Ekonomie se v Bath učí líp než na Oxfordu

University of Bath nedaleko Bristolu má devět tisíc studentů. Na britské poměry průměrné číslo. Studenti jsou snad ze všech koutů světa. Mísí se zde sto národností, největší zahraniční menšinou jsou číňané. Kvalita anglického školství je určitě ovlivněna počasím, protože tu celý podzim prší a studentům nezbývá nic jiného než se učit.

Univerzita tvoří kampus na jednom ze sedmi kopců v Bath, které jsou zde dost vysoké, takže cesta do školy na kole je nemožná a pešky se podobá výstupu na Sněžku. Všechno je tady pohromadě. Prváci, kteří mají to štěstí a bydlí v kampusu, nemusejí celý školní rok vytáhnout paty.

Sbírat jablka je nutnost

Bakalář je ve Velké Británii čtyřletý, školné příští rok stoupne na 3000 liber za rok a poplatky za magisterské studium dosahují až 13 tisíc liber za rok. Studenti v rámci programu Socrates jsou ale od školného osvobozeni. Ostatní výdaje však hradí v plné výši a protože stipendium nepokryje ani náklady na ubytování, které jsou okolo sedmdesáti liber za týden, člověk se musí uskromnit. A vydělat si třeba sběrem jablek. Škola vyžaduje, aby si student zvolil minimálně polovinu kurzů z fakulty, na kterou je zapsaný. Zbytek jsem doplnil předměty z Department of Economics, který podle hodnocení The Times předstihl ve výuce ekonomie například i Oxford. Učitelé jsou typičtí svým profesionálním přístupem, takže zapomeňte na akademické čtvrthodinky. I studenti se přednášek účastní v daleko větší míře než v česku. Školné motivuje na obou stranách.

Elegantní budova knihovny je tváří univerzity a statisíce knih doplňuje online přístup k nejkvalitnějším žurnálům všech možných sfér lidského bádání. Navíc má otevřeno dvacet čtyři hodin denně(!).
foto: autor

Počítej svá slova

V Praze studuji VŠE a teoretickou ekonomii na IES FSV UK, v Anglii si studium dvou vysokých škol nedovedu dost dobře představit. V každém případě jsem byl ale především díky IES schopen absolvovat i náročnější odborné kurzy. Anglický studijní systém se vyznačuje vysokou mírou samostudia, relativně nízkým počtem přednášek a spoustou esejů. Ty tvoří nedílnou součást mnoha předmětů a napsání jedné takové vyžaduje mnoho hodin čtení, psaní, počítání (slov). Knihovna je místní třešnička na dortu. Její elegantní budova je tváří univerzity a statisíce knih doplňuje online přístup k nejkvalitnějším žurnálům všech možných sfér lidského bádání. K tomu všemu má otevřeno dvacet čtyři hodin denně(!). Taky sportovní vyžití je na University of Bath nezměrné. Studenti si mohou vybírat z desítek sportovních klubů včetně skoků padákem nebo lyžování.

V lednu fotbal v trenýrkách

Koleje pro zahraniční studenty jsou mimo kampus, v centru města. Ubytovaný bydlí ve vlastním pokoji s internetem. Několik studentů pak sdílí jednu kuchyňku a sociální zařízení. Každý vchod nebo patro má vlastního vedoucího, který řeší běžné provozní i lidské problémy a nadto také zařizuje výlety, party nebo sportovní akce. Jihozápad Anglie je jednou z nejvyhledávanějších turistických oblastí, privátní ubytovaní tady proto není o mnoho levnější než kolej.

S počasím je potíž. Na podzim pršelo snad dva měsíce v kuse. Běžný Angličan to nejspíš ani nezaznamenal, protože to bylo jen takové poprchávání, mrholení, kdy nevíte, zda si vyndat deštník nebo ne. Nevidět několik týdnů slunce je ale velmi depresivní, zvláště pak pro studenty z jihoevropských zemí. Od konce listopadu bylo v Anglii naopak úplně modro. A vrcholem absurdnosti zdejšího počasí bylo, když jsem v lednu hrál v devět večer fotbal v trenkách a tričku. V česku teploměr atakoval mínus dvacet, tady bylo dvanáct nad nulou.

Bath je krásné, starobylé město, zapsané jako světové kulturní dědictví UNESCO.
Zdejší lázně založili římané již před dvěma tisíci lety a jsou veřejně přístupné. Procházka po městě dodává energii, centrum města je útulné, všude jsou anglické hospůdky. Z osmdesáti tisíc obyvatel je více než patnáct tisíc studentů, takže město má přes svoji dlouhou historii mladého ducha.

Martin Pospíšil (IES)
pospisil21 [zavináč] centrum.cz