Sestra Magdaléna

Ora et labora, hovorí si stará ale vrtká žena pri varení obeda pre desať stravníčok a namiesto zrniek ruženca ráta „zdravasy“ buchtami, ktoré zamúčenými rukami formuje na veľkej drevenej doske. V obnosených sandáloch s odtrhnutými prackami, ktoré zdedila po zosnulej sestre Viole sa preháňa po zamúčenej, nebezpečne šmykľavej kuchyni a ponáhľa sa s varením, pretože dobre vie, že je pozadu, že buchty už mali byť na plechu a že keby sa ráno zbytočne nerýpala v kvetoch, mala by ich už dávno hotové.

Jeden pohled na Jeden svět

Začátkem března proběhl v sedmi pražských kinech již 16. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Akce pořádaná Člověkem v tísni za tradiční podpory Bageterie Boulevard představila přes sto dokumentárních filmů. Tradičně nechyběl ani bohatý doprovodný program v podobě diskusí, přednášek a koncertů.

Meda Mládková o studiu, životě, rodině, umění a o Studentském Majálesu

Rozhovor s Medou Mládkovou se uskutečnil 9. 4. 2014 v Museu Kampa (otázky kladl Ján Gajdušek)

Měla jste obtížné mládí, při studiu v zahraničí jste si sama musela vydělávat na studium a živobytí. Co bylo Vaší hnací silou, kde jste brala odvahu, co Vás motivovalo k tomu se dále vzdělávat?

Já jsem se vždycky chtěla vzdělávat. Měla jsem ohromně vzdělaného manžela a vždycky jsem se zajímala o vzdělané lidi, jako byl například Zbigniew Brzezinski nebo Ferdinand Peroutka, takže jsem přirozeně musela být taky vzdělaná, abych s nimi mohla diskutovat. Vždyť jsem studovala na dvou univerzitách, v Paříži a v Ženevě. No a při studiu jsem si na živobytí musela vydělávat sama.

Salvátorská akademická farnost – místo dialogu

Kostely, které jsou při bohoslužbě ve všední den zaplněny do posledního místa, nejsou v České republice častým jevem. Kostel Nejsvětějšího Salvátora v areálu Klementina se zaplní pravidelně každé úterý, a to převážně mladými lidmi. Mnohé k účasti motivují kázání Tomáše Halíka, která se svým obsahem podobají universitním přednáškám. Halík s oblibou cituje zajímavé filosofy a sociology, nebojí se hovořit otevřeně o problémech církve a jeho projev nezabředává do laciných zbožných frází.

Kubrickova filosofická pouť nekonečným vesmírem znovu v kinech!

Ve čtvrtek 27. března se ve velkém sále pražské Městské knihovny na Mariánském náměstí v rámci Projektu 100, jehož posláním je uvádět do českých kin klasická filmová díla, konala obnovená premiéra remasterované verze filmu, jenž je i více než 45 let po svém vzniku považován za milník v dějinách science fiction, ale i ve světové kinematografii obecně. Řeč není o ničem jiném než o snímku 2001: Vesmírná odysea, dobové vizi budoucnosti tak, jak ji společně navrhli dva vizionáři – Arthur C. Clarke a Stanley Kubrick. Film, který má miliony fanoušků po celém světě jak mezi filmovými kritiky a cinefily, tak mezi laickým publikem, jsme si ani my, kulturně založené duše z FFaktu, nemohli nechat ujít.

S Erasmáky na Karlovce

Charles University International Club přináší četné možnosti, jak se seznámit se studenty z celého světa

Na Karlovu univerzitu přijedou každý rok téměř dva tisíce zahraničních studentů. Většina z nich se účastní evropského programu Erasmus, ale někteří si svůj pobyt domlouvají prostřednictvím mezifakultních a meziuniverzitních dohod či jiných programů. Nejvíce cizinců přijíždí z Německa, Francie a ze Španělska, ale narazíte tu i na mladé lidi z celého světa včetně Číny, Taiwanu, Spojených států amerických, a někdy dokonce i z exotických zemí jako je Peru nebo Jihoafrická republika.

Kam v létě? Na stáž!

Již dříve jsme vám jako možný způsob strávení léta představili možnost vyjet na letní školy. Co ale dělat, pokud vás vyhlídka na další týdny strávené ve školních lavicích neláká? Léto je dobrou příležitostí vyzkoušet v praxi znalosti, které jste se naučili ve škole. Nabídka stáží je omezenější než v případě letních škol a zvláště studenti humanitních oborů nemají na výběr z tolika možností jako například studenti ekonomického zaměření, ale i pro nás se najdou mnohé zajímavé pozice.

Za co tekla krev na Majdanu?

Ukrajina. V posledních dnech jedno z nejskloňovanějších slov v českém tisku. Při takové mediální smršti, která se na nás valí ze všech stran, se domnívám, že snad většina lidí má alespoň malé povědomí o tom, co se tam v minulých 3 měsících odehrávalo. Před 11 měsíci jsem v západoukrajinském Ivano-Frankivsku strávila 14 dní na studijní stáži. Potkala jsem tam spoustu milých lidí a našla hodně nových přátel, s nimiž jsem v kontaktu i v současnosti. Během své krátkodobé stáže jsem si k této zemi vybudovala osobní vztah. Aktuální situace na Ukrajině mi tedy není lhostejná. Celé tři měsíce jsem pečlivě sledovala veškeré dění a snažila si všechny informace přebrat a nějak se v celé situaci zorientovat. Nebylo to úplně lehké. Český tisk zpočátku konfliktu na Ukrajině nevěnoval příliš velkou pozornost a zdálo se mi, že na vše nahlížel jednostranným pohledem opozičních demonstrantů. Z tisku tak často implicitně vyplývalo, že zmlácený demonstrant je hrdinou, kdežto upálený policista si svoji smrt v podstatě zasloužil. Žádný z těch padlých si zemřít samozřejmě nezasloužil.

Komparatistika v pohybu aneb Nazírejme problémy z různých perspektiv

Těší vás interdisciplinární přístup k problému? Promýšlíte otázky z různých úhlů? Rádi myšlenky propojujete a jste zastánci teze, že meze jednoho oboru nejsou pevně dané, ale dílčí témata se mohou vlamovat do různých odvětví? Pokud jemně pokyvujete hlavou, mohl by vás zaujmout přednáškový cyklus Komparatistika v pohybu: možnosti, perspektivy a přesahy v současném zkoumání literatury, který v tomto semestru vypsal Ústav české literatury a komparatistiky.

Nora Barnacleová: milenka, múza, manželka

Meno James Joyce je dnes povedomé asi každému, kto dával na hodinách literatúry trochu pozor. Román Ulysses, v českom preklade známy ako Odysseus, ako aj zbierka poviedok Dublinčania sú v literárnych kruhoch notoricky známe a Finneganovo prebúdzanie predstavuje jednu z najväčších čitateľských výziev pre fanúšikov modernistickej tvorby. Za úspechom tohto celosvetovo presláveného írskeho spisovateľa však stojí viac ako len jeho talent a vytrvalá práca. V Joyceovom tieni sa totiž počas veľkej časti jeho života pohybovala žena, bez ktorej by sa pravdepodobne ani jedno z vyššie uvedených diel nezrodilo. Nora Barnacleová, chudobná chyžná zo západného Írska, ho totiž sprevádzala od istého júlového popoludnia v roku 1904, kedy na seba náhodne narazili na Nassau Street v Dubline, až do jeho smrti. Okrem milenky, manželky a matky jeho dvoch detí bola Nora Joyceovou literárnou múzou a slúžila ako predloha pre jeho najslávnejšie ženské postavy.