Zájem o FSV je stabilní

Davy lidí před pár dny zaplnily podatelnu FSV, aby odevzdaly své přihlášky. Studijní oddělení má kvůli jejich zpracování nyní omezené návštěvní hodiny. Jaký je ovšem zájem o FSV v dlouhodobé perspektivě? Co si myslí děkan a co uchazeči o studium?

Statistické srovnání FSV a FSS V letech 2000 až 2003 počty uchazečů klesaly (z 3305 na 2220), naopak rostl počet přijatých (z 281 na 417). V roce 2004 nastal zlom a přihlášku si podalo 3530 uchazečů, přičemž tento počet v následujících letech mírně vzrostl (jednou z příčin bylo i otevření oboru Marketingová komunikace a PR). Nadále se zvyšoval také počet přijatých, a to ze 606 v roce 2005 na 690 loni.

Zájem o FSV a úspěšnost uchazečů
zdroj dat: Scio

Procento úspěšných uchazečů bylo pro akademický rok 2001 pouhých 8,5 %, pak ale rostlo a v posledních pěti letech kolísá mezi 16 a 19 %. Došlo k celkovému nárůstu studujících, který nyní přesahuje 3000. Z hlediska pohlaví je vývoj celkem stabilní, přičemž ženy byly v roce 2003 zastoupeny 51 %, kdežto v roce 2006 47 %.

Porovnáme-li vývoj na FSV s Fakultou sociálních studií MU v Brně, zjistíme podobné tendence. Patrný je pokles zájemců o studium pro roky 2000 až 2003 (z 5121 na 4604), avšak tento pokles nebyl na FSS tak rapidní. Počty přijatých v Brně rostly, a to z 441 pro rok 2001 na 1271 minulý rok. V procentu úspěšných uchazečů to znamená z 8,6 % až na hladinu kolem 20 %.

Je tedy nepatrně těžší uspět u přijímacího řízení na FSV. Na druhou stranu o FSS je větší zájem – hlásí se tam o dvě tisícovky lidí více, úměrně tomu je jich více přijato. Přesto souhrnný počet studujících je na obou školách srovnatelný – na FSS studovalo v roce 2006 něco přes 3000 studentů jako u nás, z toho podíl žen v Brně v posledních letech rostl z 53 na 60 %.

Pozn.: Data jsou převzata z www.scio.cz, každý uchazeč byl počítán jedenkrát (bez ohledu na množství podaných přihlášek) a taktéž každý přijatý jedenkrát (bez ohledu na kolik oborů byl současně přijat). Přesná data i za jednotlivé instituty v rámci FSV lze najít na webu fakulty ve výročních zprávách.

Víšek: zavádějící statistiky

Tolik praví statistiky, které jsou neodmyslitelnou součástí příloh novin vždy v lednu a v únoru, kdy se blíží uzávěrka přijímání přihlášek.

Děkan FSV Jan Ámos Víšek je kritikem takového přístupu médií: „Hodnocení škol v tisku je povrchní, až možná amatérské. Procento přijatých (z celkového počtu uchazečů) je informačně velmi slabé. Jsou školy, které jen tak, tak naplní (či nenaplní) směrná čísla, ale jejichž absolventi mají (mimořádně) dobré uplatnění. Pokud už by něco mělo vypovídat o kvalitě školy, musel by to být vícedimenzionální ukazatel – od vědecké produkce kantorů až po průměrné platy absolventů.“

Děkan Víšek se navíc opírá o vlastní zkušenost, například rozhovory vedené se středoškolskými studenty. „Pro každého hrála roli jiná skutečnost. Co jim však bylo společné, našli si nás na webu a někteří si stáhli vše zajímavé a dokonce si to barevně proznačili,“ líčí své zážitky děkan. Těžiště pak spatřuje ve schopnosti jednotlivých institutů prezentovat se prostřednictvím internetu, ale celkově má dojem, že propagace fakulty je dostatečná, například formou dnů otevřených dveří.

Přesto na nedávném plénu ISS zazněly výtky, že by fakulta měla činit více – například jako už zmiňovaná FSS MU investovat peníze i do inzerce v celostátních médiích.

Obecná známost institutů FSV se zřejmě také liší. O IES je mezi středoškolskými studenty jen malé povědomí, protože leckdy netuší, že v Praze existuje jiná „ekonomka“ než VŠE.

Ač to může znít poněkud samolibě, děkan Víšek dodává: „Na nezájem si nemůžeme stěžovat. Je dost možné, že už vyčerpáváme všechny mladé lidi, kteří, na úrovni nastavené našimi sylaby, mají schopnost u nás studovat.“

Jak to vidí uchazeč

Libor Pozníček je jedním ze středoškoláků, kteří to chtějí po maturitě zkusit právě na FSV. Udělali jsme s ním proto malé interview.

Co bylo tvým hlavním kritériem pro výběr školy?
Studované předměty. Chtěl bych se pokud možno vyhnout matematice ve stylu VŠE. Především jsem tedy hledal humanitně zaměřené školy. A podmínkou byla Praha.

Kolik a kam sis podal přihlášek?
Podal jsem si šest přihlášek: FHS, pedagogická fakulta UK, FSV (dva obory), FTVS a Policejní akademii.

Zvažoval jsi i jiné obory na FSV?
FSV mne od počátku zajímala asi nejvíce, uvažoval jsem nad mediálními studii (žurnalistice), nad oborem Marketing a PR a byl jsem se podívat i na dni otevřených dveří, ale přihlášky jsem si dal jen na politologii a na sociologii. Na mediálních studiích bych asi měl jen malou šanci na přijetí.

Jakými způsoby sis opatřoval o FSV informace?
Na internetu a na dni otevřených dveří.

Hrála roli ve tvém výběru školy i její prestiž?
Za vyloženě prestižní považuji např. Právnickou nebo Filozofickou fakultu, na FSV jsou některé obory také velmi prestižní, o určité prestiži se dá mluvit i u Policejní akademie, VŠE, FTVS aj. Zkrátka bych řekl, že je jednodušší vyjmenovat školy, o kterých se jako o prestižních nemluví (Pedagogická fakulta, Zemědělská univerzita, možná i FHS).

Čím více přihlášek, tím vyšší šance. Ale který obor je skutečně tvým favoritem?
Mým favoritem je asi právě sociologie na FSV, ale je to z velké části proto, jaký dojem na mne udělal den otevřených dveří.