Pane kolego, jste blbec
Ačkoli je škola instituce, která by neměla být primárně užitečná, v ekonomickém diskurzu, který tak či onak strukturuje naše přemýšlení, stále hledáme více či méně neúspěšně nějaké důvody její smysluplnosti z hlediska užitku (i když je to hloupé!).
Jedna z možností, která by však neměla být hlavním cílem, spíše jakýmsi by-productem, je schopnost formulovat a obhájit svůj názor. Co na tom, že by to měl umět každý absolvent střední, neřkuli základní školy, s formulováním stručného a jasného projevu, ať už ústního nebo písemného, mívají leckdy potíže i lidé s doktorátem.
Jednou z příčin neutěšeného stavu není dle mého soudu absence specializovaných kurzů asertivity nebo seminářů typu „Jak psát odborný text“, ale skutečnost, že se podobné schopnosti a dovednosti nevyžadují v běžných seminářích: tradiční obrázek semináře na Filozofické fakultě UK, této údajně nejprestižnější humanitní škole u nás, je tristní (a nedělám si iluze, že by to jinde bylo lepší, ostatně, mohu tak trochu srovnávat).
Na začátku se rozdělí referáty, a každá hodina pak spočívá vesměs v předčítání nějakého nudného a ke všemu i propastně hloupého referátu, ostatní v semináři včetně učitele buďto spí, nebo jsou naštvaní, že tam musí sedět. K diskusi nebo odsouzení nekvalitního přístupu pak nedojde: u studentů z falešné kolegiality (která je ve skutečnosti hřebíkem do rakve), u učitele bůhví proč? Aby uspěl v evaluacích? Z lenosti? Kvůli nějakým, v hluboké paměti zasutým kurzům psychologie z pedagogického minima, z nichž si vzpomíná, že by měl spíše povzbuzovat než kritizovat? Takže nakonec obvykle uslyšíme obligátní: „Děkujeme za referát, myslím, že byl výborný“. A už jen zkontrolovat docházku a můžeme jít domů.
Pravda je, že umět vést seminář je talent ještě vzácnější než umět přednášet. Nicméně i v případě průměrného učitele by myslím neměla být potíž říci studentovi, či studentce, že neodvedl dobrou práci, že odvedl mizernou práci, že to co, vykládá jsou hlouposti, případně se mu vysmát do obličeje. Něco podobného jsem za svou vcelku bohatou akademickou praxi zažil jen dvakrát. A to je proklatě málo.
Nejsme, probůh, v mateřské školce, abychom se museli obávat, že někomu ublížíme říznou kritikou, že tak zabrzdíme jeho osobnostní rozvoj nebo kýho čerta. Stejně tak je absurdní brát si takovou kritiku osobně, ve stylu „on mě nemá rád“, plakat a podobně. Prostě přiznat si chyby, udělat to příště lépe anebo jinak, případně odejít a věnovat se něčemu smysluplnějšímu. Jednou z chyb naší současnosti je přesvědčení, že každý musí mít vysokou školu, a to i když jí nepotřebuje a ani nechce studovat.
Vojtěch Varyš
autor studuje komparatistiku a divadelní vědu, je členem umělecké skupiny Sekvestoři nového žití
[email protected]
(8 hlasujících, průměrné hodnocení: 3.88 z 5)
nahrávání... ...
31. 10. 2007 | 16.00 | odkaz na tento komentář
Velice zajimavy clanek s necekanym zaverem. Dle meho mineni, pokud zahajime hodnoceni studentu navrhovanym zpusobem “pane kolego, jste blbec” bylo by zapotreby zamyslet se zda univerzita nebo VS provozujici vysezminene “pedagogicke postupy” ma pravo uzivat oznaceni “Vzdelavaci instituce”. Kritika ano, ale konstruktivni. Odstranovani problemu ano, ale ne s vedlejsim efektem - decimovani studentu. Nac pak ta prehnana “kolegialita”, pane kolego?!
1. 11. 2007 | 1.34 | odkaz na tento komentář
o decimování tady podle mě není řeč. pouze o tom, že semináře v současné podobě jsou nanic a že cvičící by se měli naučit správně kritizovat a cvičenci kritiku přijímat.
… kritika nemá jen engativní význam, btw.
5. 11. 2007 | 0.37 | odkaz na tento komentář
Pozorně jsem si Váš článek přečetl Váč článek. V lecčems s Vámi souhlasím, mnohdy se v kurzech a seminářích mrhá energií do prázdna. Jde pak spíše o motivaci studentů: proč bych se měl zúčastňovat i tak blbého a evidentně nepotřebného semináře (ano, představte si, i takové jsou), když budu ještě kritizován, a umím si představit, že ona kritika bude často úplně zcesty. A to je právě to: může i student říci pedagogovi: pane kolego, jste blbec! i když tomu tak v mnoha a mnoha (A MNOHA…) případech skutečně je?
5. 11. 2007 | 13.48 | odkaz na tento komentář
Eh, proč by nemohl?! Nejlépe, když to vyjádří argumenty.
9. 11. 2007 | 2.08 | odkaz na tento komentář
souhlas s autorem - a dík za to, že se tu takový článek objevil. tuhle situaci zažívám na FF už čtvrtým rokem a je to doopravdy poměrně tristní. mohu porovnávat s jinou fakultou UK, kde jsou semináře vedeny dost drsně (povinná pravidelná četba, otázky “na tělo”, krátké prezentace k věci místo půlhodinových referátů, max.1 absence apod.) - zato jsou skutečně užitečné a člověk má pocit efektivně stráveného času. naopak na FF (alespoň co se mého oboru týče) jsem spokojen s většinou přednášek. ale seminář - to tady prostě neumí. osobně to přičítám tomu, že jen málo z mých kantorů (ale i spolužáků) zažilo studium v cizině, a tím nemyslím nějakou dvouměsíční stáž (a ještě lépe v 80.letech v Moskvě). takže vzhůru někam mimo ČR, třeba se to pak vylepší.
9. 11. 2007 | 18.29 | odkaz na tento komentář
Sekvestoři nového žití. Co to Vojto proboha je??
10. 11. 2007 | 20.25 | odkaz na tento komentář
pawel: jaká fakulta to je? a obor?
11. 11. 2007 | 23.21 | odkaz na tento komentář
pawle, akorát nesouhlasím s tím “max. 1 absence”. pokládám vyžadování docházky k udělení atestu za nesmyslné, slušný člověk si docházku nedělá. jinak.. ono to nemusí být v té zahraniční zkušenosti, mě učili lidé, kteří strávili v cizině na univerzitách řadu let - pak lidé, kteří byli v zahraničí maximálně na dovolené. a žádná korelace mezi tím, do které skupiny učitelů patří, tam není. někdo prostě umí, jiný ne.
LZ: jistě, nejlépe ovšem je nechodit na předměty takového člověka.
martine: to je významná mocenská skupina.
8. 2. 2008 | 10.41 | odkaz na tento komentář
nevim, do jakych seminaru chodite, ale pokud me nejaky seminar zajima, zaridim si ho podle sveho. pokud nekdo nechce mluvit, zeptam se ho a pokud se toho boji, ma smulu. i toho vyucujiciho muzete nakonec donutit:o) (ale je to samozrejme hrozna situace) nejsme tu kvuli tomu, abychom se porad bali, ale abychom neco delali.
obcasna laxnost vyucujicich je hrozna, ale co delat, kdyz uz treba nekolikaty semestr ucite to, co davno znate a oni ti studenti prednaseji to same, stejne a stejne referaty, nejsou aktivni…ono to otravi. to neni omluva, ale FF fakt.
[email protected]
19. 2. 2008 | 23.57 | odkaz na tento komentář
Můj osobní názor je takový, že vyučující se předhánějí v publikacích do co nejprestižnějších časopisů a výuku studentů odsouvají na druhou kolej. Rozdat referáty, udělat čárky za účast, napsat zápočet a nazdar. Já učitel si jdu bádat na svém písečku…
29. 2. 2008 | 21.39 | odkaz na tento komentář
Ale když si nebudou bádat na svém písečku, nebudou mít co učit
10. 3. 2008 | 14.45 | odkaz na tento komentář
Ono je to možná překvapivé, ale obvykle neplatí “skvělý badatel, mizerný učitel” anaopak. Právě většina těch, které oceňujeme jako vynikající učitele, přednášející a vedoucí seminářů, josu na špičce i v té badatleské úrovni. Nicméně, vzhledem k tomu, že na vš je čím dál více studentů a mezi nimi čí dál více studentů bez zájmu, nedá se oné otrávenosti divit.
17. 4. 2008 | 13.40 | odkaz na tento komentář
Vojtěchu, zaplať pán Bůh za Tvůj článek, doufám, že si to přečte hodně akademiků na FF…zcela souhlasím a bůh žehnej za přísné učitele…já byl podobný diletant o kterých píšeš a prof. Skřivan mě naštěstí vycepoval k dobrému a už teď vím, že nenapínal své nervy zbytečně a já neničil své plíce čicháním jeho doutníku pro nic za nic