Vítězství positivismu aneb konec politické filosofie na IPS?
Na začátku letošního akademického roku bylo možné zaznamenat několik nepatrných změn v studijním programu Politologie a mezinárodní vztahy. Kromě vcelku logického rozšíření Československého politického systému z jednoho na dva semestry na úkor Českého politického systému byl pro prváky nově zaveden Metodologický proseminář. Současně s tím byl přeřazen původně povinný předmět Filosofické základy politického myšlení mezi předměty povinně volitelné. Jaké výhody či nevýhody z toho pro studenty plynou?
Zajisté mohou být potěšeni ti, kdo místo čtení náročnějších textů dají přednost zjišťování, kde v Praze se nachází která knihovna a kde mohou sehnat různé prameny ke studiu, neb sami by na to bez speciálního předmětu nepřišli. Pravidla pro psaní seminárních prací by jim byla také beze sporu utajena, nebýt Metodologického semináře.
Další, a to mnohem závažnější novinka se pak týká magisterského studia Politologie, ve kterém zmizela specializace na politickou filosofii. Snahy části katedry politologie prosadit magisterské studium politické filosofie a vytvořit samostatnou katedru politické filosofie narazily na nesouhlas vedení institutu i fakulty. Vznik katedry politické filosofie byl panem děkanem podmíněn schválením akreditace magisterského oboru politické filosofie. Jenže právě tuto akreditaci pan děkan neumožnil tím, že ji vědecké radě ani nepředložil, jak to sám slíbil.
Asi jsem byla příliš naivní, pokud jsem si myslela, že universita je prostorem pro rozvoj myšlení a hledání poznání, že má vytvářet prostředí vhodné pro činnost svobodného aktivního intelektu člověka a že má podporovat nejenom osvojení si „praktických“ dovedností, ale i zdánlivě nepraktického vědění. Zamítnutí žádosti o zřízení katedry politické filosofie mě utvrzuje v tom, že tomu tak na FSV není.
Když se podíváme na jednotlivé instituty FSV, zjistíme, že nejvíc kateder ze všech má Institut ekonomických studií, konkrétně pět, následuje IMS se čtyřmi, ostatní instituty mají po dvou katedrách. Co brání tomu, aby na IPS vznikla jedna další katedra s cílem vzdělávat studenty v oboru politické filosofie?
Nejsme přece všichni stejní a v důsledku přirozených rozdílů máme odlišné zájmy a touhu po poznání různých věcí, takže ne každý student IPS se chce specializovat na mezinárodní vztahy, politickou geografii či komparativní politologii, ale najdou se i zájemci o politickou filosofii. Proč jim v tom má být zabráněno? Je snad různorodost na naší fakultě něco nepřijatelného? Nebo je snad politická filosofie něco, co do politologie nepatří?
Při redukci politologie na politickou vědu zůstane předmětem studia jenom zkoumání metody, jakým nejjednodušším způsobem se lze dobrat cíle, bez ohledu na to, jestli je tento cíl správný, či nikoli. Prostředkům je pak umožněno, aby pohltily cíl. Absolutní poznání je nahrazeno relativním. Naproti tomu politická filosofie nabízí představu o hodnotách a možnost posuzování správnosti cíle, smyslu. Jsme tak daleko, že si můžeme dovolit „luxus“ v podobě odmítání hodnocení a rozlišování dobrého od špatného? Nenabývají v dnešním světě kulturních válek na aktuálnosti problémy etiky spadající do oblasti politické filosofie?
Nevím, jestli má význam před některými lidmi obhajovat smysl politické filosofie, nedá se totiž matematicky vyjádřit ani zapsat do grafu, jak by to tito lidé požadovali. Pro ně zůstane na základě jejich marxisticko-utilitaristických východisek politická filosofie jen jakousi zbytečnou „nadstavbou“, ze které neplyne žádný praktický užitek, protože po ní není velká poptávka na trhu. Nemá být ale cílem university nejenom produkce pracovních sil, které žádá trh, ale i šíření poznání a zdánlivě zbytečná badatelská činnost?
Mária Pešeková (IPS)
Marus_ka [zavináč] email.cz
Loading ...
