Sociál

Studentské hodnocení jako pomsta učitelům? Mýtus!

Jako téma bakalářské práce si Michal Osuský vybral evaluace kurzů na vysokých školách. FSV jím navržený systém skutečně začala používat. A brzy k ní možná přibudou další. Sešli jsme se o jednom nepřívětivém podzimním odpoledni. Hodinka strávená v jeho společnosti byla více než příjemná. Přestože jsme mluvili o „závažných věcech“, odpovídal na otázky upřímně a s lehkostí.

Proč jsi se rozhodl studovat sociologii?
Dobrá otázka. Původně to byla tak trochu loterie. Většina sociologů, když se hlásí na školu, úplně neví, co se pod názvem sociologie vlastně skrývá. Chtěl jsem zakotvit v sociálních vědách, měl jsem blízko k psychologii, sociologie byla ještě o krok dál. Zdálo se mi to jako správný krok a postupně jsem zjistil, že to byl velmi správný krok, protože to zahrnuje většinu mých koníčků a zájmů. Měl jsem štěstí.

Říká se, že tak jako je ekonomie „pravicová věda“, sociologie je spíš levicová věda. Je to pravda nebo je to nějaký mýtus?
Například francouzští nebo američtí sociologové byli často ve spojení s levicovými stranami. V Čechách to myslím pravda není. I když je to téma na hodinách probírané, myslím, že nikdo není výrazně pravicově nebo levicově zaměřený.

Ptám se proto, že sociologové na FSV hodně medializují Karla Marxe. Máte setkání nazvané Marxovy děti, na letáčku pro prváky je obrázek „Mladý Marx, jak se rozhoduje, co bude dělat dál.“ Čím to je?
Myslím, že Marx je ikona, kterou si lidé pamatují, že nějakým způsobem souvisí se sociologií. Je to takový odkaz na historii. Dnes už není jeho relevance tak vysoká, i když se s ním ještě ve výuce setkáváme. Ne, že by neomarxismus nebyl aktuální, ale není to dominantní myšlenkový směr.

Takže existují i pravicoví sociologové?
Já myslím, že je to tak půl na půl. Možná je to tak na třetiny, polovina je pravicovo-levicová, zbytek je pravé či levé křídlo. Nemáme třeba žádné extremisty, z Mladých konzervativců jsou tu možná tak jeden nebo dva lidé, většina je nevyhraněná. Takže je to hodně orientované na politický střed.

Dneska to vypadá většinou tak, že spousta lidí chápe sociologii právě přes ty výzkumy veřejného mínění. Je to ještě o něčem jiném?
Dva hlavní obrazy sociologie jsou výzkumy veřejného mínění a mar ketingový výzkum. Vidím ale ještě nejméně dvě či tři další aplikační pole. První z nich je teoretická sociologie, druhý metodologie a třetí jsou hraniční disciplíny, jako je sociologie genderu, sociologie politiky, sociologie médií atd. Je těžké je odlišit například od žurnalistiky nebo nějakých zvláštních pohledů, proto jsou také méně viditelné.

Domnívám se, že právě nyní je pro sociologii charakteristické, že nemá žádné viditelní mluvčí, jako mají jiné disciplíny, například v ekonomii existují známé ikony, ale v sociologii je hodně málo lidí, kteří jsou viditelní v médiích, kteří se k něčemu vyjadřují. Nemáme moc dobré PR, v Česku určitě ne. Mohlo by to být lepší.

Sociologie na FSV patří z hlediska studentských aktivit spíš k těm pasivnějším institutům. Čím to je? Je tato společenská věda tak málo společenská, málo družná?
Mám pocit, že tohle platilo spíš tak před pěti lety, poslední čtyři tři roky se rozběhl bohatý společenský život, počínaje dvěma celokatedrálními oslavami, imatrikulací a pohřbíváním semestru. Naopak si myslím, že se to začíná hodně rozbíhat. Existuje samospráva, sociologické úterky, které budou nahrazeny sociologickými večery. Počítám, že do třech let budeme patřit mezi ty nejaktivnější součásti fakulty.

Hodnocení kurzů byla součást tvé bakalářské práce. Jak jsi dostal nápad, že by ses chtěl věnovat právě tomu ve své bakalářce?
Nemám rád čistě akademické práce, které nemají žádné vyústění do praxe. Šlo o kombinaci metodologie, které jsem se v té době hodně věnoval, a něčeho, co mohlo škole pomoci. Vytvořit systém na hodnocení kurzů mi přišlo jako dobré spojení příjemného s užitečným. Zároveň mám pocit, že je to jeden ze základních nástrojů určování kvality výuky, který do té doby na FSV paradoxně v podstatě chyběl, měli ho pouze ekonomové.

Inspiroval ses Zpětnou vazbou na ekonomii nebo jsi vycházel i z jiných zdrojů?
Určitě to byl jeden z hlavních zdrojů, ale vycházel jsem i z jiných systémů používaných na univerzitách v Čechách i v zahraničí. Takže náš systém je takový kompilát nejlepších nápadů z různých institutů a fakult.

Kolik lidí na celém projektu dnes pracuje?
Dva lidé v „jádře“, Linda Běloloucká a já, plus je tam pět lidí, kteří přepisují dotazníky a pomáhají s různými věcmi okolo. Takže dohromady kolem sedmi lidí.

Podnět převzít to jako celofakultní systém byl seshora, nebo jsi prostě někam přišel a nabídl se?
Bylo to přesně tak. Někdy říkám, že jsem takový samozvaný organizátor hodnocení kurzů. S tím nápadem jsem šel za proděkanem pro studijní záležitosti docentem Jirákem, který to uvítal, ale většinu energie na rozjezd celého projektu jsme věnovali my. To je také důvod, proč je nyní existence hodnocení kurzů ohrožená, protože teď už nám na to nezbývá čas a vrátili jsme to na děkanát. Je otázka, zda se najdou další fakultní zdroje, aby ten projekt běžel dál.

Dostávají za zpracovávání hodnocení lidé něco nebo je to nějaké bláznovství, obětování se veřejnému blahu?
Zpočátku to bylo hodně bláznovství, ale nejde každý semestr něčemu takovému věnovat desítky hodin, takže v tuto chvíli jsou za to lidé placení, je to pro ně brigáda. I my organizátoři za to dostáváme peníze.

Je ten proces automatizovaný? Vydáte dotazníky, vyberete dotazníky, rovnou vyhodnotíte? Nebo se tam každý rok musí něco měnit?
Hodně jsme se snažili zautomatizovat, ale každý semestr jsou tu přesto určitá specifika. Je třeba zajistit tiskárnu, distribuovat dotazníky na fakultě, sbírat je zpět. Je s tím stále hodně práce.

Takže se obáváš, že by fakulta nezvládala tyhle věci organizovat? Nebo by systém ještě potřeboval nějaké úpravy?
Myslím, že hlavní problém organizace je nějaké skupiny, která by se tomu věnovala. Je to zvládnutelné, ale je třeba určit, kdo bude mít zodpovědnost, kdo bude co dělat. Fakulta to potom už zvládne levou zadní.

Asi vždy, když se mluví o hodnocení učitelů studenty, vyvstanou pochybnosti, zda se to nemůže zvrhnout v prostředek osobní msty. Neměl jsi ten strach?
Strach jsem měl, ale myslím, že je to mýtus. I podle zdrojů se kterými jsem pracoval, to byl jeden z hlavních argumentů. Na FSV nikdy nedošlo k tomu, že by to bylo zneužité. Na ostatních školách jsou to jen výjimky. Systém je stabilizovaný tím, že se ho účastní hodně lidí. Každý má jen malý příspěvek, a proto je těžké v průměru výsledek nějak svévolně posunout.

Co říkáš na slova pana děkana, že studenti bakalářského studia by neměli příliš zasahovat do nabídky předmětů?
Koncepce pana děkana ohledně bakalářského studia se hodně blíží tomu, aby se z něj stal jakýsi unifikovaný úvod. Dokonce v rozhovoru v posledním Sociálu zmiňoval, že je studenty potřeba naučit všeobecné základy a myšlení a že potom, když se dostanou do těch firem, naučí se až tam nástroje a dovednosti, které budou potřebovat. Moje otázka potom je, proč by tedy mělo existovat dvacet fakult, proč neudělat nějaký jednotný systém všeobecné výuky.

Myslím si, že by to mělo být úplně naopak. Nevím, jak na ekonomii, ale na sociologii bychom se jednoznačně měli naučit používat všechny nástroje, které později budeme používat v praxi. Všeobecné úvody jsou sice pěkné, co se týče rozhledu, ale z hlediska praktického využití pokulhávají.

Řada vysokých škol teď hodnocení kurzů zavádí jako žhavou novinku. Zvažoval jsi možnost svůj systém třeba některé z nich prodat?
Paradoxní je, že ačkoli to vysokým školám ukládá zákon, některé z nich klidně běží bez toho. Snažím se ten systém s jednou firmou rozběhnout v rámci celých Čech. Je to taková forma franchisingu. Já dodám nápad a ta firma by se starala o reklamu, předávání do škol a vlastně celou exekutivu. Takže ano, je to v jednání.

Někdy, třeba u nás na IMS, se stává, že je v hodnocení kurzů fluktuace. Některé kurzy jsou třeba i jeden rok červené, druhý rok zlaté. Je chyba v rozpoložení pedagogů, v tom, jací přijdou žáci nebo je to chyba systému?
Systém bych vinil až na posledním místě. Sám učím, proto vím, že někdy semestr je velmi dobrý, někdy studenti občas jen sedí, někdy chtějí více diskutovat, je to víc interaktivní. A samozřejmě existuje i kolísání v tom, jak je to odučené.

Jak dopadají kurzy Michala Osuského v hodnocení?
Nevím, jestli se můžu chválit, ale zatím se daří to udržet na zlatém kurzu.

A není to zmanipulované?
Doufám, že ne.

Bylo ti někdy nějakým vyučujícím řečeno, žes ho poškodil tím systémem?
Že byl hodnocen nespravedlivě? Staly se dva takové případy. Jeden z nich byl email, takové povzdechnutí pana Fidlera, že ho na základě toho hodnocení vyhazují ze školy. Nevím, co je na tom pravdy. Domnívám se ale, že toho za tím bylo více, než jen evaluace.

Druhý podnět byl z katedry jazykové přípravy, jeden z pedagogů mi říkal, že to tam je takový postrach, seriózně se s tím pracuje, když má někdo červený kurz, je to vážná věc a diskutuje se o tom na poradě katedry. Lidé musí pracovat tak, aby červené kurzy neměli. To je podle mě dobrá práce se systémem.

Česky umím, ale nepřednáším

Odkud pocházíš?
Ze Slovenska, z Bratislavy, krásky na Dunaji.

Proč jsi se rozhodl studovat v Praze?
Jednak moje slečna utekla studovat do Prahy, takže vznikla otázka, zda přijde Mohammed k hoře nebo ne. Takže jsem přišel do Prahy. Jednak kvalita sociologie v Praze je vyšší, to byl další důvod.

Mluvím o tom proto, že někteří čeští studenti mají pocit, že jim Slováci zabírají místa na vysokých školách.
Já si myslím, že to je zdravá konkurence, je to prospěšné systému. Mělo by to zvýšit úroveň celého vysokoškolského systému.

Jak vidí sociolog vztah Čechů a Slováků?
Osobně nevěřím na národní ani genderové stereotypy. Je to hodně individuální záležitost. K hodně lidem jsem si našel cestu a oni ke mě, takže mě je tady moc příjemně a v zásadě je jedno, jestli jsou to Češi, Maďaři, Poláci nebo Američani.

Umíš česky?
Umím. Musím ve firmě psát zprávy česky. Umím dokonce i mluvit, ale třeba když přednáším, musel bych jednak myslet na to, co říkám, jednak na to, jak se to řekne česky. Takže se snažím spíš mluvit slovensky a investovat svojí kognitivní energii do toho, co říkám.

Rozumějí ti studenti?
Zatím nebyl problém. Jednou jsem to musel řešit s jednou slečnou – původem z Polska, ale s tou jsme se nakonec také domluvili.

Máš pocit, že Slováci lépe rozumí Čechům než naopak?
Moje generace ještě rozumí lépe, ale třeba někteří patnáctiletí už mají problémy číst třeba české časopisy. To je asi dané postupným vývojem.

Osobně bych spíš řekl, že na vysokých školách by se měla začít používat angličtina, to je esperanto moderní vědy. Jsem pro, aby se vyučovaly bloky výuky nebo i celé kurzy v angličtině.

Ředitelé institutů by měli být dobří manažeři

Jsi v doktorandském studiu, hodláš pokračovat v akademické kariéře?
Rád bych zůstal jednou nohou v akademické a jednou nohou v komerční. Akademikům chybí často tah na branku, efektivita, aplikace v komerční sféře zase chybí teoretické a metodologické zakotvení. Nejkvalitnější výsledek je spolupráce obou. Rád bych dál učil a měl nějaký vztah s katedrou, zároveň bych také nerad vypadl z komerční sféry.

Za měsíc nebo dva budou volby ředitelů institutů, máš nějakého favorita?
Mám za sebe nějakého favorita, ale spíš než konkrétní jména je mým favoritem koncepce. Myslím, že koncepce ředitelů institutů jako zasloužilých akademiků, kteří mají tituly a publikace, je hrozně zvláštní. Ředitel institutu je přece manažerská pozice. Z toho důvodu mi přišla zvláštní i podmínka, která se objevila v inzerátu, že kandidát musí být nejméně docent nebo profesor. Po diskuzi ji děkan stáhl, ale nevím, nakolik tuto změnu veřejně vyhlásil.

Ředitel institutu by měl být člověk, který nemusí být akademicky až tak fundovaný, ale hlavně by měl zvládat svojí manažerskou roli, informovat a řídit lidi, kontrolovat kvalitu, vyhodnocovat kvalitu, řídit dialog mezi studenty a pedagogy, mít nějakou vizi a tlačit na kvalitu. To jsou všechno věci, které ne nutně patří k akademikům, ale více patří k manažerům.
Podporuji všechny kandidáty na ředitele, kteří jsou hlavně dobří manažeři.

Je současné vedení dobře manažersky zajištěné?
Myslím, že má svoje rezervy.

Mgr. Michal Osuský

Vystudoval sociologii na Institutu sociologických studií FSV UK. Jako bakalářskou práci vytvořil systém hodnocení kurzů, který dnes FSV používá. Svůj systém chce v brzké době nabídnout i dalším vysokým školám. V současnosti pokračuje na ISS v doktorském studiu, vyučuje Úvod do sociální psychologie pro sociology. Doktorandi si jej také zvolili za svého zástupce do studentské samosprávy SISS.