I. Óda na Jeruzalém
Jeruzaléme, ty jediný hostíš bohy
hlas boží hřmí z tvé oblohy.
Na branách tvých holubice rozjímá,
naděje usmrcovány byly před tvýma očima.
Jeruzaléme, co sdělíš poutníkům svým,
kolik tajemství prozradíš i uším mým?
Světlo tvé osvítí paty nohou,
andělé boží na tvůj pokyn ať nám pomohou.
Ve dnech 21. a 22. listopadu 2013 se v Černínském paláci konala u příležitosti oslav 120. výročí založení Lidových novin konference „Co jsme udělali se svobodou?“, která se soustředila na vítězství a prohry disentu v české a polské společnosti po roce 1989.
Pozvání přijalo 28 řečníků, kteří působí či aktivně působili jako diplomaté, politici, ekonomové, novináři nebo spisovatelé. První den byl věnován ekonomické transformaci a politické situaci obou zemí, druhý se nesl ve znamení debat o českých a polských médiích a kultuře.
zdroj: wikimedia
Když se 9. ledna 2014 svět dozvěděl o úmrtí předního amerického spisovatele a intelektuála, většina lidí si možná ani neuvědomila, o jak výraznou osobnost západní kulturní svět přišel. Amiri Baraka, původním jménem LeRoi Jones, narozený v říjnu roku 1934 v Newarku v New Jersey, který se mu stal na většinu života domovem, totiž nebyl pouze dalším z řady spisovatelů věnujících se problematice amerického černošského obyvatelstva. Jeho radikální názory, které zejména v pozdější fázi jeho tvůrčí činnosti často vyvolávaly celospolečenskou kontroverzi, se nesmazatelně zapsaly do kánonu americké literatury.
V roce 2013 byl mezi významné dny České republiky zařazen i 16. leden coby Den památky Jana Palacha. Již ve středu 15. ledna proběhne zahájení vzpomínkových akcí věnovaných výročí Palachova sebeupálení. Letos od jeho činu uběhne 45 let. Středeční program je méně formální: uskuteční se beseda s názvem Proti zlu, na které stačím: občanská činnost včera a dnes. Diskuze se zúčastní Tomáš Jungwirth, Tereza Mašková, Jan Čižinský a další. Prostor bude taktéž věnován nultému ročníku Literární soutěže Jana Palacha určené převážně studentům středních škol. Středeční program zakončí divadelní představení První dáma platí, druhá leze z gatí.
Milí Berani, čeká vás toho hodně? Ani se nedivím, nejste totiž jediní. Ale nezoufejte: co nenajdete v zápiscích, s tím vám pomůže google, a pokud ani ten nepomůže, pak je na čase vyrazit do knihovny. Třeba Knihovna Jana Palacha má během týdne nově otevřeno od 8:00 do 20:00, v pátek pouze do 18:00.
Kdyby se mě někdo dříve zeptal, jestli jsem byla nějakým snímkem opravdu dojata, těžko bych odpověděla, neboť filmová hollywoodská mašinérie je už ohraná a často monotematická. Povedlo se to až pro mě dosud neznámé ruské režisérce Lidii Bobrové a jejímu mistrně natočenému dílu Babusja.
S trpkosťou sa pozrel na svoje krátke prsty a spomenul si, aké ťažké pre neho bolo zmieriť sa s tým, že viac neporastú. Koľko mohol masť vtedy rokov? Štrnásť? Možno pätnásť… Hodiny a hodiny tréningu na nepohodlnej okrúhlej stoličke bez operadla a predsa… Predsa nesedí na pódiu koncertnej sály, ale vo svojej malej zaprášenej dielni v pivnici ošarpaného pražského domu. Prisunul si stoličku bližšie k nástroju a prsty položil na vyleštené biele klávesy. Mal nutkanie ich pohladkať. Chcel skúsiť či sú presne také hladké, aké majú byť, či sa príliš nešmýkajú alebo či naopak nie sú nepríjemne drsné. Potreboval sa naposledy presvedčiť, že prsty ktoré si na nich raz zahrajú, budú mať zabezpečené najväčšie možné pohodlie. Chcel, aby sa s klávesmi dokázali zžiť, ako keby, ako to hovorieval jeho učiteľ klavíra, ako keby to bol iba ďalší článok na jeho prstoch, ktorého pohyb musí byť rovnako prirodzený ako pohyb hocijakého iného článku na jeho ruke. Keby tak boli tie jeho články o niečo dlhšie… Pár milimetrov by mu úplne stačilo… Keď bol ešte malý chlapec, stále dúfal, že by možno niekedy o rok alebo o dva mohli tie ruky, aspoň konce prstov o trošičku, aspoň o maličký kúsok predsa len dorásť. Lenže nedorástli…
Petr Blažek vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor historie. Zabývá se především československými a polskými dějinami 20. století, ale zajímá se také o téma sebeupálení jako formou radikálního politického protestu. Podílel se na sepsání a editaci řady publikací, mezi něž patří i dílo Jan Palach’69. V současnosti působí v Ústavu pro studium totalitních režimů.
—Pokud jste na fakultě zahlédli něco ryšavého, byl to s velkou pravděpodobností Zmikund Lucemburski. Se stim smiřte!—
Spolek studentů historie FF UK uspořádal minulý týden ve velké aule filozofické fakulty besedu s autorem internetového komiksu Opráski sčeskí historje. Netradiční komiks vznikl původně na internetu, ale v listopadu se dočkal i knižního vydání. Tištěné Opráski se staly bestsellerem a již po několika dnech musel být proveden dotisk.
Vydejte se s námi na cestu za historií pravých Kabaretů, která nekončí nikde jinde než v Divadle v Dlouhé při neuvěřitelně kreativním a inspirativním představení Kabaret Kainar-Kainar.
Paříž – kolébka kabaretů
Jestli si při slově KABARET vybavíte pouze známou bílou limuzínu nejmenovaného pražského podniku, jste na špatné cestě. Ano, to je sice taky kabaret, ale ne v pravém slova smyslu a už vůbec ne v tom původním. Jde o přenesený název na základě těch nejhorších možných podobností – polonahých žen a zábavy. Tuto podobu však kabaret vlastně nikdy neměl.
Jak si tedy pravý kabaret představit? Historie tohoto typu divadelního představení, které se od klasické činohry odlišuje zejména důrazem na muzikálnost, vtip a kreativitu, sahá až do 1. poloviny 19. století. Není náhodou, že první známé kabaretní představení vzniklo v Paříži na Monmartru. Jmenovalo se Chat Noir a nepodobalo se ničemu, co bylo do té doby performálně představeno.