náročné a fi nančně nevýhodné. Otázka fi nancování vysokoškolských učitelů je stále aktuální.
