Jak Sedláček neobhájil disertaci
Makroekonomický stratég ČSOB a člen NERVu neprošel se svou disertační prací malou obhajobou. V upravené podobě ji vydal knižně – a prodává se jako bestseller.
Malá obhajoba doktorské práce Tomáše Sedláčka „Ekonomická antropologie – Ekonomie dobra a zla“ proběhla na konci dubna. Autora provázely tři obecně kladné oponentské posudky a doporučení vedoucího práce, profesora Sojky (zesnul v květnu tohoto roku). V oborové radě ale práce vyvolala pořádný rozruch a ostrou výměnu názorů. Nakonec o jediný hlas neprošla.
Tomáš Sedláček přitom není neznámým pojmem nejen v odborných kruzích a na naší fakultě. Díky jeho angažovanosti v médiích ho zná i veřejnost, což mu na FSV vyneslo titul „PR mašiny“. Má za sebou zvučnou minulost - za dobu svého studia na IES se mimo jiné stal stipendistou Yale University, anebo působil jako poradce prezidenta Havla. Úspěšné završení doktorandského studia si ale v dohledné době do životopisu zřejmě nezapíše. Plány mu zkazila nepodařená obhajoba.
A přece se točí…
Kontroverzní práce kritizuje mainstreamovou matematizující ekonomii. Sedláček podle svých slov sice matematiku považuje za jeden z pilířů výuky i ekonomického výzkumu, svým přístupem však odkazuje na skupinu kantorů v čele s profesory Sojkou, Koubou a Mlčochem, kteří vyučují nedogmatický výklad exaktní ekonomie - vždy v kontextu a po zralé úvaze.
Tito odborníci sami sebe s oblibou označují jako „kecací“ ekonomy a rozpor mezi nimi a „matematickým“ křídlem IES je známá věc. Sedláček proto musel počítat s otevřenou kritikou a negativními ohlasy. Tím podivnější se zdá polooficiální forma, jakou se o ortelu své práce dozvěděl: dostalo se mu pouze ústního vyrozumění na chodbě před učebnou.
“Není možné, aby na jakékoliv fakultě Univerzity Karlovy existoval systém, kdy student dostane tři kladné oponentské posudky a oborová rada mu to zařízne.” Tomáš Sedláček
Představitelé komise se hájí několika argumenty. Jednak měl Sedláček podstoupit „malou obhajobu“ nejpozději do sedmi let od zahájení studia, což nesplnil. Také některé posudky oponentů nebyly zcela validní – docent Íša například práci bezvýhradně chválil navzdory očividným nedostatkům.
Hodnotitelé ovšem nepokrytě přiznávají, že hlavním důvodem byla sporná vědecká hodnota „kecací“ práce. Několik doktorandských studentů IES údajně hrozilo odchodem z fakulty, pokud jako obhajoba disertace projde taková „fraška“.
Foto: Ondřej Blažek
Veřejnost přijala Sedláčka s nadšením
Neodborné publikum práce na rozdíl od akademiků oslovila. Sedláček totiž svoji disertaci rozšířil o některé kapitoly, přepracoval do populární formy a vydal pod názvem Ekonomie dobra a zla . Kniha vyšla letos na jaře a zejména díky čtivému jazyku se ihned vyšvihla mezi nejprodávanější tituly na českém trhu.
Požár na akademické půdě se nyní alespoň částečně snaží uhasit profesor Mejstřík, ředitel IES. Sedláčkovi navrhl, aby práci prohloubil, vyřešil některé nedostatky a přepsal do angličtiny. Podle všeho totiž mají o spis zájem už i potenciální zahraniční vydavatelé.
Tomáš Sedláček s tímto scénářem souhlasil. Na základě výsledků přijímacího řízení je tedy letos znovu studentem prvního ročníku PhD studia. Práci by snad mohl znovu obhajovat již příští rok. FSV tedy zůstává věrný, ačkoli prý dostal nejednu nabídku obhájit dílo ve svém stávajícím znění jinde. „Na fakultu jsem ještě nezanevřel,“ směje se a dodává, že by k tomu nerad dospěl. Zatím věří, že se mu po přepracování disertaci obhájit podaří.
(12 hlasujících, průměrné hodnocení: 4.33 z max. 5)
Načítám ...
Nahrávání ...
15. 10. 2009 | 19.15 | odkaz na tento komentář
K boji mezi matematizovanou a nematematizovanou částí IES bych rád připojil jednu poznámku o matermatizaci ekonomie. V přírodních vědách (fyzika, chemie)se často sestaví zjednodušený (rozuměj tření či úniky tepla zanedbávající) model, který je následně funkční po obohacení o tzv. realitní koeficienty (aktivitní koeficient v chemii, či koeficient prostupu tepla ve fyzice). Dané koeficienty je možno jednou pro vždy změřit, zaznamenat podmínky, za nichž byly změřeny a tabelovat. Takto získané tabulky zůstanou (v naší části vesmíru)platné po celou dobu existence planety země.
V Ekonomii to takto nefunguje, protože jakékoli koeficienty jsou časově závislé. To je známá věc, kterou “matematičtí” ekonomové odmítají připustit a nematematičtí ekonomové na ni naopak upozorňují.
Použití matematiky je v ekonomii spíše deskriptivní než explanatorní záležitostí. Deskriptivní (povýtce většinou statistické) modely jakž-takž krátkodobě fungují, ale mnoho neříkají o podstatě problému. Klasické explanatorní modely (známe je všichni ze základních bakalářských učebnic) zase nelze vůbec aplikovat v praxi, protože jejich “realitní” koeficienty jsou těžce časově proměnné.
Z tohoto hlediska si myslím, že použití matematiky má v ekonomii vědecké opodstatnění, ale toto opodstatnění je zcela jiné než v klasických přírodních vědách. K čemu totiž v ekonomii na rozdíl od klasických přírodních věd matematika použít nelze, je predice. I ty nejlepší statisticko-ekonometciké modely mají pravděpodobnost shody provedené předpovědi s budoucí realitou hluboko pod úrovní požadovanou pro přírodní vědy a technicko-inženýrské obory. Obávám se, že přesně toto zjištění (dokazování této hypotézy) je podstatou práce pana Sedláčka. Její zařazení bych viděl na hranici historie ekonomických teorií a ekonomické metodologie (rozhodně si na rozdíl od pana kolegy Gregora nemyslím, že jde o práci z oblasti morální filozofie - ta by musela vypadat jinak, což by pan Gregor měl vědět).
Co bych jeho práci skutečně vytkl? Ač sám upozorňuje na metodologický problém, kdy závěry jsou obsaženy v předpokladech či nekorespondují s předchozím textem podařilo se mu v práci učinit stejnou chybu. Měl bych i jiné výhrady, ale to - jak chápu měli oponenti také. Tohoto “zločinu” se ovšem dopustil v míře zcela obvyklé pro renomované ekonomy s obhájeným PhD.
Na závěr bych se vyjádřil k oponentovi, který práci přijal bez výhrad - je to jeho názor a má na něj plné právo, stejně jako má člen komise právo mít názor, že práci něco, případně mnoho chybí. Pokud však komise může označit posudek, který neodpovídá jejím přestavám jako nevalidní a nebrat ho v potaz (jak je uvedeno v článku), pak se obávám, že na IES FSV UK není nadále co řešit, protože odmítnuta může být jakákoli práce - čistě z osobních důvodů. To je věc, kterou by asi měl řešit pan profesor Mejstřík - ukončením vědecké činnosti členů komise.