Sociál

Hoďte všechny starosti z p(P)avlače

Pátého května se budova FSV na Hollaru změní k nepoznání. Už potřinácté se zaplní její nádvoří, učebny i chodby umělci z řad studentů, kteří předvedou, co si vlastně má člověk představit pod názvem Patrně Artový Velmi Lidový Anekdotický Čardáš. Jinak řečeno – Pavlač.

Rozhovor nám v klidném prostředí hollarského dvorku poskytl Adam Špina, hlavní organizátor letošní Pavlače, jinak druhák z IKSŽ.

Jak ses dostal k organizování Pavlače? Pokolikáté jí děláš?

Foto: Ondřej Blažek

Já tu akci letos připravuju poprvé. Její organizátoři z loňska jsou tenhle semestr v zahraničí, takže nám nezbylo nic jiného, než se o ni postarat. Chtěli jsme teda hlavně zachovat tradici. Taková kuriozitka k dobru: já jsem loni na Pavlači nebyl…vlastně jsem nebyl nikdy na žádné (smích). Ale organizují to se mnou i lidé, kteří ji zažili několikrát a vědí o ní víc než já. Krom toho jsou třeba na internetu fotky.

Zkus mi Pavlač trochu přiblížit. Nejsi totiž sám, kdo na ní loni nebyl…

Pavlač je kulturní akce studentů z fakulty sociálních věd. Snažili jsme se do ní nacpat co nejvíc žánrů – takže jsme začali s hudební stage, potom se přidalo divadlo a nakonec přibyly i filmy. Ty se budou promítat v místnosti nahoře v budově. Myslím, že si určitě každý přijde na své. Pavlač je o tom, že na atraktivních místech najdeš atraktivní projekty, které mají lidem co říct.

Takže mainstream nebo alternativa?

Je to samozřejmě z větší části alternativa.

Říkal jsi, že jde o akci studentů FSV – jsou v tom vážně zapojení lidé ze všech institutů?

S Pavlačí byl v tomhle trochu problém, protože jsme na ní měli strašně málo času. Spoustu těch aktivit jsme si museli obstarat sami, ale spolupracujeme taky s lidmi z politologie nebo IES. Rozhodně nikomu nebráníme. Není to jenom záležitost IKSŽ.

Festival je tady na Hollaru už zavedená záležitost. Pomáhá vám s přípravou nějak fakulta?

Co se týče vyučujících, ti do toho moc nezasahují. Jedeme si po svém. Paradoxně se ukázalo, že je někdy snazší komunikace třeba s paní tajemnicí nebo s ekonomickým oddělením. Přijde mi to škoda, ta spolupráce by mohla probíhat i líp.

Kolik letos očekáváte lidí?

Samozřejmě doufáme, že dorazí celá fakulta. Všude visí plakáty, máme stránky na webu, zvali jsme všechny vyučující.

A proč by měli přijít? Co je tím zážitkem, který jinde než na Pavlači nezažijí?

Pavlač je především pořádaná v unikátním prostředí téhle budovy. To se nedá ničím nahradit. Ale i lineup je letos „hodně hustej“ – podařilo se nám tam dostat i kapely, které běžně na festivalech nehrají. Třeba Fidibus, což je takové funky z FSV, nebo Chaotic, výborné SKÁčko kluků z IES. Nemají s účinkováním moc zkušeností, takže jsme chtěli taky ukázat, že jejich hudba je dobrá a stojí za pozornost. Ta akce je totiž sledovaná i jinými médii než Sociálem (smích).

Na co se nejvíc těšíš ty osobně? Na kterou kapelu, divadlo a film?

To je těžká věc… Z filmů se mi nejvíc líbí asi Kočka a internet, to je takový hodně zajímavý snímek. Z divadla asi Arte della Tlampač, kde účinkují spolužáci z Českých Budějovic. Kapelu nechám jako překvapení – ať si návštěvníci vyberou, která se jim líbí nejvíc. Na webu je i sampler, kde si můžou ukázky těch skupin poslechnout.

Jaké má Pavlač ambice? Co by měla komu přinést nebo dokázat?

Pavlač je míněná jako odpočinková akce pro studenty celé fakulty, kteří se jinak trápí běžnými problémy – třeba zkouškami, volbou děkana, PR fakulty a tak. Tím podtitulem „Patrně artový velmi lidový anekdotický čardáš“ jsme chtěli zdůraznit, že studenti nemůžou trávit čas jenom nad starostmi. Že je potřeba i odpočinek. Na Pavlači by se mělo na všechny tyhle problémy zapomenout.

Multižánrový festival Pavlač: 5.5. od 14.00 na Hollaru.