Sociál

Se žurnalisty máme společný jen Hollar

Marketingová komunikace a public relations je nejmladší studijní obor na FSV – letos v říjnu nastoupí jeho teprve třetí prváci. Každý rok na ni podává přihlášku okolo tisícovky zájemců, tedy daleko více než na ostatní „zavedené“ obory. Loni své štěstí zkusila i Kateřina Hráská a uspěla. Jak hodnotí své dosavadní studium?

Když jsem se rozhodovala, kam po maturitě, věděla jsem jenom, že bych se chtěla věnovat nějakému humanitnímu oboru a ze všech škol mě nejvíce zaujala FSV. Z její nabídky jsem si nakonec vybrala právě Marketingovou komunikaci a PR, protože předpokládá a dále rozvíjí všeobecný rozhled a znalosti. Dvoukolové přijímací řízení bylo náročné hlavně psychicky, protože se na něj nedalo nijak cíleně připravit. Otázky se týkaly oblastí kultury, českého jazyka, moderní historie, umění, práva a aktuálních reklamních kampaní. Mám pocit, že záleží i trochu na štěstí, jestli člověk dostane otázky z okruhu svých znalostí, ale samozřejmě se na to nedá v případě neúspěchu odvolávat. O mimořádném zájmu a tvrdé konkurenci svědčí veliké množství přihlášených, z nichž uspěje jen okolo 50 lidí.

MKPR je jediný obor na FSV, u kterého se podařilo prosadit snížený počet hodin kontaktní výuky, hlavní těžiště teoretického studia by mělo ležet v domácí práci. Zjednodušeně to znamená relativně málo času stráveného ve škole, i když záleží samozřejmě na každém, jestli si vezme všechny předměty vypsané na daný semestr. O to větší důraz se však klade na domácí přípravu, zejména velké množství četby - asi 1500 stran za semestr. Nápad je to jistě dobrý a pro nás studenty příjemný, ale u některých náročnějších předmětů nám občas chybí jakési závěrečné shrnutí od učitele.

Chce to ještě více praxe

Kromě společného základu v našem rozvrhu najdete předměty zaměřené na psychologii, kulturu, ekonomické teorie související s oborem, filozofii a český jazyk. Kmenový předmět našeho studia tvoří Dějiny a teorie marketingové komunikace, vyučovaný naším garantem dr. Dolanským. Část přednášek máme společnou se žurnalisty, což se neobejde bez „střetu zájmů“, protože se učíme něco, co vlastně s marketingovou komunikací vůbec nesouvisí. Pro mě osobně jsou v tomto semestru nejzajímavější předměty Marketing Communications in the Transition Towards Market Economy a Prezentace v marketingové komunikace. Oboje vyučuje Ing. Ladislav Kopecký, praktik z oboru, což je na hodinách jasně vidět – výklad často prokládá svými konkrétním zkušenostmi a postřehy.

Náročnost studia nemůžu s ostatními studijními obory porovnávat úplně přesně, zcela určitě však nijak nezaostáváme. Možná nemusíme psát tolik vedlejších textů jako například spolužáci na IMS, nicméně referáty, eseje i průběžná příprava jsou na denním pořádku a ve zkouškovém nudou rozhodně netrpíme.

Do budoucna bychom uvítali více předmětů zaměřených na praktický marketing a především public relations, ne jen nasávání teorie z knih, a bylo by také přínosné více se zaměřit na aktuální reklamní kampaně.

Ve druháku nás čeká povinná třítýdenní praxe, zatím ji však nikdo neabsolvoval a proto není ještě možné cokoli hodnotit.

Odhadem tři čtvrtiny ročníku tvoří holky. Pro mě až překvapivě velké procento studentů nepochází z Prahy. Právě ti tvoří mezi námi prváky zatím nejstabilnější jádro, což je, vzhledem k tomu, že takřka všichni mimopražští bydlí na kolejích, pochopitelné. Už od začátku jsme se snažili se nějakým způsobem lépe seznámit, na podzim proběhlo několik večírků a víkendový výlet do Krkonoš. Nicméně tak dobrou partu jako např. studenti teritoriálních studií zatím ještě nemáme. Naše úsilí však zdaleka nekončí, v nejbližších týdnech se kromě několika večerních akcí snažíme zajistit další pokračování družby v horském prostředí.

Protože MKPR je obor zbrusu nový, nemůže nikdo s jistotou říci, jak obstojíme na trhu práce a nakolik uplatníme nabyté znalosti z různých předmětů. Když však vidím, kdo v současnosti pracuje v oblasti marketingové komunikace a PR, mám pocit, že není vůbec důležité vzdělání v tomto směru, ale úplně jiné „přednosti.“

Trochu se tak opakuje situace z počátku devadesátých let, kdy byl na trhu práce nedostatek lidí s manažerským vzděláním, a proto firmy zaměstnávaly na vedoucí posty kdekoho. Časem však vysoké školy zavedly výuku managementu a dnes už je obtížné se na takovou pozici bez příslušného diplomu dostat. Tato situace se bude snad opakovat i v oblasti komunikace, tedy aspoň se to dá očekávat.

Kateřina Hráská
autorka studuje 1. ročník marketingové komunikace a PR