Dodatek k úplnému názvu
Karlo-Ferdinandova univerzita, Rakousko-Uhersko, marxismus-leninismus. Vždycky přijde někdo, kdo chce něco funkčního opravovat zlepšovákem. Snaha Institutu ekonomických studií změnit název fakulty na „sociálních věd a ekonomie“ je z několika důvodů nevhodná. Zaprvé je metodologicky nesprávná.
Sociální vědy jako takové v sobě pojmově obsahují nejméně historii, sociologii, politologii, antropologii – a ekonomii. Zpráva Gulbenkianovy komise o stavu společenských věd z devadesátých let dovozuje vznik, tříštění i sjednocování v této vědní oblasti. Ukazuje, že ekonomie je jen jednou z řady sociálních věd, nikoli věda zvláštní.
A co víc – ekonomové o sobě tvrdí, že tvoří spojnici mezi exaktními a empirickými vědami. Ekonomie tím dává najevo: je ve mně cosi empirického jako v historii i cosi exaktního jako ve fyzice, taková já jsem obutá neobutá. Vydělit ekonomii z oblasti sociálních věd a přiřadit ji do pásma mezi ně a vědy přírodní znamená v očích odborné i laické veřejnosti dodat jí prestiž schopnosti odhalovat odvěké a neměnné zákonitosti. Prestiž nezaslouženou.
Tato ambice je především ideologická, tvrdí totiž, že tak jako fyzika popisuje přírodní zákony, popisuje snad ekonomie zákony trhu. Mimo jiné tím říká: poroučet trhu, regulovat jej, to je jako poroučet větru s deštěm, čili v tomto pořadí nejprve marnost, a pak už hloupost. Trh nemá žádné zákony měřitelné s fakticitou oběhu planet okolo Slunce. Trh je jen souborem chování jednotlivců vykazujících určitou pravidelnost, ale především významnou proměnlivost. Hospodářské jevy, jak píše Max Weber, navíc nelze nikdy podmínit pouze hospodářsky. Ekonomie je věda zkušenostní, a ta nemá „zjišťovat závazné normy a ideály, aby z nich mohla vyvozovat recepty pro praxi.“ Nad Weberovými úvahami o objektivitě sociálněvědního poznání lze rovněž připomenout, že zatímco exaktní vědy nezkoumají hodnotový rámec předmětu svého zájmu, sociální vědy si podobné otázky kladou. Snaha vyčlenit ekonomii z kontextu sociálních věd je zároveň touhou po její násilné objektivizaci, domněle hodnotově neutrální. Tak jako na toto exaktní pojetí ekonomických pouček doplatil vědecký komunismus, nevede se jinak ani doktrinářskému neoliberalismu chicagské školy. Obojí neúspěchy prokazují utopismus, a tím i sociální základ svého poznání. Jak píše Gulbenkianova komise: „Z politického hlediska se koncept deterministických zákonů zdál užitečný pro úsilí o technokratickou kontrolu potenciálně anarchistických hnutí usilujících o změnu.“ Zajisté: pokud je totiž ekonomie exaktní vědou, nebo nějakým přemosťováním, nelze s ní polemizovat, je jaká je. To je velmi výhodné pro každý establishment.
Vedle toho, že úsilí ekonomů působí nekolegiálně, je tak třeba vidět, že je nesystémové a dokonce může mít politickou motivaci, která akademickému prostředí škodí. Fakulta sociálních věd je úplný a dostatečný název. Úplný proto, že ekonomii postihuje, dostatečný proto, že jí ponechává přiměřeně rovné místo.
Matěj Stropnický
absolvent mezinárodních teritoriálních studií a žurnalistiky, student IKSŽ
(7 hlasujících, průměrné hodnocení: 3,29 z max. 5)
Loading ...
Loading ...
pak zvlastni tedy je, proc se nobelova cena nedava za socialni vedy, ale jen za jistou subvedu, pokud dovolis, aby se teto “vedni discipline” vubec tak rikalo
ja vubec nechapu jak se nekdo tak neznaly snazi vecpat tohle osemetne a na jeho (nebo spis nad jeho) ramec slozite tema do tak kratkeho a argumentacne mirne schizofreniho pamfletu
priste prosim o zevrubnejsi prostudovani tematu a snahu o argumentaci ad rem
Možná Vám na IES (usuzuji tak z Vašeho povýšeneckého vyjadřování) neřekli, že tzv. “Nobelova cena za ekonomii” není ve skutečnosti Nobelovou cenou, ale cenou Švédské národní banky. Ale hlavně to s problémem, o kterém autor píše, nemá nic společného.
dobre, chces-li slovickarit nerikejme tomu nobelova cena, ale Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, skutecnost je takova, ze po 40ti letech je jiz tenhle drobny rozdil spolecnosti opominan a hovori se zcela bezne o nobelove cene za ekonomii, ovsem beru tvou pripominku v potaz
pokud ti ale tenhle clanecek neprijde naprosto nesmyslne a zjednodusene napsany, potom tu zrejme nemame o cem debatovat, pamflet je ocividne napsan jen proto aby byl napsan a aby se autor vyjadril k tematu s co nejmensim vynalozenym usilim, jedouc na vlne obecne nevole a pochopitelneho rozcarovani ostatnich institutu, to ovsem neznamena, ze by tu mel plodit takove mrzacke clanky
nechtel jsem vubec zminovat zvasty a emipirii a exaktnosti, ale je zjevne ze autor nemel moznost ani ramcove zabrednout do taju fyziky ci ekonomie, protoze exaktnost techto ved je si v mnoha tematickych okruzich velmi blizka a vubec obecny predpoklad, ze fyzika je ryze exaktni vedou se pri blizsim zkoumani rozplyva ve vlne empirichych dat fyzikou plne vyuzivanych, fyzika ve vetsine svych realnych zkoumani(pokud opomeneme hypoteticke konstrukce teorii, “realnejsimi” fyziky odsuzovane) popisuje jakousi matematickou formulaci sva pozorovani, ekonomie dela to same na pozorovani subjektu spolecenskych{proc se NP za fyziku udeluje spolu s cenou za ekonomii??}, ekonomie nemusi byt spolecenskou vedou jen proto (myslim ekonomii jako economics), ze vyuziva spolecenske subjekty. fyzika je formalne brana jako prirodni veda, ale naproste minimum fakult po celem svete ji pod prirodnimi vedami vyucuje. fakutla na uk se preci jmenuje matematicko-fyzikalni, proc vlastne neni pod PF, je tu mnoho otazek a mohlo by vzniknout mnoho temat a mnoho pohledu na tuhle problematiku, ale zplacat tohle komplexni tema do takove pahylu??? to snad nikdo nemuze brat jako relevantni argumentaci
jinak abych to uvedl na pravou miru, ja osobne nejsem presvedcen o tom, ze by se mela fakulta prejmenovat a kdybych mel tu moznost, asi bych hlasoval proti nebo se hlasovani zdrzel, nejsem elitarsky zalozen a tlaky z IES ktere existuji vsude okolo nas me nijak zvlast nezasahuji, coz ovsem nemeni nic na faktu, ze malokdo si predstavi ekonomii pod spolecenskymi vedama a ja jsme se napr. dozvedel o faktu, zese na uk vyucuje ekonomie 2 dny pred pred poslednim terminem podani prihlasek a to od kamarada, mnoho lidi ovsem takove stesti nema a v informovanosti ies nikdy nemuze bojovat s takovou ekonomickou tovarnou jako je VSE, ktera jako dlouho fungujici VS zamerena na economics a business se vryla do obecneho povedomi…
Článek může na první pohled působit úderně. Mě osobně ale ohromuje hlavně nesnesitelnou lehkostí myšlenek či spíše slov.
Je těžké diskutovat o tom, na jaké místo v klasifikační škále věd patří ekonomie. Široké rozkročení ekonomie včetně té na IES je ostatně jedním z dobrých důvodů, proč akceptovat změnu názvu FSV. Část předmětů vyučovaných na IES a většina předmětů jistých magisterských specializací totiž s pojmem „sociální věda“ nemá společného vůbec nic.
Tuším, že autor získal motivaci k napsání článku v sedmém bodě seznamu argumentů „7 bodů PRO“ (přejmenování FSV; http://www.fsv.cuni.cz/FSV-966.html ). Ten říká, že ekonomie staví díky důrazu na formální metodu a kvantitativní testování most mezi sociálními a přírodními vědami. Autor tato slova interpretuje tak, že prvek exaktnosti přírodních věd v ekonomii spočívá v tom, že ekonomie popisuje zákony trhu, tak jako to se zákony přírodními činí fyzika. Logicky pak dodává, že tyto modely trhů (tj. popisování zákonů chování trhů) jsou konečné a jediné. To ale odporuje realitě ekonomické vědy. A tak je brojení proti tomuto vymyšlenému faktu zbytečné. Podobně zbytečný je těžko pochopitelný výrok o větru a dešti.
Most k přírodním vědám si nepředstavuji ani jako náhlé objevení vlastní (nově vzniklé ?) schopnosti nalézat pravdu, ani jako vyčlenění ekonomie ze sociálního kontextu. Chápu jej jako autoři oněch „7mi bodů PRO“.
Pro jasnost dodávám, že ekonomové zákony trhů hledají. A možná je(j) i našli. Ale žádný z nich jej nechápe jako fyzikální zákon. Ekonomie tedy objevuje zákony trhů, ale ví, že nejde o zákony fyzikální, a zákony nevymýšlí (ad Weberovo „zjišťování“). Úkolem ekonoma je podat pozitivní analýzu, například pro politiky, normotvůrce, a to včetně souboru receptů pro praxi.
A ať se snažím, jak se snažím, tak nenacházím opodstatnění výroku o větru a dešti. Ekonomie totiž nehledá závazné normy. To ale ví všichni absolventi Úvodu do ekonomie na FSV, kde se mluvívá o tom, že úkolem ekonoma je podat pozitivní analýzu, například pro politiky, normotvůrce, a to včetně souboru receptů pro praxi.
Autor zmiňuje snahu vyčlenit ekonomii z kontextu sociálních věd, která implikuje její (násilnou) objektivizaci na úkor hodnotového pohledu. Myslím si, že ekonomii ze sociálního či společenského kontextu vyčlenit nejde a že pokud v ní ubývá subjektivního, tak jistě ne násilně. Dále se domnívám, že to nebylo exaktní pojetí ekonomie, co dovedlo vědecký komunismus do sběrny papíru.
S potěšením jsem zaznamenal, že autor uznává pozitivní dějinnou úlohu a funkčnost starého Rakouska, nicméně zbytek textu trpí dost zásadně tím, že autor zjevně ekonomii nerozumí. Podstatné její části se totiž snaží o axiomatické uchopení jevů - tj. jedná se o systém věta důkaz věta důkaz. A ty platí pokud platí axiomy.
V tom je její rozdíl oproti ostatním vědám pěstovaným na FSV.
To že axiomy často neplatí je druhá věc, ale s tím se musí potýkat všechny vědy s výjimkou matematiky a logiky - tj. včetně fyziky.
Autor tak vlastně naznačuje, že exaktní věda je pro něj zjevenou pravdou. Ale tak to není (při aplikaci tohoto přístupu by např. veškerá fyzika před Einsteinem byla neexaktní, stejně tak veškerá biologie pře objevem DNA) - exaktní od neexaktní se liší právě axiomatickým přístupem.
nikdo vas, vazeny pane stropnicky neapeloval abyste 5 radku roztahl na 15, žádán byl pouze komplexnejsi rozbor daneho tematu…
a pokud jste si vsiml (coz bohuzel max weber nemohl) fyzika od zacatku minuleho stoleti prosla mnoha zmenamy, uz neni jen vedou popisujici obeh planet okolo slunce(ikdyz to je spise astronomie), jeji temata se rozsirila na daleko nepredikovatlne subjekty, ktere s jistotou vykazuji i divocejsi promenlivosti nez trh. doporucuji tyhle clanecky http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/qgp/qgp.pdf, pro mene narocne http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3703
to ze hypoteticke koncepce jako strunove ci fraktalove teorie nepostihuji bezneho pozorovatele stejne jako ty ekonomicke neznamena, ze jimi fyzika nehyri
jinak uz se snad jen odkazuji na reakci pod clankem pana bendy..
hehe, ja za nemuzu
Apeluji na zuřivého komentátora, aby si doplnil elementární vzdělání v těchto oblastech českého jazyka: gramatika, syntax, sémiotika. Doporučovala bych i kurz společenského chování a denně čtvrthodinku kritické sebereflexe.
ac by argumentace ad hominem mela byt ovencena alespon nekolika kritickymi ohlasy k obsahu me kritiky, prec ji prijimam se vsi pokorou a kaji se za sve velmi nezdarile podani.ikdyz za nektere preklepy muze dozajista ma zcasti nefunkcni klavesnice prolita nescetnym mnozstvim cerveneho vina, jsem si vedom prehrsle syntaktickych a gramatickych chyb, ktere ovsem nejsou zpusobeny mou nedostatecnou gramotnosti (kterou priznavam:)) nybrz nedostatkem casu pri jejich psani (nebo spise nevoli stravit vice sveho plodneho casu komentovanim tak bezduchych vyplodu choromyslnych jedincu
jsem jen trochnu zklaman, ze davati prednost forme pred obsahem jiz neni vysadou jen soucasne laicke verejnosti, ale i studentu a studentek “prestiznich” ceskych “universit”
tesil jsem se na nejaky zajimavy protinazor nebo argument, na nejakou faktickou poznamku, lec nestalo se tak…
jo a vazena slecno, jdete nekam, sebereflexe se mne netyka a se slovem spolecensky me spojuje snad jen jmeno fakulty, kterou obcas navstevuji…
co ty vlastně studuješ?
snad ani nebude prekvapenim, kdyz napisu ies