Brno nehýčká katedry, ale studenty
Se zájmem jsem si přečetl komentář pana Hnízda o tom, jakým způsobem se realizuje přijímací řízení na FSV UK. Vím, že celý text vypadá trochu jinak a jeho autor, pan Bagge, mi jej dal k dispozici v elektronické podobě. Protože však čtenáři neměli pravděpodobně možnost se s ním seznámit, rozhodl jsem se zareagovat pouze text otištěný v posledním čísle Sociálu. Upozorňuji tedy, že reaguji na to, co bylo zveřejněno (černé na bílém), nikoli na to, jak to skutečně autor výroku řekl (nedohledatelné) či dokonce myslel (spekulativní). /článek byl po nezbytné korektuře zveřejněn tak, jak byl jeho autorem zaznamenán - pozn. red./
Výrok „Praha ale nemá komu konkurovat v České republice“ je skutečně bezkonkurenční a naplňuje tautologicky sám sebe. Kromě této perličky však obhajoba a argumentace přijímacího řízení na FSV pana Hnízda vedla naprosto mylným směrem. Přijímací řízení na FSS (nejen politologie, ale jakékoli katedry) řeší již několikátým rokem agentura SCIO. Přihlásivší se ke studiu cestují do nejbližšího krajského města. Tam v určený den a hodinu obdrží stejné testy, které posléze agentura vyhodnotí, výsledek dodá vedení školy, a to si podle vlastních kritérií vybere. Stává se díky tomu běžně, že škola nabídne např. studium psychologie studentovi, který sice neuspěl na sociologii, ale jeho výsledek byl pořád lepší, než mnohých budoucích psychologů. Nad kvalitou testu, možností opisovat a komfortem uchazečů bdí agentura, která vedle toho, že to pro ni představuje komerční zakázku, buduje na těchto aktivitách renomé. Rozdíl je zřejmý. Renomé Karlovy univerzity již bylo vybudováno po více jak 600 let jejího působení a současná generace akademiků tuto otázku nemusí řešit. Mají již, díky předkům, odpracováno.
O mrhání prostředky daňových poplatníků nejde. Administraci testu, plat kontrolorů, pronájem prostor a další výdaje spojené s přijímacím řízením hradí zájemce o studium. Škola na celé věci nutně ušetří: učitelé, akademici a doktorandi mají jistě na starosti zajímavější, přínosnější a účelnější práci – studium, výuku, vědu. O promarnění jejich času sezením u ústní komise by se nejednalo jedině v případě, že by skutečně neměli nic lepšího na práci. Na FSS mají.
Objektivita testu je zaručena jeho reliabilitou a validitou, kterou garantuje agentura. U ústního hodnocení přijímaných uchazečů, vedle již zmíněné tristní neefektivity, nemůže být o objektivitě řeč. V komisi samotné panuje jiná nálada ráno než před obědem, po obědě jiná, než v podvečer. Nemluvě o rozdílech mezi komisemi. Ale ono je to jedno, beztak se na politologii na FSV dostane 70 % těch, kteří projdou písemným testem. K čemu pak taková komise slouží, nepřímo pan Hnízdo vyjádřil tím, že v textu, ve kterém její působení obhajoval, neopomněl zmínit, že příští rok již existovat nebude.
Pan Hnízdo měl dle mého soudu na mysli, že nikoli Brno jako město, ale MU či FSS si „hýčká“ politologii. Nehýčká. Nejde totiž vůbec o to, jaké postavení má ta která katedra v rámci fakulty, univerzity, natož celého města.
Důležité je zvažovat, co má smysl, co je efektivní. Jedná se pouze o ochotu využívat nové metody a opouštět ty zastaralé, hledět na výkonnost namísto přežité tradice, nabídnout komfort budoucím studentům a ušetřit čas akademiků, učitelů a doktorandů na jejich práci, kvůli které na fakultě působí.
Ani na MU nejsou někteří akademici ochotni připustit, že povaha vysokoškolského procesu se mění. Trojstupňové vzdělávání, prostupnost studia, přenositelnost kreditů, masovění vysokého školství, manažerské řízení univerzity, to vše klade obrovské nároky na změny strukturální, personální, vztahů s veřejností. Čím dříve se k nim katedra / fakulta / univerzita odhodlá, tím lépe pro ni, pro její učitele i studenty.
Vladimír Tůma
absolvent politologie na FSS MU, bývalý člen kolegia děkana FSS MU
[email protected]
Související články:
…
Loading ...
