Ekonomická seznamovačka advanced

Všechno je jednou poprvé. Proč by to však nutně mělo být spojeno se stresem? Na tuto otázku nyní už jen nechápavě kroutí hlavou 112 budoucích prváků a 16 organizátorů-studentů z Institutu ekonomických studií. Strávili spolu tři dny na seznamovacím kurzu v Poříčí u Strakonic a všichni odjížděli nadšeni, těšíce se na svůj první vysokoškolský den.

Na počátku bylo slovo mezi Jakubem „Kubíkem“ Matějů a Jarinem Hlávkou. Svou žádost o grant od Univerzity doprovázeli mimojiné odkazem na článek z října minulého roku, kdy si v Sociálu stěžoval jistý prvák-ekonom na zmatek v první školní den. Hlavní organizační osu doplnili Lucie Majstrová a Viktor Zeisel. Za cíl si dali vytvořit během této team-buildingové, informační a seznamovací akce jinou atmosféru než mají podobné kurzy od MFF UK v Albeři nebo PřF UK. „Chtěli jsme to udělat trochu více neformální, což se myslím podařilo skvěle,“ řekl k tomu Kubík. Přihláška na E-Go stála každého prváka 600 Kč, a spolu s dotací od fakulty stačila vybraná částka na úplné pokrytí nákladů.

Před polednem 25. září tak odstartovala na smíchovském nádraží vlna zážitků, která se dmula až do středečního odpoledne. Po překvapivě klidné cestě po kolejích, kterou si vzal na starost Viktor, přivítalo studenty v rekreačním středisku UK v Poříčí zatažené nebe, chatky, jídelna a několik hřišť s umělým povrchem pro všechny druhy sportů obklopených travnatými plochami. Uprostřed areálu se jako ideální shromaždiště rozkládal asflatový plácek. Paradoxně se však ujalo zvolání „V půl osmé na betóně!“. První odpoledne se na trávě mezi hřišti odehrávaly seznamovací hry, které pro všech šest skupinek připravila Lucie: „Ze své zkušenosti vím, že nejlépe se lidé poznají v krizových situacích, a podle toho jsem dávala dohromady seznam her.“ Hry jako Demonstrace, Bulldog, Buvolí šlacha nebo Cambridge vs Oxford začaly zahřívat ledy mezi studenty a dle večerní atmosféry nejen u kytar a vodní dýmky se dalo soudit, že na E-Go už jsou všichni jedna velká rodina.

Druhý den ráno ve čtvrt na osm se „na betóně“ sešel nečekaně velký počet zájemců o rozcvičku pod vedením cvičence Radovana. Následoval krátký běh podél slepého ramene Otavy, strečink a koupání v řece. Hned po snídani odstartovala celodenní rotace šesti skupinek po stanovištích: pády důvěry, při kterých těla létala z rukou do rukou hlavou dolů, scrabble s písmenky umístěnými po celém areálu, tzv. kuka-hry (znalostní, psychologické), povídání o IES a lanové městečko v lesích za jezem. Zřejmě nikdo nečekal, že přechod jezu zůstane v myslích několika nešťastníků natrvalo. Čtyři z prvních odvážlivců skončili v proudu vody a pro dvě dívky byla pětimetrová vzdálenost příliš velká na to, aby úspěšně přehodily svou obuv přes “šlajsnu” a mohly podél lana přejít řeku. Viktor se však rozhodl, že dívky na holičkách nenechá a pro obě boty se do řeky vrhnul. Po náročném brodění je nakonec úspěšně vylovil.

Fyzicky náročný den pokračoval hrami na hříšti, vydatnou večeří (poznamenejme, že někteří účastníci si pochvalovali levné pivo) a večerní párty. Ta pulzovala až do půlnoci, kdy se desítky dobrovolníků nechali po skupinkách odvézt se zavázanými očima neznámo kam a za cíl si dali být na snídani zpátky. Výsadek se vymstil dvěma skupinkám. V té, která se vrátila ve čtyři hodiny ráno, byl i autor tohoto článku. Zdá se to neuvěřitelné, ale jak říká Kubík: „Jedni, co jsme je vysadili o půlnoci, dorazili v pět ráno. Ne že by zabloudili, ale zato se mezi první a třetí hodinou ranní stali hosty umělecké komunity z nedalekého Kozlova, kteří je prováděli po svých ateliérech.“

Za studenty přijelo několik hostů. V pondělí to byly slečny z E- -klubu a reprezentant Sociálu, v úterý večer pánové Koubek a Pazderník, kantor, respektive doktorand z IES, ve středu ráno ředitel Institutu Mejstřík a po něm děkan Víšek. „Povídal o fakultě, o charakteru školy, očekáváních, o zahraničních výjezdech a také si rýpl, že nemáme být nafoukaní a povyšovat se nad studenty ostatních institutů. Bylo to vyvážený, byl připravený a ta necelá hodinka s ním rychle utekla,“ charakterizovala vystoupení posledního z hostů Lucie.

O získání zpětné vazby od prváků se postaral Viktor Zeisel, z jehož výsledné zprávy zde vycházíme. Cíl seznámit budoucí spolužáky navzájem se podařil u 94 % účastníků. 84 % účastníků se pobavilo a všem se akce líbila, od stupně “středně” až k “hodně hodně”. „Na otázku co by se na akci mělo změnit 45 % respondentů odpovědělo, že nic. 29 % procent by i za vyšší cenu volilo větší komfort při dopravě a 15 % by si přálo s organizátory povedenější komunikaci,“ píše Viktor a dodává, že dva účastníci si stěžovali na něj: „Co se dá dělat kázeň musí být i při vstávání.“ Inspirativní je zjištění, že pouze 6 účastníků by nejelo na podobnou akci v průběhu roku. IMS má svá Výjezdní zasedání, IES zatím nic. „Seznamovat je vždycky s kým. Institut je to přece velký,“ říká s optimistickým výrazem Viktor Zeisel.

Nejen prváci, ale i organizátoři si odvážejí své zážitky. Ten svůj popsala opět Lucka: „Úžasný byl team-building, i pro nás. Jak jsme spolu něco zažili a snad i něco dokázali, tak mám pocit, že nás to hodně stmelilo.“ Vesměs kladné ohlasy směřují k závěru, že z E-Go se stane tradiční akce a ve vzduchu visí možnost „někam s kolegy vyjet“ i v průběhu roku.