Sociál

Aktivní studenti měli v Brně konferenci

Rozvoj studentských organizací byl tématem konference, na kterou do Brna přijelo téměř 160 senátorů a aktivních členů studentských spolků ze všech koutů republiky. Jen osm z nich však pocházelo z Univerzity Karlovy.

Dvoudenní konferenci pořádalo na začátku prosince Akademické centrum studentských aktivit (ACSA) na půdě rektorátu Vysokého učení technického v Brně. Vystoupili na ní zástupci ministerstva školství, mj. hlavního sponzora akce, různí rektoři a děkani, ale největší pozornost poutali studenti, kteří ostatní seznamovali s organizační strukturou, fi nancováním i náplní činnosti jimi vedených spolků.

Michal Pohanka, zakladatel a prezident International Student Club z ČVUT, účastníky oslovil svým charismatickým vystupováním. Sám Michal, který v ISC působí již šest let, se k významu psychologie hlásí. „Studentské spolky potřebují vůdce!“ shrnul Michal podstatu úspěchu.

Neméně sebevědomě působil i Radoslav Štefánek, prezident nově budované Studentské unie na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Svou precizní powerpointovou prezentaci uvedl klipem, který pro Studentskou unii natočili studenti tamější Katedry animace a audiovize.

Třešničkou na dortu bylo vystoupení několika zástupců organizace Silicon Hill, která spravuje počítačovou síť na strahovských kolejích ČVUT. Tento spolek se těší snad nejlepší fi nanční situaci, kdy ročně hospodaří se zhruba šesti miliony korun. Provozování internetové sítě a související služby představují pro zastřešující organizaci - Studentskou unii ČVUT - kolem 70 % všech příjmů.

Kromě úspěšných spolků, ze kterých se postupně stávají ziskové firmy, byly zastoupeny i akademické senáty. Jako senát hodný následování se projevil senát brněnské techniky, který zde má skutečný respekt a vliv. Studenti tvoří samostatnou komoru, která má své vedení i oddělené schůze.

Legislativě související se senáty a studentskými spolky se věnovala společná prezentace Jana Bruthanse, dlouholetého člena senátu 1. lékařské fakulty UK a Stanislavy Kuckové ze sdružení Matfyzák. „Důležité je právní ukotvení organizace, přičemž pro naše potřeby se nejvíce hodí občanské sdružení,“ konstatovala Kucková.

Granty, či členské příspěvky?

Nejhorlivější debata se strhla nad tématem fi nancování takových aktivit. Účastníci jmenovali zhruba 12 rozličných peněžních zdrojů. Zástupci studentských unií ve Zlíně a Ostravě doporučovali granty, které údajně není těžké sehnat. Martin Benda, jediný zástupce FSV, zase horoval za skandinávský systém povinného členství a s ním spojených příspěvků. Myšlenku podpořil Pohanka z ČVUT, někteří však byli ostře proti.

Diskuse se vedly i mimo jednací sál, třeba během večerního rautu a následného objevování brněnského nočního života. „Vzájemné lidské poznávání a výměna kontaktů mezi aktivními studenty je součástí naší strategie,“ vysvětlil Jaroslav Švec, vedoucí projektu ACSA.