Kam se poděl jinonický bufet?
Určitě už jste o tom všichni slyšeli: Jinonický bufet has moved! A to přímo do místnosti, v níž sídlí další oblíbené stravovací zařízení – jinonická menza. Ale proč? Co se změnilo? Vejdeme se tam všichni? A co se stane s prostorami bývalého bufetu? Sociál se vydal po stopách nevídaných změn a přináší čtenářům a všem oddaným návštěvníkům bufetu zajímavé informace.
Od konce prázdnin byste bufet v jeho starém sídle hledali marně. Ozvěna vyvolávání čísel minutkových jídel, která se ozývala z jeho dveří, je již minulostí. Přestěhoval se o několik desítek metrů dál a byl sloučen s výdejnou obědů. Vynutily si to nové zákony, které upravují provoz veřejných stravovacích zařízení. Jinonický bufet měl již v minulosti potíže s dodržením hygienických pravidel, což kromě všeobecného povědomí mezi zkušenými strávníky potvrdil i odborný audit.
Tyto komplikace byly z velké části způsobeny právě jeho problematickým umístěním. Prostory jídelny navíc byly zbytečně málo využívány, zatímco v bufetu bylo někdy přímo přecpáno, což ví každý, kdo někdy marně doufal, že se po dopolední přednášce posadí při konzumaci kuskusového salátu a pizza rohlíku.
Jídla víc, a lepší
Provoz bufetu byl proto přenesen do menzy, která se musela uskrovnit a vzdát se poloviny své výdejní linky. Díky tomuto sloučení bufet slibuje rozšíření své nabídky, protože bude moci využít kvalitnějšího skladovacího zázemí, které plně odpovídá předpisům. Sloučení navíc umožní využití kuchyně pro přípravu bufetových minutek, takže se můžeme těšit na více smažených nebo grilovaných jídel. Měly by přibýt také přílohy a více polévek. Napjatě očekávanou novinkou je mezi experty rozpékané „francouzské“ pečivo.
Zatím se sortiment bufetu neliší od toho, na který jsme zvyklí z minulého roku. V chlazených regálech stále najdete delikatesní bramboráky a kuřecí nugety, nakládané hermelíny, smaženky a saláty. Nechybí ani někdy tolik potřebná pípa s Kozlem a nabídka mléčných výrobků a sladkého pečiva.
Mezi prodavačkami se objevila jedna sympatická nová tvář, jinak zůstává obsluha stejná (včetně oblíbeného a také jediného zástupce mužského pohlaví). Což rozhodně není na škodu, protože zkušení návštěvníci bufetu-odborníci již delší dobu kladně hodnotí velkou změnu v přístupu obsluhy ke strávníkům. Navíc se očekává, že nová provozovna přidá bufetu na dobré náladě, protože příprava jídel v nové kuchyni bude pro obsluhu jistě pohodlnější a strávníci budou rozšířenou nabídkou jistě uspokojeni. Pak už bude v bufetu ke svělé atmosféře, podtržené reklamním logem Kozla pověšeného na zdi, chybět jen příjemné hudební podbarvení.
Bufet a menza v symbioze
Bufet a jídelna se budou vzájemně doplňovat. Takže si, znaveni výukou, ušetříte pár desítek kroků do bufetu, když si budete chtít koupit k jídlu něco ohnivějšího nebo ledovějšího než čaj – a nebo vám nebude stačit moučník z jídelny. Velkou výhodou je to, že na pokladně v bufetu si můžete vložit peníze na stravovací účet na ISICu, a následně je použít u vedlejšího pultu v jídelně, což šetří cestu k okénku u vrátnice.
V praxi by mělo rozdělení výdejní linky fungovat tak, že zákazníci bufetu budou tvořit řadu v přední části provozovny, strávníci jídelny pak vedle vytvoří druhou řadu. Tyto dvě části jsou napůl pomyslně odděleny stojany s příbory a tácy, které slouží jak jídelně, tak bufetu. Místo pro odkládání špinavého nádobí pak mají bufet i jídelna společné. V jídelně samozřejmě musela být vytvořena další místa k sezení, aby nedocházelo k tomu, že v době obědů budou muset někteří nešťastníci ze zadních lavic přednáškových místností jíst na chodbě. V místě bývalého přístupu k tácům a příborům tak bylo odstraněno zábradlí a postaveny dva stoly. Místa k sezení také zůstala ve spojovací chodbě, která dříve patřila k bufetu.
Bufet je otevřen od osmi hodin ráno do čtyř hodin odpoledne, jídelna je v provozu od půl dvanácté do dvou hodin, v pátek do půl druhé. Otázkou zůstává, jestli je kapacita míst k sezení skutečně dostatečná a hlavně jestli v těch napůl pomyslných řadách nebude zmatek – zejména jestli se zájemci o oběd v jídelně proderou skrz řadu čekající na bufet. Zatím se totiž zdá, že jedny úzké vchodové dveře jsou pro dvě provozovny trochu málo.
Posledním otazník se vznáší nad budoucím využití prostor bývalého bufetu. Správa jinonického areálu o něm teprve rozhodne. Byl však již přednesen velice dobrý nápad, aby byl využit jako nová studovna s připojením na Internet, což by se určitě hodilo zejména ve zkouškovém období.
Na závěr malé připomenutí: nezapomeňte, že i v „novém“ bufetu si můžete v průběhu každého vyučovacího měsíce koupit aktuální číslo časopisu Sociál.