Na marketing smí jen nejlepších 5 %
Hlásíte se na FSV a vašim vysněným oborem je Marketingová komunikace a public relations? Pak se připravte na tvrdý boj, šanci má totiž jen zhruba každý dvacátý. Na žurnalistiku je naděje dvakrát vyšší a na teritoriální studia se dostane dokonce každý pátý uchazeč.
Alespoň tak hovoří údaje o loňských přijímacích zkouškách. Bakalářský program marketingových studií si za čtyři roky své existence vybudoval natolik dobrou pověst, aby přitáhl více jak tisíc uchazečů. Otevřel se ale jen pro 52 z nich. Institut komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) si tak nadále udržuje pověst nedobytné pevnosti, kam proniknou skutečně jen vyvolení.
Stejné mýty totiž kolují i o dalším oboru, který na IKSŽ funguje. Řeč je samozřejmě o žurnalistice. U přijímaček do jejího bakalářského programu uspělo loni větší procento uchazečů než třeba na politologii. Přesto stále platí, že kdo „dá žurnu“ na Hollaru, je už automaticky hodný úcty. Roli zde jistě hraje nejen poměr přihlášených a přijatých, ale i pověstná dvoukolová přijímací zkouška.
Prezenční obory, kam se přes SCIA nedostanete: Žurnalistika, Marketingová komunikace a PR a Mezinárodní teritoriální studia.
Politologie je „in“, ekonomie „friendly“
Nejžádanějším oborem byla v loňském roce právě bakalářská politologie, na kterou si podalo přihlášku 1769 žadatelů. Za posledních pět let zaznamenal tento program trojnásobný nárůst uchazečů, počet přijímaných se však zvýšil jen nepatrně. Institut politologických studií přistoupil před dvěma lety na přijímací zkoušky formou testů OSP, což mohlo ke zvýšenému zájmu také přispět. Úspěšný uchazeč ale loni musel dosáhnout percentilu alespoň 93,7 - tedy zhruba o polovinu vyššího, než byl potřeba k přijetí kupříkladu na politologii do Hradce Králové.
Naopak nejvíc vychází uchazečům vstříc Institut ekonomických studií. Přijímá přes 40% přihlášených, a ačkoliv využívá SCIO testy – OSP v kombinaci s matematikou, percentily potřebné pro přijetí nejsou nijak závratně vysoké. Studenti ekonomie ale potvrzují, že úspěšné přijetí na IES neznamená automaticky úspěšné absolutorium. Už při přechodu z prvního ročníku do druhého institut zpravidla zaznamenává v počtech studujících ztráty v řádu desítek procent.
Ekonomie, Politologie a Sociologie požadují po uchazečích stejné testy. Ekonomové ale používají vážený percentil kombinace OSP a matematiky.
Celkově se úspěšnost uchazečů o studium na FSV pohybuje kolem třinácti procent, uspěje tedy zhruba každý osmý adept. Trochu přívětivější je situace u bakalářských oborů v kombinované formě, kdy student do školy dochází třeba jen jednou měsíčně. Takové programy zatím fakulta vede tři (dva z nich na IMS a jeden na IKSŽ). Do všech přijímá na základě testů OSP a průměrně bere každého šestého uchazeče.
V počtu přijatých jasně vítězí Ekonomie, která ročně nabírá okolo dvou set uchazečů.
Nejvíc lidí se hlásí na Politologii (28%), relativně velký zájem je i o Marketingovou komunikaci a PR (19%).
Ze všech studentů přijatých na FSV tvoří ekonomové celou čtvrtinu, naopak početně nejmenší obory jsou MKPR, Žurnalistika a Sociologie - sociální antropologie
Loading...
Loading ...
Marketing a dobrou povest? :))
Zeptejte se studentu, jak jsou spokojeni s prubehem studia..
No když se ti tam hlásí 2000 lidí… tak proč tam jdou? Proč nechtějí na marketing někam jinam? Já nevím, já MKPR nestuduju - ale asi se studenti toho programu neozývají dostatečně nahlas se svou kritikou, když to ty davy uchazečů neodrazuje…
Taky mě to zaujalo. Velký zájem o MKPR byl už od samého začátku, tedy když ještě žádnou pověst (natož dobrou) mít nemohl. Tehdy se hlásilo cca 1100 lidí a brali jich 30. Takže pověstí to určitě nebude (jo a letos je už pátý ročník, ne čtvrtý).
Kvalitou to vzhledem k množství stížností taky nebude. I když pro leckoho naopak může být lehké studium výhodou a může to být motivace („neumím matiku, neumím jazyky, do školy se mi moc často chodit nechce a chci mít titul z prestižně znějícího oboru, tak co třeba zkusit ten marketing“).
A proč tedy nejít na marketing jinam? Ale kam? On se na některé univerzitě marketing a PR vyučuje jako samostatný obor? A je to vůbec univerzitní obor, nebo spíš praktický jako na VOŠ?
Mimochodem, on už vznik MKPR byl zajímavý - hodně ho prosazovali ak.senátoři ze žurnalistiky, aby se tak zbavili marketingové katedry, která z jejich pohledu nedosahovala kvalit odpovídajících standardu UK…
Tak třeba na UTB ve Zlíně, když vyloučíme soukromý sektor. Podle oficiálních stránek IKSŽ „V akademickém roce 2004/05 nově otevíraný bakalářský studijní obor Marketingová komunikace a public relations“ skutečně funguje zatím 4 roky - a zájem je stabilně takhle obrovský.
To samo o sobě by mohl být už docela dobrý důvod, aby člověk, co se tam dostane, kvalitu požadoval (k čemu jinak tolik stresu?). Nicméně nedostatek konkurence zase může působit opačně - škola si v podstatě může nasadit laťku, jak chce, odliv nehrozí.
Je pravda, že nikde nejsou dostupná třeba data o uplatnění absolventů, která by mohla o „prestiži“ oboru vypovídat. Ale to není problém jenom MKPR… takže co se prestiže týče, dají se snadno hodnotit pouze kvanitativní údaje, jako poměr přihlášek/přijatých.
Leda by se teda napříště zohlednil třeba ten počet stížností za rok…
Spíš jsem chtěl naznačit, že velký zájem uchazečů a malý počet přijatých ještě nemusí znamenat „dobrou pověst“ a kvalitu oboru. Tím neříkám jestli je obor dobrý nebo špatný, ale jen že podle těchto ukazetelů to nelze hodnotit.
Otázka kde jinde studovat marketing byla řečnická a měla naznačit, že na rozdíl od jiných oborů je tenhle v ČR jen velmi málo rozšířený a tudíž se většina zájemců logicky koncentruje na UK.
Marketing i žurnalistika na FSV patří, ať si říká kdo chce co chce. Komunikace prostupuje ve velké míře všechny společenské vědy - její studium je důležité a velmi zajímavé i například pro politologii a socilogii. IES dělalo nedávno celé jedno číslo časopisu Finance a úvěr na téma „co se děje s kurzem koruny, když se zveřejňují ekonomické údaje a prognózy ČNB.“ A navíc, použijeme-li ten nejzprofanovanější argument: marketing a komunikace s vyučují běžně na srovnatelných školách špičkové úrovně: LSE, Sciences Po atd.
Problém, aspoň soudě okem nezaujatého a z velké části neznalého pozorovatele, spočívá v tom, že v celé ČR prakticky marketing, komunikace, PR a přidružené obory (marketingová komunikace) nemají moc tradici a odborníci na tento obor spíš utíkají do praxe. I na VŠE si konkurují dvě marketingové katedry, přičemž se částečně personálně prolínají i s tou naší na FSV.
Jde o obor těšící se velkého zájmu a prestiže, což samo o sobě není zárukou toho, že je kvalitně vyučován. Ale o to by se FSV měla snažit, místo blábolení o tom, zda to je nebo není univerzitní či „voškový“ obor.