Časopis studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze
Přímá volba prezidenta má vést údajně k tomu, že zaplní jistý demokratický deficit v českém politickém prostředí. Má se za to, že impetus k jejímu prosazení vychází z veřejnosti. Je tomu ale skutečně tak a přinese pouze odstranění demokratického deficitu jak se mnozí domnívají?
Fakulta sociálních věd UK trpí v mnoha oblastech svojí roztříštěností do několika izolovaných budov, jednou z nich je zajišťování knihovního zázemí pro studenty a akademické či vědecké pracovníky. Jejich základním úkolem je zajištění palety nutných studijních databází a studijní literatury k vyučovaným oborům. Nadstavbou je literatura (časopisy, databáze a další specializované informační zdroje) vztahující se k badatelské činnosti fakultních pracovišť, jež je financována paletou mnoha druhů grantových prostředků.
Dlouho očekávané zapisování do SISu je tady. Jak se vám se systémem pracovalo tentokrát?
počet hlasujících 58
Loading ...
AS FSV UK se na svém jednání 12. 4. 2011 usnesl svolat shromáždění akademické obce FSV UK s jediným předmětem jednání – celofakultní diskusí k návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. Zároveň vyjádřil souhlas s připomínkami UK k tomuto návrhu.
z pohledu studentky Institutu mezinárodních studií Sáry Foitové
Všichni se učíme pozorováním; fotbalista zhlédne tisíce zápasů, muzikant navštíví tisíce koncertů, my, kteří budeme v životě hodně, hodně mluvit, zase vědomě i mimoděk studujeme projev tisíců mluvčích. A jako u každého jiného zaměření je i ve společenskovědních oborech tou nejcennější zkušeností pozorovat při práci skutečného mistra.
Ekonomii, sociologii, právo či politologii musejí v nějaké podobě absolvovat všichni, kdo chtějí na FSV získat bakalářský titul. Má ale pro ekonoma smysl absolvovat základní kurz do politologie či sociologie? Ba co víc, mělo by pro žurnalistu smysl projít stejným úvodním kurzem ekonomie, jako student IES? Odpověď zní ano, byť jen za určitých okolností.
Prostředky vynakládané na vědu do velké míry určují, co to vlastně věda je. Proto nám výsledky 7. kola soutěže Grantové agentury Univerzity Karlovy dávají zajímavý obrázek toho, co se považuje v rámci UK za vědecké. Opravdu doporučuji projít si seznam schválených témat, protože leckdy s překvapením zjistíte, co všechno je uznávaným předmětem akademického zkoumání.
Všeobecné nadávání na poměry, všudypřítomnou diskriminaci, netoleranci, nepochopení i zcela otevřené útoky jsou jedním z námětů běžného společenského rozhovoru lidí, které spojuje zájem o gender, ať už aktivistický, akademický či smíšený. Bylo by lákavé napsat komentář k „genderové korektnosti“ v tomto duchu, negativita je přece jedním ze znaků zaznamenáníhodných událostí.
Non omnes quod licet, honestu est – ne vše, co je dovoleno, je čestné. Tento princip užívaný v právu až nebezpečně vystihuje stav současné české žurnalistiky a napadl mě i při čtení článku Marka Švehly, který dramaticky vylíčil situaci na pražské žurnalistice, kterou studuji. Díky textu, který otiskl časopis Respekt minulý týden, padl na fakultu stín, ale na co věšet hlavu – tohle se dnes může stát každému studentovi vysoké školy, protože školní aféry teď prodávají a všechna média si toho jsou vědoma.
Prvně jsem se bavila. A byla ráda, že někdo pojmenoval věci, které si dávno myslím. Zbytečné předměty a vedení, jež na fakultě přežívá desítky let. Osobně bych k tomu ještě přidala nadměrnou byrokracii a je vymalováno. Pak se mi ale žurnalistiky zželelo. Což nemá i ona svá pozitiva?
