Sociál

Není nad to být „multi-kulti“ a poznat svět z jiné stránky

Studium na vysoké škole nemusí být jen o biflování a brigádách. Některé činnosti sice studenty neobohatí finančně, ale co do zkušeností a nových zážitků neocenitelně. Vědí to například Kristýna Žáková a Lubomír Cingl z IES, které nespojuje jen zájem o ekonomické vědy, ale i činnost pro neziskovou organizaci AFS Mezikulturní programy.

American Field Service (AFS) je v současnosti největší dobrovolnickou organizací a zároveň nejstarší organizací poskytující pobyty pro studenty na středních školách v zahraničí. Této činnosti se původně americká společnost věnuje od roku 1947 a za 60 let fungování se jí podařilo vytvořit zázemí v 55 zemích světa. Se svými 30 000 dobrovolníky umožnila více než 350 000 lidem vyjet do zahraničí nebo přijmout do svého domova cizího studenta. Mezi účastníky prvního programu uskutečněného roku 1947 byli i tři Češi, z nichž jako nejznámější můžeme jmenovat zesnulou senátorku a kandidátku na prezidenta ČR Jaroslavu Moserovou.

Možnost seberealizace v mezikulturním prostředí

Kořeny AFS spadají k počátkům 1. světové války. Několik Američanů žijících ve Francii se stalo dobrovolnými řidiči polních sanitek zasahujících na bitevních polích. V činnosti pokračovali i za 2. světové války. Po jejím konci se přes tři tisíce dobrovolníků rozhodlo podobným světovým konfliktům zabránit a přetransformovali AFS do organizace zaměřené navzájemnou toleranci a pochopení mezi národy formou mezikulturního vzdělání.

Co může člověka (a navíc budoucího ekonoma) k činnosti pro AFS přimět? Kristýna se rozhodla stát se dobrovolníkem poté, co se vrátila z tříměsíčního pobytu v Portugalsku, a po hoštění mladé Sicilanky v její české rodině. „Díky těmto zkušenostem jsem začala o světě i sama o sobě uvažovat také z perspektivy jiných kultur. Stala jsem se mnohem tolerantnější a otevřenější k lidem jiných národností a v portugalské rodině jsem našla druhý domov,“ komentuje Kristýna svou proměnu. Ta ji přesvědčila o smysluplné činnosti organizace a rozhodla se informovat o ní své vrstevníky. Naopak Luboš na programu v zahraničí nebyl a k činnosti se dostal přes svou přítelkyni, která pobyt v zahraničí absolvovala. „‚Dobrovolničit‘ jsem začal vlastně kvůli lidem, protože většina AFS dobrovolníků byla a je moje ‚krevní skupina‘, a po malých váhavých krůčcích na začátku mě to začalo dost bavit. No, a koneckonců člověk pomůže dobré věci, že?“ uvádí Luboš důvody, ze kterých se k AFS přidal.

Život dobrovolníka: Jedno velké dobrodružství

Se skvělou atmosférou mezi dobrovolníky souhlasí i Kristýna, která si během pětiletého působení mezi nimi našla mnoho přátel. Zajímavé je, že dobrovolníky se stávají lidé všech generací. „V Čechách máme dokonce několik bývalých hostitelských maminek, které aktivně ‚dobrovolničí‘. V jiných zemích je praxe dokonce taková, že počet starších a mladších dobrovolníků je vyrovnaný, či dokonce převažuje starší generace,“ říká Kristýna. Luboš dodává:„U nás se nad tím nikdo nepozastaví, jsme na stejné vlně, máme podobné zájmy a rozumíme si. Je jedno, jestli je někomu dvacet anebo padesát.“

Kristyna s Lubošem (druhá řada zprava) s českou skupinou na mezinárodní výměně dobrovolníků Chapter Exchange ve Finsku.

Další neméně zajímavé benefity práce pro AFS objevili oba až časem. Patří mezi ně široká řada možností dalšího vzdělávání – semináře a tréninky profesionální úrovně s mezinárodní účastí, které jsou nejen důležitou součástí dobrovolnického života, ale i přínosem pro samotný osobnostní růst. „Semináře jsou tématicky velice pestré,“ říká Luboš a zmiňuje mimo jiné seminář pro kontaktní osoby, nezbytný pro řešení případných nedorozumění mezi hoštěným studentem a hostitelskou rodinou, o něž se dobrovolníci starají. „Zároveň je dobrovolníkům umožněno stát se samotným školitelem a pořádat vzdělávací semináře pro ostatní,“ dodává Kristýna.

Obětovat významnou část volného času a nechtít za to peníze?

Škála činností dobrovolníka je široká a záleží na každém, kolika z nich se chce věnovat. Kristýna své úsilí zpočátku upnula především na zahraniční studenty, pro které pořádala popříjezdové a předodjezdové orientace. Rozšiřovala také povědomí o AFS na školách, dělala interview s hostitelskými rodinami, a k tomu všemu celé dva roky stála v čele pražských dobrovolníků. Tuto aktivitu popisuje následovně: „Moje činnost spočívala hlavně v koordinaci ostatních dobrovolníků, aby se naplánované aktivity opravdu uskutečnily, a také jsem se snažila o strategické plánování, tedy řízení toho, kam by vynaložené úsilí dobrovolníků mělo směřovat“. Luboš, který se k AFS vrátil po roční pauze kvůli programu Erasmus v Bonnu, se v září tohoto roku stal dokonce předsedou pražských dobrovolníků a působí jako trenér semináře pro kontaktní osoby, přičemž pro tuto problematiku vytvořil v rámci AFS dlouhodobou strategii a uspořádal několik národních školení. Na Erasmu ho pro změnu od října vystřídala Kristýna, která na půl odjela studovat do Londýna.

AFS: nejen spolek mladých

To že „AFSáci“ vyhledávají multikulturní prostředí, potvrzuje i fakt, že se stýkají s dobrovolníky z jiných zemí. Aktuálně při projektu Chapter Exchange, dotovaného penězi z EU, na kterém se čeští dobrovolníci podílejí společně s finskými, rakouskými a belgickými kolegy. „V jeho rámci se jednou za půl roku sejde na týden deset účastníků z každé země. Celý týden se pokaždé nese v duchu jednoho předem zadaného tématu, např. muslimské integrace nebo lidských práv, ale času je samozřejmě dost i na vzájemné seznámení, zábavné aktivity a párty po večerech,“ říká Kristýna, vedoucí organizátorka české skupiny

„Máte-li chuť a energii, neváhejte a přidejte se k nám,“ láká Luboš každého, koho činnost organizace zaujala a dodává: „Nikdo Vám sice vynaložený čas a úsilí nezaplatí, ale skvělé zážitky, spoustu nových znalostí a nová přátelství naopak nikdo nesebere. Ty Vám zůstanou navždy.“

Více na www.afs.cz