Sciences Po - semestr politologie v Paříži

Byrokracie a drahota v ubytování, vítězství formy nad obsahem při studiu, chladní Francouzi a obrovská životní zkušenost. To byl můj půlroční pobyt v Paříži.

Do Paříže jsem coby student politologie FF UK odjel v srpnu minulého roku. Mojí cílovou školou byla Science Po Paris. Je to velká zkušenost pro život. Člověk se naučí jednat samostatněji, ale také lépe spolupracovat na skupinových a týmových úkolech. Otrká se a pozná kosmopolitní a mezinárodní prostředí. Po příjezdu si ale člověk připadá jako v cizím světě, trvá, než se vyzná ve školském systému a vůbec se zorientuje.

A vy jste taky v EU?
Největší počáteční potíží je najít vhodné a cenově dostupné ubytování. Je to asi největší problém zdejšího studia. Získat místo na kolejích je prakticky vyloučené, většinou jsou beznadějně obsazené už dlouho dopředu. Moji spolužáci bydleli převážně v pronajatých bytech a hodně se tu praktikuje spolubydlení. Nejjednodušší varianta, jak si sehnat bydlení, je zdědit byt po předchozím studentovi. Na škole se tomu věnuje sociální oddělení, které zprostředkovává nabídky. Ty jsou ale obvykle dost drahé. Mně se povedlo sehnat pokoj přes PetitePrague, což je česko-francouzská komunita na síti.

Podařilo se mi chytit pokoj v rodinném domě na předměstí Paříže. Platil jsem 350 eur měsíčně. Doprava přijde v závislosti na zóně na 40 až 100 eur měsíčně. Můžete požádat o příspěvek státní sociální zabezpečení CAF, jakýsi příspěvek na bydlení. Je to ale hodně papírování a měl jsem s vyřizováním dost nepříjemnou zkušenost. Setkal jsem se s arogancí, nepřátelstvím a velice zmateným chováním, kdy se jim několikrát ztratily moje zaslané nebo dokonce osobně přinesené dokumenty. Stalo se dokonce i to, že někteří úředníci nevěděli, že ČR a SR jsou členy Evropské unie! CAF se navíc ukázal v porovnání s naší „sociálkou“ jako velice neefektivní, peníze dorazí tak tři měsíce po zažádání a může se stát, že někdo, kdo bydlí levněji, může dostat výrazně větší sociální pomoc, než vy.

Druhý problém bývá samotný zápis předmětů. Probíhá v jediném dni a většina předmětů je rozebrána okamžitě během prvních pár minut. Pro zahraničního studenta je také dost těžké udělat si z názvů některých předmětů představu, čím se vlastně budou zabývat.

Konzultace? Nevedeme!
Na Science Po se studuje právo, ekonomika, mezinárodní vztahy, Evropská unie, politologie a žurnalistika. Metodologie školy je od způsobu studia na Univerzitě Karlově dosti odlišná. Hlavní rozdíl spočívá v důrazu na referáty a ústní prezentace před třídou, což u nás chybí. Není snadné si na to zvyknout a pro mě to znamenalo velký šok, když jsem zjistil, co vše mám dělat. Typy referátů a úkolů se liší, jsou mezi nimi i českým studentům neznámé formy, například „exposé“. Zdá se mi, že na obsahu a kvalitě práce záleží výrazně méně než na formální stránce, podle mě až absurdně. Můžete obhajovat třeba i diktaturu, když to bude formálně správně podané. Úroveň referátů bývá slabší, stačí jen stručně a nahrubo podat spolužákům nástin vašeho tématu.

Na většině kurzů je povinná docházka a student se musí pravidelně připravovat na hodiny během celého semestru. Pozor! Francouzi neznají konzultace a konzultační hodiny. Dotazy se kladou pouze v hodině, není možné individuálně přijít za učitelem. Tohle udivilo nejen mě, ale i další moje kamarády cizince.
Francouzi se o zahraniční studenty obecně příliš nezajímají, respektive záleží na tom, ze které země jste. Střední Evropa jim moc neříká, znají spíše Němce nebo Američany. Bylo snazší komunikovat s ostatními cizinci než s většinou Francouzů. Studenti vyjíždějící do Paříže na zimní semestr se mohou zúčastnit měsíční integrační stáže v září. Její absolvování můžu doporučit všem, sama o sobě je velkou zkušeností a pomůže se zapojením se do prostředí.

Ve volném čase doporučuji navštívit České centrum nedaleko Sciences Po, kde se pořádají zajímavé akce. Nejlepší bývají jazzové páteční večery. Často na ně chodí kromě Čechů a Slováků i sympatizující Francouzi.

Michal Stein (POLT-DKIZ)