Sociál

ANKETA: Vládne na IPS teorie?

Petr Jüptner

Nemalá část studentů bakalářského stupně studia má skeptický postoj vůči tomu, zda-li je IPS dostatečně připravuje po stránce praktické. Vnímají totiž výuku na IPS jako příliš teoretickou a bez reflexe na současné dění.
A jak na to reagují pedagogové? Souhlasí s nimi, resp. myslí si, že by tohle mělo být součástí výuky, a nebo se domnívají, že by mělo být v zájmu studentů se o současné dění více zajímat (na vlastní pěst) – sledovat média a pohledy na současné dění z jiných stran a nevyžadovat to od vyučujících? Jaká je podle nich filosofie výuky na IPS?

PhDr. Petr Jüptner, Ph.D., ředitel Institutu politologických studií

Skeptický postoj chápu. Ostatně reakreditace bakalářského oboru vycházela z toho, že je teorii vhodné částečně přesunout do magisterského oboru. Obecně však máme své institucionální limity – k praktickému studiu se dle všeobecných trendů využívá spíše bakalářských oborů a na Univerzitě Karlově se teoretické politologii úplně vyhnout nemůžeme – kde jinde bychom ji měli hledat? Osobně empirickému zaměření bakalářského studia fandím, na druhé straně podle mého názoru nedává smysl „učit“ to, co zrovna řekl Paroubek nebo Nečas, ačkoli teorie bezpochyby na druhou stranu často lze vhodně a pro lepší srozumitelnost propojit s empirickými příklady.

Doc. Mgr. Oldřich Bureš, M.A., Ph.D., katedra mezinárodních vztahů, vedoucí Centra bezpečnostních studií (C4SS) MUP

Záleží na tom, co si studenti představují pod praktickými zkušenostmi – cílem studia politologie např. určitě není praktická příprava na politickou dráhu.
Pokud jim však chybí vztah obsahu k reálným událostem a dění, pak je to určitě minus IPS. V mých dvou předmětech to nicméně rozhodně neplatí, celé řeší aktuální věci na základě aktuální literatury plné příkladů z praxe, které navíc pravidelně diskutujeme na hodinách. Takže bych varoval před velkými generalizacemi typu IPS dělá či nedělá toto. To je maximálně na úrovni jednotlivých předmětů či pedagogů a některé předměty jsou prostě také ze své podstaty teoretické či metodologické.

Mgr. Jan Charvát, M.A., Ph.D., katedra politologie

Výuka na FSV je skutečně převážně akademická (teoretická). Je to zvyk, je to pohled akademické obce, že by měla být teoretická, je to nezvyk propojovat výuku víc s praxí, je to omezený čas a prostředky, které na změny výuky máme.
K tomu ale nenapomůže, pokud se budou studenti zajímat o současné dění na vlastní pěst (to by samozřejmě dělat měli), ale spíš kontakt studentů se zahraničními univerzitami, kde se to děje (alespoň někdy).

Doc. Ing. Petr Drulák, Ph.D., katedra mezinárodních vztahů

Nemyslím si, že by praktická příprava měla být smyslem univerzitního vzdělání. Na praxi se dá připravit jedině praxí, nikoliv přednáškami a semináři. Nicméně přednášky a semináře by měly rozvíjet schopnost klást si otázky a hledat na ně odpovědi, aby se člověk v té praxi dokázal rychle a dobře orientovat.
Co se aktuálnosti týče, výuka by měla být schopna reflektovat aktuální dění, aniž by se však stala jeho zajatcem. Je na studentech, aby se zajímali o to, co se děje a pak svými otázkami konfrontovali učitele. Na druhou stranu pouze při odstupu od bezprostředního dění získáváme možnost analyzovat a porozumět. K tomu je potřeba věnovat určité intelektuální úsilí a osvojit si koncepční a analytické nástroje, které se na první pohled aktualit zdánlivě netýkají.

JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D., proděkan pro zahraniční styky

Výuka mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií na IPS je cíleně a komplexně zaměřena na teoretickou reflexi politické reality. Považuji to za naši cennou devízu, za hodnotu, která odlišuje studium u nás od jiných akademických pracovišť. Toto pojetí vychází ze základního předpokladu, že každý pohled na „realitu“ je nevyhnutelně formován teoretickými nebo ideologickými východisky. Cílem výuky na KMV je vzdělat studenty tak, aby si byli této skutečnosti vědomi a byli tak schopni politickou realitu nejen analyzovat, ale plnohodnotně reflektovat.

Za druhé, v uplynulých letech jsme se cíleně zaměřili na posílení metodologických kurzů, které nabízejí studentům nástroje k aplikaci teoretických východisek na specifické, klidně i velmi detailní aspekty politického života. Metodologie v součinnosti s teorií nemá odrazovat od studia „praktické politiky“, naopak má poskytnout nástroje k jejímu efektivnějšímu poznání. V neposlední řadě jsou metodologické postupy (ať už kvalitativní, nebo kvantitativní) bez problémů přenosné do dalších oblastí činnosti, s nimiž se naši absolventi setkají ve své práci. Jednoduše řečeno, vedle znalostí se snažíme předat studentům prakticky upotřebitelné schopnosti (ve smyslu „skills“).

Za třetí, obory mezinárodní vztahy a bezpečnostní studia jsou ve značné míře zaměřeny na aktuální mezinárodněpolitickou realitu a jejich součástí jsou i kurzy věnující se cíleně aktuálním trendům. Pokud jde o propojení s praxí, navázali jsme dlouhodobou spolupráci s Ministerstvem obrany, jehož zástupci studentům pravidelně přednášejí, a každopádně budeme v tomto směru pokračovat dál. Posílení praktické stránky výuky institucionalizací stáží např. na ministerstvech však naráží - vedle nevelkého zájmu z jejich strany - mimo jiné na ochranu utajovaných skutečností, s nimiž MZV či MO běžně pracují a k nimž by stážisté nemohli mít přístup, což by je fakticky vyloučilo z „běžného provozu“ dané instituce.

Konečně musím připomenout, že přístup k praktické politice v Praze je relativně snadný díky think tankům a dalším institucím, které zde působí a které pro zainteresované studenty poskytují příležitost rozšířit své aktivity na akademické půdě o další podněty.