Václav Hampl: studenti, založte si asociaci!
Revoluci ve stylu někdejšího brněnského rektora Jiřího Zlatušky od něj očekávat nelze. Nový rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl má i přesto zajímavé úmysly. Studenty FSV by rád zaangažoval do budování celouniverzitního internetového zpravodajství nebo při tvorbě jednotné image univerzity.
Pane rektore, jaký máte vztah ke studentským časopisům?
Jsem v tomto trošku poznamenaný tím, že jsem sám studoval v době komunistického režimu, který výrazně nepřál aktivitám, které sám nedirigoval. Studentské časopisy v pravém slova smyslu nebyly. Proto jsem si k nim za svých studentských let nemohl vytvořit vztah. Dnes je mi to aktivita sympatická a myslím, že bez ní by univerzitě chyběl kus atmosféry, který k ní patří.
Pět let jste působil v USA, pracovně jste byl několikrát i v Kanadě. Co si z těchto zámořských pobytů berete jako inspiraci do své rektorské funkce?
Líbí se mi hlavně tamní poměrně dobrá rovnováha stability a nejistoty při práci na univerzitě. Univerzita je záviděným zaměstnavatelem, protože se o své lidi dobře stará a poměrně málo propouští. I když se stejnou prací většinou dá v komerčním sektoru vydělat víc, v zásadě slušně platí. Na druhou stranu ale ani na univerzitě nemá (skoro) nikdo nic navěky jistého, pokud nepracuje a nemá výsledky. V Americe jsem zažil zrušení sousední laboratoře, když její šéf po tři roky za sebou neuspěl v grantové soutěži. Dva roky to byla univerzita ochotna „táhnout“ z jiných zdrojů, ale dál ne. Několik kvalifikovaných lidí si muselo hledat práci. Na naše poměry je to možná nezvykle tvrdé, ale v principu je třeba, abychom byli složeni z pracovitých a ještě navíc z dlouhodobého hlediska úspěšných lidí.
Václav Hampl byl inaugurován na rektora 23. února. Rektorské žezlo mu v Karolinu předal odstupující rektor Ivan Wilhelm.
foto: Forum
UK by podle vás měla fungovat jako jeden celek. Přitom dvě oborově blízké fakulty FF a FSV UK spolupracují jen minimálně. Jak potom můžeme docílit spolupráce mezi mnohem odlišnými fakultami typu vaší mateřské 2. lékařské fakulty a naší FSV?
Jak se říká, všechno je nakonec o lidech. Já dost dobře nemůžu a ani nechci nikomu nařizovat, s kým má nebo nemá spolupracovat. Slíbil jsem při své inauguraci, že budu dbát o akademickou svobodu, a její součástí je i volba spolupracovníků. Mým úkolem je boření překážek, budování příležitostí a rozvoj motivace. Na tom chci pracovat. Věřím na prostupnost studia, kdy po potřebných organizačních a informatických krocích budou studenti sami moci snadno zapisovat předměty na různých fakultách, aniž by byli závislí na tom, které fakulty k sobě mají blíž a které dál.
Dojmu jedné školy se na většině univerzit dosahuje i skrze jedny velké univerzitní noviny široce distribuované v rámci celé akademické obce. Počítáte s něčím podobným?
Možná vás te? zklamu, ale přiznám se, že já sám noviny prakticky nečtu. Celkem pravidelně sleduji několik RSS feedů, včetně třeba iDnes, a z toho si vybírám, co chci vědět. Raději než klasické univerzitní noviny bych viděl internetový server, který má i tu velkou výhodu, že může rychle informovat tu spoustu česky mluvících přátel, které máme po světě. Dobrým krokem tímto směrem je iForum. Uvažuji o jeho personálním posílení (např. s pomocí studentů žurnalistiky), aby se jeho charakter rozšířil na (skoro) denní univerzitní zpravodajství.
K tomu, aby univerzita fungovala a tvářila se jeden celek, měla by mít i koordinovanou corporate identity. Hodláte i na tomto pracovat?
Univerzita měla některé základní prvky corporate identity dávno před tím, než si tento pojem někdo vymyslel. Mám na mysli především
naší pečeť, ale i řadu dalších prvků spjatých s naší historií. Tady je myslím důležité dbát na správné a konzistentní používání těchto elementů. To má i praktický význam. Někteří naši badatelé stále ještě jsou schopni napsat na publikaci své pracoviště, ale opomenout přitom univerzitu. Taková práce potom při hodnocení naší činnosti nemůže být připočtena na náš vrub, což čím dál víc bude mít nepříznivé důsledky i pro financování. Podstatnější ale je systematická péče o modernější aspekty corporate identity. Věřím, že zrovna studenti FSV mohou přispět užitečnými podněty na konkrétní řešení v této oblasti.
Firemní CI je však poměrně drahá a organizačně komplikovaná záležitost. Naši studenti public relations by se na tom jistě mohli podílet, ale odpovědnost za výsledek by měl mít někdo z prorektorů, nemyslíte?
Tyto záležitosti už má te? na starosti prorektor pro vnější vztahy. Je si toho vědom, jde o souhrn věcí z minulých, předchozích období, jsou tedy nyní v jeho kompetenci. Vím, že je to opravdu záležitost složitá a obtížná, nebude to pochopitelně hotové pozítří. Vedení UK však k této problematice přistupuje odpovědně.
Vláda tlačí na zvyšování počtu vysokoškoláků, přitom stávající prostorové kapacity sotva dostačují dnešnímu počtu studentů. UK tedy musí nějakým způsobem zajistit další budovy. Kde a kdy by měly zhruba stát?
Takto konkrétní otázku mi kladete příliš brzy. Pracuji s prorektorem pro rozvoj na zmapování příležitostí prostorových a finančních. V zásadě myslím, že univerzita do centra Prahy patří, ale možná se budeme muset nějak reorganizovat, abychom měli místo na rozvoj. Nová výstavba přichází v úvahu v prostoru Albertova a/nebo Hostivaře. Uvažuje se i o Dívčích hradech proti Vyšehradu. Každopádně žádná z možných větších staveb není v tak pokročilém stádiu příslušných pozemkových a administrativních jednání (územní řízení apod.), natož financování či dokonce projektové přípravy, aby případné stěhování zažili nynější studenti, pokud si studium hodně neprodlouží. To ovšem nemluvím o Plzni, tam je nový kampus na dobré cestě, a slušné vyhlídky mají i naše hradecké fakulty.
Studentské spolky nemají na UK zrovna na růžích ustláno. Chybí „odborová“ organizace typu Studentské unie čVUT, která organizuje většinu studentských mimostudijních aktivit. Můžete a chcete s tím jako rektor něco provést?
To, že spolky nemají na růžích ustláno, by někdo mohl chápat, že na ně je univerzita zlá. To není. Zcela souhlasím, že chybí jakási jedna zastřešující organizace pro celou univerzitu. Jenže studentské spolky jsou právě proto studentské, že je dělají studenti, ne rektor. Před volbou rektora jsem opakovaně veřejně deklaroval podporu takovému studentskému spolku Univerzity Karlovy, pokud by ho studenti přivedli k životu, a nyní tuto podporu znovu připomínám. Jsem otevřen jednání s takovým spolkem o možnosti jisté materiální výpomoci.
Jak potom ale vidíte budoucnost akademických senátů a roli studentů v nich? Dosud jsou početně rovni zástupcům pedagogů, ale na FF UK se již uvažuje o oslabení vlivu studentů coby lidí méně odpovědných a kompetentních…
Zažil jsem senátory, jak říkáte „méně odpovědné a kompetentní“ a zažil jsem jejich pravý opak. Jsem si jist, že hranice mezi jedněmi a druhými není vůbec totožná s hranicí mezi studenty a kantory. Jako několikaletý bývalý předseda senátu a ještě navíc koordinátor skupiny předsedů senátů vysokých škol čR si ale dobře uvědomuji jistý paradox ohledně fungování studentů v senátech. Na jedné straně studenti dosti žárlivě hlídají svůj podíl v senátu (to je v pořádku), ale na druhé straně je zcela běžně několikrát opakovat volby do studentské komory pro nedostatečnou účast. Studenti prostě o volby do senátu nemají příliš zájem. Někdy je pak reálná síla mandátu docela malá. Jen na okraj, padesátiprocentní zastoupení studentů je mezi českými vysokými školami anomálií, skoro všude jinde je zřetelně menší.
Právě proto se ptám. Chcete tuto anomálii odstranit, jako se o to neúspěšně pokusil dnes již bývalý děkan FF UK?
Ne, nevidím v tom problém. Tento způsob funguje dobře a nechystám se v této věci nic měnit.