Kde končí nezodpovědnost a ignorance členů Akademického senátu FSV?

Taková otázka by mohla znít poněkud nepatřičně a je jisté, že obsahuje tichý sugestivní podtón. Přesto se pokusím přesvědčit čtenářky a čtenáře Sociálu o její oprávněnosti a formulovat na ni odpověď.

Tuto otázku si troufám položit v kontextu kontroverzních pravidel pro přidělování stipendií na zahraniční pobyt, která původně platila nařízením rektora (26/2006) a která Akademický senát FSV (dále jen AS) schválil v únoru tohoto roku. Na jejich nesmyslnost byla SISS, jejímž jsem členem, upozorněna jedním ze studentů. Možná, že si vzpomenete na jeden z komentářů, které oněm pravidlům byly věnovány na stránkách Sociálu. Poslední z nich s názvem „Akademický senát FSV schválil diskriminaci studentů z chudších rodin“ vyšel v březnovém čísle. Vyzýval jsem v něm členy AS, kteří návrh podpořili, aby se veřejně hájili. To se prozatím nestalo.

Proč by se měli vůbec hájit? Stipendia se podle současného návrhu vyplácejí až po příjezdu a to do poloviny výdajů nehrazených evropským stipendiem. To znamená, že pokud jste z chudší rodiny a peníze z brigád vynaložíte v první řadě na to, abyste vůbec mohli dále studovat, díky těmto pravidlům jste znevýhodněni oproti těm, kterým peníze mohou poskytnout rodiče, nebo kterým rodiče alespoň hradí výdaje spojené s vlastní existencí. Je jistě pravda, že evropské instituce myslí i na chudší studující a poskytují jim vyšší stipendia. To ale nic nemění na faktu, že chudší studenti a studentky na fakultní peníze nedosáhnou, neboť ona hradí pouze výdaje mimo stipendia. S trochou nadsázky bychom tedy mohli říct, že plní funkci Jánošíka naruby, protože bere všem občanům (daně) a dává pouze těm, kteří si to mohou dovolit – čím více utratí, tím více dostanou. Další nedostatky spočívají v tom, že nikdo nemůže spolehlivě předvídat, kolik peněz mu po příjezdu bude vyplaceno, a že rovněž motivují navrátilce ke lhaní ohledně jejich výdajů, neboť ty mohou být stěží spolehlivě ověřeny. Akt schválení takto absurdních pravidel tedy usvědčuje 8 členů AS, kteří se na něm podíleli, z ignorantství.

Další důkaz o této vlastnosti pak studentské veřejnosti poskytli svým mlčením a neochotou reagovat. Rád bych jim tedy vysvětlil význam slova „zodpovědnost“, vlastnosti, kterou považuji za elementární základ zastupitelské demokracie. Vážení senátoři a senátorky, být zodpovědným zástupcem akademické obce předpokládá, že budete schopni zodpovědět jakékoli námitky ohledně svého rozhodování. Rád bych Vás tedy o to znovu veřejně požádal.

Žádám zde skupinu lidí, což s sebou vždy nese riziko, že se nebudou schopni dohodnout a opět nebudou reagovat. Ze zápisu navíc není možné poznat, kdo konkrétně hlasoval pro tato diskriminační pravidla a zůstávají tedy v anonymitě. Proto si zde dovolím jako volený zástupce
studentů ISS požádat adresně proděkana doc. Jiráka, který návrh senátu předložil, aby se na stránkách Sociálu vyjádřil k tomu, co si o dopadu těchto pravidel myslí, a zda bude navrhovat jejich úpravu, která by konečně stanovila zcela explicitní a jasná pravidla vyplácení těchto stipendií a která se studujícími budou zacházet jako se sobě rovnými, bez ohledu na sociální původ či situaci. Jsem přesvědčen o tom, že si studentská veřejnost zaslouží odpovědi na tyto otázky.

Vraťme se ale k našim demokraticky zvoleným zástupcům. Jak zní odpověď na otázku položenou v nadpisu tohoto článku? Odpověď zní: Nezodpovědnost a ignorance členů Akademického senátu FSV zatím nekončí.

Miro Grznár
Autor studuje na ISS a je členem samosprávy SISS