Akademický senát naší fakulty vyhlásil na 22. a 23. listopadu volby do tohoto zastupitelského orgánu a zároveň i do „velkého“ senátu celouniverzitního. Je proto dobré se zastavit a zamyslet se, co že to ten senát vlastně je, protože každý jednotlivý student nyní bude mít šanci ovlivnit budoucí směřování fakulty.
Akademické senáty jsou samosprávnými orgány akademické obce, do kterých své zástupce volí odděleně studenti a akademičtí pracovníci. V našem případě tedy do AS PF UK studenti volí 10 svých kolegyň a kolegů, vždy dva za každý ročník, aby spolu s 11 učiteli další tři roky tvořili fakultní senát. Každý ročník tak má svou dvojici zástupců. Vzhledem k délce volebního období se ale stane, že ročník, který nastoupí na fakultu po volbách, svého zástupce dostane až za dva a půl roku. Zatím jim proto radí a pomáhají senátoři ročníků ostatních.
Volby do fakultního senátu ale nejsou jediné, kterých se mohou studenti účastnit. Vedle nich mohou odevzdat dva hlasy ve volbách i do akademického senátu univerzity. Zde se volí opět v kuriálním systému, tedy učitelé volí 2 učitele a všichni studenti 2 studenty magisterského nebo doktorského programu. Ti pak tvoří opět na tři roky univerzitní akademický senát, kde je opět mírná převaha učitelů nad studenty. Pokud by senátor odstoupil, přestal být členem akademické obce nebo by vznikla inkompatibilita funkcí (např. byl zvolen děkanem), nastoupí místo něj některý z neúspěšných kandidátů, kteří fungují jako náhradníci. Není tedy vzácné, že složení senátu se mění. Například ze současných 10 fakultních senátorů byli 4 náhradníky.
Co práce senátora obnáší?
Senátor je v první řadě zástupcem studentů, velkou částí náplně jeho práce je tedy komunikace mezi studenty a učiteli, informování o fakultním dění, poskytování rad studentům v různých situacích a zprostředkovávání řešení problémů. Fakultní akademický senát sám má poměrně významné pravomoci, mezi které patří volba děkana, schvalování rozpočtu nebo vnitřních předpisů. Senát se také vyjadřuje ke jmenování proděkanů, vedoucích kateder, ústavů nebo center. Senát dále ustavuje různé stálé nebo mimořádné komise, které se specializují podle svého účelu. Náš senát má tradičně ekonomickou komisi, vedle které existuje celá řada komisí děkanských, jako je třeba komise pro koncepci studia, knihovní komise nebo komise evaluační. Obdobně je tomu i na univerzitní úrovni, kde se ale řeší celouniverzitní záležitosti, jako je třeba prostupnost studia mezi fakultami. Je tedy si před kandidaturou potřeba ujasnit, co má který senát v popisu práce, a nesměšovat to.
Proč kandidovat?
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že práce senátora může být, pokud ji děláte pořádně, dosti náročná. Najednou se z problémů často cizích lidí stávají problémy vaše a musíte hledat jejich řešení. Facebookových palců se také doberete spíše tím, že uděláte nový super-ultra-výcuc, než zavedením pěti nových předmětů. A nejednou se můžete přistihnout, jak ve volném čase místo jiného studujete způsob rozdělování finančních prostředků mezi fakultami. Na druhou stranu je to práce, která umožňuje nahlédnout pod pokličku standardního studia a seznámit se s financováním vědy, úpravy studijních plánů a podobných věcí. Dostanete možnost ovlivňovat podobu studia na fakultě i za několik let, kdy nikdo z vašich voličů už na fakultě (pravděpodobně) nebude.
Poslední platí zejména pro senát, který se ujme svého mandátu v únoru 2017, protože před ním bude ležet děkanská volba, změna fakultních předpisů v návaznosti na probíhající změnu předpisů univerzitních nebo příprava reakreditace studijního programu. Tento senát tedy svou prací bude moci skutečně ovlivnit, zda se budeme chtít profilovat jako fakulta českého nebo evropského významu.
Autor: Michal Říha
