Co vám „globální oteplovači“ raději neřeknou
Pokusím se tímto článkem vrátit debatu o globálním oteplování na stránkách Sociálu k jádru věci. Začnu tam, kde Kateřina Husová skončila.
Letní debata o globálním oteplování
Diskuzi mezi sebou vedli na stránkách Sociálu studenti FSV. Řazeno od nejstaršího k nejnovějšímu článku.
- Klima a sociální vědy? Osudová přitažlivost (K. Husová)
- Svobodná, neoteplená věda (J. Průša)
- Urovnejme si fakta a diskutujme korektně (K. Husová)
- 100 let a 100 000 let není totéž (J. Průša)
- Co vám „globální oteplovači“ raději neřeknou (P. Ryska)
- O vědě, čecháčkovství a střetu svobod (K. Husová)
Vyslovila jedno přání: „Přestaňme se konečně dohadovat o tom, co ve světě i Evropě už dávno není tématem – a sice o faktu globálního oteplování.“ Z toho vyvozuje, že „klimaskepticismem (…) jen ztrácíme čas debatovat nad tím skutečně zajímavým a důležitým – nad řešením momentálně nejzávažnějšího globálního problému“. Autorka se zde však dopouští myšlenkového zkratu, velmi typického pro zastánce „akce“ proti globálnímu oteplování. Spojila totiž několik oddělených otázek do jedné a vyvodila nevyvoditelný závěr. Ano, debata není nad tím, zda za poslední století či desetiletí mírně stouply některé teploty. Debata je nad následujícím: Jsou dnešní mírné změny teplot bezprecedentním či alespoň historicky výrazným jevem? Pokud ano, je prokázáno, že za ně může člověk? A pokud ano, znamenají nutně zkázu, proti které musejí vlády bojovat?
Odpověď na všechny tyto otázky je negativní. K té první: nemusíme se vydávat ani do pravěku, abychom viděli, že změny teplot jsou Zemi naprosto vlastní a stále se opakují. V raném středověku bylo o tolik tepleji než dnes, že se v Anglii pěstovalo víno a vyváželo do Francie. Byly to mimochodem právě vysoké teploty, které daly Grónsku název Greenland. Fakty o historii teplot, jež byly mnohem vyšší než ty dnešní (!), se však autorka ve svém zápalu „nezdržuje“. Každý povolaný vědec potvrdí, že dnešní mírný růst teplot je jen návratem k dlouhodobému průměru po tzv. malé době ledové (14. – 19. stol.). Asi K. Husovou zklamu, ale žádná zkáza se nekoná. Její revoluční nadšení je zbytečné.
Druhou otázkou je vliv člověka. Existovaly např. v 11. století továrny a automobily, které by způsobily tehdejší velmi teplé klima? Vědí klimatičtní alarmisté, že fyzici hovoří i o mnohem fundamentálnějších přírodních faktorech, které působí na klima (např. Slunce)? A vědí také, že po tisíce let v každém cyklu nejdříve rostly teploty a až poté obsah CO2, a nikoli naopak? Člověk nemusí být atmosferický fyzik, aby sledováním diskuse viděl, že žádný vědecký konsensus o vlivu člověka na teploty neexistuje. Vyvolávat toto zdání není fér.
Třetí otázkou je škodlivost oteplení. Málokdo zřejmě ví, že se v 70. letech prestižní americká média zabývala nebezpečím globálního ochlazování (viz National Geographic 9/1976 nebo Reader’s Digest 3/1977). Autoři dokládali stejně neotřesitelně jako dnes na klimatických grafech, že již přes 35 let klesá teplota vzduchu. Média lamentovala nad tím, jak letní chladný vzduch ničí v USA sklizně nebo jak ledy obklopují Island. (Jako bych slyšel Kateřinu Husovou bědovat nad oteplením tundry.) Po návratu teplejšího podnebí se volalo jak po spáse. V kontextu dnešní oteplovací hysterie je toto neuvěřitelná ironie.
Vidíme zajímavý jev: ať už se ochlazuje či otepluje, vždy je to pro média špatně a vždy je to důvod pro velkou část „vědecké“ komunity začít plodit katastrofické scénáře a žádat o vládní výzkumné granty. Nabízím však alarmistům jinou úvahu: změny teplot, a to řádově vyšší než dnes, provázejí planetu od pradávna. Každá změna teplot někomu prospěje a někomu uškodí. Žádný „správný“ vývoj teplot neexistuje. Co je rozhodující, je svoboda jedince, který se jako už x-krát se změnou vyrovná přizpůsobením. Aby to však mohl učinit optimálně, musí se svobodně rozhodovat on, nikoli za něj politik či ministerský úředník.
Autor: Pavel Ryska (IES)
Ilustrace: Blognetnews a Tereza Barteková
(7 hlasujících, průměrné hodnocení: 4,29 z max. 5)
Loading ...
Díky. A hlavně za poslední větu
Svoboda neni neomezena moznost delat si, co chci a jak chci, ale schopnost oprostit se od egoismu a zhostits se odpovednosti za sve kroky.
Kateřino, zhostit se odpovědnosti za sebe je důležité a správné, narozdíl od zhoštění se zodpovědnosti za jiné, ještě k tomu bez jejich souhlasu (to se nazývá manipulací a diktaturou). A ani s jejich souhlasem (to je zase božství, či sektářství a vyvolává závislost na vůdci).
Tomáši,
nemám vůbec žádné ambice se zhošťovat odpovědnosti za druhé. Stačilo by mi, kdyby zde fungovala jasná pravidla (právo) a ta byla dobře vynucována. Až se do toho stavu ČR dostane, pak teprve ji označím za vyspělou zemi - indikátor GDP je mi v tomto zcela fuk.
Nevím, proč bych si takové starosti měla přidělávat - nést odpovědnost za zeměkouli, to by věru bylo na Bohnice. Mou hlavní motivací je to, aby moje děti (např. i ty, které se chystám adoptovat na dálku) mohly vyrůstat v minimálně stejné, nebo lepším ŽP. Pokud mám pocit, že se tak neděje, mám legitimní občanské právo se za tímto účelem sdružovat a něco proti tomu dělat, nenarušuju-li tím práva druhého.
Tolik učebnice občanské nauky pro 5. tř.
PS. Proč Ti můj poslední mail nestál za odpověď, Tomáši?
Kateřino, buďto musíš říct že zde není právní stát, anebo uznat, že pravidla jsou, a dobře definovaná. Pokud ano, pak ale chceš pravidla jiná, a to samozřejmě určitým směrem, se kterým ale zase ostatní souhlasit nemusí - a to už je to zhošťování se odpovědnosti za druhé. Tenká hranice, že?
Ty chceš aby tvé děti vyrůstaly v lepším ŽP a máš pocit že evropská unie to zajistí, já zase chci aby mé děti vyrůstaly v tržní společnosti, ne špatně fungující socialistické utopii/diktatuře nevolených ke které EU směřuje (viz LS kopírující obsahem dříve odmítnutý návrh ústavy, jen tentokráte ne v přímém znění, ale formou dodatků/změn ve kterých se 99.99% občanů nevyzná), a mám pocit že tahle instituce nic pozitivního životnímu prostředí nepřinese, a naopak zhorší ostatní podmínky k životu.
Právo na sdružování ti nikdo nebere, doufám že ale zase ty nechceš brát ostatním právo vyjádřit se k názoru se kterým nesouhlasí, a proti vydávání politických rozhodnutí za vědecké.
Na poslední mail jsem odpovídal, kopie zde http://social.ukmedia.cz/o-vede-cechackovstvi-a-stretu-svobod#comment-13624 , nic dalšího mi od tebe nepřišlo anebo to spapal nějaký spamfiltr cestou.
„Kateřino, buďto musíš říct že zde není právní stát, anebo uznat, že pravidla jsou, a dobře definovaná. Pokud ano, pak ale chceš pravidla jiná, a to samozřejmě určitým směrem, se kterým ale zase ostatní souhlasit nemusí - a to už je to zhošťování se odpovědnosti za druhé. Tenká hranice, že?“
Tomáši, co přesně tím chceš vlastně říct?
Že v právním státě není možné měnit zákony ? To je podivné, v demokracii se změnami počítá (může to dělat jak zákonodárná, tak výkonná i soudní moc), naopak diktatury se vyznačují tím, že lpějí na statu quo.
„…pak ale chceš pravidla jiná, a to samozřejmě určitým směrem, se kterým ale zase ostatní souhlasit nemusí - a to už je to zhošťování se odpovědnosti za druhé.“
Takže nikdo nemůže navrhovat jakékoli změny, protože se tím zhošťuje odpovědnosti za druhé? Tomu nerozumím. Navíc: není náhodou principem nepřímé demokracie, že volení zástupci za druhé rozhodují?
Dále: proč podle Tebe EU směřuje ke „špatně fungující diktatuře nevolených“? Jaké k tomu máš konkrétní důkazy?
Děkuju Martinovi a ještě pár poznámek k EU:
- Ona i česká ODS už si začíná uvědomovat, že tradiční euroskeptismus Klauso-Zahradilova střihu už na pojmutí této problematiky nestačí. Resp. Topolánek beztak používá dvě tváře, Bruselskou a pražskou, s tou prvni je mnohem vetsi pragmatik nez ideolog.
- Ochrana ŽP je otázkou všech úrovní, původně vlastně ekologické hnutí vyrostlo na místní práci. Jsou ale otázky, které na národní úrovni vůbec/špatně (ne)vyřešíme. V 80. letech to byla „ledničková“ ozonová díra, v 90. letech kyselé deště z Polska (např.). Ochrana klimu je mnohem závažnější a týká se všech států. EU proto nasadila zcela tržní systém cap-n-trade Emission Trading Scheme jako nástroj snižování daného Kjótem. Co chápeš, Tome, jako regulaci? Co je na tom slově negativní? A odkdy jsou politická opatření socialistickým plánovačstvím a kdy to ještě mohou být opatření typu „minimální stát“? Pořád nechápu tu dělící linii, co je ještě dost pravicové a co už je socialistická utopie.
- Taky je fajn si jen pripomenout, kdo v EU rozhoduje. Komise navrhuje a pak jsou to staty v Rade a nasi MEPs v Parlamentu, kdo se podili na schvalovani. (Btw. cesti MEPs za ODS maji v EP opravdu legracni styl i povest:-)
- A posledni…mit jednotny trh je hezke, ochrana ZP je presne jedna z tech spill-over politik, ktere se na nej nabalily, protoze jinak by podminky nebyly jednotne a dopady neblahe.
- Právo na názor neberu, z čeho tak usuzuješ? Naopak tu vytrvale tříbím svoje názory za pomoci ostatních:-)