Emeritní profesor z Yale přednášel antropologii na ISS
Kolikrát za život se běžnému studentu FSV podaří osobně setkat se světovou vědeckou extratřídou? Příležitost k jednomu unikátnímu setkání se naskytla studentům a studentkám kurzu Dějiny sociální antropologie vyučovaném na Institutu sociologických studií. Poslední přednášku v letním semestru nejen na stanovené téma “Věda, filozofie a náboženství” totiž vedl Leopold Jaroslav Pospíšil, americký právník a světový průkopník právní antropologie českého původu.
Jsou společenské vědy skutečně vědami?
Leopold Pospíšil uvedl přednášku krátkým představením své obsáhlé práce, především nejznámějších výzkumů u eskymáků Nunamiut na Aljašce, severoamerických indiánů Hopi či Kapauků v Nové Guinei a sedláků v Tyrolsku. Pospíšil zdůraznil, že se snažil zkoumat všechny typy společností od archaických až po nejrozvinutější civilizace. Zároveň ostře kritizoval jednostranné tendence posuzovat v podstatě vše optikou “naší” euroatlantické civilizace. Z této kritiky vycházel i argument, proč nemohou být společenské vědy typu sociologie, psychologie či ekonomie skutečnými vědami. Jsou podle něj totiž zaměřený právě jen na západní civilizaci. “To je jako kdyby biolog zkoumal jen žáby, a pak to chtěl zobecnit na všechna zvířata,” připodobnil tento postup Pospíšil.
Věda, filozofie a náboženství
Definování vědy bylo jedním z klíčových témat, kterými se v přednášce zabýval. Podle jeho názoru je každý vědcem již od raného dětství, protože uplatňuje ve svém chování prvek ověřování pomocí zkušenosti, které je jednou ze základních charakteristik vědy jako takové. Filozofii vidí jako nauku hodnotící a zcela individuální, stejně jako náboženství v širším slova smyslu reprezentující absolutní víru. Osazenstvo posluchárny nabádal ke kritickému myšlení a odrazoval od slepé oddanosti k čemukoliv, zejména nejrůznějším “ismům”.
Profesor Leopold Jaroslav Pospíšil patří k průkopníkům etnologie a antropologie práva. Po emigraci do USA v roce 1948 s již vystudovanými právy na Univerzitě Karlově studoval filozofii a sociologii na univerzitě v Oregonu a posléze i právo na Yale. Na této prestižní univerzitě také v letech 1956 - 83 působil jako vyučující. Mezi jeho nejvýznačnější práce patří Etnologie práva (česky 1997), The Kapauku Papuans of west New Guinea (1963) či Anthropology of Law (1971).
Kateřina Kňapová