Pane kolego, jste blbec
Ačkoli je škola instituce, která by neměla být primárně užitečná, v ekonomickém diskurzu, který tak či onak strukturuje naše přemýšlení, stále hledáme více či méně neúspěšně nějaké důvody její smysluplnosti z hlediska užitku (i když je to hloupé!).
Jedna z možností, která by však neměla být hlavním cílem, spíše jakýmsi by-productem, je schopnost formulovat a obhájit svůj názor. Co na tom, že by to měl umět každý absolvent střední, neřkuli základní školy, s formulováním stručného a jasného projevu, ať už ústního nebo písemného, mívají leckdy potíže i lidé s doktorátem.
Jednou z příčin neutěšeného stavu není dle mého soudu absence specializovaných kurzů asertivity nebo seminářů typu „Jak psát odborný text“, ale skutečnost, že se podobné schopnosti a dovednosti nevyžadují v běžných seminářích: tradiční obrázek semináře na Filozofické fakultě UK, této údajně nejprestižnější humanitní škole u nás, je tristní (a nedělám si iluze, že by to jinde bylo lepší, ostatně, mohu tak trochu srovnávat).
Na začátku se rozdělí referáty, a každá hodina pak spočívá vesměs v předčítání nějakého nudného a ke všemu i propastně hloupého referátu, ostatní v semináři včetně učitele buďto spí, nebo jsou naštvaní, že tam musí sedět. K diskusi nebo odsouzení nekvalitního přístupu pak nedojde: u studentů z falešné kolegiality (která je ve skutečnosti hřebíkem do rakve), u učitele bůhví proč? Aby uspěl v evaluacích? Z lenosti? Kvůli nějakým, v hluboké paměti zasutým kurzům psychologie z pedagogického minima, z nichž si vzpomíná, že by měl spíše povzbuzovat než kritizovat? Takže nakonec obvykle uslyšíme obligátní: „Děkujeme za referát, myslím, že byl výborný“. A už jen zkontrolovat docházku a můžeme jít domů.
Pravda je, že umět vést seminář je talent ještě vzácnější než umět přednášet. Nicméně i v případě průměrného učitele by myslím neměla být potíž říci studentovi, či studentce, že neodvedl dobrou práci, že odvedl mizernou práci, že to co, vykládá jsou hlouposti, případně se mu vysmát do obličeje. Něco podobného jsem za svou vcelku bohatou akademickou praxi zažil jen dvakrát. A to je proklatě málo.
Nejsme, probůh, v mateřské školce, abychom se museli obávat, že někomu ublížíme říznou kritikou, že tak zabrzdíme jeho osobnostní rozvoj nebo kýho čerta. Stejně tak je absurdní brát si takovou kritiku osobně, ve stylu „on mě nemá rád“, plakat a podobně. Prostě přiznat si chyby, udělat to příště lépe anebo jinak, případně odejít a věnovat se něčemu smysluplnějšímu. Jednou z chyb naší současnosti je přesvědčení, že každý musí mít vysokou školu, a to i když jí nepotřebuje a ani nechce studovat.
Vojtěch Varyš
autor studuje komparatistiku a divadelní vědu, je členem umělecké skupiny Sekvestoři nového žití
[email protected]
(8 hlasujících, průměrné hodnocení: 3,88 z 5)
Loading ...
Velice zajimavy clanek s necekanym zaverem. Dle meho mineni, pokud zahajime hodnoceni studentu navrhovanym zpusobem „pane kolego, jste blbec“ bylo by zapotreby zamyslet se zda univerzita nebo VS provozujici vysezminene „pedagogicke postupy“ ma pravo uzivat oznaceni „Vzdelavaci instituce“. Kritika ano, ale konstruktivni. Odstranovani problemu ano, ale ne s vedlejsim efektem - decimovani studentu. Nac pak ta prehnana „kolegialita“, pane kolego?!
o decimování tady podle mě není řeč. pouze o tom, že semináře v současné podobě jsou nanic a že cvičící by se měli naučit správně kritizovat a cvičenci kritiku přijímat.
… kritika nemá jen engativní význam, btw.
Pozorně jsem si Váš článek přečetl Váč článek. V lecčems s Vámi souhlasím, mnohdy se v kurzech a seminářích mrhá energií do prázdna. Jde pak spíše o motivaci studentů: proč bych se měl zúčastňovat i tak blbého a evidentně nepotřebného semináře (ano, představte si, i takové jsou), když budu ještě kritizován, a umím si představit, že ona kritika bude často úplně zcesty. A to je právě to: může i student říci pedagogovi: pane kolego, jste blbec! i když tomu tak v mnoha a mnoha (A MNOHA…) případech skutečně je?
Eh, proč by nemohl?! Nejlépe, když to vyjádří argumenty.
souhlas s autorem - a dík za to, že se tu takový článek objevil. tuhle situaci zažívám na FF už čtvrtým rokem a je to doopravdy poměrně tristní. mohu porovnávat s jinou fakultou UK, kde jsou semináře vedeny dost drsně (povinná pravidelná četba, otázky „na tělo“, krátké prezentace k věci místo půlhodinových referátů, max.1 absence apod.) - zato jsou skutečně užitečné a člověk má pocit efektivně stráveného času. naopak na FF (alespoň co se mého oboru týče) jsem spokojen s většinou přednášek. ale seminář - to tady prostě neumí. osobně to přičítám tomu, že jen málo z mých kantorů (ale i spolužáků) zažilo studium v cizině, a tím nemyslím nějakou dvouměsíční stáž (a ještě lépe v 80.letech v Moskvě). takže vzhůru někam mimo ČR, třeba se to pak vylepší.
Sekvestoři nového žití. Co to Vojto proboha je??
pawel: jaká fakulta to je? a obor?
pawle, akorát nesouhlasím s tím „max. 1 absence“. pokládám vyžadování docházky k udělení atestu za nesmyslné, slušný člověk si docházku nedělá. jinak.. ono to nemusí být v té zahraniční zkušenosti, mě učili lidé, kteří strávili v cizině na univerzitách řadu let - pak lidé, kteří byli v zahraničí maximálně na dovolené. a žádná korelace mezi tím, do které skupiny učitelů patří, tam není. někdo prostě umí, jiný ne.
LZ: jistě, nejlépe ovšem je nechodit na předměty takového člověka.
martine: to je významná mocenská skupina.
nevim, do jakych seminaru chodite, ale pokud me nejaky seminar zajima, zaridim si ho podle sveho. pokud nekdo nechce mluvit, zeptam se ho a pokud se toho boji, ma smulu. i toho vyucujiciho muzete nakonec donutit:o) (ale je to samozrejme hrozna situace) nejsme tu kvuli tomu, abychom se porad bali, ale abychom neco delali.
obcasna laxnost vyucujicich je hrozna, ale co delat, kdyz uz treba nekolikaty semestr ucite to, co davno znate a oni ti studenti prednaseji to same, stejne a stejne referaty, nejsou aktivni…ono to otravi. to neni omluva, ale FF fakt.
[email protected]
Můj osobní názor je takový, že vyučující se předhánějí v publikacích do co nejprestižnějších časopisů a výuku studentů odsouvají na druhou kolej. Rozdat referáty, udělat čárky za účast, napsat zápočet a nazdar. Já učitel si jdu bádat na svém písečku…
Ale když si nebudou bádat na svém písečku, nebudou mít co učit
Ono je to možná překvapivé, ale obvykle neplatí „skvělý badatel, mizerný učitel“ anaopak. Právě většina těch, které oceňujeme jako vynikající učitele, přednášející a vedoucí seminářů, josu na špičce i v té badatleské úrovni. Nicméně, vzhledem k tomu, že na vš je čím dál více studentů a mezi nimi čí dál více studentů bez zájmu, nedá se oné otrávenosti divit.
Vojtěchu, zaplať pán Bůh za Tvůj článek, doufám, že si to přečte hodně akademiků na FF…zcela souhlasím a bůh žehnej za přísné učitele…já byl podobný diletant o kterých píšeš a prof. Skřivan mě naštěstí vycepoval k dobrému a už teď vím, že nenapínal své nervy zbytečně a já neničil své plíce čicháním jeho doutníku pro nic za nic
Hmm. Pro studenty trpící souhlasem … Hezky to necháte na těch co seminář vedou pánové. Je zajímavé, že vy sami jste se do chudinek studentů a studentek, referující svou práci před publikem, nepustili. Připusťme, že by Vám dal někdo možnost (A popravdě přece dává na konci každého projevu) reagovat. Každý z Vašich učitelů řekne co bude příště. Můžete se tedy připravit. Nicméně přiznejme se … i vy tam jednou budete stát. Jenže trochu asertivity, když Vám to trhá uši by neškodilo. Na duhou stranu, kladu si otázku, jestli je to vůbec nutné být ten zlý. Ty tisíckrát opsané referáty vesměs stejného znění, které musí vyučující víceméně nudit, jsou pro vystudování téměř nutností. Studenti nejsou zahlceni jen výukou, ale taky byrokracií a neschopností mnohdy nefungující struktury studijního oddělení a podobných záležitostí v podobě špatně podaných informací - typu „Vy studujete, tak si dělejte co chcete, snaž te se, za nás to bylo taky.“ Pokud by mělo dojít k praktickému lámání chleba muselo by se jednat podle nějakého kriteria a za přednáškou říci .. splnil/nesplnil a běžte kolego. Jenže to tak neni, student se má taky naučit mluvit. Rétorika jako taková, je vynikajicí zbraní i štítem, tak proč ji k hodnocení nevyužít. Přednášející by měl mít možnost obhajoby před ostatními studenty i učitelem. Učitelem, který se přece o referát taky zajímá, takže očekáváme položení otázky k tématu. Ne to jen uzavřít. Každý by si měl pokud jde na přednášku ze zájmu něco připravit. A kantor může korigovat, nemůže je nechat mlčet ani dopustit sofistikovaný boj typu silnější vyhrává. Jde o diskuze poučné - neschazující a nestresující. Nepodporující nevraživost ostatních studentů, která například mezi vzájemnými ambicemi je značná. A ještě je jedna věc, kterou je třeba si uvědomit. Ti co mezi Vámi sedí, se dozvídají kupodivu něco nového, a to i přes to, že dle mého názoru to měli dávno znát a podání je špatné, ale je to tak. Učit rétorice a psanému textu je těžká věc, kterou nemají všichni lidé vrozenou. To co se někde jinde učí od základky, se tady učí až na vysoké škole. Na hledání nových informací není někdy čas a pokud ano (dozajista by se měl docenit) jenže je to prostě rychlejší něco zkopirovat, napsat citát apod, vlastně řekněte: „Co je lepší? Když Student vyjmečně špatně pochopí zadání a vytvoří něco po svém? Nebo když neudělá nic a okopíruje pár článků, které potom přednese, aníž by jím potřeboval rozumět. Pro kantora asi to druhé, a to ze dvou důvodů: 1) hodina je omezena a neni čas uvádět vše na pravou míru (nebo dokonce referát celý opakovat)2) informuje tím alespoň ostatní o čem je řeč validně. (ikdyž s blbým přednesem a kolikrát nejistě) Pokud se tedy jedná jen o větu „Pane kolego, jste blbec“ Tak jo. Tohle by možná sedlo, ale nevěřím že to je řešení bez sankce. Pokud studentovi naopak učitel rozstřílí co napsal vlastní hlavou a řekne mu jste Blbec, tak už se o to pravděpodobně příště nepokusí a začne kopírovat viz.2) Takže závěrem - nejlepší by asi bylo klást smyslplné otázky na konci práce. A rozumě vysvětlit, proč je ten „člověk student“ takzvaný „Blbec“. Jenže jak jsem slyšel v dnešní době … neni čas.