Finské pivo je malé a bez pěny

inzerce ↑

Autor: externí | 14. 7. 2008 | Rubrika: Zahraničák | 1 komentář
Téma(ta): Erasmus, Finsko

Hlavním důvodem, proč studenti vyjíždějí na „Socrata“, je samozřejmě výuka na zahraniční univerzitě, ta se později vyjímá jako zajímavá kolonka v našem curriculum vitae. Právě z tohoto důvodu jsem si ke svému zahraničnímu pobytu zvolila místo, které leží, řečeno jazykem, kterým jsem tam půl roku mluvila, „in the middle of nowhere“. Suomessa je městečko uprostřed nehostinného Finska, a kromě jednoho březnového víkendu, kdy se koná Světový pohár ve skocích na lyžích, tam nezavítá ani živáček. Na připomínku pana Schneidera, která padla při výběrovém kole, že tam bude tma a zima, jsem reagovala myšlenkou, že to nevadí. Sedět v knihovně se přece dá za jakéhokoliv počasí.

Co se skutečně děje na výměnných pobytech?

Jenže kdo viděl film Erasmus a spol., anebo alespoň slyšel o tom, co se skutečně děje na těchto výměnných pobytech, asi ví, že se má původní domněnka nakonec nepotvrdila. Všechny tyto výjezdy probíhají podle stejného scénáře. Student přijede do nového prostředí, potká cizí lidi, kteří se na první pohled zdají spíše nepřátelští, a ze všeho je vyděšen. Postupně probíhá seznamování s městem, s univerzitou, zahraničními studenty i místními občany. Učební plán se zdá neuvěřitelně náročný a student si pro jistotu rezervuje místo v knihovně. Avšak jak postupně získává nové kontakty se studenty ze všech koutů světa, kteří se na jeden či dva semestry stanou jeho novou rodinou, jeho místo v knihovně je ponecháno téměř úplnému zapomění.

Slovo „téměř“ je na místě, neboť v záplavě všech večírků, „parties“ a s nimi spojených ranních „hangovers“, všichni studenti vědí, že byli do cizí země posláni studovat a všichni bez výjimky nakonec splní i to, co od nich jejich domácí univerzita očekává. Studium v Kuopiu pro mě bylo dobrou přípravou na magisterské studium na IES, především proto, že jsem se naučila aktivně používat angličtinu, bez níž se na magisterském stupni neobejdu.

„Dovolte mi vyvrátit jednu domněnku: na Socrata studenti (alespoň ti čeští) nejezdí proto, aby se semestr či dva bohémsky flákali a požívali alkoholové nápoje.“

Finský rozvrh vzbuzuje chaos

I další zkušenosti pro mě byly přínosné. Poznala jsem, jak funguje finský školní systém, a že se v mnohém odlišuje od toho českého. První věcí, která upoutá každého přijíždějícího studenta, je rozvrh. Ve Finsku neexistuje stálé rozložení předmětů, které by se každý týden identicky opakovalo. Každý předmět začíná a končí nezávisle, trvá rozdílně dlouho a ani jeho rozložení v týdnu se neopakuje. To znamená, že jeden týden můžete mít určitý předmět třeba třikrát, další týden vůbec, a daný předmět může trvat od září do listopadu, zatímco jiný od října do prosince. U zahraničního studenta to vzbuzuje chaos, neboť musí neustále sledovat, zda na nějakou hodinu nezapomněl.

I systém výuky je odlišný, důležitá je interaktivní práce ve skupinách, které jsou směsí finských a zahraničních studentů. Naše skupina, vytvořená pro účely předmětu Information Systems of Organizations, tak měla následující složení: já (Češka), Ital, Francouz a dva Finové a obsahem naší společné prezentace byly informační systémy v české automobilové společnosti Avia. Důraz se klade i na velké množství psaného slova: na každý předmět je potřeba napsat minimálně patnáctistránkovou esej. Jelikož skloubit čas potřebný k napsání rozsahově několika bakalářských prací a ke kontaktu s kamarády nebylo zdaleka jednoduché, byla většina z nás občas nucena sáhnout i k překladu vlastních prací napsaných pro Karlovu Univerzitu. Myslím však, že třeba pojednání o české privatizaci bylo pro tamější lektory příjemným zpestřením jinak nepříliš obohacujícího studia finské ekonomiky.

Oslava Helloweenu

A jaké je vlastně Finsko?

Na závěr mi dovolte vyvrátit jednu domněnku: na Socrata studenti (alespoň ti čeští) nejezdí proto, aby se semestr či dva bohémsky flákali a požívali alkoholové nápoje. To můžeme koneckonců dělat doma a mnohem levněji. I když mnozí s touto vizí do cizí země mohou odjíždět, zahraniční stáž jim přinese něco mnohem hodnotnějšího. Student se v cizí zemi osamostatní, mnohdy bude muset poprvé sám hospodařit, a hlavně pozná rozličné kultury a jiný styl života. A jaké je v tomto ohledu Finsko? V zimě je tam skutečně zima (až k mínus třiceti) a tma (svítá v jedenáct a slunce zapadá ve tři). Příroda je krásná, čistá a pro obyvatele posvátná. Lidé nosí odrazky, jezdí na kole, požívají jedině nízkotučné potraviny, třídí odpad, nekradou, nesnáší běžky a Švédy, milují vlastní zemi, vlasy si barví na černo, poslouchají rock a pijí vodku. Jejich pivo nemá pěnu, stojí tři eura a podává se zásadně ve třetinové sklenici. Vládne jim žena. A co důležitého jsem si ještě odnesla do života? Že dát kečup na těstoviny je pro Italy mezinárodní urážka, že pokud v autě srazím soba, odnese to on, zatímco když srazím losa, budu obětí pravděpodobně já, že v Austrálii nerostou muchomůrky, že Francouzi mluví änglicky ještě hůř než my, že Finové umějí říci „r“ mnohem ostřeji než Češi, že ve znaku mají taky lva, a že „Miluji Tě“ se dá říct ještě příšerněji než „Ich liebe dich,“ a to: „Rakastan sinua“.

Výlet na kole k jezeru