Žije mezi námi: Aida, vedoucí Platóna

Zná ji každý, kdo jídá, pívá či jinak pobývá u velkého filozofa. Rozdává úsměvy zdarma ke každému jídlu a přáními dobré chuti nešetří. Tentokrát jsem sestoupil do přízemí s úmyslem vyzpovídat ji, aniž bych ji o ten úsměv připravil. Zbytečné obavy. Po celou dobu rozhovoru, který se konal uprostřed bufetového dění, viděl jsem příjemně naladěnou tvář.

Milá dáma s romantickým jménem Aida Belskaya se přistěhovala z Kazachstánu už před devíti lety. „Jsem studovaná inženýrka, avšak v Česku jsem se uchytila nakonec takhle,“ vzpomíná na obtížné postavení imigranta. V kantýně U Platóna řídí provoz osazený toho času pěti zaměstnanci. Nejprve netuší, co by mi vůbec mohla ohledně podniku sdělit zajímavého, ale potom se široce rozpovídá sama. „Jsem ráda mezi lidmi, líbí se mi všechen ten pohyb tady, takže listopad, prosinec, to jsou měsíce pro mě,“ říká a vesele pomrkává po kolemjdoucích hostech.

Zdejší Společenský ruch je jejím přirozeným živlem. „Zato o víkendech se plně věnuji rodině.“ Zdůrazňuje, že kolem sebe potřebuje pozitivně naladěné lidi. „Bohužel každý den se najde individuum, které tu náladu shodí,“ dodává posmutněle. Snad nejde o nikoho ze studentů, ti za ní naopak chodívají pět ódy na skvělé výkony kuchyně.

A jaká jídla vedou v gastronomické hitparádě? „Řízek a smažený sýr,“ odpoví jednoznačně a zároveň upozorňuje, že tyto „hotovky“ bývají už mezi druhou a třetí odpolední vyjedené. Čemu však holduje sama ta, kterou vídáme pokrmy povětšinou jen prodávat? „Zbožňuji českou kuchyni. Dobrý gulášek a pivo, na to nedám dopustit!“ vysekává pochvalu našim národním dobrotám.

Nelze se nezeptat na štamgasty. „Samozřejmě, chodí sem takové známé skupinky,“ a jmenuje profesora z UMPRUM s kroužkem jeho věrných studentů, trio učitelek z konzervatoře nebo jakýsi pro mě záhadný spolek starších pánů, kteří se každý čtvrtek dopoledne zašívají do kóje za dřevěný závěs. Každý bystrý pozorovatel platónského hemžení by samozřejmě mohl dodat své tipy.

Pokud se i vy chcete zařadit mezi čestné štamgasty, nemusíte spěchat. Paní od Platóna zatím září spokojeností a o tom, že by filozofickou kantýnu opustila, neuvažuje, a tak ještě dlouho může nás všechny od vědy žíznivé a hladové občerstvovat přívětivým altem a známou otázkou: „Co to bude?“