Studentská reprezentace: Chceme se zviditelnit

Studentská komora Rady vysokých škol je zastupitelský orgán studentů a studentek českých vysokých škol. Tvoří ji přibližně padesát členů, svou VŠ většinou reprezentují dva zástupci, delegát a náhradník, volení akademickým senátem své VŠ. Blíže ji představuje Ján Říha, student politologie FF UK a místopředseda této komory

Jak dlouho už Komora funguje?
V Radě působí studenti od jejích počátků v roce 1991. Oficiální zastoupení v rámci samostatného orgánu Rady, tedy Komory, mají od konce roku 1992. Od roku 1996 jsou zástupci studentů delegovaní vysokými školami řádnými členy Rady a Komora získává právo vstupovat do mezinárodních studentských organizací.

Jak se liší činnost Komory od činnosti AS příslušné VŠ?
Odlišnost vyplývá z podstaty věci: národní reprezentace má jiné úkoly, než orgán samosprávy konkrétní akademické obce. Jde jednoduše o dvě různé roviny. Částečně by bylo možné použít analogie s horní komorou parlamentu a zastupitelstvy. Komora nerozhoduje přímo jako senát (o předpisech apod.), ale na rozhodování o vysokém školství se podílí například prostřednictvím návrhů, které předkládá aktérům vysokoškolské politiky (vláda, ministerstva, parlament).

Dochází někdy k názorovým neshodám mezi senáty a Komorou jako celkem?
Takové situace samozřejmě mohou nastat. A nastaly. Například při debatě o zavedení ubytovacích stipendií. Studentská komora reformu podpořila. Někteří delegáti hlasovali pro navzdory nesouhlasu svých senátů. Čtenáře snad zaujme, že se to týkalo i Univerzity Karlovy.

Jaké výsledky považuješ za úspěšné, čím jsi naopak zklamán?
Za úspěch bývá pokládán podíl na zavedení ubytovacích stipendií v minulém stálém zasedání. Osobně si myslím, že například pro studenty Univerzity Karlovy je přínos tohoto kroku přinejmenším sporný, ale respektuji daný stav věcí. V tomto stálém zasedání se mimo jiné snažíme o odstranění věkové diskriminace v přístupu k výhodám spojeným se statusem studenta. Shodli jsme se na určitých principech, ale zatím jsme nezískali dostatečnou politickou podporu. Na tom se ukazuje, že v případě národní reprezentace nelze očekávat rychle viditelné výsledky jako například uspořádání majálesu. To není její úkol. Tím je dlouhodobá mravenčí práce a největším úspěchem pak, daří-li se v ní udržet kontinuitu.

Za jistý úspěch z poslední doby nicméně pokládám například účast našeho předsedy Vratislava Vozníka v pořadu Otázky Václava Moravce. Komora má dlouhodobě potíže, pokud jde o mediální prezentaci a dokonce i povědomí o její samotné existenci. Snažíme se to změnit. Před dvěma měsíci jsme po delší pauze obsadili funkci tiskového mluvčí (je jím student FF UK). Jeho úkol není snadný, ale první vlaštovky se začínají objevovat.

Vyloženě zklamán nejsem asi ničím. Vidím přirozeně mnohé nedostatky, ale je mi jasné, že s dostupnými zdroji (lidskými, finančními) je možné je odstraňovat jen pomalu. Byl bych každopádně zklamán, pokud by se nám nepodařilo účinně obhájit zájmy studujících v rámci nadcházející reformy českého vysokého školství.

Asi často řešíte problémy, na které jako celek nemáte stejné názory. Jak tyto situace zvládáte?
Rozdílnost názorů je nevyhnutelná. Jedním z preventivních opatření proti úplnému rozkolu je programové prohlášení, které se schvaluje vždy na začátku tříletého stálého zasedání.

Myslíš, že jste v Komoře spíše parta lidí, kteří si po jednání zajdou na pivko, nebo spíše pracovní skupina, co se hned rozuteče za svými povinnostmi?
Na pivo chodíme. Jistě to napomáhá udržení přijatelné atmosféry. Ale naše vztahy jsou nezbytně i pracovní, jinak to ani nejde.